Doktorské studijní programy

Doktorské studium na 2. lékařské fakultě UK je určeno absolventům všech relevantních oborů, nejen medicíny. Uchazeči musí splnit základní požadavky, tj. předložit doklad o ukončení magisterského studia a vykonat přijímací zkoušku.

V případě, že uchazeč není absolventem univerzity v rámci EU nebo neexistuje žádná dohoda mezi příslušnou zemí a Českou republikou o vzájemném uznávání vysokoškolského diplomu, je nutné, aby předložil potvrzení o rovnocennosti svého diplomu (viz „Posouzení zahraničního VŠ vzdělání v rámci přijímacího řízení pro uchazeče do DSP“).

Akreditované doktorské studijní programy

Na 2. lékařské fakultě je 16 akreditovaných doktorských studijních programů v českém a anglickém jazyce, v prezenční i kombinované formě:

Všechny doktorské studijní programy jsou akreditovány v souladu s požadavky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Standardní doba studia je čtyři roky. Tyto studijní programy jsou uskutečňovány bez specializací.

Doktorské studium probíhá pod vedením školitele popř. konzultanta. Podmínky přijímacího řízení, obsah přijímacích zkoušek apod. jsou pro jednotlivé studijní programy odlišné a jsou každoročně upravovány podle požadavků konkrétní oborové rady doktorského studijního programu. V rámci podmínek přijímacího řízení předloží uchazeč profesionální životopis, tj. základní informace o své praxi, kvalifikaci, vědeckém zájmu a činnostech včetně přehledu publikační činnosti. Doporučuje se nejprve kontaktovat potenciálního školitele, popř. předsedu oborové rady v příslušném studijním programu. Přijímací řízení pro následující akademický rok je vyhlašováno začátkem ledna spolu s termínem pro podání přihlášek nejpozději do konce dubna. Přijímací zkoušky probíhají pouze jednou ročně, a to vždy v červnu. Informace jsou zveřejněny v sekci „Přijímací řízení“.

V rámci studia studenti absolvují kurzy, které jsou předepsány jednotlivými oborovými radami. Studenti studijních programů v češtině a angličtině neplatí žádné školné. Studentům prezeční formy studia je každý měsíc vypláceno stipendium. Zahraničním uchazečům je doporučeno, aby si osvojili základy češtiny nezbytné pro komunikaci s pacienty na klinických pracovištích.

Podmínky pro organizaci doktorského studia na 2. LF UK jsou stanoveny v Opatření děkana č. 15/2019.

Doktorské studijní programy v biomedicíně (DSPB)

Doktorské studijní programy v biologii a medicíně/biomedicíně jsou založeny na spolupráci Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v oblasti doktorského studia biomedicíny, které upravuje Smlouva o spolupráci v rámci doktorských studijních programů uzavřená mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Současně tyto studijní programy umožňují soustředěné využití odborné kapacity obou institucí a účelné využití materiálních prostředků jednotlivých školících pracovišť. DSPB se řídí platnou legislativou pro vysokoškolské studium. Vzájemnou spolupráci smluvních stran koordinují příslušný prorektor pověřený rektorem Univerzity Karlovy a člen Akademické rady pověřený předsedkyní Akademie věd ČR. Činnost DSPB zajišťuje tzv. Koordinační rada

Seznam akreditovaných doktorských studijních programů na 2. LF UK

Informace o požadavcích OR, kurzech, státní doktorské zkoušce, disertační práci apod. naleznete níže po rozkliku a též na webu DSPBPředsedové jednotlivých OR poskytnou v případě potřeby veškerá další vysvětlení a upřesnění k níže uvedeným požadavkům. S dalšími dotazy se tedy obracejte výlučně na ně.

Biochemie a patobiochemie*
  • Platnost akreditace: 28. 11. 2028 
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Libor VÍTEK, Ph.D., MBA
    Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky
    1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 2
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 964 203
    e-mail: 
     
    Koordninátor pro 2. LF UK:
    prof. MUDr. Richard Průša, CSc.
    Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol
    V Úvalu 84
    150 06  Praha 5
    tel.: 224 435 300
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Cílem studia ve studijním programu Biochemie a patobiochemie je připravit studenta na samostatné vědecké objasňování molekulárních principů životních dějů v lidském organizmu, jejich řízení a molekulárních mechanizmů jejich poruch.
    Biochemie a patobiochemie se zabývá problematikou biomakromolekul, tj. bílkovin a enzymů, polysacharidů, lipoproteinů a nukleových kyselin, jakož i jejich stavebních jednotek a dalších významných nízkomolekulárních látek v živých soustavách (aminokyselin, peptidů, sacharidů, lipidů, steroidů). Cílem oboru je i objasňování jejich vzájemné přeměny a jejich úlohy v buněčné signalizaci. Velmi důležitou oblastí je též výzkum nadmolekulárních buněčných struktur a jejich funkce. SP se soustřeďuje též na principy poruch uvedených struktur a jejich funkcí, tedy na molekulární podstatu vzniku, rozvoje a průběhu chorobných stavů. Významnou součástí studia je fyziologický a patogenetický význam reaktivních forem kyslíku a dusíku, předmětem SP jsou mechanizmy působení látek poškozujících nukleové kyseliny a biomembrány. Ve SP je věnována pozornost výzkumu poruch buněčné signalizace včetně kancerogeneze a atherogeneze. Molekulární podstaty dědičných a získaných metabolických poruch, mechanismů udržování stálého vnitřního prostředí (metabolické a iontové rovnováhy) a s tím spojených patologických odchylek. SP se též zabývá vývojem nových laboratorních diagnostických metod.

    • Po přijetí vypracovat individuální studijní plán, jeho schválení školitelem a garantem programu
    • Absolvování nejméně dvou kurzů organizovaných OR Biochemie a patobiochemie nebo Koordinační radou DSPB. 
     
    Kurzy:
     

    Vybrané kapitoly z biochemie a patobiochemie (B90008)

    Novinky v biomedicínském výzkumu (B90203)

    Kurz základů vědecké činnosti 

    Možnost uznat další kurzy organizované jinými obory na UK a AV ČR.

    • Zkouška z anglického jazyka
    • Státní doktorská zkouška (doporučena v 1.–2. roce studia, podmínky uvedeny níže).
    • Účast na národních a mezinárodních sjezdech.
     
  • Požadavky na absolvování stáží

    Doporučena alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž.

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce 

    Absolvování nejméně dvou kurzů organizovaných OR Biochemie a patobiochemie nebo jinýimi OR v rámci DSPB, zveřejněných na http://pdsb.avcr.cz po projednání se školitelem a na jeho doporučení.

    • Jazyková zkouška z angličtiny. Oborová rada doporučuje typ jazykové zkoušky s mezinárodní platností (TOEFL, Cambridge), připouští se také vykonání jazykové zkoušky na Ústavu jazyků 2. LF UK a umožňuje i uznání státní jazykové zkoušky z angličtiny.
    • Státní doktorská zkouška se koná zásadně vždy před odevzdáním a obhajobou disertační práce. 
     
    Průběh:
    Uchazeč představí své téma v 10–15 minutovém slovním sdělení. Komise položí 4–6 otázek. Na uzavřeném jednání komise vyhodnotí průběh zkoušky a stanoví klasifikaci. Studentovi je oznámen výsledek. Členové komise podepíší protokol o zkoušce.
  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Obecné biochemické okruhy

    • Souvislost struktury, biomolekul s jejich vlastnostmi a funkcemi – bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy.
    • Metabolizmus sacharidů a lipidů z hlediska bioenergetiky.
    • Enzymy – mechanizmy působení, kinetika, regulace aktivity
    • Biosyntéza a rozklad aminokyselin, jejich přeměny na specializované biomolekuly – porfyriny a žlučová barviva. Neurotransmitery, hormony.
    • Biochemie přenosu genetické informace (enzymologie nukleových kyselin).
    • Proteosyntéza
    • Regulace genové exprese
    • Molekulární principy intracelulární buněčné signalizace.
    • Molekulární principy mezibuněčné komunikace.
     

    Nadmolekulární biochemie

    • Struktura membrán a buněčných organel
    • Cytoskelet
    • Extracelulární matrix
    • Funkce buněčných organel (Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, lysosomy, mitochondrie, ribosomy)
    • Membránový transport
    • Buněčný cyklus a jeho regulace, nádorové bujení
    • Apoptóza

     

    Příklady speciálních okruhů (podle zaměření doktoranda)

    Metodika:
    • Izolace a purifikace biomolekul
    • Imunochemické metody
    • Sekvenování proteinů a nukleových kyselin
    • Manipulace s nukleovými kyselinami, génové inženýrství
    • Izolace buněk, buněčné kultury
    • Spektrofotometrie
     

    Další otázky dle tématu disertace  stanoveny zkušební komisí a školitelem.

    Doporučená literatura:
    Vysokoškolská učebnice lékařské biochemie např.
    Harperova ilustrovaná biochemie, Murray R. K. a kol.
    Medical Biochemistry, J. Baynes, M. Dominiczak
    Molecular Biology of the Cell, Bruce Alberts

  • Požadavky na publikační činnost

    Prvoautorská publikace, PI grantu typu GAUK.

  • Požadavky k obhajobě

    • Státní doktorská zkouška
    • Nejméně dvě původní práce, týkající se tématu disertační práce se souhrnným impaktem alespoň jedna. Na jedné z nich je uchazeč uveden jako první autor. Připouští se společné prvouatorství s dalším spolupracovníkem, pokud publikace má IF alespoň 4,0. Minimální součet IF všech prací publikovaných doktorandem musí být 1,0.
    • Oborová rada vyžaduje autoreferát. 
Biologie a patologie buňky*
  • Platnost akreditace: 27. 11. 2029
  • Předseda oborové rady

    doc. MUDr. Tomáš KUČERA, Ph.D.
    Ústav histologie a embryologie 1. LF UK 
    Albertov 4
    128 01  Praha 2
    tel.: 224 968 125
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Biologie a patologie buňky je biomedicínský vědní obor zaměřený na stavební a funkční charakterizaci jednotlivých buněk a jejich vzájemnou součinnost při stavbě tkání a orgánů. Předmětem studia je tedy v první řadě buňka samotná na různých úrovních její funkční organizace, přičemž se přihlíží i k vzájemnému provázání strukturně-funkčních úrovní, které udržují buňku jakožto základní stavební a funkční jednotku mnohobuněčných organizmů vč. člověka.

    Cílem studia ve studijním programu Biologie a patologie buňky je připravit studenta k samostatné vědecko-výzkumné práci směřující k objasnění dynamiky, vzájemných vztahů a funkčně-strukturální charakteristiky buněk a tkání za normálních – fyziologických okolností a při patologických procesech, jakož i při jejich modelování.

  • Požadavky v průběhu studia

    1. Po přijetí vypracovat individuální studijní plán (ISP), který musí být schválen školitelem a garantem programu.
    2. Po uplynutí každého akademického roku provést spolu se školitelem hodnocení ISP a odevzdat tento ISP v příslušných termínech k dalším posouzení OR a ke schválení garantem programu.
    3. Absolvování těchto kurzů:
    • Pokroky v biologii buňky (B90019) – kurz povinný – organizován OR Biologie a patologie buňky
    • Pokroky v molekulární biologii a genetice (B90041) – kurz povinný – pořádá ÚMG AV ČR
     

    Doporučují se případně jakékoliv další kurzy organizované oborovými radami se zaměřením blízkým k studentovu programu. Je vhodné zařadit také kurzy pořádané Univerzitou či Akademií věd, kde student získá vědomosti a dovednosti nezbytné pro úspěšnou prezentaci výsledků, práci s odbornou literaturou a vědeckými databázemi a pro získávání grantů.

    4. Jazyková zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate). Další světové jazyky jsou nepovinné.

    5. Státní doktorská zkouška

    • Účast na národních a mezinárodních sjezdech.
    • Je doporučena výuka pregraduálních studentů.
  • Požadavky na absolvování stáží

    Předpokládá se alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž. Lze nahradit účastí na mezinárodním grantu nebo jinou formou přímého zapojení do spolupráce se zahraničím, podle možností a uvážení školitele.

  • Vypsané kurzy

    B90019 Pokroky v biologii buňky
    B90041 Pokroky v molekulární biologii a genetice
  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    • Zkoušku je nutno skládat před odevzdáním disertační práce a po splnění podstatné části individuálního studijního plánu. Je doporučena aspoň jedna publikace k tématu disertace s autorským podílem studenta.
    • Absolvování obou povinných kurzů: Pokroky v biologii buňky a Pokroky v molekulární biologii a genetice.
    • Jazyková zkouška z angličtiny. Oborová rada doporučuje typ jazykové zkoušky s mezinárodní platností (TOEFL, Cambridge), připouští se také vykonání jazykové zkoušky na Ústavu jazyků 2. LF UK a umožňuje i uznání státní jazykové zkoušky z angličtiny.
  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Průběh zkoušky
    V první části zkoušky přednese student zhruba 15 minutovou přednášku o vlastních výsledcích vědecké práce dosažených během dosavadního studia. Poté členové komise požádají studenta o zodpovězení otázek souvisejících s dosaženými výsledky. V druhé části zkoušky student odpovídá na 3 otázky, které si vylosoval ze zveřejněného seznamu otázek, které pokrývají tyto základní tematické okruhy:

    A. Buněčná a molekulární biologie
    Základní chemické složení buňky a buněčný metabolismus
    Genom a genová exprese
    DNA – replikace, transkripce; RNA – typy, sestřih
    Biologické funkce proteinů – enzymy
    Buňka – typy (eukaryota, prokaryota, rostlinná vs. živočišná buňka) a základní organizace
    Stavba a funkce biologické membrány a buněčných organel
    Buněčné jádro – stavba, funkce, patologie
    Buněčný transport
    Cytoskelet – komponenty a jejich funkce
    Buněčný cyklus a buněčné dělení, buněčná smrt
    Kmenové buňky a buněčná diferenciace
    Základní typy tkání
    Mezibuněčná komunikace, buněčná adheze a pohyb
    Stavba a funkce mezibuněčné hmoty

    B. Základy metod pro vyšetřování buněk a tkání
    Mikroskopická technika - světelný a elektronový mikroskop, pokročilé mikroskopické metody
    Metody histochemie, imunocyto – a histochemie
    Základy molekulárně-genetických metod – PCR, sekvenování, in situ hybridizace
    Přehled biochemických metod v buněčné biologii – blotovací metody
    Modelové organismy, tkáňové a buněčné kultury

    C. Obecná patologie buněk a tkání
    Regresivní změny buněk a tkání
    Zánět a přehled obranné reakce organismu
    Interakce buněk s patogeny
    Regenerace a reparace tkání, metaplasie
    Nádorová transformace buňky, základní druhy nádorů
    Fyziologická a patologická novotvorba cév
    Buněčně-biologické základy kardiovaskulárních a metabolických chorob

    Doporučená literatura:
    Alberts B. et al.: Molecular Biology of the Cell (6th edition), 2014, Garland Science
    Alberts B. et al.: Essential Cell Biology (4th edition), 2016, Garland Science
    Alberts B. a kol.: Základy buněčné biologie: Úvod do molekulární biologie buňky (2. vydání), 2005, Espero Publishing
    Pollard T. D., Earnshaw W. C., Lippincott - Schwartz J.: Cell Biology, (3rd edition), 2016, Elsevier
    Lodish H. et al.: Molecular Cell Biology (8th edition), 2016, W. H. Freeman and Co.
    Weinberg R. A.: The Biology of Cancer (2nd edition), 2013, Garland Science
    Elleder M. a Sikora J.: Biologie buňky, 2008
    Elleder M.: Vybrané kapitoly z patologie buňky I, 1997, Karolinum, Praha.
    Elleder M.: Vybrané kapitoly z patologie buňky II, 1999, Karolinum, Praha.
    A.L.Mescher: Junquierovy základy histologie, 14. vydání, 1. české, Praha, Galén, 2018
    Masopust J. a kol.: Patobiochemie buňky, 2003, Univerzita Karlova, 2. LF, Praha.
    Sambrook J. et al: Molecular cloning: A laboratory manual/Joseph Sambrook, David W. Russel, (3rd edition) Cold Spring Harbor, NY: Cold Spring Harbor Laboratory, c2001.
    Povýšil C., Šteiner I. a kol.: Obecná patologie 2011, Galén, Praha. ISBN: 9788072627738
    Hořejší V. a kol.: Základy imunologie 2015, Triton, Praha. ISBN: 978-80-7387-713-2

  • Požadavky na publikační činnost

    Prvoautorská publikace. Podíl na výzkumném grantu.

  • Požadavky k obhajobě

    • Splnění všech výše zmíněných studijních povinností vč. složení státní doktorské zkoušky.
    • Autorství (spoluautorství) minimálně dvou původních vědeckých prací k tématu disertační práce publikovaných nebo přijatých k publikaci v mezinárodně uznávaném časopise s impakt-faktorem (Web of Science), alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.
    • Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Biomedicínská informatika*
  • Platnost akreditace: 22. 4. 2025
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Štěpán SVAČINA, DrSc., MBA
    III. interní klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 1
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 922
    e-mail:
     
    Kontaktní osoba:
    Ing. Marie Mentlíková
    III. interní klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 1
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 922
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Biomedicínská informatika je rychle se vyvíjející obor, jehož náplní je zejména využití počítačů a informačních technologií (IT), systémového přístupu, statistiky a epidemiologie a matematických metodologií v medicíně.

    Biomedicínská informatika prochází stálým vývojem, v současnosti je zaměřena na tyto hlavní oblasti: oblast podpory klinického rozhodování, biomedicínské statistiky, robotiky, počítačového modelování, zpracování obrazu a na oblast medicínských informačních systémů. V klinické medicíně jde o tyto oblasti: klinické výpočty, analýza obrazu, problematika biosignálu, počítačové modelování, umělá inteligence (včetně expertních systémů), podpora rozhodování, problematika statistiky a biometrie, klasifikace v medicíně, počítače v řízení přístrojů, robotika a umělé orgány. V oblasti informačních systémů je řešena problematika jejich implementace v prostoru zdravotnictví, specifické otázky ochrany dat a etických problémů a tvorba nemocničních informačních systémů. V oblasti teoretické medicíny jde zejména o modelování fyziologických funkcí a problematiku bioinformatiky.

  • Požadavky v průběhu studia

    • Absolvování dvou kurzů. Povinný je nejméně jeden z kurzů této oborové rady: Biomedicínská statistika a informatika, Modelování fyziologických funkcí nebo Klinická informatika a bioinformatika.

    Druhý kurz může volit student z kurzů jiných oborových rad v rámci "Biomedicíny" nebo také některého z dále uvedených kurzů (2 kurzy UTIA ČAV).

    • Součástí studijního plánu je rovněž zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
    • Průběžné dílčí zpracování problémů zadané práce a publikace dílčích výsledků.
    • Hodnocení doktoranda je prováděno průběžně při konzultacích a pohovorech podle ISP.
  • Požadavky na absolvování stáží

    Doporučen je několikaměsíční pobyt na zahraničním pracovišti. Lze jej nahradit účastí na mezinárodním projektu nebo jinou formou přímé účasti na spolupráci se zahraničím.

  • Vypsané kurzy

    B90206 Biomedicínská informatika a statistika pro doktorandy
    B90246 Modelování fyziologických funkcí
    B90277 Klinická informatika a bioinformatika
    B90182 Modelování biomedicínských systémů
    B90072 Fyziologické regulační systémy v normě a patologii
    B90278 Modelování procesů ve zdravotnických informačních systémech
    NPGR029 Variační metody ve zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR)
    NPGR032 Digitální zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR).

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    • Absolvování dvou výše uvedených kurzů.
    • Publikace či odeslání 1 IF článků k tématu práce.
    • Zkouška z anglického jazyka
     
    Průběh SDZ:
    • Student předloží rešeršní práci k problematice disertace a nastíní teze práce.
    • Ty obhájí v kvalifikované diskuzi.
    • Odpoví na dvě teoretické otázky. Studenti si mohou vybrat buď dvě otázky z informatiky, nebo jednu ze statistiky a jednu z informatiky.
     
