Vliv katetrizačního uzávěru foramen ovale patens na výskyt arteriálních bublin u potápěčů

Effect of catheter-based patent foramen ovale closure on the occurrence of arterial bubbles in scuba divers.

Honěk J, Srámek M, Sefc L, Januška J, Fiedler J, Horváth M, Tomek A, Novotný S, Honěk T, Veselka J. Journal of American College of Cardiology: Cardiovascular Interventions. 2014 Apr;7(4):403–8. doi: 10.1016/j.jcin.2013.12.199. Epub 2014 Mar 14. IF: 7.44

MUDr. Jakub Honěk

Studie hodnotila efektivitu katetrizačního uzávěru foramen ovale patens (PFO) v prevenci paradoxní embolizace dusíkových bublin u potápěčů po simulovaných ponorech v hyperbarické komoře.

Foramen ovale patens je několikamilimetrový otvor v přepážce mezi pravou a levou srdeční síní. Je to pozůstatek krevního oběhu plodu, kdy foramen ovale umožňuje pravo-levý zkrat okysličené krve putující z placenty do systémového oběhu. U 75 % jedinců se foramen ovale po porodu postupně uzavírá, a naopak u každého čtvrtého dospělého zůstává v mezisíňové přepážce drobný kanálkovitý otvor – PFO.

Dusíkové bubliny vznikají v těle potápěče po vynoření na hladinu v důsledku přesycení tkání rozpouštěným dusíkem. Jejich embolizace do periferních kapilár způsobuje ischemii cílového orgánu a vede k projevům, které souhrnně nazýváme dekompresní chorobou. U potápěčů s PFO je riziko vzniku akutní dekompresní příhody významně zvýšené, vzhledem k možnosti průchodu bublin skrze PFO z žilní krve přímo do systémového oběhu (paradoxní embolizace).

Studie se zúčastnilo 47 potápěčů, kteří měli prokázané PFO s významným zkratem a v minulosti prodělali dekompresní chorobu. Dvacet z nich podstoupilo na motolské Kardiologické klinice katetrizační uzávěr PFO. Potápěči provedli simulovaný ponor v hyperbarické komoře a po vynoření byli vyšetřeni sonograficky na přítomnost žilních a arteriálních bublin. Na otázky odpovídá MUDr. Jakub HoněkKardiologické kliniky, první autor článku, který za tuto publikaci letos získal mj. fakultní Cenu Ervína Adama za vynikající práci preventivního významu pro zdraví populace, a dále cenu za nejlepší studii na kardiologickém kongresu TCTAP 2014 v Soulu nebo ocenění v Soutěži mladých kardiologů České kardiologické společnosti.

Co se vám podařilo prokázat?

Výsledky studie byly jednoznačné: tvorba žilních bublin byla v obou skupinách stejná, ale u žádného potápěče po katetrizačním uzávěru PFO nebyly detekovány bubliny v arteriální krvi. Studie prokázala efektivitu katetrizačního uzávěru PFO v prevenci výskytu arteriálních bublin po simulovaném sestupu a lze se domnívat, že tato metoda povede k prevenci vzniku dekompresní choroby u symptomatických potápěčů. Tuto hypotézu dále ověřujeme v dlouhodobém klinickém sledování.

Pokud vím, jste první na světě, kdo s touto hypotézou přišel. Jak vás napadlo se problémem neuzavřeného PFO u potápěčů zabývat a čím si vysvětlujete, že tuto souvislost před vámi doposud nikdo neviděl?

První na světě nejsme. Hypotéza, že PFO zvyšuje riziko dekompresní choroby, byla vyslovena již v 80. letech. K dispozici je několik observačních studií, které prokázaly vyšší incidenci PFO ve skupině potápěčů, kteří prodělali neurologickou nebo kožní dekompresní příhodu. Nicméně doposud nebyla všeobecná shoda a možností katetrizační léčby se nikdo systematicky nezabýval. Naše studie je první prací, ve které byla efektivita katetrizačního uzávěru PFO u potápěčů prověřena. Náš tým se touto problematikou zabývá již 8 let a za tu dobu jsme v pilotních studiích vypracovali metodiku, na jejímž základě jsme byli schopni studii realizovat. Studii také předcházel systematický screening českých potápěčů.

Jaký praktický dopad lze očekávat v souvislosti s vaším zjištěním? Plánujete např. nějakým způsobem upozorňovat na tuto problematiku potápěče u nás i ve světě?

Na tuto problematiku již dlouhodobě české potápěče upozorňujeme, organizujeme screening, přednášíme, publikujeme v potápěčských časopisech. Myslím, že znalost této problematiky je mezi českými potápěči nejspíše lepší než jinde ve světě. V souvislosti s touto publikací se zájem rozšířil i mimo hranice ČR, téma jsme přednášeli na konferencích v Soulu, Barceloně, formou video-rozhovoru také na American College of Cardiology ve Washingtonu DC, jsme pozváni přednášet na workshop hyperbarické medicíny do Montrealu. O studii vyšly články na zahraničních potápěčských  internetových portálech, ale také na Reuters Health či Cardiosource.

Chystáte se ověřovat výsledky i v reálných podmínkách, tj. mimo hyperbarickou komoru?

V současné době se zaměřujeme na dlouhodobé klinické sledování, tedy ověříme, jak se daří potápěčům po katetrizačním uzávěru a jak těm, kteří se dále potápí s PFO. Projekt k ověření studie v reálných podmínkách máme připravený, nicméně bude finančně náročný a budeme muset nejprve zajistit finanční podporu.
 

http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24630875

Vytvořeno: 11. 12. 2014 / Upraveno: 22. 1. 2019 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková