Úspěchy

Tým našeho ústavu (dr. Zielina, dr. Doležal a dr. Škoda) pokračujeme v dlouhodobém sběru dat z testování morální kompetence prvního a pátého ročníků 2. LF UK. V akademickém roce 2023/2024 jsme se zaměřili kromě Testu morálních kompetencí také na úzkostnost (situační rys) a úzkost (trvalejší rys) (STAI X1 a X2). Data jsme sbírali od studentů medicíny (2. LF UK, 1. LF UK, 3. LF UK a LF UP), psychologie (FF UK a FF UP) a ekonomie (VŠE a VŠB-TUO).

Výsledky z předchozího testování potvrdilo celosvětový trend v poklesu morální kompetence u studentů medicíny při srovnání 1. a 5. ročníku (Zielina et al., 2024). Cílem současné studie bylo dát do souvislosti morální kompetenci s úzkostí/úzkostností a různými způsoby sběru dat (offline, online). Předběžné analýzy ukazují, že míra úzkosti u mediků zůstává na stejné úrovni, zatímco v posledním ročníku u studentů psychologie klesá. Ovšem míra úzkosti nemá vliv na morální kompetenci, která u mediků v pátém ročníků klesá, zatímco u studentů psychologie vzrůstá. Dalším důležitým parametrem se zdá být i čas vyplňování dotazníku, kdy příliš rychlé vyplnění (do 5 minut) se spíše spojuje s nížší morální kompetenci ve srovnání s těmi, kteří dotazník vyplňovali déle (15 a více minut).

Morální kompetence je schopnost řešit problémy a konflikty na základě morálních principů, a to prostřednictvím uvažování a diskuse, bez použití násilí a lsti nebo podřízení se autoritě.

Test morální kompetence je navržen jako dotazník. Využívá dvou obtížně morálně řešitelných dilematických příběhů (dělnického a doktorského dilematu), při nichž protagonisté činí morální rozhodnutí. Účastníci testu hodnotí jejich jednání z hlediska vlastního posouzení morální správnosti na škále (+4, úplný souhlas) až (-4 úplný nesouhlas). Výsledek představuje C-skóre, které nabývá hodnot 0 (= žádná morální kompetence) až 100 (= morální kompetence v maximální míře).

Druhý ročník Prague School of Bioethics proběhl ve dnech 20. a 21. 10. 2022 na půdě 2. LF UK  v Motole v MPP a MLP. Během události byly představeny dva okruhy bioetických problémů: 1) Vaccination a 2) Women in Medicine. Více informací na webu akce http://www.praguesb.cz.

Streamovali jsme a následně permanentně uložili na youtube také videa z panelových diskuzí těchto okruhů, tzn. Vaccination a Women in Medicine.

Na událost nakonec dorazilo 101 účastníků, z toho 61 studentů a 32 pedagogů (dále také ještě 8 účastníků mimo akademickou obec). Mezi účastníky byli kolegové z partnerských univerzit a organizací (např. University of Zurich; Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave; University of Duisburg-Essen, Andalusian School of Public Health, Taras Shevchenko National University of Kyiv, Vrije Universiteit Amsterdam, Facultad de Medicina Mexico, Masarykova univerzita, Západočeská univerzita v Plzni, Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, NKC Gender & Science AVČR, Ústav státu a práva AVČR). Na závěr odevzdalo anonymní evaluační dotazník 28 účastníků. Z výsledků vyplynulo, že s událostí bylo 67,86 procent velmi spokojených a 25,00 procent spíše spokojených. Tuto událost popisovala většina respondentů jako zajímavou 78,57 procent, smysluplnou 64,29 procent, užitečnou 57,14 procent a vysoké kvality 57,14 procent. Co se kvality dále týče, tak Prague School of Bioethics hodnotilo 53,57 procent respondentů za velmi vysokou, 35,71 procent za vysokou a 10,71 procent za průměrnou. Na otázku, zda se plánují respondenti zúčastnit i následujícího ročníku, zodpovědělo 57,14 procent za vysoce pravděpodobné, 28,57 procent za velmi pravděpodobné a 14,29 procent za spíše pravděpodobné.  

Dr. Martin Zielina, Mgr. Jaromír Škoda, dr. Adam Doležal a dr. Barbora Beňová jsou spoluautory kapitoly s názvem The Application and Understanding of Default Autonomy in Ethically Dilemmatic Cases Presented by Czech Medical Doctors: An Empirical Study v mezinárodní publikaci The Blurring of Boundaries in Bioscientific Discourse. V tomto textu autoři analyzují sebrané eticky sporné kazuistiky od českých lékařů se zaměřením na uplatňování minimalistické verze autonomie (tzv. defaultní autornomie). Tato publikace vyšla v roce 2022 v Logos Verlag Berlin (open acces).

Dr. Martin Zielina je hlavním řešitelem projektu (TA ČR, program ÉTA) na zvládání procedurální bolesti u pacientů s popáleninovým traumatem. Tento projekt je realizován zejména na popáleninové klinice FN Královské Vinohrady ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a Space, s. r. o.

Smyslem vytvořené aplikace ve virtuální realitě je odvádět pozornost pacientů od bolestivé výměny obvazů (tzv. procedurální bolesti), čímž dochází u pacientů ke snižování bolesti a úzkosti. Na rozdíl od zahraničí je v ČR poprvé prostřednictvím tohoto projektu využíván terapeutický potenciál virtuální reality u pacientů s popáleninami. Na vzniku této aplikace se podílel interdisciplinární tým (web projektu).

Pracovníci Ústavu lékařské etiky a humanitních základů lékařství ve spolupráci s obdobně zaměřeným ústavem na Lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci sbírali eticky sporné kazuistiky od českých lékařů. Tento projekt byl úspěšně ukončen v roce 2023. Postup sběru, zpracování a prezentace eticky sporných kazuistik jsme zveřejnili v rámci metodiky na projektovém webu (www.etikamedika.cz). Součástí projektového webu jsou i modelové eticky sporné kazuistiky včetně expertních posudků na vybrané oblasti. Některé z těchto kazuistik jsou zpracovány formou storytellingu a využívány na výuce bioetiky na naší fakultě. Nakonec se podařílo sebrat více než 900 eticky sporných kazuistik z českého zdravotnictví. 

PhDr. Ingrid Strobachová, Ph.D., získala v roce 2020 Haverochovu medaili.

Prague School of Bioethics proběhla pod záštitou děkana fakulty prof. Vladimíra Komárka ve spolupráci Ústavu lékařské etiky a humanitních základů medicíny 2. LF UK a Institute of Biomedical Ethics and History of Medicine, University of Zurich. V prvním ročníku byly představeny tři okruhy bioetických problémů: 1) Therapeutic Gene Editing in Humans, 2) End-of-Life Decisions a 3) Transplatnation. Na tuto událost dorazilo 87 účastníků nejen z českých, ale také zahraničních univerzit (např. University of Zurich; Institute of International Education, Moscow; Pedagogical State University, Pavlov First Saint Petersburg Medical University; Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave).

Více informací včetně prezentací lze nalézt na webu http://www.praguesb.cz.

Dr. I. Strobachová přispěla do kolektivní monografie Spor o proces a událost, kterou vydalo Centrum pro teoretická studia (Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018).

Dr. M. Zielina se podílel na výzkumu mobbingu v ČR. Výsledky jsou publikovány v monografii s názvem Šikana na pracovišti v České republice: Teorie, výzkum a praxe (Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého Olomouc, 2017). Cílem této publikace je podat systematický přehled založený na výsledcích aktuálních výzkumů na pomezí psychologie práce a organizace, sociální psychologie a psychologie osobnosti. Autoři představují výsledky komplexního výzkumu mobbingu mezi několika tisíci zaměstnanců České republiky.

