Platnost akreditace: 23. 10. 2029
Předsedkyně oborové rady:
doc. RNDr. Dana HOLÁ, Ph.D.
Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UK
Viničná 5
128 43 Praha 2
Koordinátorka pro 2. LF UK:
prof. MUDr. Eva Froňková, Ph.D.
Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06 Praha 5
Charakteristika studijního programu
Studijní program si klade za cíl studentům poskytnout především pokročilé teoretické i praktické znalosti v oblastech molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie, seznámit je s moderními metodickými i technickými přístupy využívanými v daných oborech a s možnostmi jejich uplatnění při řešení aktuálních problémů v biologických vědách a biomedicíně včetně interdisciplinárních přesahů. Toto zaměření lze charakterizovat jako studium biologických procesů na molekulární a buněčné úrovni, zvláště komplexních interakcí mezi buňkami a prostředím a mezi informačními biologickými makromolekulami (DNA, RNA, proteiny), a to za použití nejmodernějších molekulárně biologických a bioinformatických přístupů a technik.
Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program
Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.
Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).
Témata disertačních prací
Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně (případně může využít témat vypsaných níže, výběr se na ně však nemusí omezovat) a kontaktuje potenciálního školitele. Společně s ním konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu.
Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele.
Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.
Vypsaná témata
MUDr. Ludmila Boublíková, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Analýza metylačních profilů u kolorektálního karcinomu a jejich vztah k dalším molekulárním a klinickým charakteristikám
Mgr. Jana Drábová, Ph.D., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Genetické poruchy u pacientů s vývojovými vadami a/nebo intelektovou nedostatečností se zaměřením na konsanguinní rodiny a rodiny z minoritních etnik a národností
RNDr. Petra Dušátková, Ph.D., Laboratoř molekulární genetiky, Pediatrická klinika 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Monogenní formy diabetu a hyperinzulinismu
- Nové genetické varianty způsobující monogenní diabetes a hyperinzulinismus
doc. MUDr. Eva Froňková, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Vývoj nových metod pro sledování odpovědi na léčbu u hematopoetických malignit
- Imunitní dysregulace u poruch krvetvorby a imunitního systému
Ing. Kateřina Hložková, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Metabolismus glutaminu u akutních leukémií
MUDr. Alice Krebsová, Ph.D., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Kardiogenetika a problematika náhlé srdeční smrti
MUDr. Radka Kremlíková Pourová, Ph.D., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Genetika sluchových vad
MUDr. Anna Křepelová, CSc., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Molekulárně genetická diagnostika
RNDr. Júlia Starková, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Metabolismus aminokyselin jako terapeutický cíl u akutních leukémií
- Metabolické přeprogramování v rezistenci na léčbu u leukemií
doc. MUDr. Dana Šafka Brožková, Ph.D., Klinika dětské neurologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Rozšíření genetické diagnostiky pacientů s dědičnou spastickou paraparézou
- Vzácné formy dědičné neuropatie a jejich rozšířená genetická diagnostika
RNDr. Karolina Škvárová, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Validace nově identifikovaných mutací u vzácných onemocnění postihujících hematopoézu
- Vývoj nových terapeutických postupů pro léčbu pacientů s vzácnými geneticky podmíněnými syndromy
MUDr. Dana Thomasová, Ph.D., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Nefrogenetika
MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
MUDr. Markéta Vlčková, Ph.D., Ústav biologie a lékařské genetiky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Genetika neurovývojových onemocnění a v epileptologii
doc. MUDr. Michal Zápotocký, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- Molekulární biologie mozkových nádorů dětského věku
- Syndromy s predispozicí k nádorům mozku
prof. MUDr. Jan Zuna, Ph.D., Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka
- témata z oblasti dětských leukémií
Školitelé studijního programu
Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). Seznam školitelů schválených OR naleznete zde. Po rozkliku se zobrazí pracoviště školitele a kontakt na něj.
