Otázky ke státní závěrečné zkoušce

Otázky ke státní závěrečné zkoušce oboru Zdravotní laborant

Teoretická část
Praktická část

 
Otázky k teoretické části:

1. C reaktivní protein a proteiny akutní fáze.
   Struktura DNA a RNA, typy RNA, centrální dogma molekulární biologie; denaturace a reasociace DNA.
2. Hormony štítné žlázy.
   Etiologie, rozdělení, příklady a klinický význam chromozomových aberací.
3. Diabetes mellitus a diabetická ketoacidóza.
   Nespecifické složky buněčné imunity (mechanismy, význam v obraně proti infekci, možnosti laboratorní diagnostiky jednotlivých parametrů).
4. Dyslipoproteinemie.
   Struktura chromatinu, topologie buněčného jádra, struktura a typy chromozomů, lidský karyotyp; telomery a telomeráza.
5. Rizikové faktory aterosklerózy.
   Dělení antibiotik – podle mechanismu účinku a dalších kritérií.
6. Laboratorní diagnostika akutního infarktu myokardu.
   Struktura lidského genomu ve světě současných objevů, jaderný a mimojaderný genom, definice a struktura genu, nekódující sekvence, definice pojmů transkriptom a proteom, náplň a význam genomiky.
7. Sérologie hepatitid.
   Imunodeficience (charakteristika, klasifikace, příklady imunodeficitních onemocnění, laboratorní diagnostika).
8. Poruchy metabolismu železa.
   Buněčný cyklus a jeho regulace, jaderné dělení; vznik nádorové buňky, onkogenetika; reparační mechanismy a syndromy chromozomální instability.
9. Biochemická vyšetření pankreatu.
   Uspořádání genetické informace u virů, viroidů, prokaryot a eukaryot; rozdíly mezi genovou expresí u prokaryot a eukaryot; priony a prionová onemocnění.
10. Clearence kreatininu, cystatin C, proteinurie.
    Nejčastější původci bakteriálních močových infekcí.
11. Hyperbilirubinemie.
    Hemoglobin, jeho stavba, vazba s kyslíkem a jinými látkami, hemoglobinpatie.
12. Biochemická vyšetření funkce jater.
    Hlavní původci střevních infekcí.
13. Laboratorní vyšetření kostního metabolismu.
    Nemendelovská dědičnost: mitochondriální dědičnost, genomický imprinting; polygenně a multifaktoriálně podmíněné nemoci: charakteristika a odhad rizika postižení.
14. Akutní a chronické poruchy acidobazické rovnováhy.
    Potransfuzní reakce, jejich přehled a postup při jejich řešení.
15. Poruchy metabolismu iontů a vody.
    Alergie (charakteristika, mechanismus alergické reakce, stručný přehled alergických onemocnění, možnosti laboratorní diagnostiky).
16. Fyziologie homeostázy.
    Původci bakteriálních a virových respiračních infekcí.
17. Vrozené koagulopatie.
    Význam rezistence k antibiotikům, hlavní mechanismy.
18. Získané koagulopatie.
    HLA systém (struktura a funkce MHC glykoproteinů, jejich význam transplantační imunologii, možnosti laboratorní diagnostiky).
19. Trombotické stavy.
    Mendelovsky dědičné choroby a jejich genealogická analýza, typy mendelovské dědičnosti, rizika postižení členů rodiny, příklady mendelovsky dědičných chorob.
20. Disseminovaná intravaskulární koagulopatie.
    Nozokomiální infekce, jejich význam a nejčastější původci.
21. Krev – složení, funkce, krevní elementy v periferní krvi.
    Hlavní principy protiinfekční imunity.
22. Fáze krvetvorby u člověka – prenatální, postnatální.
    Mutace a polymorfismy DNA: jejich podstata, mechanismus vzniku, rozdělení a klinický význam; využití polymorfismů v DNA diagnostice.
23. Stavba a funkce kostní dřeně.
    Druhy transfuzních přípravků, zásady jejich uskladnění, manipulace s nimi.
24. Nespecifické složky humorální imunity (mechanismy, význam v obraně proti infekci, možnosti laboratorní diagnostiky jednotlivých parametrů).
    Zásady odběru a transportu biologického materiálu pro mikrobiologické vyšetření.
25. Komunikace imunitního systému (cytokiny, adhezivní molekuly, charakteristika a klasifikace, mechanismy účinků, možnosti laboratorní diagnostiky.
    Skupinový systém AB0/RhD a ostatní významné skupinové systémy, význam pro lékařství.
26. Autoimunitní onemocnění (autoimunitní reakce, příčiny vzniku, klasifikace autoimunitních onemocnění, přehled laboratorních metod na stanovení protilátek).
    Dárcovství krve, technika odběru, autotransfuze.
27. Imunitní reakce (fyziologická a patologická imunitní reakce, mechanismus, typy imunopatologických reakcí a příklady onemocnění, laboratorní diagnostika).
    Hemokultivace – zásady odběru krve na hemokultivaci, hemokultivační systémy.
28. Vývoj krevních elementů, základní krevní řady.
    Význam MRSA, možnosti prevence.
29. Specifické složky humorální imunity (mechanismy, význam v obraně proti infekci, možnosti laboratorní diagnostiky jednotlivých parametrů).
    Aplikace transfuzních přípravků, zásady účelné hemoterapie.
30. Specifické složky buněčné imunity (mechanismy, význam v obraně proti infekci, možnosti laboratorní diagnostiky jednotlivých parametrů).
    Meióza a její význam, spermatogeneze a oogeneze u člověka a jejich možné poruchy, genová vazba a crossing-over.
     