    Při přihlášení na státní doktorskou zkoušku student odevzdá Pojednání doktoranda o disertační práci v rozsahu 10–40 stran (včetně rešerše). Impaktované publikace požaduje OR doložit až v přihlášce k obhajobě disertace, nejsou tedy vyžadovány k přihlášce na státní doktorskou zkoušku. Zkušební otázky ke státní doktorské zkoušce jsou kladeny jak k tématu Pojednání, tak z otázek absolvovaných základních předmětů. Otázky ze základních předmětů student dostane při absolvování daných předmětů, případně o ně může požádat před státní doktorskou zkouškou.
  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Informatika

    1. Data, informace, znalosti, pojem entropie
    2. Rozhodování v medicíně, specifita, senzitivita, prediktivní hodnota
    3. Expertní systémy a umělá inteligence v medicíně
    4. Biomedicínské informační zdroje
    5. Internet v medicíně, hodnocení kvality zdravotnické informace
    6. Bayesovské a neuronové sítě, jejich rozdělení
    7. Teorie rozhodování v medicíně, systémy pro podporu rozhodování
    8. Kybernetická bezpečnost a ochrana dat v medicíně, elektronický podpis
    9. Elektronický zdravotní záznam, lékový záznam
    10. Struktura a principy informačních systémů ve zdravotnictví
    11. Datové sítě ve zdravotnictví.
    12. Klasifikace a nomenklatury v medicíně
    13. Datamining v medicíně
    14. Matematické modelování v biomedicíně
    15. Medicína založená na důkazech, translační medicína
    16. Klinické studie a jejich principy a klasifikace
    17. Lékařská doporučení a jejich formalizace
    18. Analýza biologických signálů, základní pojmy, klasifikace biologických signálů
    19. Základní principy analýzy obrazu v medicíně
    20. Telemedicína, základní principy
    21. Bioinformatika, základní principy
    22. Zdravotní pojištění, úhrady zdravotní péče a jich optimalizace
    23. Národní zdravotnický informační systém

    Medicínská statistika

    1. Deskriptivní charakteristiky spojitých a kategoriálních náhodných veličin, grafická prezentace dat
    2. Populace vs. náhodný výběr, parametr polohy resp. rozptýlenosti (variability) spojité náhodné veličiny a jeho výběrové odhady, momenty spojitých náhodných veličin
    3. Spojitá a diskrétní a rozdělení pravděpodobnosti, normální (gausovské) a uniformní rozdělení, alternativní a binomické rozdělení
    4. Statistické testování – náhodný, reprezentativní výběr, medicínská hypotéza, nulová a alternativní statistická hypotéza, testová statistika, hladina významnosti statistického testu, kritická hodnota testové statistiky, dosažená hladina statistické významnosti (p-hodnota), statistický software
    5. Testování hypotéz a intervaly spolehlivosti
    6. Testy o střední hodnotě spojité náhodné veličiny – parametrické jednovýběrové, dvouvýběrové a párové testy, neparametrické testy
    7. Analýza kategoriálních dat, chí-kvadrát test, Fischerův test
    8. Korelační analýza – korelační a kovarianční matice, typy korelací (Pearson, Kendall, Spearman), korelace a kauzalita, nekorelovanost a nezávislost
    9. Časové řady, trend, perioda
    10. Vícerozměrné metody - diskriminační, faktorová, shluková analýza, metoda hlavních komponent, grafické metody
    11. Zdravotnická statistika a registry
    12. Fáze klinických studií I - IV
    13. Analýza přežití (Kaplanův-Meierův odhad, Coxův PH model a jeho varianty v případě porušených předpokladů)
    14. Model lineární regrese, problém kolinearity
    15. Analýza rozptylu
    16. Modely zobecněné lineární regrese (logistická regrese, Poissonovská regrese)
    17. Akaikeho (AIC) a bayesovské informační kritérium (BIC), optimální volba modelu
    18. Parametrické a neparametrické statistické testy hypotéz (obecné srovnání)
    19. Problém vícenásobného testování z pohledu statistické hladiny významnosti statistického testu (alfa), simultánní statistické testy
    20. Euklidovská vs. Mahalanobisova statistická vzdálenost bodů
    21. Klasifikační metody, regresní a klasifikační stromy
    22. Explorační a konfirmační analýza, meta-analýza
    23. Bayesova věta, bayesovská vs. frekventistická (klasická) statistika
  • Požadavky na publikační činnost

    Publikace nejméně dvou článků k tématu disertační práce v časopisech s IF, kde alespoň u jedné z nich musí být uchazeč prvním autorem. Zpracování rešeršní práce ke státní doktorské zkoušce. 

  • Požadavky k obhajobě

    Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení státní doktorské zkoušky je student připuštěn k obhajobě.

    Oborová rada vyžaduje autoreferát.

Biomechanika*
  • Platnost akreditace: 1. 11. 2020
  • Předseda oborové rady

    doc. PaedDr. Karel JELEN, CSc.
    Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UK
    José Martího 31
    162 52  Praha 6
    tel.: 220 172 319
    e-mail:
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Absolvent doktorského studia je profesionálně připraven a vybaven znalostmi a dovednostmi pro řešení vědecko-výzkumných otázek z oblasti základního i aplikovaného výzkumu v biomechanice a práci ve všech oblastech výzkumu a vývoje, kde se uplatňuje biomechanický aspekt. Je schopen komunikovat se širší vědeckou komunitou v rámci své specializace; prokázal inovační schopnost, akademickou a odbornou integritu a dodržování zásad etiky vědecké práce; publikační činností prokazuje schopnost kritické analýzy, vyhodnocení a syntézy nových a komplexních myšlenek v oboru; je rovněž připraven pro vysoce kvalifikovanou a specializovanou práci ve vzdělávacích institucích a v institucích státní a veřejné správy.

  • Požadavky v průběhu studia

    Student musí splnit dva povinné předměty a dále volitelné předměty, tak aby součet jejích přidělených hodnot dosáhl 12 bodů, dále požadavky na tvůrčí činnost a absolvování zahraniční stáže. Povinnými předměty jsou Aplikovaná biomechanika (3 body) a Výzkumné metody v biomechanice (3 body). Volitelné předměty musejí být zvoleny dle výčtu volitelných předmětů schválených OR. Volitelné předměty v rozsahu 3 bodů může student splnit z volitelných předmětů mimo zveřejněný seznam po schválení OR.Zvolené předměty musí student splnit do konce čtvrtého semestru studia.

    Volitelné předměty: Aplikovaná biomechanika v silovém tréninku, Biomechanické hledisko diagnostiky pohybů člověka, Diagnostika posturální stability a inverzní dynamiky těla, Ergonomie a analýza pohybu, Modelování a simulace pro protetiku a ortotiku, Rehabilitační inženýrstv,í Robotika v rehabilitačním inženýrství, Výzkum kondičních a technických aspektů výkonu v ledním hokeji, Biomechanika pohybového systému člověka, řízení pohybu, Kinematická analýza lidského pohybu, Kineziologie Svalové a kloubní reakční síly u pohybů člověka, Využití numerického modelování v biomechanice.

    Student se dále musí zapojit do chodu pracoviště svého školitele a případně dalších pracovišť relevantních k jeho studijnímu plánu, kde bude uplatňovat načerpané teoretické znalosti a rozšiřovat své praktické dovednosti při návrhu a organizaci experimentů, zpracování dat a jejich interpretace v rámci vlastní práce. Dále se bude podílet na výuce u pregraduálního studia a vedení pregraduálních závěrečných studentských prací. Další nedílnou součástí práce studenta je pomoc při tvorbě výukových podkladů formou přednášek, workshopů a lekcí. 

  • Požadavky na absolvování stáží

    Student musí během doby svého studia absolvovat semestrální (tříměsíční) stáž na zahraničním pracovišti, které je relevantní k řešení jeho disertační práce. Doba zahraniční stáže může být přerušovaná a nebo kombinovaná s více zahraničními pracovišti, kdy bude u každé vykazované stáže uveden konkrétní výstup v kontextu řešení disertační práce. Výběr odborného pracoviště bude z řad spolupracujících institucí, nebo dle vlastního výběru studenta v návaznosti na realizaci jeho disertační práce. 

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Státní doktorskou zkoušku mohou absolvovat studenti, kteří splnili všechny své zvolené předměty dle studijního plánu, kdy nejzazší termín pro splnění státní doktorské zkoušky je do konce 5 semestru. 

    Státní doktorská zkouška je členěna do tří okruhů: 

    1. buněčné a tkáňové biomechaniky  
    2. biomechaniky orgánových soustav a biologických náhrad
    3. biomechanických principů pohybu. 
     
    Konkrétní otázky členů komise budou orientovány dle specifického tématu studenta v jednotlivých okruzích a tématech v rámci absolvovaných předmětů v ISP s cílem prověřit teoretickou připravenost a vědecký způsob myšlení studenta v úzce specializované oblasti řešené v rámci tématu disertační práce. Student tak prokazuje schopnost postihnout podstatu svého řešeného problému na úrovni mikrobiomechaniky, biomechaniky orgánových soustav a principů lidského pohybu včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení vědecko-výzkumných otázek. 
     

    Komise pro státní doktorskou zkoušku a poté obhajobu disertační práce je složena z nejméně pěti členů, kdy každá oblastí vzdělávání studijního programu bude zastoupena alespoň jedním odborníkem. Další členové komise budou zvoleni dle konkrétního zaměření nebo specializace studenta. 

  • Požadavky na publikační činnost

    Výčet povinné tvůrčí činnosti

    • 2 x prezentace na konferenci formou posteru nebo ústní prezentace
    • 2 x recenzovaný článek jako první autor v časopise s impakt faktorem v databázi WOS
    • 1 x recenzovaný článek jako spoluautor v časopise z batabáze Scopus nebo WOS včetně emerging sources
    • 1 x podání grantové přihlášky

     

    Specifikace tvůrčí činnosti

    Prezentace na konferenci musí být realizována v průběhu studia na témata, která přímo souvisejí s tématem řešené disertační práce, přičemž jedna konference musí být mezinárodní. Publikované odborné články v recenzovaných časopisech mohou být formou systematické rešerše, literární rešerše nebo formou originálního článku na téma přímo související s řešením doktorské práce. Jako plnohodnotný recenzovaný článek není publikovaný dopis editorovi nebo rozšířený abstrakt ve sborníku s konferencí. Publikační činnost se realizuje přednostně v renomovaných vědeckých časopisech zejména v oborově specifických pro biomechaniku: Sports Biomechanics, Journal of Biomechanics, Acta of Bioingeneering and Biomechanics, Journal of Applied Biomechanics, Clinical Biomechanics, Gait and Posture, Journal of Electromyography and Kinesiology; Motor Control, Journal of Strength and Conditioning Research, Journal of Sport Science, Sports, Journal of Human Kinetics, V případě jiného časopisu lze oborovou souvislost vysvětlit a uznat OR.

Experimentální chirurgie*
  • Platnost akreditace: 27. 11. 2029
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Zdeněk KRŠKA, DrSc.
    I. chirurgická klinika – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 2
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 200
    e-mail:
     
    Kontaktní osoby:
    Bc. Lenka Hájková, MSc.
    I. chirurgická klinika 1.LF UK a VFN
    U Nemocnice 2 
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 208
    e-mail: 
     
    Kristýna Walterová
    vedoucí sekretariátu

    I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 2
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 215
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Cílem studia Experimentální chirurgie je připravit studenta k samostatné vědecké i praktické práci v oboru. Studium doktorandům poskytne absolutní znalost teoretických oborů, znalost biologie buněk, farmakologie, imunologie, lékařské chemie a biochemie, fyziologie a patologie, základní laboratorní techniku i nejnovější laboratorní techniky v oboru, a především odbornou znalost v oblasti dětské chirurgie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, neurochirurgie, očního lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, plastické chirurgie, stomatologie a urologie. Absolvent je schopen postavit hypotézu vědecké práce, zvolit příslušné metody pro ověření hypotézy, dané úkony prakticky vykonat, vědecky vyhodnotit a následně dané výsledky publikovat ve vědeckých časopisech s impakt faktorem, přednášet na erudovaných konferencích, symposiích a kongresech. Absolvent má předpoklady pro dobré uplatnění v chirurgickém oboru a pro dosažení dalších vědecko-pedagogických titulů a podílení se na samotném rozvoji oboru.

  • Požadavky v průběhu studia

    Povinností studenta doktorského studijního programu je osvojit si metodiky vědecké práce tak, aby byl po skončení doktorského studia schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.
    Student musí během svého studia povinně absolvovat dva výukové kurzy: Experimentální chirurgie I. (B90015) a II. (B90016) a zkoušku z angličtiny (D0400003). Předpokládá se absolvování zahraniční stáže. Student se dle pokynů školitele musí aktivně zúčastňovat vědeckých konferencí, kongresů a sjezdů vědeckých společností a pravidelně referovat o svých výsledcích na seminářích. Doporučuje se, aby tyto povinnosti byly dle možností zakotveny již ve studijním plánu studenta. OR může studentovi předepsat i další studijní povinnosti.

  • Požadavky na absolvování stáží

    Je doporučeno absolvování alespoň jedné zahraniční stáže v minimální délce 1 měsíce, kterou lze nahradit zapojením do grantu se zahraniční účastí nebo jinou formou přímé účasti na mezinárodní spolupráci. 

  • Vypsané kurzy

    • Kurz Experimentální chirurgie I. a II.
     
    ​​Kurzy, které mají proběhnout  v termínech 12.–13. 10. a 19.–20. 10. 2020 byly z důvodu epidemiologické situace zrušeny. Nové kurzy budou uskutečněny v následujících termínech distančně:
     
    Kurz Exp. chir. I. (B90015) – 20.–21. 1. 2021
    Kurz Exp. chir. II. (B90016) – 28.–29. 4. 2021
     
    Kontaktní osoby:
    Bc. Lenka Hájková, MSc.
    knihovna
    I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2
    tel.: 224 962 208
    e-mail: 
     

    Kristýna Walterová
    vedoucí sekretariátu
    I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 499/2, Praha 2
    tel.: 224 962 215
    e-mail: 

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce 

    • Nutnost doložení absolvování 2 povinných kurzů v průběhu studia.
    • Povinnost složení zkoušky z anglického jazyka.
    • Publikace: Nutnost doložení nejméně dvou původních publikací s IF ve vztahu k tématu disertace. Nejméně u jedné z nich je doktorand 1. autorem. Součet IF všech publikací publikovaných doktorandem ve vztahu k disertaci (bez ohledu na pořadí autorů) musí být vyšší než 1. Jedna přehledová publikace s tématem disertace doktoranda publikovaná v časopise s recenzním řízením, kde doktorand je 1. autorem. Tato publikace musí být citována v hodnocení doktoranda nejpozději za 3. rok studia.
     

    Doktorand si volí 2 teoretické okruhy, odborná zkouška je dána oborem, ve které doktorand působí. Otázky si „losují“. 

    Zkušební okruhy
    Anatomie, biologie buňky, farmakologie, imunologie, lékařská chemie a biochemie, fyziologie a patologie, gynekologie a porodnictví, histologie a embryologie, chirurgie, oční lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, stomatologie, urologie.
  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Při státní doktorské zkoušce budou položeny 2 otázky z obecné části a jedna otázka z daného oboru (gynekologie a porodnictví, chirurgie, oční lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, stomatologie, urologie, plastická chirurgie, dětská chirurgie).

    Obecná část:

    Anatomie

    1. Topografická anatomie hlavy
    2. Topografická anatomie krku
    3. Topografická anatomie zad
    4. Topografická anatomie horní končetiny
    5. Topografická anatomie dolní končetiny
    6. Povrchové krajiny v obličeji
    7. Trigonum submandibulare, trigonum caroticum
    8. Regio cervicalis anterior
    9. Štítná žláza a příštítná tělíska – syntopie, cévní zásobení
    10. Regio cervicalis lateralis, fissura scalenorum
    11. Fossa axillaris
    12. Přehled hlavních cévních a nervových kmenů horní končetiny
    13. Přehled hlavních cévních a nervových kmenů dolní končetiny
    14. Mediastinum – členění, syntopie orgánů
    15. Topografie hrudní stěny, cévní a nervové zásobení
    16. Topografie přední stěny břišní, cévní a nervové zásobení
    17. Topografie orgánů peritoneální dutiny – pars supramesocolica
    18. Poloha a syntopie žlučníku a žlučových cest
    19. Topografie duodena a pankreatu
    20. Topografie orgánů peritoneální dutiny – pars anframesocolica
    21. Retroperitoneum – topografie orgánů a velkých cév
    22. Topografická anatomie mužské pánve
    23. Topografická anatomie ženské pánve
    24. Pánevní dno, regio perinealis
    25. Topografie páteřního kanálu, lumbální punkce

     

    Biologie buňky
     
    1. Růstové faktory – přehled nejdůležitějších a mechanismy jejich účinků
    2. Diferenciace a její poruchy; klonální složení tkání
    3. Kmenové buňky, jejich biologie a aplikace
    4. Extracelulární matrix – přehled základních komponent a jejich funkcí
    5. Fibroplastické procesy – fysiologie a patologie
    6. Kalcifikace – dělení a mechanismy vzniku
    7. Nekrosa versus apoptosa
    8. Současný pohled na nádorovou transformaci buňky
    9. Buněčný cyklus
    10. Patologie edémů – základní typy a jejich patofysiologické mechanismy
    11. Ischemie – patofysiologie příčin a následků
    12. Geneticky podmíněné thrombotické stavy
    13. Geneticky podmíněné kardiomyopatie
    14. Buněčné transplantace
     
    Farmakologie
     
    1. Důvody používání léčiv a druhy farmakoterapie
    2. Názvy léčiv a léků používané v seznamech o léčivech
    3. Osud látek v organismu; klinická farmakokinetika
    4. Farmakodynamika
    5. Receptor-efektorové systémy a přenos signálu
    6. Nežádoucí účinky léčiv; účelná farmakoterapie
    7. Látky ovlivňující vegetativní nervový systém
    8. Celková anestetika, periferní myorelaxancia a premedikace
    9. Lokální anestetika
    10. Hypnotika a antiepileptika
    11. Analgetika
    12. Psychofarmaka
    13. Prokinetika a spazmolytika
    14. Kardiotonika a antiarytmika
    15. Antihypertenziva a vazoaktivní látky
    16. Antikoagulancia
    17. Antiastmatika a léčiva respiračního systému
    18. Protiinfekční látky
    19. Hormony
    20. Cytostatika
     
    Lékařská chemie a biochemie
     
    1. Základní principy a mechanismy signální transdukce
    2. Druhy signálů jakožto „materializované informace“
    3. Specifita a „promiskuita“ signálních cest: jeden ligand, různé funkce versus různé ligandy obdobná funkce
    4. Endokrinní, parakrinní a autokrinní signály: rozdílné funkční, patogenetické, diagnostické a therapeutické důsledky
    5. Membránové receptory: struktura, funkce, mechanismy
    6. Intracelulární receptory: struktura, funkce, mechanismy
    7. „Netypické“ receptory: proteasami aktivované receptory, adhesní molekuly
    8. Postreceptorová část signální transdukce. G proteiny, nereceptorové enzymové aktivity, receptorové substráty podílející se na signální kaskádě
    9. Projekce signální kaskády na jadernou úroveň
    10. Vztah signální transdukčních molekul a onkogenů/antionkogenů
    11. Sdílení a křížení signální transdukčních cest; principy a příklady informačního kontexu
    12. Signalizace regulující buněčnou proliferaci a diferenciaci
    13. Regulace růstu v onkologii: transformace, invaze, metastasovaní, angiogenese
    14. Příklady regulací metabolických dějů
    15. Molekulární podstata zánětlivé reakce
    16. Molekulární podstata kancerogeneze
    17. Funkce a význam onkogenů a tumorsupresorových genů
    18. Regulace genové exprese
    19. Základní metody molekulární biologie, vhodnost použití jednotlivých metod v aplikovaném výzkumu a diagnostice
     

    Patologická fyziologie (1)

    1. Regenerace a reparace tkání. Hojení ran – biologie a patologie
    2. Účast zánětové reakce při hojení ran
    3. Účast tkáňové hypoxie při hojení ran
    4. Účast tkáňové hypoxie v procesu růstu nádoru a indukci nových klonů
    5. Mechanismus aktivace nebo utlumení genů hypoxií
    6. Humorální faktory významné pro angiogenezi
    7. Srovnání stagnační a ischemické hypoxie
    8. Patofyziologické základy oxygenoterapie
    9. Možné nepříznivé účinky inhalace kyslíku
    10. Poškození tkání a orgánů při jejich konzervaci pro účely transplantace
    11. Metabolické důsledky tkáňové hypoxie
    12. Zánik buněk nekrózou a apoptózou v důsledku tkáňové hypoxie
    13. Důsledky anémie na parciální tlaky v krvi a ve tkáních
    14. Kompenzační reakce kyslíkového transportního mechanismu
    15. Mechanismy vazodilatace v hypoxické tkáni a ve tkáni postižené zánětem
    16. Patogeneze multiorgánového selhání
    17. Patofyziologie septického šoku
    18. Patofyziologie cirkulačního šoku
    19. Řízená hypotermie
    20. Acidifikace a alkalizace vnitřního prostředí
    21. Změny v organismu vyvolané imobilizací
    22. Mechanismy uplatňující se při rejekci transplantátu
    23. Reakce štěpu proti hostiteli (GVHD)
    24. Malabsorpční syndrom
     

    Patologická fyziologie (2)

    1. Definice bolesti, definice akutní a chronické bolesti
    2. Typy bolesti (nociceptivní, neuropatická) a rozdíly mezi nimi
    3. Receptory bolesti, faktory způsobující bolest
    4. Percepce bolesti na míšní úrovni, Rexedovy míšní zóny, mediátory bolesti na míšní úrovni
    5. Dráhy bolesti spinotalamické, spinoretokulotalamické a další dráhy, které ovlivňují bolest
    6. Percepce bolesti na talamické úrovni
    7. Percepce bolesti na úrovni mozkové kůry a mozku
    8. Descendentní bolestivé systémy
    9. Pohlavní rozdíly ve vnímání bolesti
    10. Bolest a stres
    11. Fantomová bolest
    12. Viscerální bolest
    13. Farmakologické léčení bolesti
    14. Neurochirurgické zásahy proti bolestivým projevům
    15. Rehabilitační metody, psychoterapie, anesteziologická intervence, při léčení bolesti
    16. Paliativní medicína a bolest
    17. Algoritmus léčby bolesti akutní a chronické
    18. Nejčastější bolestivé syndromy a jejich léčba
    19. Psychogenní bolest a její mechanismy
    20. Endorfiny, enkefaliny a edomorfiny a jejich úloha v percepci bolesti
     