Požadavky v průběhu studia
Doktorandi musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo LF UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu doktorské dizertační práce a v závislosti na svých odborných potřebách (výběr po dohodě se školitelem). Je samozřejmě možné si zapsat a absolvovat odborných předmětů/kurzů více, podle potřeby a zájmu doktoranda a doporučení školitele. Musí se však jednat o skutečně odborný předmět/kurz (tzv. soft-skills předměty/kurzy nejsou v tomto případě jako požadovaná studijní povinnost akceptovány, i když si je doktorand samozřejmě může také zapsat a absolvovat, uzná-li za vhodné).
Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty závazné, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (např. zkouška z anglického jazyka). OR rada však zkoušku z anglického jazyka nepožaduje. Dle Opatření děkana 2/2024 je povinná účast na Vědecké konferenci pro všechny studenty DSP na 2. LF UK. VK se studenti zúčastňují zpravidla ve 4. ročníku (případně i znovu v 6. a 8. ročníku pokud studium prodlužují).
Požadavky na absolvování stáží
Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do individuálního studijního plánu rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.
Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště. Velmi doporučena je rovněž snaha o přípravu a podání vlastního projektu doktoranda v rámci každoročních grantových soutěží Univerzity Karlovy (GAUK).
Požadavky na účast na konferencích
Dle Opatření děkana 2/2024 je povinná účast na Vědecké konferenci pro všechny studenty DSP na 2. LF UK. VK se studenti zúčastňují zpravidla ve 4. ročníku (případně i znovu v 6. a 8. ročníku pokud studium prodlužují).
Oborová rada vyžaduje, aby se doktorandi aktivně (tj. formou vlastní přednášky či plakátového sdělení) účastnili odborných národních a zejména mezinárodních konferencí, na nichž získají důležité a velmi užitečné zkušenosti pro další vědecko-výzkumnou činnost. Taková aktivní účast alespoň na jedné národní/mezinárodní konferenci během doktorského studia je povinnou součástí ISP a doktorand ji musí prokázat (doložením kopie potvrzení o aktivní účasti na konferenci + abstraktu formou přílohy vložené do SIS při příslušném výročním hodnocení ISP). Doktorandi by se také měli účastnit různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být další součástí individuálního studijního plánu, pokud to vyžadují předpisy fakulty/školícího pracoviště. Tyto „interní“ konference se však jako splnění výše uvedené povinnosti nezapočítávají.
Požadavky k SDZ/Rozpravě k tématu disertační práce
Studenti zapsaní do studia v akademickém roce 2025/2026 konají Rozpravu k tématu disertační práce (D040004). Studenti zapsaní dříve plní Státní doktorskou zkoušku.
Doktorand se musí k SDZ přihlásit nejpozději ve třetím ročníku svého studia, v případě neúspěchu při prvním pokusu o SDZ je nutné se k opakovanému pokusu přihlásit nejpozději během následujícího roku studia (doktorand má nárok pouze na tyto dva pokusy o SDZ). Doktorandi přijatí ke studiu od AR 2025/2026 studující v prezenční formě studia se musí ke splnění rozpravy přihlásit tak, aby rozprava proběhla buď během druhého ročníku nebo (v odůvodněných případech) v zimním semestru třetího ročníku jejich studia. Doktorandi studující v kombinované formě studia mohou navíc předmět splnit i v letním semestru třetího ročníku studia.
Termíny SDZ pro aktuální akademický rok naleznete zde.
Před přihlášením se k SDZ musí mít doktorand splněnou alespoň jednu studijní povinnost uvedenou v ISP (ostatní povinnosti zapsané v ISP je nutné splnit do konce studia, tj. předtím, než je podána přihláška k obhajobě disertační práce). Není však vyžadováno, aby doktorand před přihlášením se k SDZ již byl autorem nebo spoluautorem publikací v IF časopisech. Při přihlašování k Rozpravě je třeba mít splněny studijní povinnosti dle ISP.
