V prosinci 2017 se v Abu Dhabi uskutečnila 4. arabsko-evropská škola dětské endokrinologie (4th ASPED-ESPE School). Stála za pozornost – ukázala obrovský pokrok arabské dětské endokrinologie za poslední roky, a představila adventní atmosféru Abu Dhabi. Ozdobené vánoční stromy v hotelích i v nákupních centrech, stánky s vánočními předměty zdobené umělým sněhem a rampouchy – a dokonce nabídka pravých vánočních jedlí! Jen kapři chyběli.
Školu založila Dr. Asma Deeb, lékařka libyjského původu, která vystudovala medicínu v Tripolisu, získala kvalifikaci v Manchesteru a poté se s manželem, ropným expertem, rozhodli pro další život s třemi dětmi ve Spojených arabských emirátech. Asma si svým charismatem podmanila jak silnou lobby saudských lékařů-mužů, tak i odborně zdatnou, ale neprůbojnou skupinku kuvajtských lékařek, a před čtyřmi lety založila Arabskou společnost dětské endokrinologie a diabetu (ASPED) se sídlem v Abu Dhabi. Asma oceňuje, že ji tehdy podpořila Evropská společnost dětské endokrinologie (ESPE), a já kvituji s povděkem, že už nás nepíše jako „Check Republic“.
Arábie je úžasnou laboratoří dětské endokrinologie – díky vysoké prevalenci příbuzenských sňatků. Arabští lékaři jsou experty na jinde raritní formy tzv. syndromického diabetu mellitu (thiamin-responsivní megaloblastická anémie s diabetem, Wolcott-Rallisonův syndrom), recesivní formy vrozeného hyperinzulinismu, neobvyklé formy křivice a řadu recesivních forem poruch sexuální diferenciace. Tyto děti dnes ve většině arabských zemí správně diagnostikují a řadě z nich lze tak pomoci – moderní diagnostika ale často naráží na archetypální kulturní předsudky při rozhodnutí o pohlaví u poruch sexuální diferenciace či na neujasněné legislativní a náboženské aspekty umělého přerušení těhotenství z genetické indikace. Tyto paradoxy jsou nejpatrnější v Saudské Arábii, kde o interrupci rozhoduje imám, ale setkat se s nimi lze i jinde v arabském světě.
Zpestřením loňské školy byla večerní prohlídka muzea „Louvre Abu Dhabi“, otevřeného pro veřejnost 11.11.2017. Asmě jsem myšlenku společné návštěvy muzea v rámci volného večera nenápadně podsunul – a nebyla to chyba. Architektonické dílo Jeana Nouvela (mimo jiné – jedna z deseti nejoceňovanějších architektur světa roku 2017), postavené na umělém ostrově a částečně nad vodami Perského zálivu, je podle naší průvodkyně – charismatické Palestinky Fatimy – prvním univerzálním muzeem v arabském světě. Proč univerzálním ? Protože ve své expozici spojuje celé lidstvo.
Příběh lidstva vypráví „Louvre Abu Dhabi“ ve dvanácti kapitolách. Každá z kapitol představuje návštěvníkům témata a ideje, sdílená lidskými společenstvími v různých částech světa a různých civilizacích. Kapitoly nás vedou od prehistorických artefaktů až po výtvarná díla současnosti. Nepřekvapí, že Evropanovi připadá role arabského světa a islámu mírně nadhodnocená, autorům expozice ale nelze upřít snahu o vyvážený pohled. Část sbírkových předmětů získalo muzeum akvizicemi, část je zapůjčená ze světových muzeí, zejména z Louvru.
Závěrečná kapitola nese – jak jinak – titul „Globální scéna“. Je uvedena notickou přibližně tohoto znění: „Poslední dekáda 20. století ukončila epochu, kdy Západ dominoval světu. Ekonomický vzestup více světadílů otevřel cestu k multipolárnímu a multikulturnímu univerzu, ve kterém umělci rozvíjejí různé podoby modernity.“ Když člověk vyhlédne zpod kopule „Louvre Abu Dhabi“ na dynamickou linii mrakodrapů v centru metropole (z nichž mnohé tam loni ještě nebyly), uvědomí si naplno tuto hlubokou pravdu. A také si připomene, v čem je smysl naší, evropské integrace: V zachování Evropy jako významného činitele globálního světa.
Pro většinu arabských účastníků, včetně Asmy, byla návštěva „Louvre Abu Dhabi“ první životní zkušeností z umělecké galerie. Přicházeli s otázkou: Jaká je v kontextu ostatních muzeí ? Je úžasná, protože je právě tady a právě teď. Značí, že osvícený monarcha šejk Zayad investuje petrodolary do trvalých hodnot, které nepřinesou okamžitý ekonomický profit. Tím překročil pomyslný Rubikon mezi zbohatlíky a moudrými vládci.
Asma si k tomu povzdechne: Škoda, že se to nedaří v mé rodné Libyi. Ta je přitom o tolik krásnější, má úžasné antické památky a je o tolik blíž Evropě. A ropy má ještě víc. Často záleží víc na moudrosti vládce než na barelech vytěžené ropy.
Obr. 1. Adventní Abu Dhabi nešetří vánočními stromy ani zasněženými stánky v nákupních centrech
Obr. 2. Noční Praha zůstala na pozadí arabské školy dětské endokrinologie jako memento interakce mezi evropskou a arabskou dětskou endokrinologií
Obr. 3. Porézní kopule muzea od světoznámého architekta Jeana Nouvela se klene nad výstavními sály a přesahuje nad vody Perského zálivu. Jeden z deseti ceněných architektonických počinů světa roku 2017
Obr. 4. Charismatická Fatima z Palestiny nám přibližuje koncept nového muzea – „Louvre Abu Dhabi“
Obr. 5. Expozice ve „Velkém vestibulu“ je založena na trojím znázornění téhož motivu z různých kultur. „Mateřství“ jako Femba, soška matky z Konga (19. století), jako Iris kojící svého syna Hora (Egypt, 800–400 př. Kr.) a jako gotická plastika Madony (Paříž, 1320–1330)
Obr. 6. Jediným českým vkladem do „Louvre Abu Dhabi“ je plátno zakladatele abstraktní malby Františka Kupky, nazvané „Krystal“. Je součástí kapitoly „Výzvy moderního světa“. Bohužel je uvedeno pouze místo vzniku díla – Puteaux ve Francii. Národnost autora je pominuta, takže své vědí pouze zasvěcení. Dílo je majetkem „Louvre Abu Dhabi“
Obr. 7. Skupina súdánských dětských endokrinologů nadšeně pózuje před dílem současného súdánského autora (kapitola „Globální scéna“). Máme se rádi, proto mě pozvali mezi sebe.