    Dětská chirurgie
     
    1. Poranění hrudníku a plic
    2. Poranění jícnu, bránice, srdce a cév
    3. Poranění jater, žlučových cest a sleziny
    4. Poranění duodena a pankreatu
    5. Poranění močového ústrojí
    6. Deformity stěny hrudní
    7. Bronchopulmonální malformace
    8. Získaná plicní a pleurální onemocnění
    9. Brániční kýly
    10. Onemocnění jícnu
    11. Gastroezofageální reflux
    12. Nádory plic a hrudní stěny
    13. Choroby mediastina
    14. Nádory jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva
    15. Teratomy
    16. Nádory jater a pankreatu
    17. Nádory ledviny a nadledviny
    18. Neuroblastom
    19. Fimóza, parafimóza, balanitida, nádory varlete
    20. Akutní skrotální syndrom
    21. Onemocnění žaludku a duodena
    22. Atrézie a stenózy tenkého a tlustého střeva
    23. Malrotace
    24. Mekoniový ileus a syndrom mekoniové zátky
    25. Nekrotizující enterokolitida
    26. Hirschsprungova choroba
    27. Atrézie anorektální a kloakální malformace
    28. Invaginace
    29. Duplikatury střevního traktu
    30. Meckelův divertikl
    31. Apendicitida
    32. Onemocnění žlučových cest
    33. Portální hypertenze
    34. Onemocnění pankreatu
    35. Onemocnění sleziny
    36. Gastroschíze a omfalokéla
    37. Pupeční kýla, tříselná kýla, hydrokéla
    38. Retence varlete
     

    Gynekologie a porodnictví

    1. Menstruační cyklus – endokrinologie, poruchy cyklu, diagnostika, léčba
    2. Koncepce, vývoj a výživa, plod, vejce a jeho poruchy
    3. Funkční změny orgánů v těhotenství
    4. Endokrinní změny v těhotenství
    5. Patofyziologie, diagnostika a léčba onemocnění prsu
    6. Nádory děložního hrdla
    7. Nádory
    8. Nádory ovaria
    9. Neplodnost ženy
    10. Endometrioza
    11. Poruchy pohlavní
    12. Trofoblastická nemoc
    13. Ranné a pozdní gestózy
    14. Hypoxie plodu v těhotenství a za porodu
    15. Prekancerozy reprodukčního systému
    16. Poruchy metabolizmu glukózy v těhotenství
    17. DIC v porodnictví
    18. Ultrasonografie v porodnictví
    19. Nepravidelný vývoj plodu a růstová retardace
    20. Klimakterium
    21. Genetika v porodnictví
    22. Plánované rodičovství – antikoncepce
    23. Záněty rodidel
    24. Náhle příhody břišní v gynekologii
    25. Náhle příhody břišní v porodnictví
    26. Patofyziologie, diagnostika a léčba inkontinence moči
     

    Histologie a embryologie

    1. Přehled histologie trávicí trubice
    2. Přehled histologie žláz trávícího systému
    3. Přehled histologie oběhového systému
    4. Přehled histologie lymfatického systému
    5. Přehled histologie mužského pohlavního systému
    6. Přehled histologie ženského pohlavního systému
    7. Přehled histologie vylučovacího systému
    8. Přehled histologie nervové tkáně a nervové soustavy
    9. Přehled histologie smyslového systému  
    10. Přehled histologie kůže a kožních adnex
    11.  Přehled histologie endokrinního systému  
    12. Přehled histologie dýchacího systému  
    13. Přehled gametogeneze a fertilizace (klin.- chromosomální aberace, moly)  
    14. První tři týdny vývoje zárodku a související vývojové vady  
    15. Přehled vývoje trávicí soustavy a související vývojové vady  
    16. Přehled vývoje pohybového systému a související vývojové vady  
    17. Přehled vývoje j nervového systému a související vývojové vady  
    18. Přehled vývoje dýchacího systému a související vývojové vady  
    19. Přehled vývoje oběhového systému a související vývojové vady  
    20. Přehled vývoje vylučovacího systému a související vývojové vady  
    21. Přehled vývoje pohlavního systému a související vývojové vady  
    22. Přehled vývoje hlavy a krku (faryngových oblouků a obličeje) a související vývojové vady  
    23. Přehled vývoje smyslových ústrojí  
    24. Přehled vývoje endokrinního systému a kůže
     

    Chirurgie

    1. Rány
    • dělení
    • způsob ošetření při první pomoci
    • způsob ošetření definitivní
     
    2. Ranné infekce
    • tetanus
    • plynatá sněť
    • vzteklina
     
    3. Popáleniny
    • klasifikace
    • ošetření
    • popáleninová nemoc
     
    4. Zlomeniny
    • dělení
    • první pomoc a ošetření
    • definitivní ošetření
     
    5. Způsoby definitivního ošetření zlomenin
    • konzervativně
    • osteosyntézy
    • extenze
    • zevní fixace
     
    6. Polytrauma
    • definice
    • postup ošetření
    • komplikace
     
    7. Poranění hrudníku
    • pneumo a hemotorax
    • zlomeniny žeber
    • způsoby drenáží hrudníku
     
    8. Kraniocerebrální poranění
    • klasifikace poruch vědomí
    • zlomeniny lebky
    • intrakraniální krvácení
     
    9. Poranění břicha
    • otevřené
    • tupé
    • hemoperitoneum
     
    10. Transplantace orgánů
    • organizace
    • právní aspekty
    • úspěšnost
     

    11. Transplantace ledvin

    12. Transplantace srdce

    13. Kombinovaná transplantace

    14. Transplantace plic

    15. Transplantace jater

    16. Transplantace pankreatu

    17. Miniinvazivní chirurgie
    • indikace
    • výhody
    • úskalí
     
    18. TNM klasifikace nádorů 
    • definice
    • využití
    • strategie léčby
     
    19. Bronchogenní karcinom
    • etiologie
    • diagnostika
    • způsoby léčení
     
    20. Kolorektální karcinom
    • etiologie
    • diagnostika
    • způsoby léčení
     
    21. Karcinom žaludku
    • symptomatologie
    • diagnostika
    • způsoby léčení
     
    22. Gastroduodenální vřed
    • krvácení
    • perforace
    • stenózy
     
    23. Komplikace cholelitiázy
    • obstrukční
    • zánětlivé
    • operační výkony
     
    24. Pankreatitida
    • akutní
    • chronická
    • indikace k chirurgické léčbě
     
    25. Akutní peritonitida
    • příčiny
    • symptomatologie
    • léčení
     
    26. Ileus
    • příčiny
    • příznaky
    • léčení
     
    27. Akutní apendicitida
    • symptomatologie
    • komplikace
    • léčení
     
    28. Krvácení do GIT
    • hemateméza
    • meléna
    • enteroragie
     
    29. Střevní záněty
    • M. Crohn
    • colitis ulcerosa
    • divertikulitis
     
    30. Poruchy tepenné
    • poranění
    • akutní uzávěr
    • embolie
     
    31. Tromboembolická nemoc
    • trombóza
    • embolie
    • prevence
    • léčení
     
    32. Záněty, infekce a antiobiotika
    • specifické typy chirurgických infekcí a antimikrobiální terapie
     
    33. Vodní a elektrolytové hospodářství
    • poruchy objemu
    • speciální poruchy elektrolytů
    • acidobazická rovnováha
    • zásady vodní a elektrolytové léčby
     

    34. Racionální výživa u pacienta před a po operaci střeva, pankreatu, jater a nádorového onemocnění.

    35. Ošetřování nemocných se zraněním

    36. Chirurgie portální hypertenze

    37. Kýly břišní stěny

    38. Onemocnění nadledvin a indikace k chirurgické léčbě

    39. Chirurgie štítné žlázy a hypofýzy

    40. Chirurgie maligní onemocnění prsu

    41. ICHS a její chirurgická léčba

    42. Chirurgická léčba onemocnění tepen a žil DK

    43. Diagnóza a chirurgické postupy při poruchách vědomí

    44. Poranění mozku a míchy, smrt mozku

    45. Nádorové onemocnění plic a mediatina a chirurgická léčba

     

    Neurochirurgie

    I.

    I/1 Historie neurochirurgie

    I/2 Urgentní stavy v neurochirurgii

    I/3 Základy elektrofyziologie (EMG, EEG, EP)

    I/4 Zobrazovací metody (CT, MRI, sonografie, AG, PMG) – princip vyšetření, senzitivita, specificita, algoritmus užití

    I/5 Intrakraniální hypertenze (mechanizmy vzniku, diagnostika, léčba)

    I/6 Monitorování stavu vědomí

    I/7 Poruchy likvorodynamiky (hydrocefalus, diagnostika, terapie)

    I/8 Monitorování vitálních funkcí a laboratorních hodnot na NCH JIP

    I/9 Bolest – projev nemoci

    I/10 Epileptický záchvat – projev onemocnění CNS

    I/11 Neuromodulace (principy, aplikace, indikace)

    I/12 Funkční neurochirurgie (principy, aplikace, indikace)

    I/13 Radiochirurgie (principy, aplikace, indikace)

    I/14 Stereotaxe (principy, aplikace, indikace)

    I/15 Peroperační EF metody

    I/16 Intervenční radiologie

    I/17 Smrt mozku a transplantační program

    II.

    II/1 Klasifikace, klinika a algoritmus diagnostického a terapeutického postupu a intrakraniálních nádorů

    II/2 Gliomy

    II/3 Meningiomy

    II/4 Metastázy

    II/5 Selární nádory

    II/6 Nádory pineální krajiny

    II/7 Nádory koutu mostomozečkového

    II/8 Nádory mozečkových hemisfér

    II/9 Nádory kmene

    II/10 Nádory komorového systému

    II/11 Pooperační aktinoterapie a chemoterapie

    II/12 Spinální nádory

    II/13 SAK + mozková aneurysmata

    II/14 Mozkové AVM + kavernomy

    II/15 Ischemie mozku, karotická endarterektomie, extra-intrakraniální anastomóza

    II/16 Intracerebrální krvácení hypertoniků

    II/17 Karotido-kavernózní píštěl

    III.

    III/1 Kraniocerebrální poranění – klasifikace, algoritmus diagnostického a terapeutického postupu

    III/2 Frontobazální poranění, zlomeniny lbi

    III/3 Střelná poranění mozku

    III/4 Poúrazové nitrolební hematomy

    III/5 Difúzní axonální poranění

    III/6 Poranění mozkových cév a hlavových nervů

    III/7 Operační psotupy do nitrolebního prosotru a kranioplastika

    III/8 Poranění míchy

    III/9 Poranění periferních nervů

    III/10 Entrapment syndromy a nádory periferních nervů

    III/11 Infekční onemocnění mozku a míchy

    III/12 Dětská neurochirurgie

    III/13 Etiopatogeneza cervikobrachiálního sxyndromu, Chirurgická léčba výhřezů krčních meziobratlových plotének, Chirurgická léčba bederní stenózy

    III/14 Etiopatogeneza cervikobrachiálního syndromu, Chirurgická léčba výhřezů krčních meziobratlových plotének, Chirurgická léčba osteofytů krční páteře

    III/15 Spondylolistéza (algoritmus diagnostického a terapeutického postupu), Failed back surgery syndrom

    III/16 Chirurgická léčba bolesti

    III/17 Epileptochirurgie

     

    Oční lékařství

    1. Akomodace, presbyopie a její korekce
    2. Refrakce oka, způsoby korekce, chirurgické a nechirurgické
    3. Laserové a nelaserové refrakční zákroky a jejich komplikace
    4. Dystrofie a denegenerace rohovky – klinika, léčba
    5. Transplantace rohovky
    6. Úrazy oka – první pomoc
    7. Glaukom – diagnostika, typy glaukomu
    8. Glaukom  - nechirurgická a chirurgická léčba
    9. Oční projevy u DM
    10. Léčba diabetické retinopatie
    11. Diferenciální diagnostika haemophtalmu
    12. Věkem podmíněná makulární degenerace – klinika, léčba
    13. Odchlípení sítnice – klinika, léčba
    14. Jiná onemocnění sítnice
    15. Katarakta – léčba, komplikace
    16. Nitrooční nádory dospělých
    17. Geneticky podmíněná oční onemocnění
    18. Systémové choroby a oko
    19. Červené oko - diferenciální diagnostika
    20. Bolesti oka – diferenciální diagnostika
    21. Zhoršení a ztráta zraku – diferenciální diagnostika
    22. Vrozené anomálie oka
    23. Amblyopie
    24. Oční nádory u dětí
    25. Leukokorie – diferenciální diagnostika
    26. Obrny okohybných nervů – klinika, diagnostika, léčba  
    27. Patologie zornice
    28. Neurititida zrakového nervu – klinika, diagnostika, diferenciální diagnostika
    29. Nádory a chirurgie očnice
    30. Vyšetření zorného pole, patologické nálezy – diferenciální diagnostika
     

    Ortopedie

    Coxarthrosis

    Projevy zánětlivých revmatických chorob na pohybovém aparátu a jejich chirurgická léčba

    Vadné držení těla a skolióza

    Benigní nádory pohybového aparátu

    Maligní nádory pohybového aparátu

    Endoprotetika obecně, druhy kloubních náhrad

    Umělé náhrady kolenního kloubu

    Umělé náhrady kyčelního kloubu

    Preartotické stavy, sekundární artróza

    Osteoartróza kolenního kloubu a její léčení

    Úžinové syndromy horní končetiny

    Choroby svalů, šlach a aponeuróz 

    Aseptické kostní nekrózy

    Specifické záněty pohybového ústrojí

    Metastatické postižení skeletu

    Nespecifické záněty kostí a kloubů

    Vertebrogenní algický syndrom

    Vrozená dysplazie kyčelního kloubu

    Entezopatie a tendovaginity

    Diferenciální diagnostika bolesti ramena

     

    Otorhinolaryngologie

    1. Nádory slinných žláz
    2. Nádory dutiny nosní a VDN
    3. Karcinom nosohltanu
    4. Karcinom orofaryngu
    5. Karcinom dutiny ústní
    6. Karcinom laryngu
    7. Karcinom hypofaryngu
    8. Maligní nádory štítné žlázy
    9. Uzlinové metastázy dlaždicových karcinomů hlavy a krku
    10. Nádory mostomozečkového koutu a pyramidy
    11. Diferenciální diagnostika rezistence na krku
    12. Poruchy rovnováhy - diagnostický postup
    13. Diferenciální diagnostika poruch rovnováhy
    14. Periferní vestibulární syndrom
    15. Akutní středoušní zánět
    16. Chronický středoušní zánět
    17. Komplikace středoušního zánětu
    18. Otoskleróza
    19. Tympanoplastické operace
    20. Sanační operace ucha
    21. Vyšetření sluchu
    22. Diferenciální diagnostika nedoslýchavosti
    23. Možnosti rehabilitace nedoslýchavosti a hluchoty – konzervativní a chirurgické
    24. ORL aspekty obrny lícního nervu
    25. Akutní tonzilitida a její komplikace
    26. Chronická tonzilitida a vegetationes adenoideae
    27. Akutní záněty hrtanu
    28. Chronické záněty a přednádorové stavy hrtanu
    29. Diferenciální diagnostika omezení nosní průchodnosti
    30. Akutní rinosinusitida a její komplikace
    31. Chronická rinosinusitida
    32. FESS – koncepce, indikace, komplikace
    33. Epistaxe
    34. Poranění obličejového skeletu
    35. Nádory příštítných tělísek
    36. Poruchy polykání diagnostika a léčba
    37. Obstrukční syndrom spánkové apnoe
     
     
    Imunologie
     
    1. Základní charakteristika přirozené imunity
    2. Základní charakteristické rysy adaptivní imunity
    3. Buňky předkládající antigeny
    4. Interakce mezi T a B lymfocyty
    5. Kooperace buněk v imunitní odpovědi
    6. Adhezivní molekuly a jejich funkce
    7. Specifické cytotoxické reakce
    8. Komplementový systém a jeho úlohy v zánětlivé reakci
    9. Buňky uplatňující se v reakcích přecitlivělosti
    10. Fenomen MHC restrikce
    11. Základní charakteristika cytokinů
    12. Úloha cytokinů v adaptivní imunitě
    13. Rozpoznávací struktury imunokompetentních buněk
    14. Interferony a jejich funkce
    15. Funkce protilátek v infekčním prostředí procesu
    16. Mechanismus účinku cytokinů
    17. Úloha buněčné imunity v obraně organizmu
    18. Typy imunopatologických reakcí
    19. Úloha adhezivních molekul v zánětu
    20. Mechanismy autoimunitního poškození tkáně
    21. Společný slizniční imunitní systém
    22. Regulační funkce T lymfocytů
    23. Subpopulace T lymfocytů
    24. Imunopatologická reakce zprostředkovaná IgE
    25. CD4+T lymfocyty a jejich funkce
    26. Autoprotilátky orgánově nespecifické
    27. Autoprotilátky orgánově specifické
    28. Rizika vzniku autoimunity
    29. Úloha cytokinů v přirozené imunitě
    30. Dělení cytokinů podle funkce
    31. Úloha kostimulačních molekul při aktivaci T lymfocytů

     

    Plastická chirurgie

    Všeobecné:

    Kůže – vlastnosti, štěpy, laloky

    Muskulární a muskulokutánní laloky

    Základy mikrochirurgie

    Základy transplantační techniky – kůže, tuk, fascie, šlachy, svaly, chrupavka, kost, perif. nervy

    Keloidní a hypertrofické jizvy

    Zásady ošetření poranění (termické, el. proudem, radiací)

    Obličej:

    Poranění obličeje

    Rhinoplastika

    Paresa n. facialis

    Blefaroplastika, face lift

    Kraniofaciální chirurgie

    Rozštěpy, kraniofaciální syndromy

    Nádory hlavy, krku a kůže

    Nádory kůže benigní, maligní

    Laloky v oblasti obličeje

    Trup a dolní končetiny

    Proleženiny

    Estetické operace prsů, rekonstrukce prsu

    Abdominoplastika

    Genitál-vrozené+získané vady, rekonstrukce

    Ruka

    Relantace a revaskularizace horní končetiny

    Základy ošetření poranění ruky

    Poranění flexorového a extenzorového aparátu ruky, Dupuytrenova kontraktura

    Vrozené a získané vady v oblasti ruky

    Infekce v oblasti ruky

     

    Stomatologie

    1. Jednotlivá stadia vývoje dočasných a stálých zubů a jejich význam pro pedostomatologickou praxi.

    2. Materiály a postupy používané při konzervačním ošetření chrupu u dětí,

    3. Příprava dítěte ke stomatologickému ošetření (psychologická, medikamentózní, sedace Midazolamem) a indikace k ošetření v celkové anestézii.

    4. Výplňové materiály v záchovné stomatologii – popis, indikace (amalgám, kompozitní pryskyřice, sklopolyalkenoát).

    5. Zubní kaz, příčiny, teorie vzniku, dělení, vyšetření a terapie.

    6. Anatomie a fyziologie zubu. Tvrdé zubní tkáně, pulpa.

    7. Endodontické ošetření zubu – indikace, KI, postup opracování.

    8. Onemocnění zubní dřeně a periapikální oblasti – dělení, diff.dg., příznaky, terapie.

    9. Primární, sekundární a terciární prevence v záchovné stomatologii.

    10. Vyšetření a diagnostika v parodontologii.

    11. Plán léčení nemocí parodontu – iniciální fáze.

    12. Zásady chirurgického a protetického ošetření v parodontologii.

    13. Vyšetření sliznice dutiny ústní.

    14. Nejčastější onemocnění sliznice dutiny ústní.

    15. Klasifikace defektů chrupu z protetického hlediska.

    16. Význam protetického ošetření (rehabilitace, korekce, dlahování).

    17. Rozdělení fixních náhrad.

    18. Rozdělení snímacích náhrad.

    19. Hlavní a pomocné materiály v protetice.

    20. Etiologie a prevence ortodontických anomálií.

    21. Kraniofaciální vývoj a růst.

    22. Ortodontická diagnostika.

    23. Typy ortodontické léčby.

    24. Ortodonticko – chirurgická léčba u čelistních anomálií.

    25. Zánětlivá onemocnění kolem čelistních prostorů. Příčiny, klinický obraz, principy léčení.

    26. Úrazy obličeje. Příčiny, klinický obraz, principy léčení.

    27. Základní druhy čelistních a obličejových anomálií. Stručný přehled možných příčin, diagnostika, principy léčení.

    28. Nádory úst a obličeje. Stručná klasifikace, diagnostika, principy léčení. Onkologická prevence.

    29. Biomateriály a řízená tkáňová regenerace.

    30. Obličejové bolesti.

    Urologie

    Klinická anatomie a vývoj močového ústrojí a mužského pohlavního ústrojí

    Vrozené vývojové vady ledvin, pánvičky ledvinné a močovodu. Diagnostika a léčba.

    Vrozené vývojové vady močového měchýře a močové trubice. Diagnostika a léčba.

    Vezikoureterální reflux

    Infekce močových cest

    Urosepse a septický šok

    Urogenitální tuberkulóza

    Onemocnění retroperitonea

    Nádorová onemocnění nadledvin

    Nádory ledvinného parenchymu

    Nádory pánvičky ledvinné a močovodu

    Nádory močového měchýře

    Nádory prostaty Nádory varlat a penisu

    Obstrukční uropatie

    Benigní hyperplázie prostaty

    Struktury močové trubice

    Etiopatogeneze urolitiazy, diagnostika, metafylaxe

    Léčba urolitiázy

    Inkontinence moči Dysfunkce dolních močových cest

    Traumata urogenitální soustavy

    Akutní skrótum

    Mužská infertilita

    Erektivní dysfunkce

    Derivace moči

    Laparoskopie v urologii

     

    Anesteziologie

    1. Předanestetické vyšetření, předoperační příprava, premedikace

    2. Profylaxe tromboembolické nemoci

    3. Volba způsobu anestezie – celková a/nebo regionální

    4. Současné pojetí celkové anestezie – doplňovaná a kombinovaná anestezie

    5. Současné pojetí a techniky regionální anestezie

    6. Neuroaxiální anestezie

    7. Intravenózní anestezie

    8. Inhalační anestetika

    9. Lokální anestetika

    10. Svalová relaxancia, nervosvalový přenos a jeho monitorování

    11. Farmakokinetika v anesteziologii

    12. Sledování a monitorování pacienta v anestezii

    13. Péče o pacienty po anestezii

    14. Léčba akutní pooperační bolesti

    15. Zajištění průchodnosti dýchacích cest

    16. Perioperační infuzní léčba

    17. Perioperační transfuzní léčba, management krvácivých stavů a ŽOK 18. Perioperační management u pacientů s CHOPN

    19. Perioperační management u pacientů s ICHS

    20. Perioperační management u pacientů s DM

    21. Perioperační management u pacientů s onemocněním ledvin a jater

    22. Anestezie v břišní chirurgii

    23. Anestezie u hrudních výkonů

    24. Anestezie v porodnictví

    25. Neuroanestezie

    26. Kardioanestezie

    27. Anestezie u traumat

    28. Ambulantní anestezie

    29. Dětská anestezie

    30. Anestezie seniorů a u dětí

  • Požadavky na publikační činnost

    Student bude povinen doložit před absolvováním státní doktorandské zkoušky nejméně 2 původní publikace vydané v žurnále s IF ve vztahu k tématu disertace. Nejméně u jedné z nich je doktorand 1. autorem. Součet IF všech publikací publikovaných doktorandem ve vztahu k disertaci (bez ohledu na pořadí autorů) musí být vyšší než 1. Jedna přehledová publikace s tématem disertace doktoranda publikovaná v časopise s recenzním řízením, kde doktorand je 1. autorem. Tato publikace musí být citována v hodnocení doktoranda nejpozději za 3. rok studia.

  • Požadavky k obhajobě

    • Státní doktorská zkouška
    • 2 práce in extenso se souhrnným impakt faktorem alespoň 1. Na jedné z nich musí být student uveden jako první autor.
    • Disertační práce musí být vypracována podle pokynů uvedených na stránkách fakulty. 
    • Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Farmakologie a toxikologie*
  • Platnost akreditace: 11. 12. 2029
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Ondřej SLANAŘ, Ph.D.
    Farmakologický ústav 1. LF UK a VFN
    Albertov 4
    128 00  Praha 2
    tel.: 224 968 146
    e-mail:
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Farmakologie a toxikologie jsou vědy studující mechanismy vzájemné interakce látek a léčiv s biologickými systémy a sledují jejich příznivé i nepříznivé důsledky pro organismus. Konečným cílem je využití těchto znalostí při prevenci, diagnostice a léčení humánních a veterinárních onemocnění.

    Velkou předností studia farmakologie a toxikologie je úzké propojení teoretického oboru se všemi klinickými obory, které provádějí terapii, prevenci a diagnostiku. Studijní program ve farmakologii a toxikologii je proto vhodný nejen pro zájemce o experimentální výzkum, ale i pro zájemce, kteří v budoucnu předpokládají své uplatnění v klinické práci. Zaměření studijního programu je však experimentální a to na úrovni pre-klinické i klinické.

    Cílem doktorského programu Farmakologie a toxikologie je připravovat odborníky s hlubokými znalostmi v oblasti klinické i experimentální farmakologie a toxikologie. To zahrnuje znalosti ze širokých oblastí farmakokinetiky, farmakodynamiky, účinku i toxicity léčiv, včetně znalostí o vlastnostech lékových forem.

  • Požadavky v průběhu studia

    Konkrétní obsah doktorského studia je každému studentovi určen individuálním studijním plánem. Povinně obsahuje minimálně absolvování dvou předmětů vypsaných jakoukoliv oborovou radou v rámci koordinační rady doktorského studia biomedicíny. Je doporučeno, aby minimálně jeden z absolvovaných předmětů byl vypsán OR.

    Součástí studijního plánu je rovněž jazyková zkouška z angličtiny a průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).

  • Požadavky na absolvování stáží

    Doporučenou součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování zahraniční stáže. Vítána je i další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí apod.

  • Vypsané kurzy

    CCOCA0011 Drogy a drogové závislosti (kurz probíhá na 3. LF)
    B90274 Aplikovaná farmakokinetika
    B90248 Personalizovaná farmakoterapie
    B90247 Ekotoxikologie
    DV01118 Léky indikovaná onemocnění a problematika nežádoucích účinků léčiv (kurz probíhá na 2. LF)
    CVOL0182 Základy fytoterapie (kurz probíhá na 3. LF)
  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Státní doktorská zkouška se obvykle koná ve 3. roce doktorského studia. Podmínkou připuštění ke zkoušce jsou:

    • zápočty alespoň ze 2 absolvovaných předmětů
    • rešeršní práce k tématu disertace (20-30 stran) nebo vlastní odborná publikace v recenzovaném časopise (může být i přehledová)
     

    Státní doktorská zkouška se koná v rozsahu, který je v souladu se studijním programem OR. Jejím cílem je ověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení předložených problémů. Předpokládá se, že studenti osvědčí při zkoušce nejen znalost zvoleného oboru v celé šíři na úrovni pregraduální, ale i znalost výzkumných trendů a moderní metodologie současné biomedicíny s aplikací na oblast tématu své disertační práce. Zkouška se skládá z diskuze o absolvovaných předmětech ukončených zápočtem, z diskuze o předložené rešerši/vlastní publikaci a zodpovězení losem vybrané trojice otázek. 

  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    1. Klasifikace léčiv (včetně podle ATC skupin) Adrenergní mediace Hypnotika, sedativa, charakteristika a mechanismus účinku

    2. Fyzikálně-chemické základy farmakokinetiky, význam ionizace, disociace látek, vazby na bílkoviny 4 Cholinergní mediace Terapeutické použití psychofarmak

    3. Farmakokinetika a výpočet farmakokinetických parametrů Nesteroidní protizánětlivé látky, mechanismus účinků, terapeutické použití Léčiva používaná u ischemické choroby srdeční

    4. Kompartmentové farmakokinetické modely, nultý a první řád ve farmakokinetice, absorpce látek a biologická dostupnost Neuroleptika Léčiva ovlivňující homeostázu minerálů v kostech, léčba osteoporózy

    5. Mechanismy účinku léčiv Zásady léčby nespavosti (hlavní hypnotika) Toxicita návykových látek. Stimulancia, sedativa, halucinogeny.

    6. Přívodní cesty léčiva do organismu (vztah typu aplikace k rychlosti a délce účinku léčiva, vztah k farmakokinetice látky) Benzodiazepiny; molekulární farmakologie těchto látek Terapeutické použití antikoagulancií a fibrinolytik.

    7. Základní farmakokinetické parametry ovlivňující hladinu léčiva v ustáleném stavu Ethylalkohol, celkové a lokální účinky, projevy a léčba akutní otravy Diuretika

    8. Distribuce léčiv v organismu (distribuční objem aj., příklady a význam pro dávkování látek) Skupiny antiepileptik, mechanismus účinku, zásady podávání, novější antiepileptika Látky užívané při chorobách dýchacích cest, léčba astma bronchiale

    9. Biotransformace léčiv a její význam pro vylučování farmak, farmakologický a toxikologický účinek léčiv (typy biotransformací, enzymová indukce a inhibice) Parkinsonismus a další degenerativní onemocnění CNS – současné možnosti terapie Diuretika používaná v léčbě hypertenze

    10. Receptory, klasifikace, transdukční mechanismy Tkáňové působky – možnosti ovlivnění tvorby a účinku) Použití beta-sympatolytik a blokátorů vápníkových kanálů k léčbě hypertenze, ICHS a srdečního selhání

    11. Biotransformace xenobiotik. Hlavní typy biotransformačních reakcí. Význam poznatků v toxikologii Celková anestetika a premedikace Léčiva srdeční insuficience

    12. Farmakokinetické parametry charakterizující eliminaci léčiv. Terapeutické monitorování koncentrace léčiv Psychofarmaka – přehled skupin Hormony pankreatu a antidiabetika

    13. Enzymy pro metabolismus léčiv či návykových látek; individuální odchylky Antidepresiva (včetně SSRI) Ženské pohlavní hormony, hormonální antikoncepce u žen, hormonální substituční terapie

    14. Hypofyzární a hypothalamické hormony – regulační úloha a mechanismy působení 5 Antidepresiva a anxiolytika (molekulární farmakologie těchto látek) Terapeutické využití látek působících na VNS.

    15. Vztah mezi dávkou, plazmatickou hladinou a účinkem Psychostimulancia a anorektika Nejzávažnější nežádoucí účinky antibiotik

    16. Mechanismus účinku léčiv na molekulární úrovni Opioidní analgetika – mechanismus účinku, jednotlivé skupiny látek, morfin a další opioidní agonisté Terapeutické využití glukokortikoidů

    17. Agonismus, antagonismus a další vztahy léčiv Opioidní analgetika – opioidní antagonisté Přehled antibiotik

    18. Základní kvantitativní hlediska farmakon-receptorové interakce Neopioidní analgetika a nesteroidní protizánětlivé látky Hormony a vitaminy ovlivňující homeostázu vápníku v organismu

    19. Membránové receptor-efektorové systémy a účast G regulačního proteinu Imunologické reakce na léky jako nežádoucí účinky. Léčba anafylaktického šoku Diuretika

    20. Farmakogenetika Léčiva užívaná k terapii diabetes mellitus Alfa a beta sympatomimetika (rozdělení podle selektivity, terapeutické využití, nežádoucí účinky)

    21. Vnitřní aktivita a afinita látek, kompetitivní a nekompetitivní antagonismus a parciální agonismus (graficky znázorněte průběh charakterizačních křivek) Hormony kůry nadledvin Klasifikace imunosupresiv a imunomodulancií včetně cytokinů; klinické indikace

    22. Účinky oxidu dusnatého, možné terap. použití donátorů a inhibitorů oxidu dusnatého Antihypertenziva – mechanismus antihypertenzivního působení jednotlivých skupin látek (hlavní výhody a nevýhody jednotlivých skupin) Hypothalamické a hypofyzární hormony, použití u různých endokrinních a metabolických abnormalit, užití k diagnostickým účelům

    23. Mechanismus antianginózního, antiarytmického a antihypertenzivního působení beta blokátorů; působení beta blokátorů u srdeční insuficience Mechanismy působení protinádorových chemoterapeutik Uterotonika a tokolytika

    24. Desenzitizace a hypersenzitiva receptorů (mechanismy, příklady) Cholinergní mediace a farmakologické ovlivnění Emetika a antiemetika

    25. Receptor-efektorový systém, komponenty adenylylcyklázového komplexu Nežádoucí účinky nesteroidních protizánětlivých léčiv Betalaktamová antibiotika – přehled jednotlivých skupin a rozdíly v klinické aplikaci.

    26. Hlavní místa působení léčiv (receptory, iontové kanály, enzymy aj.) 6 Lokální anestetika, přehled látek, intoxikace lokálními anestetiky Léčiva užívaná u GIT onemocnění

    27. Membránové receptor-efektorové systémy, fosfatidylinositolový komplex Periferní a centrální myorelaxancia Chemoterapie zhoubných nádorů; klasifikace, nově vyvíjené látky, rezistence k cytotoxickým látkám

    28. Metabolismus ethanolu, methanolu, glykolů. Toxicita akutní a chronická. Interakce ethanolu s psychotropními látkami Antihypertenziva přehled; inhibitory při léčení hypertenze (účinky při dlouhodobém podávání, nežádoucí účinky) Antianemika

    29. Terapeutická šíře, terapeutický index; individuální variabilita v citlivosti pacientů na léky Srdeční selhání; kardiotonika a další látky s positivně inotropním účinkem (význam, indikace, rizika podávání), úloha ACE inhibitorů Spasmolytika GIT, léčba vředové choroby, laxancia a obstipancia

    30. Změny účinku léčiva při opakovaném podávání (tachyfylaxe, tolerance, látková závislost) Antiarytmika (rozdělení, mechanismus působení) Post-mortem forenzní toxikologie. Post-mortem změny, tvorba artefaktů se zřetelem na interpretaci nálezů

    31. Závislost na návykových látkách Koronární vazodilatancia a látky používané u ischemické choroby srdeční Peniciliny a cefalosporiny

    32. Interakce léčiv Nesteroidní protizánětlivé látky, antirevmatika, antiuratika Imunosupresiva, imunomodulancia (klin. aplikace imunosupresiv, vztah mezi imunosupresivní terapií a nádorovou chemoterapií)

    33. Nenormální reakce na léčivo Antipsychotika Antihypertenziva – rozdělení; blokátory kalciového kanálu u hypertenze (indikace, nežádoucí účinky)

    34. Teratogenní a kancerogenní účinky léčiv Inhibitory vápníkových kanálů Cefalosporiny (rozdíly mezi jednotlivými skupinami, klinické použití)

    35. Vedlejší a nežádoucí účinky léčiv Přímá a nepřímá antikoagulancia (mechanismy účinku a použití) Mechanismus působení vitaminu D

    36. Vývoj a hodnocení nových léčiv (včetně základních typů preklinických a klinických studií) Obecné zásady antimikrobiální léčby; rozdělení protiinfekčních látek, mechanismy účinku a vzniku rezistence Antiastmatika a další léčiva dýchacího ústrojí

    37. Účelná farmakoterapie, farmakoterapeutické riziko a polypragmazie Toxikologie některých prvků a jejich sloučenin (Pb, Hg, As, Cd), včetně léčby (antidota) Antibiotika se širokým spektrem a antibiotika pro speciální použití 7

    38. Biotransformace a eliminace léčiv Antihypertenziva a přehled; postavení beta blokátorů mezi antihypertenzivy, beta blokátory s vazodilatačním účinkem Přehled hormonů a autakoidů

    39. Klinická farmakokinetika, monitorování léčiv a úprava dávkování léčiv Látky užívané při léčbě chronického srdečního selhání Protivirové látky, hlavně látky užívané k léčbě u pacientů s HIV/AIDS (mechanismy účinku, klinické použití, nežádoucí účinky)

    40. Klasifikace receptorů a jejich podtypů Antibiotika pro spec. použití (protistafylokoková, proti legionelám, chlamydiím a pseudomonádám) Antitusika a expektorancia

    41. Teratogenní a kancerogenní účinky léčiv Benzodiazepiny a nové látky se selektivními účinky Aminoglykosidy; mechanismus účinků, indikace, nežádoucí účinky

    42. Intoxikace léky, zásady péče o pacienta, antidota Léčba obezity; hypolipidemika přehled Peniciliny

    43. Farmakokinetika, základní parametry a vzorce pro výpočet FK parametrů Nesteroidní protizánětlivé látky Antiastmatika

    44. Zvláštnosti farmakoterapie v těhotenství a během laktace Přehled látek užívaných u Parkinsonismu Kombinace antimikrobiálních látek; výhody a nevýhody, příklady synergismu a antagonismu jednotlivých kombinací

    Doporučená literatura ke státní zkoušce
    Hynie S. - Farmakologie v kostce, druhé vydání, Triton, Praha 2001
    Hynie S. - Obecná farmakologie, díl 1 a 2, Karolinum Praha, 1993
    Hynie S. - Speciální farmakologie, díl 1 až 7, Karolinum Praha, 1994-2002
    Lincová D., Farghali H. (editoři): Základní a aplikovaná farmakologie, Galen, Praha 2002
    Katzung B.G. – Základní a klinická farmakologie (Lange Medical Books), Nakladatelství H + H., Praha, 2006.
    H. Lüllmann, K. Mohr, M. Wehling: Farmakologie a toxikologie. Grada Publ., Praha 2002
    Balíková M.: Klinická a forenzní toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetření, 2003
    Prokeš J.: Základy toxikologie. Obecná toxikologie a ekotoxikologie. Galén Praha, 2005
    Patočka J. aj.: Vojenská toxikologie, Grada publ. Praha, 2004
     
    Učební texty pro studium specializovaných oblastí ve fyziologii, patologické fyziologii, mikrobiologii, imunologii a především v molekulární biologii budou upřesněny školitelem podle výzkumného zaměření doktoranda. 
  • Požadavky na publikační činnost

    Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertace  a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí doktorand být prvním autorem.

  • Požadavky k obhajobě

    Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení státní doktorské zkoušky je student připuštěn k obhajobě.

    Oborová rada vyžaduje autoreferát.

Fyziologie a patofyziologie člověka*
  • Platnost akreditace: 27. 11. 2029
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Otomar KITTNAR, MBA, CSc.
    Fyziologický ústav 1. LF UK
    Albertov 5
    128 00  Praha 2 
    tel.: 224 968 483
    e-mail: 
     
    Kontaktní osoba:
    doc. MUDr. Dana Marešová, CSc.
    Fyziologický ústav 1. LF UK
    Albertov 5
    128 00  Praha 2 
    tel.: 224 968 410
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Program Fyziologie a patofyziologie člověka je zaměřen na studium funkcí jednotlivých systémů organismu (krve, systém oběhový, dýchací, trávicí, vylučovací, humorální, nervový) a jejich řízení, a to od molekulární úrovně, až po studium vzájemných vztahů mezi jednotlivými systémy v normě a za patologických stavů. Stejně významné je studium faktorů, které mohou zasáhnout do mechanismů vývoje, plasticity a adaptace na epigenetické a vnitřní vlivy.

    Experimentální a analytický přístup poznání umožňuje využít získané vědomosti pro prevenci, diagnostiku, terapii a rehabilitaci lidského organismu.

    Cílem studia ve studijním programu Fyziologie a patofyziologie člověka je připravit studenta tak, aby byl schopen samostatné vědecké práce nutné pro objasňování fyziologických a patofyziologických mechanismů, které mohou být příčinou závažných klinických onemocnění.

  • Požadavky v průběhu studia

    Studijní povinnosti jsou dány Individuálním studijním plánem (ISP) vypracovaným studentem spolu se školitelem (popřípadě konzultantem) na základě anotace předkládané v rámci přijímacího řízení. Plnění ISP kontroluje a schvaluje školitel a garant studijního programu. Případnou změnu ISP včetně výměny již schváleného školitele, která je řádně zdůvodněná, musí schválit OR, garant programu a děkan příslušné fakulty.

    • Student musí mít zápočty alespoň ze tří kurzů vybraných z aktuálních seznamů kurzů vypsaných v rámci Biomedicíny. Jeden z kurzů může být absolvován v zahraničí. Pokud absolvuje jako vyučující výuku v rozsahu předmětu magisterského studia, může mu být uznán Kurz fyziologie a patofyziologie člověka.
    • Jazyková zkouška z angličtiny (D0400003)
    • Úspěšné absolvování státní doktorské zkoušky (D0400001)
    • Aktivní účast na národních a zahraničních vědeckých konferencích
  • Požadavky na absolvování stáží

    OR doporučuje absolvování zejména zahraničních stáží, které by v souhrnu měly trvat alespoň 1 měsíc.

  • Vypsané kurzy

    B90054 Elektrofyziologické metody v lékařském výzkumu
    B90209 Fyzikální interakce krevního oběhu a cévní stěny a současné metody jejich studia
    B90044 Vybrané problémy endokrinologie a metabolismu
    B90275 Biomedicine and Biotechnology
    B90276 Jak být pánem a ne otrokem klinického výzkumu
  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    • zápočty alespoň ze tří kurzů
    • zkouška z anglického jazyka (D0400003)
    • jedna publikace v impaktovaném časopise (pouze práce in extenso, ne abstrakt, ne letter to the editor, ne kazuistika), u dokládaných prací uvést IF
    • literární přehled k tématu disertace s navazující vědeckou hypotézou a cíli práce (15–20 stran)
     

    Doba mezi podáním žádosti a samotným termínem konání je obvykle 2–3 měsíce.

    Předmětem státní doktorské zkoušky jsou tematické okruhy fyziologie a patofyziologie člověka. Ze zkušebních otázek 14 tematických okruhů jsou vytvořeny trojice kombinací. Doktorand se tak může zaměřit na tematické okruhy vycházející z ISP a vymezené školitelem. Při zkoušce jednu z kombinací (trojici) zvolí a otázky z přiřazených okruhů si losuje. Čtvrtá otázka vychází z písemné rešerše a metodologie vědecké práce. Doktorand si vybere předem danou trojici a otázky si losuje.

  • Literární přehled (rešerše) – základní informace

    Literární přehled není autoreferát. Literární přehled je text, jehož cílem je vytvořit kritický přehled současných znalostí o nějakém konkrétním tématu. Literární přehled je obvyklou součástí vědecky orientované literatury a často předchází tvorbě návrhů výzkumných projektů a výběru vhodné metodiky. Jejím základním cílem je přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury o daném tématu a poskytuje podklady, z nichž je možné vyhodnotit oprávněnost navrženého budoucího výzkumu.

    Literární přehled však není souborem odborných informací poskládaných bez ladu a skladu. Dobrý literární přehled je charakterizován:

    1. logickým tokem myšlenek, tj. jednotlivé odstavce by na sebe měly logicky navazovat
    2. relevantními bibliografickými odkazy v konzistentním a vhodném formátu
    3. správným použitím odborné terminologie
    4. nezaujatým a uceleným přehledem dosavadního výzkumu dané problematiky
    5. syntézou předložených informací.
     

    Syntéza předložených informací je nejobtížnější částí literárního přehledu a předpokládá, že se autor v dané problematice dobře orientuje. Syntéza poskytuje novou interpretaci starých poznatků či kombinuje nové poznatky se starými. Může načrtnout intelektuální vývoj v daném oboru, navrhovat směry, kudy by se nový výzkum mohl ubírat – měla by se stát podkladem pro vědeckou hypotézu autorovy práce. Literární přehled by měl vyústit v jasné a stručné stanovení hypotézy (předpokladu co chce autor prokázat) a cíle práce (jakým způsobem autor hypotézu prokáže nebo zamítne). 

    Proto závěr textu obsahuje návrh hypotézy (stručně) a cíle řešení.

    Rozsah je 15 až 20 stran.

    Úprava:

    1. Titulní strana – viz vzor
    2. Písmo – Times New Roman 12
    3. Řádkování 1–1,5
    4. Očíslovat stránky
    5. Literatura: očíslovat, odkazy uvádět jednotně včetně citací v textu – pokud je 1 autor – Autor 1., 1989, pokud jsou autoři 2, uvádějí se oba a rok, u tří a více autorů se uvádí Autor J. et al., rok 
     
    Vypracovaný literární přehled je třeba v elektronické formě (e-mailem ve formátu docx) odevzdat společně s přihláškou a ostatní dokumentací na Oddělení Ph.D. studia. Není nutné jej tisknout. Tištěnou verzi (po korektuře doc. Marešové) přinese student až ke státní doktorské zkoušce. 
     

    Literární přehled nemusí být svázaný. Oborová rada akceptuje volné (očíslované) listy formátu A4. Tisk může být oboustranný.

  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    1. Principy fyziologických regulací
    2. Fyziologie buňky
    3. Vnitřní prostředí a obranné funkce organismu
    4. Kardiopulmonální systém a jeho význam pro udržení homeostázy
    5. Patofyziologie kardiopulmonálního systému
    6. Přeměna látek a forem energií
    7. Vylučovací systémy organismu a jejich poruchy
    8. Endokrinní regulace a její poruchy
    9. Krev a dýchání
    10. Smyslové informační vstupy
    11. Výkonné funkce nervstva a jejich poruchy
    12. Fyziologie a patofyziologie chování, biorytmy
    13. Vývojová fyziologie
    14. Gastrointestinální trakt
     

    Kombinace okruhů:

    1,4,14

    2, 5, 13

    3, 7, 12

    4, 7, 11

    5, 6, 11

    6, 8, 12

    7, 10, 14

    8, 14, 2

    9, 5, 10

    10, 2, 4

    11, 8, 1

    12, 8, 2

    13, 14, 7

    14, 9, 2

     

    1. Principy fyziologických regulací

    1.1. Zásobení tkání kyslíkem

    1.2. Isotonie, isoosmie a isohydrie, hospodaření vodou a ionty

    1.3. Řízení metabolických dějů v organizmu

    1.4. Celkové a lokální řízení krevního tlaku a cirkulace

    1.5. Řízení příjmu potravy a vody, pasáž GIT, mikce, defekace

    1.6. Řízení dýchání

    1.7. Interakce nervový – endokrinní – imunitní systém – psychoneuroendokrinoimunologie

    1.8. Lokální, systémové a celotělové řízení fyziologických dějů

    1.9. Šok 1.10. Stres

    1.11. Látkové a nervové regulační procesy v organizmu

    1.12. Hlad a žízeň

    1.13. Multiorgánové selhání při sepsi

    1.14. Mechanismy adaptace na zevní prostředí

    1.15. Genetická podmíněnost chorob

     

    2. Fyziologie buňky

    2.1. Funkce buněčné membrány a mezibuněčných kontaktů

    2.2. Membránové transportní systémy

    2.3. Iontové a vodní kanály

    2.4. Intracelulární signální systémy

    2.5. Funkce buněčných organel

    2.6. Životní cyklus buňky

    2.7. Autokrinní a parakrinní informace a komunikace

    2.8. Genová exprese a buněčná diferenciace

    2.9. Apoptóza a nekróza

    2.10. Buněčné receptory a jejich poruchy

    2.11. Membránové potenciály

    2.12. Srovnání excitace a kontrakce hladkého a kosterního svalu

     

    3. Vnitřní prostředí a obranné funkce organismu

    3.1. Tělní tekutiny

    3.2. Homeostáza

    3.3. Mimobuněčná hmota

    3.4. Vnitřní prostředí CNS

    3.5. Regulace extracelulární koncentrace draslíku a sodíku

    3.6. Imunitní mechanismy a jejich poruchy

    3.7. Stáří a stárnutí

    3.8. Poruchy acidobazické rovnováhy

    3.9. Význam vápníku v organizmu

     

    4. Kardiopulmonální systém a jeho význam pro udržení homeostázy

    4.1. Krevní a lymfatický oběh 

    4.2. Mechanismus srdeční kontrakce a relaxace

    4.3. Srdeční automacie a elektrická činnost srdce

    4.4. Srdce jako pumpa, srdeční revoluce

    4.5. Kardiovaskulární regulační mechanismy

    4.6. Koronární oběh

    4.7. Krevní oběh mozkem, splanchnickou oblastí, kůží, svalstvem

    4.8. Průtok krve placentou a fetální oběh

    4.9. Plicní cirkulace

    4.10. Význam cirkulace pro renální funkce

    4.11. Krátkodobá a dlouhodobá regulace TK

     

    5. Patofyziologie kardiopulmonálního systému

    5.1. Adaptace srdečního svalu na pracovní zatížení

    5.2. Remodelace myokardu a stěny cévní

    5.3. Srdeční selhání – stunning a hibernace

    5.4. Základní poruchy srdečního rytmu

    5.5. Arteriální hypertenze

    5.6. Hypertenze, kolaps, oběhový šok

    5.7. Poruchy tvorby a vedení vzruchu v srdci

    5.8. Vrozené vady srdeční, chlopenní vady

    5.9. Mechanismus vzniku aterosklerózy a jejích komplikací

    5.10. Ischemická choroba srdeční

    5.11. Plicní hypertenze a cor pulmonale

    5.12. Hypoxie a její druhy

     

    6. Přeměna látek a forem energií

    6.1. Tkáňové dýchání

    6.2. Termoregulační mechanismy

    6.3. Přehled metabolických funkcí jater

    6.4. Regulace glykémie

    6.5. Formy cirkulujících lipidů a jejich metabolismus

    6.6. Kvantitativní a kvalitativní poruchy výživy

    6.7. Metabolismus proteinů

    6.8. Poruchy metabolismu sacharidů 

     

    7. Vylučovací systémy organismu a jejich poruchy

    7.1. Systémy a orgány podílející se na vylučování

    7.2. Úloha ledvin a dýchacího systému při udržování acidobazické rovnováhy a vylučování H+

    7.3. Úloha hormonů a vnitřního prostředí při vylučování vody ledvinami

    7.4. Regulace vylučování draslíku, sodíku, fosfátů a vápníku ledvinami

    7.5. Mikce a její poruchy

    7.6. Příčiny a důsledky porušení koncentrační schopnosti ledvin

    7.7. Akutní renální selhání

    7.8. Chronické selhání ledvin

    7.9. Tubulární defekty

    7.10. Funkce glomerulu a její poruchy

     

    8. Endokrinní regulace a její poruchy

    8.1. Obecné principy humorálních regulací

    8.2. Postavení hypotalamo-hypofyzárního systému v regulaci periferních žláz

    8.3. Metabolické a fyziologické důsledky poruch funkce nadledvin

    8.4. Reprodukční endokrinologie

    8.5. Patofyziologie štítné žlázy

    8.6. Kalciofosfátový metabolismus a jeho hormonální regulace

    8.7. Patogeneza DM I. a II. a poruch glukózové tolerance

    8.8. Poruchy růstu a sexuální diferenciace 

     

    9. Krev a dýchání

    9.1. Krev a krvetvorné orgány

    9.2. Hemostáza a její poruchy

    9.3. Hemoglobin (ontogenetické typy a funkční deriváty)

    9.4. Centrální regulace dýchání

    9.5. Vliv periferních receptorů na regulaci dýchání

    9.6. Plicní ventilace

    9.7. Vztah ventilace/perfuze

    9.8. Transport plynů krví

    9.9. Patologické formy dýchání

    9.10. pH krve a nárazníkové systémy

    9.11. Regulace orgánového prokrvení

     

    10. Smyslové informační vstupy

    10.1. Zrak a jeho poruchy

    10.2. Poruchy rovnováhy

    10.3. Sluch a jeho poruchy

    10.4. Poruchy chuťových a čichových vjemů

    10.5. Hluboké čití

    10.6. Bolest

    10.7. Somestetické vnímání a jeho poruchy

    10.8. Funkce receptorových buněk

    10.9. Centrální projekce smyslových informací

     

    11. Výkonné funkce nervstva a jejich poruchy

    11.1. Typy svalů, svalová kontrakce

    11.2. Motorické projevy a jejich poruchy

    11.3. Centrální mechanismy řízení hybnosti a jejich poruchy

    11.4. Autonomní nervový systém a jeho poruchy

    11.5. Poruchy periferního nervstva

    11.6. Syndromy z porušení míchy

    11.7. Syndrom nitrolební hypertenze

     

    12. Fyziologie a patofyziologie chování, biorytmy

    12.1. Spánek a jeho poruchy

    12.2. Biorytmy, mechanismy, projevy, poruchy

    12.3. Rytmické projevy endokrinních funkcí

    12.4. Paměť a její poruchy

    12.5. Proces učení

    12.6. Motivace a instinkty

    12.7. Funkce mozkové kůry, mozková kůra u člověka

    12.8. Vědomí a jeho poruchy

    12.9. Vzestupný a sestupný systém retikulární formace

    12.10. City a emoce

    12.11. Degenerativní poruchy mozku, Alzheimerova choroba

     

    13. Vývojová fyziologie

    13.1. Základní etapy ontogeneze, kritické vývojové periody

    13.2. Význam perinatálního období a období odstavu pro vývoj jedince

    13.3. Ontogeneza vývoje homeostázy

    13.4. Puberta

    13.5. Vývoj endokrinního a reprodukčního systému

    13.6. Změny funkcí organismu v průběhu stárnutí, teorie mechanismů stárnutí

     

    14. Gastrointestinální trakt

    14.1. Zpracování potravy v ústech, regulace sekrece slin

    14.2. Fyziologie a patofyziologie polykání

    14.3. Žaludek, regulace motility a sekrece

    14.4. Funkce a patologie tenkého střeva

    14.5. Funkce pankreatu, činnost jater

    14.6. Tlusté střevo, pohyby, sekrece, resorpce, defekace

    14.7. Přehled motility GIT

    14.8. Přehled řízení jednotlivých funkcí GIT

    14.9. Mechanismy řízení příjmu potravy a jejich poruchy

    Doporučená literatura
    Lékařská fyziologie, O. Kittnar a kol., Grada 2011
    Přehled lékařské fyziologie, Ganong, Galén 2005
    Atlas fyziologie člověka, S. Silbernagl, A. Despopoulos, Grada 2016
    Atlas patofyziologie, S. Silbernagl, F. Lang, Grada 2012
    Atlas fyziologických regulací, O. Kittnar, M. Mlček, Grada 2009
    Jakákoliv cizojazyčná učebnice fyziologie a patofyziologie člověka

  • Požadavky na publikační činnost

    • Vypracování literárního přehledu
    • Publikace minimálně 2 prací s IF
  • Požadavky k obhajobě

    • Státní doktorská zkouška (D0400001)
    • Nejméně dvě původní práce, které se týkají tématu disertační práce se souhrnným impaktem alespoň jedna. U dokládaných prací uvést IF.
    • Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Imunologie*
  • Platnost akreditace: 27. 11. 2029
  • Předsedkyně oborové rady

    doc. RNDr. Magdaléna KRULOVÁ, Ph.D.
    Katedra buněčné biologie PřF UK
    Viničná 7
    128 00  Praha 2
    tel.: 221 951 755 
    e-mail: 
     
    Kontaktní osoba:
    RNDr. Nataša Šebková, Ph.D.
    Katedra buněčné biologie PřF UK
    Viničná 7
    128 00  Praha 2
    tel.: 221 951 794 
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Imunologie je dynamicky se vyvíjející obor integrující poznatky molekulární a buněčné biologie, fyziologie, reprodukční imunologie, histologie i funkční morfologie (v kontextu evoluce i ontogenese) do jediného celku, jehož pojítkem je imunitní systém. Ten je soustavou molekul, buněk a tkání podílejících se na imunitní odpovědi. Témata jako transplantace, alergie, imunitní nedostatečnost, autoimunita, imunosuprese, imunoterapie, či protinádorová imunita jsou typickými oblastmi zájmu imunologů. Imunologie pokrývá všechny úrovně biologického poznání od molekul (cytokiny, imunoglobuliny, receptory, signalizační molekuly), přes buňky (celá plejáda imunokompetentních buněk), celé organismy (zde jsou často využívány transgenní zvířecí modely) i společenstva (frekvence různých alel genů regulujících imunitní odpověď, evoluce imunitních mechanismů). Samostatnou emancipovanou součástí imunologie je imunologie klinická, pro kterou je objektem bádání imunitní systém člověka a poznání mechanismů jeho fungování vede k vývoji případných terapeutických aplikací.

  • Požadavky v průběhu studia

    Cílem studia je pokročilé vzdělání v imunologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku. 

    • Student musí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních 3 let studia. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny tři studijní povinnosti.

     

    Všichni studenti musejí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel Grantové agentury České republiky.

    • Studenti si z níže uvedeného seznamu vyberou alespoň dvě studijní povinnosti. Studenti mohou konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro ně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.

     

    Přednášky

    • Protein dynamics in development and cancer
    • Innate immunity
    • Advances in Immunology 1
    • Immunology
    • Immunology – a practical course 
    • Clinical Cases in Immunology
    • Immunology – a systems biology view
    • Animal models in immunology
    • Evolutionary and ecological immunology
    • Molekulární mechanismy evoluce imunity
    • Regulační mechanismy imunity (*)
    • Viry a imunitní systém hostitele (*)
    • Molekulární biologie rakoviny I (*)
    • Molekulární biologie rakoviny II
    • Fluorescent microscopy in cell biology
    • Advances in molecular biology and genetics (Institute of Molecular Genetics of the ASCR, v. v. i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (according to the information for the current academic year)

    (*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ

    Kurzy

    (dle informací pro aktuální akademický rok)

    (dle informací pro aktuální akademický rok)

    (dle informací pro aktuální akademický rok)

    (dle informací pro aktuální akademický rok)

    Další možnosti výběru poskytuje nabídka kurzů oborových rad DSPB Biomedicina (jsou na webu: http://dspb.avcr.cz/oborove-rady/.

    Prezentace výsledků

    Studenti jsou povinni se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok oborovou radou. Studenti se aktivně podílejí na organizaci konference. V rámci konference studenti prezentují výsledky svých projektů a diskutují metody a otázky společného zájmu. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé.

    Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.

  • Požadavky na absolvování stáží

    Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.

  • Vypsané kurzy

    MB151P107/ MB151P107E Protein dynamics in development and cancer
    MB150P90E Innate immunity
    MB150P78 Advances in Immunology
    MB150P14E Immunology
    MB151C15E Immunology - a practical course
    MB151P108 Clinical Cases in Immunology
    MB151P103E Immunology - a systems biology view
    MB151P99E Animal models in immunology
    MB170P84 Evolutionary and ecological imunology
    MB151P94 Molekulární mechanismy evoluce imunity
    MB150P13 Regulační mechanismy imunity
    MB140P72 Viry a imunitní systém hostitele
    MB150P89 Molekulární biologie rakoviny I
    MB151P96E Fluorescent microscopy in cell biology
  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Státní doktorská zkouška je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Zkouška prověřuje to zda student rozumí projektu a testuje jeho/ její orientaci ve vědní oblasti. Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí ve vývojové a buněčné biologii s důrazem na oblasti spojené s projektem. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku, aby zkouška mohla studentovi posloužit jako užitečná zpětná vazba. Odložení zkoušky po 3. roce bez důvodu může mít vliv na výsledek následného ročního hodnocení.

  • Otázky ke státní doktorské zkoušce 

    A. Imunologie

    I. Základní komponenty a principy imunitního systému

    Přirozená a specifická imunita

    Hematopoeza, vývoj buněk imunitního systému

    Vývoj a funkce T lymfocytů

    Pomocné T lymfocyty

    Cytotoxické T lymfocyty

    Vývoj a funkce B lymfocytů

    NK a NKT buňky

    Dendritické buňky

    Vývoj a funkce myeloidních buněk

    Ontogeneze imunity

    Lymfatické orgány

    Imunitní systém kůže

    Mukózní imunitní systém

    Základní rysy protilátkových odpovědí

    Základní rysy reakce antigenu s protilátkou, afinita a avidita

    Reakce imunitního systému na zánět

    Mechanismy eliminace autoreaktivních lymfocytů

    Imunologická paměť

    Regulace imunitní odpovědi – obecné principy

    Regulační (supresorové) T lymfocyty

    Regulace imunitní odpovědi pomocí protilátek; idiotypová síť

    Regulace imunitních reakcí pomocí nervového a endokrinního systému

    Fylogeneze imunity

    Mechanismy imunologické tolerance

    Vztah a spolupráce přirozené a specifické imunity

    Mechanismy humorální a celulární cytotoxicity

    II. Molekulární mechanismy imunitních dějů

    Antigenně nespecifické (přirozené) obranné mechanismy (receptory, efektorové mechanismy)

    Buněčné složky přirozené imunity a jejich funkce

    Rozpoznávání mikroorganismů buňkami a molekulami přirozené imunity

    Proteiny a peptidy s antimikrobní aktivitou

    Antigenně specifické receptory lymfocytů – struktura a funkce

    Struktura a exprese genů kódujících imunoglobuliny a T buněčné receptory

    Vývoj B lymfocytů a selekce repertoáru jejich receptorů – molekulární mechanismy

    Vývoj T lymfocytů a selekce repertoáru jejich receptorů – molekulární mechanismy

    Buňky prezentující antigen – molekulární mechanismy jejich funkce

    Zpracování a prezentace antigenů T lymfocytům

    Mechanismy přenosu signálu povrchovými receptory lymfocytů; „pozitivní“ a „negativní“ signály; „aktivace“ T a B lymfocytů

    Struktura a funkce sekretovaných imunoglobulinů

    Reakce antigenu s protilátkou

    Struktura a funkce MHC glykoproteinů

    Biologický význam polymorfismu MHC glykoproteinů

    Adhezivní molekuly leukocytů

    Kostimulační molekuly

    Mechanismy recirkulace lymfocytů, „homing“

    Efektorové mechanismy buněčné imunity

    Efektorové mechanismy humorální imunity

    Efektorové mechanismy cytotoxických T lymfocytů a NK buněk

    Struktura a funkce základních Fc receptorů

    Struktura a funkce komplementových receptorů

    Cytokiny, chemokiny a další rozpustné imunoregulační molekuly

    Struktura a funkce receptorů pro cytokiny

    Komplementová kaskáda; regulace komplementového systému

    III. Fyziologické a patofyziologické aspekty imunity

    Mechanismy vzniku zánětu; mediátory zánětu

    Lokální a slizniční imunita – základní charakteristiky, rozdíly od systémových reakcí

    Imunologický význam kojení

    Imunodeficity – příčiny, typy, principy terapie

    Primární imunodeficity

    Získané (sekundární) imunodeficity

    Imunopatologické reakce doprovázející fyziologické imunitní odpovědi

    Autoimunitní onemocnění – příčiny, typy, terapie

    Autoimunitní onemocnění způsobená převážně protilátkami

    Autoimunitní onemocnění způsobená převážně T lymfocyty

    Orgánově specifické autoimunitní choroby

    Orgánově nespecifické autoimunitní choroby

    Imunopatologické reakce (přecitlivělosti) obecně: typy, mechanismy, možnosti terapie

    Imunopatologické reakce s převažující úlohou IgE

    Imunopatologické reakce s převažující úlohou IgG a IgM

    Imunopatologické reakce založené na imunokomplexech

    Imunopatologické reakce oddáleného typu

    Lymfoproliferativní onemocnění

    Mechanismy protiinfekční imunity (specifika pro různé typy patogenů)

    Imunopatologické důsledky obrany proti infekci

    Mechanismy úniku mikroorganismů před imunitními reakcemi

    Mechanismy tkáňového poškození patogeny a imunopatologickými reakcemi

    Protinádorová imunita-nádorové antigeny, mechanizmy

    Mechanizmy úniku nádorů imunitě

    Imunoterapie – základní principy a přístupy (stimulace, suprese)

    Antigenně specifická imunomodulační terapie (vakcíny, pasivní imunizace, specifická imunosuprese)

    Adjuvancia a mechanismy jejich působení

    Experimentální modely imunopatologických stavů

    Transplantační imunologie – principy, terapeutické přístupy

    Xenotransplantace

    Imunologicky privilegovaná místa

    Imunologický vztah matky a plodu

    Reakce štěpu proti hostiteli

    IV. Metody

    Příprava a charakterizace protilátek

    Základní separační techniky (chromatografické, elektroforetické)

    Interakce antigenu s protilátkou, afinita, avidita a jejich měření, kvalitativní a kvantitativní průkaz

    Principy a použití radioimunochemických a enzymoimunologických metod

    Monoklonální protilátky – příprava, vlastnosti, použití, terapie

    Metody přípravy a analýza různých typů leukocytů

    Průtoková cytofluorometrie: principy a použití

    Imunohistologické a imunocytologické techniky

    Detekce autoprotilátek

    Kultivace a stimulace buněk in vitro

    Funkční metody studia B lymfocytů

    Funkční metody studia T lymfocytů

    Funkční metody studia fagocytů

    Metody typizace MHC (HLA) antigenů

    Mutantní, transgenní a „knock-out“ myši – použití v imunologii

    B. Molekulární a buněčná biologie
    I. Viry a priony

                1) obecná charakteristika virů (nebuněčnost, závislost na živé buňce, struktura)

                2) vlastnosti RNA virů (struktura virionů, zástupci, strategie využívání RNA, patogeny) 

                3) DNA viry (struktura virionů, zástupci, patogeny, onkoviry, typy uspořádání DNA)

                4) retroviry (struktura virionů, životní cyklus, reverzní transkripce, onkogenní viry)

                5) HIV (virion, životní cyklus, mechanismus AIDS, principy chemoterapie)

                6) priony (mechanismy vzniku infekčních prionů, epidemiologie prionových chorob)

    II. Rozdíl mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou

                7) rozdíly v organizaci genetického aparátu (počet genů, jaderná membrána, struktura chromozómů)

                8) kompartmentace vnitřního prostoru (organely, cytoskelet, metabolismus, buněčná stěna)

                9) vznik eukaryotní buňky (endosymbiotická teorie, genomy organel, evoluce metabolismů)

    III. Biochemie buňky

                10) typy chemických vazeb v buňce (kovalentní, iontová, vodní můstky, van der Waalsovy, hydrofobní) 

                11) mastné kyseliny a steroidy (nasycené a nenasycené, deriváty, hormony)

                12) aminokyseliny (struktura, typy a vlastnosti postranních řetězců, peptidická vazba, S-S můstky)

                13) nukleotidy (struktura, principy párování, cyklické verze)

                14) enzymy (principy katalýzy, aktivační energie, reakční rovnováha, příklady enzymů, regulace)

                16) oxidace a redukce (princip, NAD a NADP, oxidoredukční systémy, donory a akceptory e-)

                17) ATP (struktura, AMP, ADP, hydrolýza, místa a mechanismy syntézy)

                18) glykolýza (lokalizace, fermentace, propojení s Krebsovým cyklem)

                19) Krebsův cyklus (lokalizace, logika, produkty, propojení s dýchacím řetězcem)

                20) dýchací řetězec (lokalizace, logika, komplexy, konečné produkty)

    IV. Bílkoviny

                21) primární struktura proteinů (kde a jak vznikají, S-S můstky, vliv na vyšší struktury)

                22) sekundární struktura proteinů (a helix a b list, proteinové domény)

                23) terciární struktura proteinů (mechanismy sbalování, chaperony)

                24) kvartérní struktura proteinů (logika tvorby a příklady proteinových komplexů, self-assembly)

                25) metabolický obrat proteinů (proteosyntéza vs. degradace, proteazómy)

                26) postranslační modifikace bílkovin (glykosylace, fosforylace, acylace, prostetické skupiny)

                27) membránové proteiny (místo vzniku, typy asociace s membránou, příklady)

                28) protilátky (typy struktur, princip vazby na antigen, avidita vs. afinita)

    V. Obecné principy molekulární genetiky

                29) struktura a funkce DNA (dvojšroubovice, antiparalelita, nukleotidy, princip párování, lokalizace)

                30) rozdíl mezi DNA a RNA (nukleotidy, struktura, typy, vlastnosti)

                31) chromozómy (struktura, funkce, centromery, telomery, homologní, typy chromatinu, nukleozóm)

                32) replikace DNA (lokalizace, princip, enzymy, vedoucí a opožďující vlákno, problém konců)

                33) mitóza (fáze, mitotické chromozómy, regulace, ploidie, cykliny)

                34) meióza (homotypické a heterotypické dělení, ploidie, logika redukce chromozomů, rekombinace)

                35) reparace DNA (proč? a jak?, thyminové dimery, zlomy, depurinace a deaminace, telomeráza)

                36) rekombinace (homologní rekombinace, meióza – crossing over, VDJ rekombinace)

                37) transkripce (polymerázy, lokalizace, typy RNA, regulace, komplementarita)

                38) mRNA (rozdíl eukaryota vs. prokaryota, struktura, čepička, poly-A konec, sestřih)

                39) translace (tRNA, ribozóm, aminoacyl-tRNA syntetázy, logika, lokalizace, genetický kód)

                40) regulace genové exprese (proč?, úrovně regulace, promotory, enhancery, silencery, stav chromatinu)

                41) genomy (počty genů v genomech, evoluce genomů, kódující a nekódující sekvence)

    VI. Struktura a funkce buňky

                42) struktura membrány (dvojvrstevnost, amtipatie, laterální difůze, fosfolipidy, steroidy, proteiny)

                43) funkce membrány (semipermeabilita, kompartmentace, asymetrie, transportéry, receptory)

                45) logika buněčné kompartmentace (typy organel, topologický vztah mezi membránovými organelami)

                46) jaderná membrána (transport jádro-cytosol, jaderný pór, vztah k ER, dynamika během mitózy, laminy)

                47) mitochondrie (DNA, elektron transportní řetězec, uncoupling proteiny, protonový gradient)

                49) endoplasmatické retikulum (drsné vs. hladké, postranslační modifikace proteinů, syntéza lipidů)

                50) signální sekvence proteinů (logika adresování bílkovin, SRP, mechanismus transportu přes membránu)

                51) Golgiho systém (lokalizace, funkce, glykosylace, sorting molekul do různých destinací)

                52) lysozómy (endocytóza, klatrin, kyselé pH, hydrolázy, manóza 6-fosfát receptor

                53) endocytóza a exocytóza (princip, endozómy – časné, klatrin, recyklující, pozdní, regulace exocytózy)

                54) MHC I a ER (mechanismus plnění MHC I peptidy, transportéry peptidů, transport k plasm. membr.)

                55) MHC II a endozómy (mechanismus plnění MHC II peptidy, invariantní řetězec, pozdní endosomy)

                56) srovnání jednotlivých typů cytoskeletu (logika stavby, shody a odlišnosti ve struktuře a funkci)

                57) mikrotubuly (tubulin, a, b, g , + a – konec, centriola, dělící vřeténko, typy mikrotubulů, funkce)

                58) mikrofilamenty (aktin, + a – konec, struktura, membránový aktin, svalový aktin, myoziny)

                59) intermediální filamenta (buněčná specifita, stavba, keratiny, vimentin, desmin, neurofilamenta, laminy)

                60) molekulární motory (kineziny, dyneiny, myoziny, kde využity, jak poháněny, mechanismus pohybu)

    VII. Mezibuněčná signalizace

                61) typy mezibuněčné signalizace (autokrinní, parakrinní, endokrinní, závislé na buň. kontaktu, synaptické)

                62) typy receptorů (povrchové vs. intracelulární, kinázy, cyklázy, iontové kanály, asociované molekuly)

                63) typy signalizačních molekul (oxid dusnatý, oxid uhelnatý, steroidy, peptidy, proteiny, prostaglandiny…)

                64) typy druhých poslů (cyklické GMP a AMP, Ca2+, diacylglycerol, inositol fosfáty)

                65) typy signalizačních drah (receptory spojené s G-proteiny, iontovými kanály, kinázovou aktivitou)

                66) receptory spřažené s G-proteiny (trimerní G-protein, struktura receptorů, cAMP, cGMP, PKA, diacylglycerol, fosfolipáza C-b, IP3, Ca2+, PKC, kalmodulin)

    67) receptory využívající enzymatickou aktivitu (receptorové tyrosin-kinázy, tyrosin-kinázy asociované s receptory, receptorové tyrosin-fosfatázy, receptorové serin/threonin-kinázy, receptorové guanylyl-cyklázy)

    68) přenos signálu pomocí protein-tyrosinkináz (receptorové PTK, autofosforylace, dimerizace, SH2 domény, adaptorové proteiny, kinázy rodiny Src, PLC-g, Ras proteiny, MAP- kinázová dráha, PI 3-kináza)

    VIII. Buněčný cyklus a programovaná buněčná smrt

                69) definice buněčného cyklu (G1, G2, M, S fáze, interfáze, modifikace, délka)

                70) regulace buněčného cyklu (kontrolní body, příklady sensorů – Rb protein a p53, Cdk, cykliny)

                71) maligní zvrhnutí (mechanismy vzniku rakovinné buňky, klíčové faktory a molekuly)

                72) apoptóza (definice, apoptóza vs. nekróza, kaspázy, role mitochondrií, Fas, Bcl-2, fosfatidylserin)

                73) apoptóza v imunitním systému (mechanismus cytotoxicity, negativní selekce, makrofágy a apoptotická tělíska)

    IX. Mezibuněčné interakce

    74) mezibuněčná spojení (pevná spojení, adhezivní spojení, desmosomy, hemidesmosomy, gap junctions, konexiny)

                75) mezibuněčná adheze (cadheriny, cateniny, CAM, selektiny, desmosomy, gap junctions)

    76) extracelulární matrix (fibroblasty, glykosaminoglykany, hyaluronany, proteoglykany, kolageny, fibronektin, laminin, metaloproteázy, integrity, FAK)

    X. Metody

                77) sekvenování nukleových kyselin (mechanismy, typy, tzv. automatický sekvenátor)

                78) RNA interference (malé interferující RNA, umlčování genové exprese)

                79) gene array (fluorescenční značení DNA, izolace RNA a reverzní transkripce, hybridizace)

                80) FACS (princip průtokové cytofluorometrie, sortování, aplikace)

                81) hybridomová technologie (imunizace, myelomová buňka, selekce

                82) centrifugace (rovnovážná, gradientová, separace organel, určování molekulových hmotností)

                83) chromatografie (princip, typy, afinitní chromatografie s využitím protilátek)

                84) isoelektrická fokusace a SDS-elektroforéza

                85) hmotnostní spektrometrie (použití, výhody, omezení)

                86) detekce DNA a RNA (fluorescenční a radioaktivní sondy, in situ hybridizace)

                87) bloting (typy membrán, Southern, Northern a Western blotting)

                88) klonování DNA (restrikční endonukleázy, vektory, amplifikace)

                89) PCR (logika, princip, termostabilní DNA polymerázy, primery, real time PCR)

                90) x-ray krystalografie (proč krystalizace proteinů, logika určení 3D struktury bílkovin)

                91) kvasinkový dvouhybridní systém (použití, logika, omezení)

                92) transgenní, knock-out a knock-in organismy (ES buňky, homologní rekombinace, využití)

                93) světelná mikroskopie (rozlišovací schopnost, fluorescenční mikroskopie, konfokální mikroskopie)

                94) elektronová mikroskopie (rozlišovací schopnost, skenovací vs. transmisní, výhody, nevýhody)

                95) GFP (logika, in vivo studie, fúzní proteiny, odstíny, FRAP, FRET)

  • Požadavky na publikační činnost

    Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WOS (optimálně s IF nad mediánem oboru), přičemž alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). V individuálních výjimečných a jasně zdůvodněných případech může oborová rada rozhodnout jinak. Typickým příkladem zde může být jediná excelentní prvoautorská publikace.

  • Požadavky k obhajobě

    Disertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.

    Disertační práce obsahuje:

    a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.

    b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu.

    c) Metody a výsledky – V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.

    d) Diskuse – Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.

    e) Shrnutí – shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.

    f) Doprovodné oddíly – seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracích, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.

    g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.

    Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

    Oborová rada nevyžaduje autoreferát.

Kardiovaskulární vědy
  • Platnost akreditace: 28. 11. 2028
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Petr WIDIMSKÝ, DrSc.
    III. interní-kardiologická klinika 3. LF UK a FNKV
    Šrobárova 50
    100 34  Praha 10
    tel.: 267 16 2621
    e-mail:
  • Členové oborové rady
  • Charakteristika studijního programu

    Program je zaměřen na celou šíři kardiovaskulárního výzkumu. Z klinických oborů jsou jeho součástí kardiologie, dětská kardiologie, kardiochirurgie, angiologie, cévní chirurgie, vaskulární neurologie – a rovněž související obory teoretické i preklinické resp. jejich části zabývající se kardiovaskulárním výzkumem – anatomie, biologie, embryologie, histologie, fyziologie a patofyziologie, lékařská chemie a biochemie, patologie, farmakologie, mikrobiologie, lékařská imunologie, preventivní lékařství a epidemiologie).

     

    Úspěšný absolvent SP „Kardiovaskulární vědy“ má schopnost samostatné vědecké práce v dané oblasti výzkumu – a to na mezinárodní úrovni. Současně má hluboké znalosti z celého rozsahu kardiovaskulární problematiky. Tyto znalosti a schopnosti využije při výzkumné a/nebo pedagogické činnosti a v klinických oborech též v klinické praxi.

     

    Absolventi se na trhu práce uplatní jako akademičtí pracovníci univerzit, vědečtí pracovníci jiných výzkumných institucí, vedoucí pracovníci firem v privátní sféře (se zaměřením na kardiovaskulární choroby), vedoucí lékaři a primáři v klinické praxi.

  • Návrh témat disertačních prací

    Níže uvedená širší témata budou specifikována jednotlivými členy oborové rady a návazně pak i jednotlivými školiteli.

    Akutní koronární syndromy
    Srdce a mozkové cévní příhody
    Tromboza a kardiovaskulární systém
    Získané a dědičně choroby myokardu a perikardu
    Srdeční selhání
    Poruchy srdečního rytmu
    Onemocnění periferních tepen
    Tromboembolická nemoc
    Chlopenní vady
    Vrozené srdeční vady
    Epidemiologie kardiovaskulárních chorob
    Preventivní kardiologie
    Esenciální a sekundární hypertenze
    Srdce a ledviny
    Genetický podklad kardiovaskulárních chorob
    Dětská kardiologie a kardiochirurgie
    Vasa a nervi vasorum
    Diabetes a kardiometabolická onemocnění
    Kardiovaskulární stárnutí
    Kardiovaskulární zobrazovací metody
    Ateroskleróza, lipidologie a vaskulární biologie
    Plicní hypertenze a pravostranné srdeční selhání
    Srdeční selhání a oběhové podpory
    Kardiovaskulární farmakoterapie
    Žádoucí a nežádoucí účinky farmak na kardiovaskulární systém
    Anatomie a fyziologie oběhového systému
    Vývoj kardiovaskulárního systému a jeho poruchy.

  • Požadavky v průběhu studia

    Student doktorského programu je povinen přistupovat aktivně k řešeným úkolům, dodržovat školitelem
    stanovený harmonogram. Školitele pravidelně písemně informuje o průběhu studia a konzultuje s ním dosažené
    výsledky. Zajímá se o aktuální poznatky související s tématem studia, studuje odbornou literaturu, sleduje
    prezentace na významných mezinárodních konferencích.
    Konkretizace rámcových povinností:
    1. ročník studia (prezenční i kombinovaná forma): (a) úspěšné složení zkoušky z angličtiny (D0400003), (b) důkladné
    studium odborné literatury a napsání přehledného článku o problematice, kterou se ve svém studiu zabývá,
    odeslání tohoto článku do recenzovaného časopisu k publikaci (vč. recenzovaných tuzemských časopisů). Bez
    splnění těchto dvou podmínek nemůže student postoupit do dalšího ročníku a studium bude klasifikováno „C“
    a bude ukončeno. Dále během prvního ročníku student absolvuje kurz prezentačních dovedností nebo jiný kurz
    zaměřený na prezentaci vědeckých výsledků.
    2.– 3. ročník (prezenční forma) resp. 2.– 4. ročník (kombinovaná forma): intenzivní výzkumná práce na dané
    problematice, přednesení vlastních výsledků v angličtině nejméně na jednom mezinárodním kongresu či
    konferenci. Na závěr této části studia absolvování státní zkoušky (D0400001)
    4. ročník (prezenční forma) resp. 5. ročník (kombinovaná forma): analýza a publikace získaných výsledků
    v mezinárodním časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (student je prvním autorem nejméně jednoho
    článku s vlastními výsledky, publikovaného in extenso), sepsání a obhajoba doktorské disertační práce (D0400002).
    V konkrétně odůvodněných případech na písemnou žádost studenta může být studium (kombinovaná forma)
    prodlouženo až do celkového trvání 8 let. V takovém případě je na konci každého akademického roku
    školitelem a oborovou radou posouzeno, zda student ve svém studiu konkrétně pokročil. Pokud v průběhu
    kteréhokoli akademického roku student neprokáže žádnou konkrétní aktivitu, bude mu studium ukončeno.

  • Požadavky na absolvování stáží

    Níže uvedené povinnosti A, B, C si student naplánuje po dohodě se školitelem tak, aby nejméně jednu z nich
    splnil v každém roce studia, tzn., že nejdéle do konce 4. ročníku bude mít všechny splněné.
    A) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na zahraničním pracovišti, zabývajícím se kardiovaskulárním výzkumem.
    B) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na špičkovém tuzemském pracovišti, zabývajícím se kardiovaskulárním
    výzkumem.
    C) Absolvování nejméně dvou povinně volitelných kurzů (možnost volby z těchto kurzů: Metodologie
    experimentálního a klinického výzkumu, Teoretické základy výzkumu kardiovaskulárních nemocí,
    Biomedicínská statistika vč. databází a metaanalýz, To nejlepší z klinického kardiovaskulárního výzkumu).
    Dobrovolnou možností je stáž D:
    D) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na ústavu či klinice opačného zaměření než je mateřské pracoviště studenta: tzn. studenti
    primárně zařazení na teoretických či preklinických ústavech absolvují nejméně 1 měsíční stáž na klinickém pracovišti
    s kardiovaskulárním zaměřením (dle vlastní volby) a naopak studenti primárně zařazení na klinikách absolvují nejméně 1
    měsíční stáž v teoretickém či preklinickém ústavu (dle vlastní volby).

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Bude se jednat o dvojice otázek, z nichž jedna bude z preklinických a teoretických oborů a jedna z klinických oborů.
    Ke státní doktorské zkoušce se student může přihlásit tehdy, pokud splnil výše uvedené povinnosti 1.- 3.
    ročníku (prezenční forma) resp. 1.– 4. ročníku (kombinovaná forma).

  • Požadavky na publikační činnost

    1. ročník studia: sepsání přehledového článku do recenzovaného časopisu a jeho odeslání k publikaci (student
    je prvním autorem). Tímto způsobem student prokáže způsobilost studovat odbornou literaturu a získané
    vědomosti syntetizovat a srozumitelným způsobem zpracovat. V případě nesplnění bude studium ukončeno
    na konci 1. ročníku.
    2. ročník: prezentace (přednáška nebo poster, nemusí nutně obsahovat vlastní výsledky, může jít o přehledné
    sdělení, kasuistiku apod.) v angličtině na vědecké konferenci či kongresu
    3. (4.) ročník: prezentace vlastních výsledků na mezinárodním kongresu či konferenci (první autor),
    spoluautorství nejméně 1 článku in extenso v časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5.
    4. (5.) ročník: druhá prezentace vlastních výsledků na mezinárodním kongresu (první autor), in extenso
    publikace článku s hlavními výsledky svého výzkumu v časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (první
    autor).

  • Požadavky k obhajobě

    Analýza a publikace získaných výsledků v mezinárodním časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (student je prvním autorem nejméně jednoho
    článku s vlastními výsledky, publikovaného in extenso), sepsání a obhajoba doktorské disertační práce.

    Oborová rada vyžaduje autoreferát.