Dr. I. Strobachová přispěla do kolektivní monografie Spor o pravdu, kterou vydalo Centrum pro teoretická studia (Filosofia: Praha 2016).

Dr. M. Zielina se podílel na úspěšné replikaci slavného Libetova experimentu (Libet et al. 1982 a 1983), který inicioval interdisciplinární debatu o (ne)možnosti svobodné vůle. V základu stojí měření spontánní aktivity (EEG, EMG) s cílem rozlišit čas rozhodnutí se pohnout (urge to move) od času samotného pohybu. Ačkoliv tento experiment byl vystaven kritice (od metodologie počínaje až po reinterpretaci samotných výsledků), tak se jedná o pionýrský experiment ve snaze zodpovědět genuinně filosofický problém, zda máme svobodnou vůli, která by člověku vůbec umožňovala (morální) rozhodování. V této debatě, kterou vedou neurologové, filosofové či psychologové, se doposud předkládaly pouze experimenty zaměřené na izolované problémy vyplývající z Libetova původního experimentu. Replikace původní studie přispívá také do diskuze o replikační krizi, která zejména v psychologii představuje vážný (morální) problém, kdy jsou mnohé výsledky původních experimentů zpochyněny až právě na základě replikace.        

Dominik, T.; Dostál, D.; Zielina, M.; Šmahaj, J.; Sedláčková, Z., & Procházka, R. (2018). Libet´s Experiment: A Complex Replication. Consciousness and Cognition 65, p. 1-26.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1053810018301570

Dominik, T.; Dostál, D.; Zielina, M.; Šmahaj, J.; Sedláčková, Z., & Procházka, R. (2018). EEG Data and Introspective Reports from the Libet´s experiment replication. Data in Brief 20, p. 2040-2044.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2352340918311442

Dominik, T.; Dostál, D.; Zielina, M.; Šmahaj, J.; Sedláčková, Z., & Procházka, R. (2017). Libet´s Experiment: Questioning the Validity of Measuring the Urge to Move. Consciousness and Cognition 49, p. 255-263.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1053810016302690?via%3Dihub

Dr. M. Šebek se podílel kapitolou Transformations in Paula with ‘no history’ na monografii Time for Change, která je výstupem z mezinárodního výzkumného projektu psychických změn v psychoterapii v letech 2013–2014. Time for Change, ed. Marina Altmann de Litvan, London, Karnac Publ. 2014.

Dr. Zielina je spoluautorem netradiční učebnice řečtiny, která uvádí do antické filosofie prostřednictvím výuky jazyka, myšlení a etických principů.

Dr. Křížová koordinovala v rámci programu Grundtvig projekt Vzpomínejme společně, který získal v roce 2013 1. místo v soutěži Pečeť kvality v kategorii projektů Partnerství – vyhlašováno Národní agenturou evropských programů.

Dr. Šebek přednášel v dubnu a květnu 2010: „Informovaný souhlas v současném lékařství“ pro onkologické centrum, „Počátky moderní psychosomatiky“ pro Institut psychoanalýzy a na konferenci „Historická traumata v Rusku a Německu“ velmi oceněný příspěvek „Totalitní psychika – co jsme se naučili z historie a dnešek“.

Dr. Příhoda má pravidelné komentáře v rozhlase, které se svou kvalitou proslavily a vymykají se běžné úrovni výrazně směrem nahoru. Přispíval i do MFD, ČTV, NOVA, Prima – příspěvky vždy vyžádané a oceňované.

Dr. Šebek velmi úspěšně přednášel v r. 2008 v Moskvě – téma: „Význam teorie úzkosti a fobie ve vývoji psychoanalýzy“. Kvalitně navštívená přednáška měla takový úspěch, že založila trvalou spolupráci s rozvíjejícím se ruským odborným prostředím.