Rozenkova K, Malikova J, Nessa A, Dusatkova L, Bjørkhaug L, Obermannova B, Dusatkova P, Kytnarova J, Aukrust I, Najmi LA, Rypackova B, Sumnik Z, Lebl J, Njølstad PR, Hussain K, Pruhova S. Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism. 2015 Dec;100(12):E1540–9. doi: 10.1210/jc.2015-2763. Epub 2015 Oct 2. IF: 6.209
Publikaci představuje MUDr. Klára Roženková z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol.
Vrozený hyperinzulinismus (Congenital Hyperinsulinism, CHI) je heterogenní geneticky podmíněné onemocnění charakterizované neregulovanou sekrecí inzulínu z β-buněk pankreatu vedoucí k perzistentní hypoglykémii v novorozeneckém a kojeneckém věku. Dosud bylo identifikováno 9 genů, jejichž mutace vedou ke vzniku CHI. Jednotlivé typy onemocnění jsou tedy velmi rozdílné a při znalosti genetické podstaty onemocnění dokážeme předpovědět odpověď pacienta na farmakologickou léčbu. Genetická diagnostika ovlivňuje strategii léčby pacientů, a přispívá tak ke zlepšení jejich prognózy.
Cílem naší práce bylo provést první genetickou a fenotypickou studii dosud největšího souboru českých pacientů s diagnózou CHI. Dosud publikované zahraniční studie vycházely především z populací s vysokým zastoupením příbuzenských sňatků. Proto jsme v našem souboru očekávali odlišné zastoupení mutací v genech způsobujících CHI. To se potvrdilo výrazně vyšším výskytem heterozygotních mutací, jak v genech pro podjednotky kaliového kanálu, tak i vysokým množstvím pacientů s heterozygotními mutacemi v genech pro transkripční faktory HNF1A a HNF4A. Přínos naší práce spočívá také v tom, že mutace v genu HNF1A byly jako kauzální v patogenezi CHI identifikovány relativně nedávno, a proto nález mutací v genu HNF1A u našich pacientů potvrzuje zapojení tohoto transkripčního faktoru do patogeneze CHI. Navíc jsme pomocí funkční studie prokázali patogenní vliv dosud nepopsaných mutací v genech ABCC8 a HNF1A na fungování β-buňky u pacientů s CHI.
