Porucha struktury bílé hmoty mozku pacientů s demencí s Lewyho tělísky je odlišná od té u Alzheimerovy choroby: nová aplikace difuzního tensorového zobrazení mozku

Dvě navazující publikace představuje první autorka MUDr. Zuzana Nedelská z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Tato práce navazuje na naši dřívější studii (viz níže), kde jsme prokázali, že pro demenci s Lewyho tělísky (DLB; druhá nejčastější příčina neurodegenerativní demence po Alzheimerově chorobě; ACH) není typická jakákoliv rozsáhlejší atrofie mozku na MRI. Pokud se jasná atrofie objeví, může se jednat o pacienta se smíšenou DLB a ACH patologií, ke kterému přistupujeme trochu jinak v managementu, léčbě a predikci prognózy. Naší snahou bylo najít pozitivní zobrazovací marker pro typickou DLB, který je asociován s poruchou integrity bílé hmoty mozku. Struktura bílé hmoty je dobře hodnotitelná pomocí MR zobrazení difuzního tensoru (DTI). Pomocí kolegou nově vyvinuté analýzy DTI jsme porovnali pacienty s klinickou diagnózou DLB a ACH. Vliv smíšené ACH patologie jsme u pacientů s DLB „odfiltrovali“ stanovením beta-amyloidu v mozku pomocí in vivo kvantitativního molekulárního PET skenu mozku. Beta-amyloid je totiž typičtější pro ACH. Iniciálně se DLB pacienti téměř nelišili od ACH. ACH měli v porovnání s DLB poruchu bílé hmoty navíc jen kolem hipokampu. Avšak po odečtení vlivu beta-amyloidu jsme zjistili, že DLB pacienti mají strukturu bílé hmoty dobře zachovanou až na okrsek jasně ohraničené oblasti parieto-okcipitálně. Tam byla porucha bílé hmoty jen u DLB, ale ne u ACH. Zde procházející mozkové dráhy jsou kritické pro zpracování zrakových informací a integraci různých vjemů. Tíže postižení struktury bílé hmoty korelovala s vizuálními halucinacemi, které jsou pro kliniku DLB typické. Topograficky se postižení bílé hmoty výrazně překrývalo s poruchou glukózového metabolizmu související šedé hmoty, což byl další smysluplný výsledek. Ačkoliv je DTI v oblasti demencí zatím ještě spíš experimentální metodou, na DTI má DLB svůj charakteristický popis. Navíc je DTI metoda dostupná téměř v každém MRI přístroji a vznikající robustnější algoritmy k DTI hodnocení snad umožní brzkou translaci metody do klinické praxe.

Studie byla oceněna Hennerovou cenou České neurologické společnosti za nejlepší práci autora do 35 let za rok 2015.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25863527

Předchozí studie navazuje na práci

Pacienti s patologicky potvrzenou diagnózou demence s Lewyho tělísky se liší od pacientů s Alzheimerovou chorobou v topografii a tíži atrofie mozku

Pattern of brain atrophy rates in autopsy-confirmed dementia with Lewy bodies.

Nedelska Z, Ferman TJ, Boeve BF, Przybelski SA, Lesnick TG, Murray ME, Gunter JL, Senjem ML, Vemuri P, Smith GE, Geda YE, Graff-Radford J, Knopman DS, Petersen RC, Parisi JE, Dickson DW, Jack CR Jr, Kantarci K. Neurobiology of Aging. 2015 Jan;36(1):452–61. doi: 10.1016/j.neurobiolaging.2014.07.005. Epub 2014 Jul 15. IF: 5.013

Demence s Lewyho tělísky (DLB) je méně známá, avšak po Alzheimerově chorobě (ACH) druhá nejčastější příčina neurodegenerativních demencí. DLB je alfa-synukleinopatie, klinicky se projevuje nejčastěji vizuálními halucinacemi, fluktuacemi stavu, parkinsonizmem a poruchou REM spánkové fáze, kdy pacienti fyzicky prožívají sny bez fyziologické atonie a často sebe nebo partnera poraní. Mnozí DLB pacienti mají v mozku i ACH patologii. Demence se prolínají, pacienti s DLB bývají často mylně diagnostikováni jako ACH. Neuroleptika na zklidnění, která pacienti s ACH tolerují dobře, mohou pacienta s DLB i usmrtit. Správná klinická diagnóza je zjevně důležitá. Zatímco ACH se na konvenční MRI mozku projevuje nejčastěji atrofií hipokampu, amygdaly a temporoparietální kůry, u DLB podobný „podpis“ není zřejmý, resp. literatura uváděla různé nekonsistentní nálezy nejspíš právě v důsledku prolínání DLB a ACH patologie.

Cílem této retrospektivní studie bylo určit longitudinální charakter (kde) a rozsah (jak moc) atrofie mozku pomocí MRI u pacientů s DLB, ACH, těch se smíšenou DLB/ACH a normálních kontrol. Určující byla diagnóza pitevní, nikoliv klinická (u DLB často nesprávná). Do studie jsme s kolegy z Mayo kliniky v Rochesteru, se kterými dlouhodoběji spolupracuji, vyhledali doposud rekordní počet pacientů, kteří měli opakované volumetrické MRI mozku v rozestupu asi dvou let, později umřeli a jejich mozková tkáň byla post mortem podrobně kvantitativně vyšetřena. Zjistili jsme, že pacienti s „čistou“ DLB mají minimální atrofii mozku, prakticky se neliší od kontrol s věku úměrnou atrofií. Zjednodušeně DLB klinika + minimální MRI atrofie = čistá DLB. Naopak pacienti se smíšenou DLB/ACH se od čistých DLB lišili rozsáhlou atrofií celého mozku se zvětšením komor a v lokalizaci typické pro ACH. Takže ne úplně typická DLB s event. smíšenou ACH klinikou + MRI atrofie jako u ACH = smíšená DLB/ACH. Rychlost atrofie mozku korelovala s množstvím tau-proteinu v mozku. ACH patologie je tedy hnací sílou úbytku mozkové tkáně i u DLB pacientů. Rychlosti atrofie korelovaly s rychlejší progresí nemoci a tíží jednotlivých klinických symptomů. Kombinace DLB/ACH je nejméně příznivá a nyní tušíme, jak ji můžeme lépe klinicky rozpoznat. Atrofie mozku je totiž dobře dostupný a kvantifikovatelný marker diagnózy, sledování progrese nemoci a diferenciální diagnostiky. Nadějí pro DLB/ACH pacienty je dobrá odpověď na léčbu inhibitory acetylcholinesterázy (typický současný lék na ACH) a pravděpodobný profit z klinických studií zaměřených na ACH patologii. Některé tyto studie jsou opravdu nadějné, zatímco na studie usilující o zabrzdění/odstranění DLB patologie in vivo si budeme muset bohužel počkat.

Studie byla oceněna Hennerovou cenou České neurologické společnosti za nejlepší práci autora do 35 let za rok 2014.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25128280