Kineziologie a rehabilitace
  • Platnost akreditace: 31. 10. 2028
  • Předsedkyně oborové rady

    doc. MUDr. Alena KOBESOVÁ, Ph.D.
    Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol
    V Úvalu 84
    150 06  Praha 5
    tel.: 224 439 264
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Zápisy z jednání oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Studijní program kineziologie a rehabilitace je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti lidského pohybu. Zájemci o tento SP mohou být absolventi magisterských studijních programů fyzioterapie, absolventi lékařských či zdravotně-sociálních fakult a dalších fakult s biomedicínskými SP se zájmem o vědeckou činnost. Program doktorského studia v kineziologii a rehabilitaci navazuje hlavně na magisterské studium medicíny, fyzioterapie, ergoterapie, a případně dalších magisterských či inženýrských oborů, jejichž vědecké poznatky jsou v praxi v rehabilitaci využívány (např. biomedicínská a klinická technika, biomedicínské inženýrství, protetika, biokybernetika, robotické a informační technologie). SP se zaměřuje na objektivizaci fyziologických parametrů lidské motoriky, identifikaci příčin motorických poruch a možností terapeutického ovlivnění. Metodologie jednotlivých výzkumných projektů bude přizpůsobena konkrétním cílům dané práce, přístrojovému vybavení školicího pracoviště a výzkumně-profesnímu zaměření školitele a studenta

  • Seznam školitelů s návrhy témat disertačních prací

    1. LF UK a VFN

    • Spolupráce fyzioterapeuta, gynekologa a psychologa při léčbě neplodnosti
    • Diagnostika a terapie kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku
    • Stanovení českých norem vybraných standardizovaných testů využitelných v ergoterapii k diagnostice funkce horních končetin

     

    2. LF UK a FNM

    • Hodnocení dynamiky vestibulární kompenzace u rehabilitovaných pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
    • Poruchy stability a jejich rehabilitace u pacientů s onemocněním mozečku
    • Vliv kochleární implantace na funkci vestibulárního systému

     

    2. LF UK a FNM

    • Strategie léčby patologií měkkých struktur v oblasti ramenního pletence
    • Sportovní traumatologie dětského kolenního kloubu
    • Miniinvazivní ošetření nitrokloubních poranění

     

    1. LF UK a VFN

    • Spastická paréza u cévní mozkové příhody
    • Spastická paréza u roztroušené sklerózy mozkomíšní
    • Možnosti objektivizace klinických příznaků Parkinsonovy nemoci a jejich terapeutické ovlivnění

     

    FTVS UK

    • Kvantifikace mechanických vlastností axiálního systému člověka
    • Energetická bilance srdečního svalu metodou CVS
    • Biomechanické reflexe neuromuskuloskeletálního systému v podmínkách profesního dyskomfortu u hudebníků

     

    2. LF UK a FNM

    • Vliv regulace nitrobřišního tlaku na stabilizační funkci trupu
    • Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a chronickými bolestmi páteře
    • Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a dysfunkcí zažívacího traktu
    • Objektivizace vertebro-viscerálních funkčních vztahů
    • Objektivizace posturálních funkcí u pacientů s chronickým algickým vertebrogenním syndromem
    • Standardizace funkčních posturálních testů
    • Vliv rehabilitační terapie na subjektivní obtíže pacientů s dědičnou neuropatií

     

    2. LF UK a FNM

    • Vztah mezi posturální a viscerální funkční patologií
    • Posturální funkce v etiologii morfologických poruch pohybového aparátu
    • Percepčně-gnostické funkce a jejich vztah k funkcím praktickým

     

    2. LF UK a FNM

    • Komplexní bolestivý regionální syndrom

     

    2. LF UK a FNM

    • Korelace mezi schopností akrální segmentální hybnosti, mírou spasticity a stupněm dosažené lokomoce
    • Dysfunkce autonomního nervového systému po poranění míchy
    • Sledování vývoje spastického motorického chování u spinálních pacientů
    • Sledování metabolických poruch po poranění míchy

     

    2. LF UK a FNM

    • Využití sonografie pro cílené přístupy v rehabilitaci
    • Možnosti sonografie ve stanovení rizika rozvoje dysfunkcí hybného systému
    • Využití principu mirror therapy u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem

     

    1. LF UK a VFN

    • Obezita, diabetes a vliv změny tělesné hmotnosti na hybný systém

     

    MUDr. Kamal Mezian, Ph.D., 1. LF UK a VFN

    • Muskuloskeletální ultrasonografie v rehabilitačním lékařství

     

    CSc., 2. LF UK a FNM

    • Pohybový režim a kostní hustota u bývalých závodních gymnastek

     

    3. LF UK a FNKV

    • Možnosti využití virtuální reality ve fyzioterapii nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní

     

     1. LF UK a ÚVN

    • Epidemiologie, prevence, diagnostika a léčba vertebrogenních onemocnění
    • Epidemiologie, diagnostika a léčba spastické parézy
    • Využití roboticky asistované rehabilitace, funkční elektrické stimulace, dynamických dlah a statických progresivních ortéz v léčbě ortopedických a neurologických pacien

     

    2. LF UK a FNM

    • Dynamika hrudníku u pacientů s CHOPN, její ovlivnění pomocí inspiračních a exspiračních trenažérů a pomůcek
    • Trénink dýchacích svalů jako součást komplexní rehabilitace pacientů s cystickou fibrózou

     

    2. LF UK a FNM

    • Sledování vývoje retardačního kvocientu u dětí se spastickou formou dětské mozkové obrny léčených neurofyziologickými rehabilitačními postupy
    • Objektivizace selektivní hybnosti akrálních segmentů dolních končetin u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
    • Objektivizace postupů funkčního vyšetření a komplexní terapie u pacienta s DMO ve věku 0–20 let
    • České normy pro chůzové testy ve věku 6–15 let
    • České normy pro testy jemné motoriky ve věku 6–15 let

     

    1. LF UK a VFN

    • Pohybová aktivita u pacientů po prodělaném infarktu myokardu
    • Pohybová aktivita u pacientů s fibrilací síní
    • Pohybová aktivita u pacientů s arteriální hypertenzí

     

    LF HK

    • Reparace po cévní mozkové příhodě – úloha hodnocení funkčních schopností a aktivit v programu léčebné rehabilitace

     

    LF HK

    • Prognóza samostatné chůze po amputaci dolní končetiny
  • Požadavky v průběhu studia

    Předložit oborové radě studijní plán sestavený s ohledem na téma disertační práce a odsouhlasený školitelem v průběhu prvního ročníku dle studijního řádu.

    V 1. ročníku musí student absolvovat povinný předmět "Základy vědecké činnosti" (DS001)

    Ve 2. ročníku studia musí student absolvovat povinný předmět "Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace" (DS015)

    Za celou dobu studia musí absolvovat nejméně dva další předměty ze skupiny povinně volitelných předmětů dle vlastního výběru a po konzultaci se školitelem. Seznam předmětů je uveden níže. Pro absolvování předmětu a získání kreditu student kontaktuje garanta předmětu. Po schválení oborovou radou je možné zařadit též předměty z nabídky jiných doktorských SP na vysokých školách v ČR nebo v zahraničí.

    Složení zkoušky z předmětu Angličtina pro doktorandy v prvních dvou letech studia. Zkoušku z anglického jazyka může student nahradit sepsáním písemné studie k rozpravě o disertační práci a rozpravou nad ní v anglickém jazyce. V případě, že student předloží mezinárodně platný certifikát o složení zkoušky z anglického jazyka, bude tento certifikát akceptován namísto zkoušky.

    Další studijní povinnosti

    Součástí individuálního studijního plánu je rovněž zapojení do vědecko-výzkumných aktivit na základě dohody se školitelem. U studentů prezenční formy studia je součástí individuálního studijního plánu pedagogická praxe. Preferováno je zapojení do výuky předmětů souvisejících se zaměřením studia. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

    Povinné předměty

    1. ročník studia: Kurz základů vědecké činnosti (DS001)
    Garant: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.

    2. ročník studia: Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace (DS015)
    Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.

    Povinně volitelné předměty

    Student musí během studia získat kredit alespoň ze dvou volitelných předmětů dle vlastního výběru s ohledem na zaměření tématu DP.

    Financování vědecké činnosti v rámci DSP

    Během prvního či druhého ročníku studia bude vyžadováno, aby student prezenční i kombinované formy podal žádost o udělení grantu u interní grantové agentury UK, případně u agentury pro zdravotnický výzkum ČR.

  • Prezentace ze zahájení studia 

  • Požadavky na absolvování stáží

    Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu Kineziologie a rehabilitace je absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

  • Vypsané kurzy

    Student musí během studia získat kredit alespoň ze dvou následujících předmětů dle vlastního výběru s ohledem na zaměření tématu disertační práce.

    1. DS001 Kurz základů vědecké činnosti 
    Garant: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. 

    2. DS002 Vědecká konference 2. LF UK
    Garant: prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D.
     

    5. DS005 Funkční vyšetření a terapie pacientů s bolestmi pohybového aparátu
    Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.

    6. DS006 Fyziologické základy funkčního vyšetření a pohybové terapie u pacientů s civilizačními chorobami
    Garant: doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.

    7. DS007 Individuální ortoticko protetické pomůcky
    Garant: Ing. Pavel Černý, Ph.D.

    8. DS008 Kineziologie dolní končetiny a chůze
    Garant: doc. MUDr. Ivan Vařeka, Ph.D.

    9. DS009 Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví WHO (MKF)
    Garant: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA 

    10. DS010 Myoskeletální postupy v moderní rehabilitaci
    Garant: doc. MUDr. Eva Vaňásková, Ph.D. 

    11. DS011 Patofyziologie a léčba bolesti
    Garant: doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D.

    12. DS012 Pohybová aktivita u pacientů s obezitou
    Garant: MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

    13. DS013 Pokroky v interprofesním přístupu k vyšetření a rehabilitaci pacientů po poškození mozku
    Garant: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA 

    14. DS014 Pokroky ve vyšetření a multidisciplinární terapii pacientů po poškození míchy
    Garant: doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D.

    15. DS015 Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace
    Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D. 

    16. DS016 Principy neurorehabilitace
    Garant: doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D.

    17. DS017 Respirační fyzioterapie v klinických souvislostech
    Garant: doc. PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D.

    18. DS018 Vyšetření a léčba u pacientů s Parkinsonovou nemocí
    Garant: MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.

    19. DS019 Vyšetření a rehabilitace pacientů s poruchami stability
    Garant: doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D.

    20. DS020 Vyšetření a terapie pacientů se spastickou parézou
    Garant: MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.

    21. DS021 Vývojová kineziologie
    Garant: prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.

    22. DS022 Funkční vyšetření a rehabilitace dětí
    Garant: PhDr. Marcela Šafářová, Ph.D.

    23. DS023 Centrální mechanismy řízení motoriky
    Garant: MUDr. Jan Vacek Ph.D.

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Cílem státní doktorské zkoušky (SDZ) je ověření šíře a kvality znalostí studenta, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i diskuse o problematice disertační práce. Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění alespoň čtyř předmětů ze schváleného studijního plánu.
    Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda oborové rady Kineziologie a rehabilitace. Po projednání v oborové radě ji jmenuje děkan 2. LF UK. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.
     

    Pro přihlášení k SDZ student musí prokázat:

    1. Splnění ISP (dva z povinných kurzů a dva volitelné).
    2. Složení zkoušky z anglického jazyka (D0400003) nebo doložení mezinárodně platného certifikátu o úspěšném složení zkoušky z AJ.
    3. Vykonání zahraniční odborné stáže
    4. Současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce student odevzdá:
    •     Kopii aspoň jedné publikace v odborném recenzovaném časopise, na které se student podílel jako hlavní autor nebo spoluautor.
    •     Přehled svojí pedagogické praxe. Student musí prokázat vedení alespoň jedné diplomové nebo bakalářské práce
    •     Zprávu o vykonané zahraniční stáži nebo o účasti na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.
    •     Student musí prokázat, že podal povinnou žádost o grantovou podporu (žádost musí každý student podat aspoň 1x za studium, nepřiznání grantové podpory studentovi nebrání ve složení SDZ ani v obhajobě)
    •     Autoreferát k disertační práci v rozsahu 2-3 stran shrnující dosavadní výsledky řešení tématu disertační práce a plán dalšího postupu při přípravě disertační práce.
     
    Autoreferát k disertační práci:
    Tvůrčí odborná činnost je prezentována vypracováním autoreferátu a jeho obhajobou při rozpravě o disertační práci, při které je stanovena definitivní náplň disertační práce. Student musí předložit autoreferát nejpozději 4 týdny před vykonáním státní doktorské zkoušky.
     
    Předmětem je:
    • shrnutí stavu řešení tématu disertační práce ve světě;
    • dosavadní výsledky řešení tématu disertační práce studentem (může být nahrazeno souborem publikovaných prací studenta);
    • návrh dalšího postupu při přípravě disertační práce.
  • Požadavky na publikační činnost

    Doktorand musí být před obhajobou disertační práce autorem nebo spoluautorem minimálně jedné publikace vydané nebo přijaté k tisku v impaktovaném časopise a současně minimálně jedné další publikace vydané nebo přijaté k tisku v renomovaném recenzovaném časopise. Souhrn IF z publikovaných prací musí být roven nebo vyšší 1,0. Podíl studenta na každém vydaném článku musí být jasně určen. Student musí být prvním autorem aspoň jednoho článku s IF. Články musí tématicky odpovídat řešené disertační práci.

  • Požadavky k obhajobě

    Doktorand po předchozím složení SDZ odevzdává pro započetí řízení k obhajobě svoji disertační práci. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované nebo k uveřejnění přijaté výsledky vědecké práce. Disertační práce je psána v jazyce českém nebo anglickém. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. Disertační práce musí být podána nejpozději do sedmi let od zápisu do studia.

    Konkrétní podmínky, které musí student splňovat, aby mohl přistoupit k obhajobě disertační práce:

    • Doktorand musí být před obhajobou disertační práce autorem nebo spoluautorem minimálně jedné publikace vydané nebo přijaté k tisku v impaktovaném časopise a současně minimálně jedné další publikace vydané nebo přijaté k tisku v renomovaném recenzovaném časopise. Souhrn IF z publikovaných prací musí být roven nebo vyšší 1,0. Podíl studenta na každém vydaném článku musí být jasně určen. Student musí být prvním autorem aspoň jednoho článku s IF. Články musí tematicky odpovídat řešené disertační práci.
    • Disertační práce je psána v jazyce ve kterém je sepsána akreditace, tj. v jazyce českém nebo anglickém.
    • Disertační práce musí odpovídat požadavkům na Závěrečné práce dle opatření děkana 2.LF UK. Disertační práce by měla být sepsána minimálně na 60-80 normostranách, (až 144 000 znaků včetně mezer) bez citované literatury a příloh.
    • Za disertační práci lze uznat i soubor minimálně 4 monotematicky zaměřených publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem.  Tento typ práce by měl obsahovat minimálně 30-40 normostran (až 72000 znaků včetně mezer) bez citované literatury a příloh.
    • Disertační práce se předkládá oborové radě prostřednictvím oddělení děkanátu. Práce musí být podána nejpozději šest měsíců před ukončením studia.
    • ​​​Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Lékařská biofyzika*
  • Platnost akreditace: 27. 11. 2029
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. et RNDr. Jiří BENEŠ, CSc.
    Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK
    Salmovská 1
    120 00  Praha 2
    tel.: 224 965 810
    e-mail:
     
    Kontaktní osoba:
    Mgr. Bc. Ludmila Maffei Svobodová
    Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK
    Salmovská 1
    120 00  Praha 2
    tel.: 224 965 858
    e-mail:
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Doktorský studijní program Lékařská biofyzika je interdisciplinární vědní obor využívající prakticky všechny biologické obory a je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí od přírodních věd až po klinické lékařské práce. Obor vznikl původně z potřeby vyčlenit z technických a biologických disciplín medicínské aplikace, kde se sleduje interakce fyzikálních polí a záření se živým organizmem.

    Cílem studia Lékařské biofyziky je pochopení základních biologických procesů pro vývoj inovativních metod nebo přístrojů pro klinickou aplikaci v diagnostice či terapii. Doktorandi, v návaznosti na své magisterské vzdělání, jsou zapojováni do vědeckých a výzkumných projektů na školicích pracovištích a školitelem motivováni k řešení vlastních vědeckých a výzkumných problémů. Během studia jsou vedeni k samostatnému publikování výsledků své vědecké práce. V souladu s aktuálním vývojem se program Lékařská biofyzika rovněž zaměřuje na provázanost studia s potřebami klinické praxe.

  • Požadavky v průběhu studia

    1. Po přijetí vypracovat individuální studijní plán, jeho schválení školitelem a garantem programu.
    2. Součástí studijního plánu je povinnost absolvování souboru 3 – 4 jednosemestrálních odborných předmětů (doporučený rozsah jsou 4 předměty) a jazyková příprava, prokázaná zkouškou z angličtiny nebo uznávaným certifikátem jazykové způsobilosti.
     
    Studijní předměty si student volí ze seznamu doktorských volitelných předmětů pro program doktorské studium biomedicíny především s ohledem na téma disertační práce a charakter dosavadního vzdělání studenta. Se souhlasem školitele a oborové rady je možné zařadit též předměty z nabídky jiných doktorských předmětů na vysokých školách. Do souboru odborných předmětů je možno výjimečně zařadit také maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, pokud je doktorand pro studijní obor uplatní a doktorand tato témata ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval.
     

    Součástí individuálního studijního plánu je průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).

  • Požadavky na absolvování stáží

    Předpokládá se alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž, případně účast na výzkumném projektu. Ve výjimečných případech, pokud by student vykázal vědecké výsledky násobně přesahující požadavky nebo výjimečné vysoce ceněné publikace, může oborová rada rozhodnout o prominutí povinnosti

  • Vypsané kurzy

    B90087 Biofyzikální metody v medicíně
    B90215 Practical Medical Physics and Technology for the Leksell Gamma Knife Radiosurgery
    B90249 Zobrazovací metody a systémy lékařství

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je předchozí úspěšné absolvování studijních povinností a zkoušky z anglického jazyka (zkouška na Ústavu jazyků 2 LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).

    Cílem státní doktorské zkoušky (SDZ) je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Cílem zkoušky je prověřit vědecké myšlení studenta, tj. schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení.

  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Obecná biofyzika
    1. Struktura elektronového obalu atomu
    2. Magnetický moment elektronu
    3. Magnetické vlastnosti atomového jádra
    4. Princip hmotnosti spektrometrie
    5. Síly působící mezi molekulami
    6. Gibbsovo fázové pravidlo, fázový diagram
    7. Elektrické vlastnosti koloidů
    8. Koligativní vlastnosti roztoků
    9. Význam osmotického tlaku pro výměnu vody v kapilárách
    10. Fyzikální zákony významné pro dynamiku krevního oběhu
    11. Termodynamické stavové funkce
    12. Chemický potenciál
    13. Extinkce, Lambert-Beerův zákon
    14. Emisní a absorpční spektrální analýza
    15. Zvětšení a rozlišovací schopnost optického mikroskopu
    16. Princip elektronového mikroskopu
    17. Principy detekce ionizujícího záření, selektivní a integrální detekce záření gama
    18. Princip spektrometrie záření gama
    19. Metody osobní dozimetrie, expozice a dávka záření
    20. Chyby měření, prokládání diskrétních měřených hodnot spojitou funkcí, metoda nejmenších čtverců
    21. Fyzikální vlastnosti ultrazvukových vln
    22. Fyzikální principy využití ultrazvuku v diagnostice
    23. Princip NMR
    24. Osmotický tlak, osmotická práce ledvin
    25. Difúze
    26. Aktivní a pasivní transport buněčnou membránou
    27. Donnanova rovnováha na buněčné membráně
    28. Princip funkce laseru
    29. Elektrochemický potenciál, klidový membránový potenciál
    30. Účinky elektrického proudu
    31. Elektrodiagnostické metody
    32. Absorpce rtg. záření
    33. Princip počítačové tomografie
    34. Biologické účinky rtg a gama záření, dávka záření, dávkový ekvivalent
    35. Radioaktivní rozpad, fyzikální, biologický a efektivní poločas
    36. Deterministické účinky ionizujícího záření
    37. Stochastické účinky ionizujícího záření
    38. Diagnostika akutní nemoci z ozáření
    39. Léčba akutní nemoci z ozáření
    40. Vztah fyzikálních vlastností světelného záření na jeho biologickém účinku
     

    Doporučená literatura:
    Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein: Lékařská biofyzika a přístrojová technika. Neptun 2004,
    ISBN-10: 80-902896-1-4
    Vojtěch Mornstein, Ivo Hrazdira, Aleš Bourek: Lékařská fyzika a informatika. Neptun 2007,
    ISBN-13: 978-80-86850-02-3
    Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein, Jiřina Škorpíková: Základy biofyziky a zdravotnické techniky.
    Neptun 2006, ISBN-10: 80-86850-01-3
    Navrátil, Leoš; Rosina, Jozef a kolektiv: Medicínská biofyzika, Grada, 2005, s. 524, ISBN: 978-
    80-247-1152-2

    Fyziologie
    1. Buňka – složení
    2. Iontové kanály
    3. Tělní tekutiny
    4. Nervový systém – stavba, funkce
    5. Klidový a akční potenciál
    6. Synapse
    7. Svalstvo – stavba, funkce
    8. Kosterní svalstvo
    9. Hladké svalstvo
    10. Funkční anatomie srdce
    11. Činnost srdce, EKG křivka
    12. Řízení srdeční činnosti
    13. Oběh krve – funkční anatomie
    14. Složení krve
    15. Hemoglobin
    16. Červené krvinky
    17. Destičky
    18. Krevní skupiny
    19. Lymfatický systém
    20. Bílé krvinky
    21. Imunitní systém
    22. Dýchací cesty
    23. Transport plynů
    24. Regulace dýchání
    25. Ledviny
    26. Acidobazická rovnováha
    27. Vnitřní prostředí CNS
    28. Hematoencefalická bariéra
    29. Funkční stavy CNS a bioelektrická aktivita
    30. Integrační funkce CNS

    Doporučená literatura:
    1. Lékařská fyziologie – Otomar Kittnar a kolektiv (Grada, 2011)
    2. Elektronická učebnici Fyziologie
    3. Lékařská fyziologie (Grada-Avicenum, Praha 1994, reedice 1996,1999,2003
    4. Základy lékařské fyziologie – M. Langmeier a kol. (Grada 2009) – blíže zde
    5. Atlas fyziologických regulací – O. Kittnar, M. Mlček (Grada Publishing,2009
    6. Atlas fyziologie člověka – S.Silbernagl, A. Despopoulos (Grada 1993)
    7. Základy neurověd – J. Mysliveček a kolektiv (Triton 2009), 2. Opravené a
    přepracované vydání

    Biochemie
    1. Glykolýza
    2. Glukoneogeneze
    3. Pentozový cyklus
    4. Cyklus kyseliny citronové
    5. Dýchací řetězec
    6. ß-oxidace mastných kyselin
    7. Přeměna aminokyselin
    8. Energetický metabolismus svalu
    9. Membrány
    10. Transport látek (voda, ionty, organické molekuly)
    11. Metabolismus N-acetylaspartátu
    12. Metabolismus kreatinu a fosfokreatinu
    13. Metabolismus sloučenin cholinu, nejdůležitější cholinové sloučeniny
    14. Metabolismus inositolů
    15. Metabolismus nejdůležitějších neurotransmiterů
    16. Metabolismus laktátu
    17. Metabolismus glukózy
    18. Metabolismus fenylalaninu
    19. Metabolismus ATP, ADP, AMP
    20. Úloha anorganického fosfátu v metabolismu

    Doporučená literatura:
    MATOUŠ, Bohuslav. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vyd. Praha: Galén,
    2010, xv, 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
    PRŮŠA, Richard a kol. Errata k učebnici Matouš, B: Základy lékařské chemie a
    biochemie.
    MURRAY, Robert K. Harperova biochemie. 4. čes. vyd. Jinočany: Nakladatelství a
    vydavatelství H&H, c2002, 872 s. ISBN 80-731-9013-3. 
    ALBERTS, Bruce. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. 2.
    vyd. Překlad Arnošt Kotyk, Bohumil Bouzek, Pavel Hozák. Ústí nad Labem: Espero
    Publishing, c1998, 630 s. ISBN 80-902-9062-0.
    KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. české vyd.
    Praha: Grada, 2012, 498 s. ISBN 978-802-4729-770.