Průběh SDZ – pro studující zapsané do studia před AR 2025/2026
SDZ probíhá ústní formou a je přizpůsobena konkrétní výzkumné tématice doktoranda. Skládá se ze dvou okruhů, přičemž tyto okruhy závisejí na zaměření doktorské disertační práce.
První okruh SDZ je plně volitelný a měl by přímo souviset s problematikou doktorské disertační práce. Před podáním přihlášky k SDZ se doktorand musí spojit s příslušným fakultním koordinátorem DSP MBBGV, a musí si od něj nechat tento okruh odsouhlasit. Doktorand koordinátorovi e-mailem zašle pokud možno 2–3 návrhy na tento okruh (v pořadí, které by preferoval); okruh ale rozhodně nesmí být nazván doslova tak, jako je nazvána disertační práce (tedy ne např. okruh typu „Úloha modifikace proteinu AAA na aminokyselině BBB v regulaci signalizační dráhy CCC v souvislosti s opravami poškození DNA v ledvinách pacientů s XXX syndromem“, ale je akceptovatelný např. okruh „Buněčná signalizace a její regulace“, „Poškození a reparace DNA u savců“, „Proteinové modifikace a jejich vliv na genovou expresi“ apod.).
Druhý okruh SDZ je částečně volitelný: doktorand si musí vybrat jeden z následujících oborů: Molekulární biologie, Buněčná biologie, Genetika nebo Virologie.
SDZ obvykle trvá cca hodinu. Doktorand si připraví a na počátku SDZ přednese stručnou prezentaci o dosavadním průběhu své disertační práce. V této prezentaci musí představit současné teoretické znalosti o příslušném tématu a zasadit téma do širšího kontextu (musí být zřejmé, že doktorand má o své problematice již něco nastudováno), dále stručně uvede konkrétní cíle práce, hypotézy, které testuje, metodické přístupy, které přitom používá nebo hodlá používat, a může případně představit a interpretovat i nejdůležitější výsledky, které již získal. Celý referát však nesmí trvat déle než 15–18 minut.
SDZ dále pokračuje otázkami týkajícími se prvního, plně volitelného okruhu, který je nejdůležitější částí SDZ. Komise klade doktorandovi otázky, které se mohou vztahovat k přednesené prezentaci, k doktorandovým publikacím na dané téma, k informacím, které o postupu práce doktorand poskytl OR v rámci pravidelného výročního hodnocení ISP, a zejména otázky v rámci širšího kontextu studované problematiky, zahrnuté v rámci vybraného okruhu. Doktorandi musí během této části prokázat detailní a aktuální znalosti v oblastech souvisejících s tématem jejich doktorské práce, a to včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Očekává se, že doktorandi v průběhu této části zkoušky jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost tvůrčího uvažování.
V rámci druhého, částečně volitelného okruhu SDZ se od doktorandů očekává dobrý všeobecný teoretický přehled ve zvoleném oboru, a to alespoň na úrovni absolventů magisterského studia PřF UK v Praze (navazující magisterský studijní program Genetika, molekulární biologie a virologie). Tyto znalosti jsou tematicky pokrývané sylaby určitých přednášek (případná doporučená studijní literatura je uvedena přímo v SIS u jednotlivých přednášek, jedná se především o „základní“ vysokoškolské učebnice pro příslušné obory, prezentace z přednášek apod.).
V případě Molekulární biologie se předpokládají znalosti pokrývané přednáškami Základy molekulární biologie, Molekulární biologie, Pokroky molekulární biologie a Metody v molekulární a buněčné biologii.
V případě Buněčné biologie se předpokládají znalosti pokrývané přednáškami Biologie buňky, Fyziologie buňky a Struktura a funkce biologických membrán.
V případě Genetiky se předpokládají znalosti pokrývané přednáškami Genetika, Genetika člověka, Genomické metody a Epigenetika.
V případě Virologie se předpokládají znalosti pokrývané přednáškami Virologie – systémy na molekulární úrovni, Viry a imunitní systém hostitele, Pokroky v molekulární virologii, Viry a nádory, Patogeneze, epidemiologie a diagnostika vybraných virových onemocnění lidí a zvířat nebo Medical Virology and Viral Pathogenesis (Medicinální virologie a virová patogeneze).
Zkušební okruhy k SDZ
Informace k Rozpravě – pro studující zapsané v AR 2025/2026 a později
Doktorandi studující v prezenční formě studia se musí ke splnění tohoto předmětu přihlásit tak, aby rozprava proběhla buď během druhého ročníku nebo (v odůvodněných případech) v zimním semestru třetího ročníku jejich studia. Doktorandi studující v kombinované formě studia mohou navíc předmět splnit i v letním semestru třetího ročníku studia. V každém akademickém roce bude možné rozpravu vykonat pouze během jednoho z těchto tří období: leden/únor, červen a září. Konkrétní čas a místo konání rozpravy budou doktorandům s dostatečným předstihem před příslušným obdobím oznámeny.
Plnění předmětu bude probíhat formou prezentace doktorandů o dizertačním projektu a následné diskuze s komisí. Doktorandi si za tímto účelem musí připravit ppt nebo pdf prezentaci obsahující zejména cíle projektu a důvod jeho řešení, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, výhledy do budoucna, stávající stav publikační aktivity, atp., kterou přednesou před komisí. Délka tohoto představení současného stavu práce na doktorském projektu by měla být 15, maximálně 20 minut. Prezentace i ústní vystoupení doktorandů musí být v angličtině, následná diskuze mezi doktorandy a komisí bude rovněž probíhat v angličtině.
Po skončení prezentace doktorandi musí v následující interakci s komisí prokázat především detailní a aktuální znalosti a orientaci ve věcech přímo souvisejících s problematikou jejich doktorského projektu, včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Očekává se, že doktorandi v průběhu rozpravy jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost kritického a tvůrčího uvažování. Komise zároveň během této rozpravy doktorandům poskytne zpětnou vazbu k projektu, přičemž souhrn příslušných otázek, připomínek, doporučení a námětů, které z rozpravy vyplynou, bude posléze doktorandům a jejich školitelům zaslán i v písemné podobě (elektronickou poštou). Je nicméně velmi doporučeno, aby se buď školitel, nebo jiný zástupce školitelského pracoviště, obhajoby přímo osobně účastnil.
V případě významných výhrad k průběhu práce na projektu, či zjištění závažných neznalostí doktorandů na základě této rozpravy, si oborová rada vyhrazuje právo vyžádat její zopakování v definovaném časovém horizontu.
Požadavky na publikační činnost
Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem by měla být alespoň jedna původní vědecká publikace týkající se tématu dizertační práce a publikovaná nebo přijatá k publikaci v průběhu doktorského studia. Tento výstup musí být publikován v některém z časopisů s recenzním řízením indexovaném v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Mělo by se přitom jednat o publikační výstup typu „původní článek“ a doktorand musí být jeho prvním autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl (konkretizovaný jak přímo v publikaci, pokud to příslušný časopis umožňuje, tak v dizertační práci, viz dále). U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu garantky programu a není žádoucí, aby stejná publikace se sdíleným prvoautorstvím byla hlavním podkladem více různých dizertačních prací.
Případové studie na jednotkách pacientů (Case reports, kazuistiky) jsou přijatelné jako prvoautorský článek pouze v případech, že mají zásadní vědecký přínos (jde např. o popis nového genu v patogenezi onemocnění, nový biologický mechanismus objasňující funkci genu, nový způsob léčby či způsob diagnostiky. V tomto případě by součástí takové publikace měly být funkční experimenty. Nelze akceptovat Case report s pouhým klinickým popisem příznaků a fenotypu pacienta.
