Eckert C, Henze G, Seeger K, Hagedorn N, Mann G, Panzer-Grümayer R, Peters C, Klingebiel T, Borkhardt A, Schrappe M, Schrauder A, Escherich G, Sramkova L, Niggli F, Hitzler J, von Stackelberg A. Journal of Clinical Oncology. 2013 Jul 20;31(21):2736-42. doi: 10.1200/JCO.2012.48.5680. Epub 2013 Jun 17. IF: 18.038
Klinika dětské hematologie a onkologie
U skupiny dětských pacientů s relapsem akutní lymfoblastické leukémie (ALL) středního rizika je nezbytné identifikovat pacienty, kteří potřebují zintenzivnit léčbu. Autoři studie ověřovali předpoklad, že prognóza pacientů s nedostatečným snížením hladiny minimální reziduální nemoci (MRN) po indukční léčbě může být zlepšena alogenní transplantací hematopoetických kmenových buněk (HSCT). Porovnávali výsledky těchto pacientů se skupinou pacientů s nízkou hladinou MRN, kteří pokračovali pouze v chemoterapii. Potvrdilo se, že alogenní HSCT nepříznivou prognózu pacientů se špatnou odpovědí na léčbu měřenou hladinou MRN významně zlepšuje. Na otázky odpovídá MUDr. Lucie Šrámková, Ph.D., spoluautorka článku.
Proč jste se ve studii zaměřili na skupinu dětí se středním rizikem relapsu?
Skupina dětí tzv. středního rizika je největší skupinou pacientů s relapsem ALL, spadá do ní více než 60 % dětí a v této skupině nebyla známa optimální léčebná strategie. Cílem studie bylo najít jednoznačný ukazatel, který vytipuje pacienty, kde je léčba chemoterapií nedostatečná a kde je nutno zařadit do léčby i transplantaci hematopoetických kmenových buněk. To se týká asi poloviny dětí v této skupině, tzn. cca 30 % všech dětí s relapsem.
Můžete popsat pacienty a metody, jakými jste studii prováděli?
Studie byla prováděna jako nekomerční akademická studie, u každého pacienta byly při relapsu ALL vyhledány cíle pro měření MRN, kterými jsou individuálně různé IgH/TCR přestavby na leukemických blastech, pak byly optimalizovány individuálně specifické systémy pro sledování MRN. Hladina MRN byla hodnocena v kostní dřeni po skončení indukční chemoterapie, jako hranice, která rozdělila pacienty do skupiny s příznivou nebo nepříznivou odpovědí, byla na základě retrospektivních dat použita hladina 10–3, tzn. 1 leukemická buňka mezi 1000 zdravými.
Jak náročná pro dětské pacienty je alogenní transplantace hematopoetických kmenových buněk ve srovnání s chemoterapií? Co znamenají závěry, k nimž jste došli, pro klinickou praxi?
Alogenní HSCT je velmi náročný zákrok s rizikem bezprostředních život ohrožujících komplikací i řadou pozdních následků. Příprava před transplantací, podání a přihojení kostní dřeně či jiného zdroje hematopoetických kmenových buněk (pupečníková krev, periferní kmenové buňky) je teprve začátek náročné léčby, kterou procházejí naši dětští pacienti. Tato studie prokázala, že je možné pomocí měření MRN po indukční léčbě najít ty pacienty, u kterých je standardní chemoterapie nedostatečná, a naopak pacienty, kteří dobře odpovídají na chemoterapii, nezatěžovat náročným zákrokem, jakým je transplantace. Tzn. že léčbu řídíme na základě individuální léčebné odpovědi.