Otázky k praktické části:

1. Popište možnosti rozložení výsledků analýz biologického vzorku v populaci a uveďte příklady.
   Uveďte analytické postupy stanovení glukózy.
2. Navrhněte postup pro určení referenčních mezí měřeného parametru v biologickém materiálu.
   Uveďte analytické postupy stanovení kreatininu.
3. Popište vlivy, které se uplatňují v preanalytické fázi odběru a zpracování vzorku.
   Uveďte analytické postupy stanovení celkové bílkoviny.
4. Co je to biologický poločas? Uveďte příklady.
   Popište metodu PCR (její princip, využití a modifikace) a sekvenční analýzu DNA.
5. Definujte pojmy nepřesnost, vychýlení, návaznost, robustnost a celková chyba měření.
   Popište provedení vyšetření krevního obrazu s diferenciálním počtem.
6. Jaký je rozdíl mezi požadavky na test při diagnostikování nemoci a jejím monitorováním? Uveďte příklad.
   Popište provedení koagulačních vyšetření.
7. Popište interní kontrolu kvality v klinické laboratoři.
   Popište kultivační vyšetření bakterií.
8. Jak se provádí externí kontrola kvality v ČR?
   Popište provedení sérologického vyšetření (např. syphilis).
9. Jaké jsou základní předpisy pro bezpečnost práce ve zdravotnické laboratoři.
   Popište stanovení autoprotilátek.
10. Popište laboratorní informační systém laboratoře.
    Popište princip průtokové cytometrie a postup vyšetření na příkladu.
11. Popište postup při zavádění nové metody.
    Uveďte analytické postupy stanovení glukózy.
12. Jaké jsou možnosti interference léků při laboratorních vyšetřeních?
    Popište základní metody cytogenetické diagnostiky sloužící k identifikaci chromozomových aberací.
13. Co je to konsolidovaná laboratoř? Uveďte příklad.
    Charakterizujte buněčné kultury, popište techniky jejich kultivace a vysvětlete, v čem spočívá jejich význam v klinické diagnostice a v biomedicínském výzkumu.
14. Popište organizaci laboratorního provozu.
    Charakterizujte základní nástroje molekulární genetiky (tj. metody izolace nukleových kyselin, fragmentace DNA restrikčními enzymy, gelovou a kapilární elektroforézu).
15. Uveďte, co je biologická variabilita a které faktory ji ovlivňují.
    Popište základní molekulárně cytogenetické metody používané při rutinní diagnostice chromozomových aberací.
16. Co je to diagnostická senzitivita a specifičnost?
    Charakterizujte invazivní i neinvazivní metody prenatální diagnostiky. Vysvětlete princip a účel preimplantačních vyšetření.
17. Popište způsob, jakým budete provádět výběr nového přístroje a které jeho parametry budete hodnotit. Uveďte příklad.
    Vysvětlete na konkrétních příkladech rozdíl mezi přímou a nepřímou DNA diagnostikou. Charakterizujte DNA fingerprinting.
18. Jaká jsou rizika otrav, poleptání a popálení ve zdravotnické laboratoři a postup první pomoci v případě takových nehod?
    Charakterizujte hybridizační metody a jejich různé modifikace a vysvětlete, k čemu se používají. Co jsou genové čipy a k čemu v laboratorní diagnostice slouží?
19. Co je to laický servis? Uveďte také konkrétní příklad s podrobným popisem.
    Charakterizujte typy mikroskopů používaných v genetické laboratoři a uveďte, která barviva a barvicí metody používáme k vizualizaci chromozomových struktur.
20. Jakým způsobem v laboratoři zajišťujete ochranu dat pacienta?
    Které materiály pro postnatální genetická vyšetření nejčastěji odebíráme? Jak odeberete vzorek pro účely cytogenetického nebo molekulárně biologického vyšetření?