Pokud prvoautorská publikace nebude ještě časopisem definitivně přijata, ale bude se nacházet ve stádiu recenzního řízení (a půjde o skutečně kvalitní časopis), doktorandi mohou požádat oborovou radu o výjimku ze splnění výše uvedených publikačních požadavků. Totéž platí pro případy, pokud jde o prvoautorskou publikaci jiného typu než „původní článek“, založenou na experimentální práci doktorandů v rámci doktorského projektu (nikoli tedy např. v případech přehledového článku nebo kapitoly v knize, ty jako prvoautorská publikace a splůnění publikačních požadavků akceptovány nejsou. Stejně tak nejsou akceptovány videopublikace, pokud je zároveň nedoprovází plnohodnotný text). Školitel musí s touto žádostí souhlasit a žádost musí být podána nejméně měsíc před tím, než by mělo dojít k případnému odevzdání dizertační práce k obhajobě. Bližší informace ohledně náležitostí příslušné žádosti a požadované podoby dizertační práce v takových případech podá doktorandům garantka programu, které doktorandi poté žádost zašlou elektronickou poštou. Oborová rada žádost projedná a může, ale nemusí doktorandům vyhovět. Předpokládá se, že půjde o skutečně výjimečné, odůvodněné situace. V případě, že oborová rada žádosti nevyhoví, doktorandi musí s odevzdáním dizertační práce k obhajobě vyčkat do doby, než dojde k přijetí publikace.
Odkaz na příslušnou prvoautorskou publikaci, případně seznam dalších publikací, které mají být podkladem dizertační práce, musí doktorandi před podáním práce k obhajobě zaslat e-mailem garantce programu, která touto formou zkontroluje, zda byly požadavky na publikační činnost, stanovené oborovou radou, skutečně splněny.
Požadavky k obhajobě
Před podáním disertační práce k obhajobě musí student splnit všechny povinnosti uvedené v ISP, úspěšně vykonat SDZúRozpravu a být autorem alespoň jedné původních vědeckých publikací týkajících se tématu disertační práce a publikovaných v průběhu studia (viz požadavky na tvůrčí a publikační činnost).
Termíny obhajob pro aktuální akademický rok naleznete zde.
Dizertační práce by měla být původním autorským textem doktorandů, umožňujícím oponentům práce a komisi posoudit jejich předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorandi by v práci měli být schopni uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající ze získaných výsledků svých experimentů.
OR nevyžaduje vypracování a odevzdání autoreferátu. OR rovněž nevyžaduje výtisky dizertačních prací – práce se odevzdává pouze elektronicky přes SIS.
Práce může být předložena v češtině, slovenštině nebo angličtině (doporučuje se zejména angličtina).
Více informací k podobě disertační práce
Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakty v češtině a angličtině, apod.) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, případně i seznam použitých zkratek, musí dizertační práce obsahovat: 1) Teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o problematice, která je bezprostředním tématem dizertační práce), 2) jasně definované Cíle práce; 3) Experimentální část (popis výchozích hypotéz a experimentů, kterými byly tyto hypotézy testovány, tj. celková koncepce experimentů, materiál, metodické přístupy a získané výsledky včetně příslušné obrazové či tabulkové dokumentace); 4) Diskusi; 5) Shrnutí/závěry. Tyto části mohou být nazvány a dále rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru doktorského projektu a v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Určité modality v členění práce (např. spojení Experimentální části a Diskuse v případě bioinformatických prací) se připouštějí, musí však být předem konzultovány s garantkou programu.
