Porucha struktury bílé hmoty mozku pacientů s demencí s Lewyho tělísky je odlišná od té u Alzheimerovy choroby: nová aplikace difuzního tensorového zobrazení mozku

White matter integrity in dementia with Lewy bodies: a voxel-based analysis of diffusion tensor paging.

Nedelska Z, Schwarz CG, Boeve BF, Lowe VJ, Reid RI, Przybelski SA, Lesnick TG, Gunter JL, Senjem ML, Ferman TJ, Smith GE, Geda YE, Knopman DS, Petersen RC, Jack CR Jr, Kantarci K. Neurobiology of Aging. 2015 Jun;36(6):2010–7. doi: 10.1016/j.neurobiolaging.2015.03.007. Epub 2015 Mar 14. IF: 5.013

MUDr. Zuzana Nedelská

Dvě navazující publikace představuje první autorka MUDr. Zuzana NedelskáNeurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol.

Tato práce navazuje na naši dřívější studii (viz níže), kde jsme prokázali, že pro demenci s Lewyho tělísky (DLB; druhá nejčastější příčina neurodegenerativní demence po Alzheimerově chorobě; ACH) není typická jakákoliv rozsáhlejší atrofie mozku na MRI. Pokud se jasná atrofie objeví, může se jednat o pacienta se smíšenou DLB a ACH patologií, ke kterému přistupujeme trochu jinak v managementu, léčbě a predikci prognózy. Naší snahou bylo najít pozitivní zobrazovací marker pro typickou DLB, který je asociován s poruchou integrity bílé hmoty mozku. Struktura bílé hmoty je dobře hodnotitelná pomocí MR zobrazení difuzního tensoru (DTI). Pomocí kolegou nově vyvinuté analýzy DTI jsme porovnali pacienty s klinickou diagnózou DLB a ACH. Vliv smíšené ACH patologie jsme u pacientů s DLB „odfiltrovali“ stanovením beta-amyloidu v mozku pomocí in vivo kvantitativního molekulárního PET skenu mozku. Beta-amyloid je totiž typičtější pro ACH. Iniciálně se DLB pacienti téměř nelišili od ACH. ACH měli v porovnání s DLB poruchu bílé hmoty navíc jen kolem hipokampu. Avšak po odečtení vlivu beta-amyloidu jsme zjistili, že DLB pacienti mají strukturu bílé hmoty dobře zachovanou až na okrsek jasně ohraničené oblasti parieto-okcipitálně. Tam byla porucha bílé hmoty jen u DLB, ale ne u ACH. Zde procházející mozkové dráhy jsou kritické pro zpracování zrakových informací a integraci různých vjemů. Tíže postižení struktury bílé hmoty korelovala s vizuálními halucinacemi, které jsou pro kliniku DLB typické. Topograficky se postižení bílé hmoty výrazně překrývalo s poruchou glukózového metabolizmu související šedé hmoty, což byl další smysluplný výsledek. Ačkoliv je DTI v oblasti demencí zatím ještě spíš experimentální metodou, na DTI má DLB svůj charakteristický popis. Navíc je DTI metoda dostupná téměř v každém MRI přístroji a vznikající robustnější algoritmy k DTI hodnocení snad umožní brzkou translaci metody do klinické praxe.

Studie byla oceněna Hennerovou cenou České neurologické společnosti za nejlepší práci autora do 35 let za rok 2015.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25863527


Předchozí studie navazuje na práci

Pacienti s patologicky potvrzenou diagnózou demence s Lewyho tělísky se liší od pacientů s Alzheimerovou chorobou v topografii a tíži atrofie mozku

Pattern of brain atrophy rates in autopsy-confirmed dementia with Lewy bodies.

Nedelska Z, Ferman TJ, Boeve BF, Przybelski SA, Lesnick TG, Murray ME, Gunter JL, Senjem ML, Vemuri P, Smith GE, Geda YE, Graff-Radford J, Knopman DS, Petersen RC, Parisi JE, Dickson DW, Jack CR Jr, Kantarci K. Neurobiology of Aging. 2015 Jan;36(1):452–61. doi: 10.1016/j.neurobiolaging.2014.07.005. Epub 2014 Jul 15. IF: 5.013

Demence s Lewyho tělísky (DLB) je méně známá, avšak po Alzheimerově chorobě (ACH) druhá nejčastější příčina neurodegenerativních demencí. DLB je alfa-synukleinopatie, klinicky se projevuje nejčastěji vizuálními halucinacemi, fluktuacemi stavu, parkinsonizmem a poruchou REM spánkové fáze, kdy pacienti fyzicky prožívají sny bez fyziologické atonie a často sebe nebo partnera poraní. Mnozí DLB pacienti mají v mozku i ACH patologii. Demence se prolínají, pacienti s DLB bývají často mylně diagnostikováni jako ACH. Neuroleptika na zklidnění, která pacienti s ACH tolerují dobře, mohou pacienta s DLB i usmrtit. Správná klinická diagnóza je zjevně důležitá. Zatímco ACH se na konvenční MRI mozku projevuje nejčastěji atrofií hipokampu, amygdaly a temporoparietální kůry, u DLB podobný „podpis“ není zřejmý, resp. literatura uváděla různé nekonsistentní nálezy nejspíš právě v důsledku prolínání DLB a ACH patologie.

Cílem této retrospektivní studie bylo určit longitudinální charakter (kde) a rozsah (jak moc) atrofie mozku pomocí MRI u pacientů s DLB, ACH, těch se smíšenou DLB/ACH a normálních kontrol. Určující byla diagnóza pitevní, nikoliv klinická (u DLB často nesprávná). Do studie jsme s kolegy z Mayo kliniky v Rochesteru, se kterými dlouhodoběji spolupracuji, vyhledali doposud rekordní počet pacientů, kteří měli opakované volumetrické MRI mozku v rozestupu asi dvou let, později umřeli a jejich mozková tkáň byla post mortem podrobně kvantitativně vyšetřena. Zjistili jsme, že pacienti s „čistou“ DLB mají minimální atrofii mozku, prakticky se neliší od kontrol s věku úměrnou atrofií. Zjednodušeně DLB klinika + minimální MRI atrofie = čistá DLB. Naopak pacienti se smíšenou DLB/ACH se od čistých DLB lišili rozsáhlou atrofií celého mozku se zvětšením komor a v lokalizaci typické pro ACH. Takže ne úplně typická DLB s event. smíšenou ACH klinikou + MRI atrofie jako u ACH = smíšená DLB/ACH. Rychlost atrofie mozku korelovala s množstvím tau-proteinu v mozku. ACH patologie je tedy hnací sílou úbytku mozkové tkáně i u DLB pacientů. Rychlosti atrofie korelovaly s rychlejší progresí nemoci a tíží jednotlivých klinických symptomů. Kombinace DLB/ACH je nejméně příznivá a nyní tušíme, jak ji můžeme lépe klinicky rozpoznat. Atrofie mozku je totiž dobře dostupný a kvantifikovatelný marker diagnózy, sledování progrese nemoci a diferenciální diagnostiky. Nadějí pro DLB/ACH pacienty je dobrá odpověď na léčbu inhibitory acetylcholinesterázy (typický současný lék na ACH) a pravděpodobný profit z klinických studií zaměřených na ACH patologii. Některé tyto studie jsou opravdu nadějné, zatímco na studie usilující o zabrzdění/odstranění DLB patologie in vivo si budeme muset bohužel počkat.

Studie byla oceněna Hennerovou cenou České neurologické společnosti za nejlepší práci autora do 35 let za rok 2014.

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/25128280

Vydáno: 5. 1. 2017 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková