(poslední přednosta doc. MUDr. Jiří Meduna, CSc.)
Chirurgické oddělení řádové církevní nemocnice se stalo klinikou poté, co tato nemocnice získala v roce 1954 statut nemocnice fakultní přidělené tehdejší fakultě dětského lékařství UK. Zásluhou prvního přednosty profesora MUDr. Zdeňka Vahaly, DrSc., a jeho nadšených spolupracovníků se postupně začlenila klinika především pracovní náplní, ale také realizací pokrokových chirurgických idejí, k nejlepším chirurgickým ústavům v Praze. Rozsáhlá stavební rekonstrukce přinesla pacientům i pracovníkům důstojnější prostředí. Na klinice vznikla v Praze první aseptická a septická jednotka chirurgické intenzivní péče a v Čechách první týmově koncipovaná poradna pro onemocnění mléčné žlázy.
Pracovní náplň kliniky se řídila Vahalovým heslem: Obecně chirurgická klinika musí zvládat veškerou chirurgickou problematiku, vyjma efektivních operací na mozku a srdci. Jen tak může být prospěšná nemocným, studentům i vlastním pracovníkům. Soustředěný zájem, jak po stránce diagnosticko-léčebné, tak klinicko-výzkumné i publikační byl věnován problematice chirurgických chorob trávicího ústrojí (zvláště pak chorobám žlučových cest a pankreatu), chirurgii štítné žlázy, traumatologii, urologii, pneumochirurgii, cévním chorobám a onkochirurgii. Neopakovatelným celoživotním zážitkem pro všechny pamětníky byla atmosféra kliniky, která byla i příčinou vpravdě pozitivně emotivního vztahu zaměstnanců ke svému pracovišti, vznikající na všemi respektovaném kultu týmové práce a kodexu morálně-etických a humanistických principů české mediciny, vyjádřené odborně i lidsky školou akademika Diviše, z niž prof. Vahala vyšel. Klinika vždy propagovala a pěstovala úzkou interdisciplinární spolupráci zainteresovaných jednotlivců i ústavů. Tento vpravdě „zlatý věk chirurgické kliniky“ – co odraz především velké osobnosti prof. Vahaly, pohasínal po jeho odvolání z funkce přednosty – jako signatáře „2000 slov“. Kliniku vedli v následujících letech postupně docent MUDr. Augustin Charvát, CSc., profesor MUDr. Vladimír Nahodil, DrSc., docent MUDr. Zdeněk Slezák, CSc., a od roku 1990 docent MUDr. Jiří Meduna, CSc.
V klinické i pedagogické činnosti byl vždy kladen důraz na patofyziologické chápání chirurgických chorob, operačního i pooperačního období a průběžné biochemické monitorování homeostázy a jejích odchylek. V období po listopadu 1989 se podařilo rozšířit léčebnou nabídku o moderní metody laparoskopických operací na žlučových cestách, o metody kryochirurgické a laserové techniky, o nové metody kostních osteosyntéz, o vyšetřovací i léčebné metody artroskopické i moderní rekanalizační či rekonstrukční postupy v cévní chirurgii, cílené především k záchraně ohrožených končetin. Fakulta a její studenti už nadále zmíněného pokroku nevyužijí.