Dizertační práce může být napsána klasickou monografickou formou nebo mohou být do Experimentální části práce začleněny (a částečně tudíž nahrazovat část výsledků a materiálu/metod) původní vědecké publikace doktorandů, které se týkají tématu doktorského projektu, vznikly v průběhu doktorského studia a v době odevzdání dizertační práce jsou již publikované, přijaté k zveřejnění nebo přijaté k recenznímu řízení v IF časopise (v posledních dvou případech s doložením, že publikace byla přijata nebo je v průběhu recenzního řízení). Začleněny by však měly být pouze takové publikace, na jejichž vzniku měli doktorandi skutečně významný podíl. U každé takto začleněné publikace musí doktorandi stručně (1-2 strany) shrnout podstatu výsledků a závěrů v publikaci prezentovaných a uvést, jak daná publikace souvisí s hlavní náplní doktorského projektu. Toto shrnutí musí rovněž obsahovat jednoznačné a podrobné slovní určení podílu doktorandů na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisu pro danou publikaci.
V případě, že začleněných publikací je více, musejí na sebe logicky navazovat a být navíc propojeny původním autorským textem, vysvětlujícím vhodným způsobem jejich vzájemnou provázanost a zasazení do kontextu celého doktorského projektu. V žádném případě nelze pouze uvést a začlenit publikace bez takového vysvětlujícího či spojujícího autorského textu! Rovněž je nežádoucí, aby začleněné publikace spolu souvisely jen okrajově a dizertační práce tak měla celkově nesourodý charakter!
Všechny dosud nepublikované experimenty doktoranda, relevantní k řešenému vědeckému problému, a jejich výsledky by měly být v experimentální části popsány plně.
Pokud se doktorandi rozhodnou své publikace do dizertační práce začlenit, musí k začlenění dojít buď přímo v rámci vlastního textu dizertační práce, nebo formou odkazů na přílohy k práci (přičemž přílohou bude celá příslušná publikace). Není možné do práce uvést jen odkazy na příslušné webové stránky, kde lze publikace najít! Doktorandi zároveň zodpovídají za to, že publikace (nebo rukopisy publikací) jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele / časopisu, v němž se rukopis nachází v recenzním řízení.
Případné začlenění publikací do dizertační práce v žádném případě nemůže nahradit Teoretický úvod ani celkovou Diskusi získaných výsledků. Text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován (nebo přeložen) z publikací doktorandů ani z jiných publikovaných textů, musí jít o vlastní autorský text a v případě Diskuse se nesmí jednat ani o pouhé shrnutí výsledků, ale o skutečně plnohodnotnou diskusi daného tématu v adekvátně širokém kontextu. Doktorand musí v této části dizertační práce uvést vlastní možná vysvětlení pozorovaných skutečností a diskutovat své výsledky s relevantními publikacemi týkajícími se příslušného problému a obsahujícími jak podporující, tak případně protichůdné výsledky.
Profil absolventa studijního programu
Absolvent má hluboké teoretické znalosti v molekulární a buněčné biologii, genetice a virologii, přičemž je navíc specialistou v některé ze specifických podoblastí těchto vědních oborů. Je schopen navrhnout optimální způsob řešení vědeckého problému, zvolit vhodné metodické postupy a správně vyhodnotit a interpretovat výsledky experimentů. Dovede prakticky používat různé moderní molekulárně biologické, genetické, biochemické, bioinformatické a biostatistické metody a techniky. Získané znalosti a dovednosti dokáže samostatně aplikovat při řešení komplexních vědeckých otázek. Uplatní se v základním i aplikovaném výzkumu a vývoji v biologických a biomedicínských oborech.
Předpokládané uplatnění absolventů
Absolvent je připraven uplatnit se především ve vědeckých i pedagogických pozicích na domácích i zahraničních vysokých školách, vědeckých ústavech zabývajících se základním i aplikovaným výzkumem, ve výzkumně-technologických centrech. V neakademické sféře najde uplatnění ve specializovaných klinických, diagnostických a forenzních laboratořích a v laboratořích farmaceutického a potravinářského průmyslu, v ochraně životního prostředí či ve šlechtitelství.