    Magnetická rezonance
    1. Rezonanční podmínka, magnetický moment, gyromagnetický poměr
    2. Blochovy rovnice, tvar signálu
    3. Intenzita signálu
    4. Pulsní NMR spektroskopie
    5. Fourierova transformace
    6. NMR spektrum, definice chemického posunu, standardizace
    7. Relaxační čas T1
    8. Aditivita relaxačních časů a základní příspěvky k relaxačním mechanismům
    9. Relaxační čas T2
    10. NOE
    11. MR tomograf a MR spektrometr, rozdíly v konstrukci, základní konstrukční schéma
    12. Typy cívek používaných v MR spektroskopii
    13. Citlivost NMR měření, poměr signál šum při měření spekter a možnosti jeho zvyšování
    14. Rozlišovací schopnost NMR spektrometru
    15. Princip MR zobrazování a porovnání MR zobrazování a MR spektroskopie
    16. K-prostor v MR zobrazování a MR spektroskopii
    17. In vivo MR spektroskopie – její rozdíl od vysoko rozlišující NMR
    18. Metody spinového a stimulovaného echa v in vivo MR spektroskopii
    19. Metoda povrchových cívek
    20. Metoda „single voxel“
    21. Metoda „spektroskopického zobrazování“
    22. Metody potlačení signálu vody (T1, selektivní pulsy, postprocesing)
    23. Metody zpracování – klasický postup (ZE,EM,FT,PH,BL,FIT)
    24. Metody zpracování MR spektra ve frekvenční a časové doméně
    25. Základní metabolity sledované 1H MR spektroskopii
    26. Základní metabolity sledované 31P MR spektroskopii
    27. Základní metabolity sledované 13C MR spektroskopií
    28. Metody zjišťování absolutních koncentrací 1H MRS
    29. Metody zjišťování absolutních koncentrací 31P MRS
    30. Vyšetřovací protokol in vivo MR spektroskopie

    Doporučená literatura:
    1) LIANG, Z. Principles of Magnetic Resonance Imaging: A Signal Processing Perspective.
    New York:
    IEEE Press, 2000.
    2) BERGER, S., BRAUN, S. 200 and More NMR Experiments: Practical Course. Wiley-VCH,
    2002.
    3) HUETTEL, S. A., SONG, A. W., MCCARTHY, G. Functional Magnetic Resonance Imaging,
    Second
    Edition, Sinauer Associates, Inc., 2009. ISBN 978-0-87893-286-3.
    4) KUPKA K, a kol. Nukleární medicína, učební text, P3K, Příbram 2007, ISBN 978-80-903584-
    9-2
    5) www.sweb.cz/AstroNuklFyzika
    6) SEIDL Z, VANĚČKOVÁ M. Magnetická rezonance mozku, míchy a páteře. Grada 2007. ISBN
    978-80-247-1106-5
    7) VANĚČKOVÁ M, SEIDL Z. Magnetická rezonance a roztroušená skleróza mozkomíšní.
    Mladá Fronta 2010. ISBN 978-80-204-2182-1

  • Požadavky na publikační činnost

    Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertační práce a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí doktorand být prvním autorem. 

  • Požadavky k obhajobě

    1. Splnění všech výše zmíněných studijních povinností vč. složení státní doktorské zkoušky.
    2. Autorství (spoluautorství) minimálně dvou původních vědeckých prací k tématu disertační práce přijatých ke zveřejnění v mezinárodně uznávaném časopise s impakt faktorem (Web of Science), alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.
     

    Obhajoba disertační práce
    Jde o ucelené vědecké pojednání s přesným vymezením vlastních původních výsledků a uvedením veškerých pramenů. Předpokladem předložení disertační práce jsou minimálně dvě původní práce přijaté k publikaci v časopisech s impakt faktorem. Disertační práce se předkládá předsedovi příslušné oborové rady, a to buď v klasické formě, nebo ve formě monotematicky zaměřeného souboru nejméně 5 vědeckých publikací, opatřených společným úvodem, diskuzí a souhrnem. Současně s disertací se předkládá i autoreferát v angličtině. 

    Průběh obhajoby
    Uchazeč představí téma svého výzkumu ve slovním sdělení, následuje diskuze o problematice výzkumu, resp. disertační práce. Komise položí studentovi 4 otázky, z okruhů zveřejněných na stránkách DSPB pod studijním programem Lékařská biofyzika.

    Oborová rada vyžaduje autoreferát.

Mikrobiologie*
  • Platnost akreditace: 23. 10. 2029
  • Předseda oborové rady

    doc. RNDr. Ivo KONOPÁSEK, CSc.
    Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UK
    Viničná 5
    128 44  Praha 2
    tel.: 221 951 711
    e-mail:
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Studijní program poskytuje studentům pokročilé teoretické a praktické znalosti z širokého oboru mikrobiologie. Studenti si osvojují současné mikrobiologické, molekulárně genetické, bioinformatické, biochemické, analytické a biofyzikální metody, které uplatňují při studiu mikroorganizmů. Klíčovým tématem výzkumu jsou fyziologické regulace mikrobiální buňky ve vztahu k produkci antimikrobiálních látek a rezistenci, regulace patogeneze infekčních onemocnění a regulace interakcí mikrobů s jejich okolím. Výzkum na úrovni společenstev mikroorganizmů sleduje biodegradační schopnosti mikroorganizmů v cyklech biogenních prvků v přírodě a bioremediace.

  • Požadavky v průběhu studia

    1. a 2. ročník studia: Absolvování dvou povinných předmětů:

    • dvoutýdenní kurz Pokroky v molekulární biologii (MPGS0034), organizuje prof. MUDr. J. Jonák, CSc., ÚMG AV ČR
    • jednodenní seminář Pokroky v mikrobiologii (MPGS0013), organizuje doc. RNDr. J. Gabriel, DrSc., MBÚ AV ČR


    Další dva volitelné předměty jsou do plánu doplněny v závislosti na předchozím vzdělání a s ohledem na téma disertace. Jde o předměty z nabídky PřFUK, MFF UK či lékařských fakult. Předměty jsou podmínkou pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce. Další podmínkou je buďto certifikovaná zkouška z angličtiny (FCE, CAE, TOEFL) nebo zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK.

    Vyžaduje se účast na konferenci doktorandů ve 2. a 4. ročníku studia s anglickou prezentací výsledků.

    Nejpozději do konce 3. ročníku studia: úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky (D0400001).

    Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh grantu GA UK.

  • Požadavky na absolvování stáží

    Doktorand v souladu se standardy studijních programů na UK absolvuje zahraniční stáž na pracovišti s příbuznou problematikou (celková délka alespoň 1 měsíc), aktivně se zúčastňuje zahraničních vědeckých konferencí a kongresů, na nichž referuje o svých výsledcích formou ústního či plakátového sdělení. Pokud stáž nelze zajistit, studenti se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem.

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Zkouška se koná v rozsahu stanoveném oborovou radou. Předmětem zkoušky jsou:

    • tematické okruhy, vypsané oborovou radou, zaměřené na obecné znalosti a rozhled v oboru
    • znalosti metodických postupů a technik používaných v mikrobiologii, s ohledem na téma disertace
    • speciální témata týkající se vědeckého zaměření disertační práce. Cílem zkoušky je prověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení.
     
    Státní doktorská zkouška se skládá z jedné části (ústní zkouška), ze dvou okruhů:
     

    Povinný okruh:
    1) Fyziologie mikroorganismů
    2) Genetika mikroorganismů

    Volitelný okruh (student volí jednu z nabízených variant, podle tématu disertace):
    Molekulární biologie
    Lékařská mikrobiologie

    Zkouška se zaměřuje na:
    1) úroveň teoretických znalostí, schopnost orientace v celé šíři oboru,
    2) znalosti principů a možností metod a technik používaných v současné mikrobiologii jak obecně, tak s ohledem na disertační práci
    3) detailní znalost problematiky, týkající se zaměření disertační práce.

    Součástí zkoušky je úvodní krátká prezentace, kterou student uvede členy komise do své výzkumné problematiky.

  • Požadavky na publikační činnost

    Samostatná originální experimentální práce s publikačním výstupem, na kterém má student rozhodující podíl. Dvě prezentace v angličtině na každoroční konferenci doktorandů Mikrobiologie během prvních 4 ročníků studia. Minimálním publikačním požadavkem jsou dvě původní vědecké práce v impaktovaných časopisech (WOS), alespoň na jednom z nich je doktorand prvním autorem.

  • Požadavky k obhajobě

    Řídí se zvyklostmi publikování vědeckých výsledků v oboru mikrobiologie. Má dvojí formu:

    a) Disertační práce v plném znění má klasické členění kapitol (Obsah, Úvod s formulací cílů, Literární přehled, Materiál a metody, Výsledky, Diskuse, Souhrn, Použitá literatura, Seznam použitých zkratek); obvyklý rozsah cca 100 stran.

    b) Zkrácená forma doktorské práce k získání titulu Ph.D. v oboru mikrobiologie je přípustná při splnění následujících podmínek:

    Doktorand je autorem alespoň tří publikací v časopisech, kterým je udělován tzv. impact factor (IF), z nichž na všech je prvním autorem; nebo je autorem pěti publikací v časopisech s IF, alespoň na dvou je prvním autorem. Může se jednat o práce přijaté do tisku.

    1. Úvod definující cíle disertační práce: 1 – 2 strany
    2. Rozsah Literárního úvodu, se zpracováním tématu disertace 30 – 50 stran.
    3. Úvod ke každé publikaci: cca 1 strana.
    4. Závěrečná diskuse, společná celé práci: 5-10 stran.
    5. Seznam použité literatury.
    6. Jazyk práce (český nebo anglický) bez omezení.
    7. Zkrácenou formu musí doporučit školitel. 8. Předložené publikace jsou stejného zaměření jako disertace a její cíle. Jedná-li se o publikace, na nichž se podílejí další autoři, musí být uvedeno jejich prohlášení, upřesňující podíl studenta na výsledcích. Disertační práce se předkládá předsedovi příslušné oborové rady v tištěné podobě a pevné vazbě ve 4 exemplářích.
     

    Oborová rada vyžaduje autoreferát v angličtině. 

Molekulární a bunečná biologie, genetika a virologie*
  • Platnost akreditace: 23. 10. 2029
  • Předsedkyně oborové rady

    doc. RNDr. Dana HOLÁ, Ph.D.
    Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UK
    Viničná 5
    128 43  Praha 2
    tel.: 221 951 200
    e-mail:
     
    Koordinátorka pro 2. LF UK:
    doc. MUDr. Eva Froňková, Ph.D.
    Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol
    V Úvalu 84
    150 06  Praha 5
    tel.: 224 436 489
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Studijní program si klade za cíl studentům poskytnout především pokročilé teoretické i praktické znalosti v oblastech molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie, seznámit je s moderními metodickými i technickými přístupy využívanými v daných oborech a s možnostmi jejich uplatnění při řešení aktuálních problémů v biologických vědách a biomedicíně včetně interdisciplinárních přesahů. Toto zaměření lze charakterizovat jako studium biologických procesů na molekulární a buněčné úrovni, zvláště komplexních interakcí mezi buňkami a prostředím a mezi informačními biologickými makromolekulami (DNA, RNA, proteiny), a to za použití nejmodernějších molekulárně biologických a bioinformatických přístupů a technik. 

  • Požadavky v průběhu studia

    Doktorandi musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo LF UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu  disertační práce a v závislosti na svých odborných potřebách (výběr po dohodě se školitelem). Splnění této povinnosti je podmínkou pro podání přihlášky ke SDZ.

    Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty další podmínkou pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (např. zkouška z anglického jazyka).

    Kromě toho se předpokládá aktivní účast doktorandů na národních a mezinárodních konferencích (včetně různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných fakultou/školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být i povinnou součástí ISP, pokud to vyžadují vnitřní předpisy fakulty/školícího pracoviště). Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště.

  • Požadavky na absolvování stáží

    Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat  odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do ISP rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    Doktorand se musí ke SDZ přihlásit nejpozději ve 3. ročníku  studia, v případě neúspěchu musí být druhý pokus o složení SDZ učiněn nejpozději během následujícího akademického roku.

    SDZ probíhá ústní formou a je přizpůsobena konkrétní výzkumné tématice doktoranda. Skládá se ze dvou okruhů, tyto okruhy závisejí na zaměření disertační práce a podléhají schválení OR. Doktorandi musí během zkoušky prokázat především detailní a aktuální znalosti v tématech přímo souvisejících s problematikou disertační práce (první okruh zkoušky), a to včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Doktorandi by dále měli prokázat i dobrý všeobecný teoretický přehled v molekulární biologii, buněčné biologii, genetice nebo virologii (druhý okruh zkoušky, doktorand volí jeden z těchto čtyř oborů) na současné úrovni poznání. Očekává se, že doktorandi v průběhu zkoušky jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost tvůrčího uvažování.

    Na počátku  SDZ (poté, co je doktorand stručně představen předsedou zkušební komise) doktorand přednese krátkou prezentaci o tématu své disertační práce (cíle, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, stávající stav publikační aktivity). Doktorand si za tímto účelem může připravit ppt nebo pdf prezentaci; celé představení současného stavu doktorského projektu však nesmí trvat déle než 8-10 minut.

  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Část molekulární biologie
    Molekulární biologie a genetika a –omiky – předmět studia a metodika.
    Molekulární evoluce ve smyslu „RNA svět“, „svět RNA a proteinů“, a „DNA svět“ (podmínky přechodu).
    Nobelovy ceny v molekulární biologii a historie moderní MB.
    Struktura a konformace DNA – kovalentní a slabé chemické vazby.
    Genetická funkce DNA – objev a potvrzení.
    Topologie DNA a topoisomerasy.
    Struktura a konformace RNA – rozdíly mezi DNA a RNA.
    Komplementarita basí – W.C. a neW.C. nukleotidové páry. Denaturace.
    Ústřední dogma MB a funkce informačních biopolymerů.
    Struktura a konformace proteinů.
    Funkční klasifikace proteinů.
    Gen, genom, chromosom v pro- a eu-karyotické buňce.
    Nukleosom a chromatin; remodelace chromatinu.
    Buněčný cyklus a duplikace a segregace chromosomů.
    Chemie syntézy DNA a jednotlivé stupně replikace.
    Enzymy replikační vidličky a přesnost replikace.
    Poškození DNA a opravná (reparativní) syntéza DNA.
    Homologní rekombinace a místně specifická rekombinace.
    Mobilní elementy (transposony) a transpozice.
    V (D) J rekombinace.
    Transkripce a RNA polymerasy.
    Eukaryotické RNA polymerasy a transkripční faktory.
    Posttranskripční úprava a modifikace RNA.
    Mechanismy sestřihu primárního transkriptu s introny GI, GII a S (spliceosom); alternativní sestřih.
    Sestřih pre-tRNA; translační sestřih (intron).
    Editace RNA; posun čtecího rámce; „missense“, „nonsense“ a „frameshift“ mutace.
    Struktura mRNA a translace u pro- a eu-karyot.
    Struktura a funkce ribosomů.
    Iniciační, elongační a terminační stupeň translace.
    Genetický kód.
    Regulace transkripce u prokaryot.
    Regulace transkripce v eukaryotické buňce.
    tRNA jako model struktury RNA a její funkce v translaci.
    Malé RNA (typu sn a sno) a jejich funkce v posttranskripční úpravě.
    Aptamerové vlastnosti RNA a ribospinače.
    RNA interference a úloha siRNA a miRNA v umlčování genů.
    Klonování molekul, buněk a organismů.
    Sekvenování DNA a genomová analýza.
    Restrikčně-modifikační systémy u bakterií.
    Genové inženýrství.
    Posttranslační úpravy a modifikace proteinů.
    Plastidy, viry a molekulární vektory.
    Modifikace informačních biopolymerů a umlčování genů.
    Modelové organismy v molekulární biologii.
    Hlavní metody současné molekulární biologie.
    Transgenní organismy.

    Část buněčná biologie
    Historie studia buňky: buněčná teorie, významné objevy týkající se struktury a funkce buněk.
    Buňka jako živý systém: vlastnosti živých systémů, hierarchické uspořádání živých systémů.
    Nízkomolekulární látky buňky: voda a její vlastnosti, anorganické látky, organické látky.
    Makromolekuly buňky: polysacharidy, proteiny, nukleové kyseliny.
    Membrány a buněčná stěna: struktura membrán, plazmatická membrána, buněčná stěna.
    Cytoplazma a organely: cytosol, mitochondrie, chloroplasty, ostatní organely.
    Jádro a chromozómy: jádro a jadérko, struktura chromozomů.
    Cytoskelet: mikrotubuly, intermediární filamenta, mikrofilamenta.
    Viry a buňka: struktura virionů a virový genom, lytický cyklus, lyzogenní cyklus.
    Buněčná motilita a molekulární motory: motilita vázaná na mikrotubuly, motilita vázaná na mikrofilamenta.
    Buněčný transport: transport látek přes membrány, intracelulární transport látek.
    Extracelulární signální molekuly: klasifikace signálních molekul, mechanismy extracelulární signalizace.
    Přenos signálu do buňky a membránové receptory: Mechanismy přenosu signálu do buňky, receptory.
    Intracelulární signalizace: signální dráhy, realizace signálu.
    Buněčný cyklus: fáze buněčného cyklu, Go buňky, regulace vstupu do buněčného cyklu a progrese buněčným cyklem.
    Buněčná diferenciace a stárnutí: Mechanismy buněčné diferenciace, Mechanismy buněčného stárnutí.
    Buněčná smrt: programovaná buněčná smrt, apoptotické signály, Mechanismy indukce a exekuce apoptózy.
    Extracelulární matrix, buněčné adheze a spoje: extracelulární matrix, buněčná adheze, buněčné spoje.
    Obnova a reparace buněk a tkání: kmenové buňky, fyziologická obnova buněk, reparační regenerace a hojení ran.
    Nádorové buňky: buněčná transformace a kancerogeny, onkogeny, tumor supresorové geny.
    Evoluce buněk: vznik buňky, evoluce prokaryontní buňky, evoluce eukaryontní buňky.
    Metody studia buněčných proteinů: izolace a detekce proteinů, gelová elektroforéza a western blot, proteomické techniky.
    Mikroskopické techniky: světelná mikroskopie, fluorescenční a konfokální mikroskopie, elektronová mikroskopie.
    Metody studia komponent a funkcí buněk: frakcionace buněk, radioizotopové a kolorimetrické techniky, průtoková cytometrie.
    Manipulace s buňkami: separace buněk, stimulace/inhibice proliferace, indukce/inhibice apoptózy, hybridizace, mikromanipulace.
    Metody kultivace buněk in vitro: kultivační média a podmínky, primokultury a buněčné linie.

    Část genetika
    Genetická terminologie.
    Interakce alel na jednom lokusu: dominance, recesivita, kodominace, intermediarita.
    Mendlovy zákony.
    Monohybridismus, dihybridismus.
    Dominantní dědičnost, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
    Recesivní dědičnost, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
    Dědičnost vázána na pohlavní chromozóm, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
    Mnohotná alelie.
    Interakce alel na různých lokusech: komplementarita, epistáze.
    Modifikované geny.
    Multifaktoriální dědičnost, charakteristika, kvalitativní a kvantitativní znaky, příklady znaků a lidských rizik.
    Struktura a funkce DNA.
    Struktura eukaryotního genu, geny kódující protein a funkční RNA.
    Molekulární struktura chromozomu, typy chromatinu.
    Morfologie chromozómů, centromery, telomery.
    Struktura geonomu, typy sekvencí v něm obsažených.
    Mobilní genetické elementy.
    Počet chromozomů, autozómy a gonozómy, karyotyp.
    Metody chromozomálního vyšetření, klasická a molekulární cytogenetika.
    Odchylky počtu autozómů, syndromy, možnosti prevence.
    Strukturální poruchy chromozómů.
    Rekombinace, síla vazby, vazebná nerovnováha.
    Metody genetického mapování u modelových organismů a člověka.
    Užití vazby a vazebné nerovnováhy v identifikaci genů zodpovědných za fenotypové znaky.
    Mimojaderná dědičnost.
    Genetika prokaryont, horizontální přenos genů.
    Informační makromolekuly: DNA, RNA, proteiny, typy, stavba, funkce.
    Centrální dogma molekulární biologie, procesy toku genetické informace.
    Genom, transkriptom, protein.
    Replikace DNA.
    Transkripce a postranskripční úpravy.
    Genetický kód.
    Translace a postranslační úpravy.
    Reparace DNA.
    Typy variability v eukaryontních geonomech.
    Třídy mutací a polymorfismů.
    Mutageny, jejich mechanismus účinku a testování.
    Regulace genové exprese u prokaryot a eukaryot.
    Transkripční faktory.
    Regulace exprese malými RNA.
    Epigenetické mechanismy.
    Genomový imprinting, uniparentální disomie.
    Inaktivace chromozómu X.
    Faktory ovlivňující genotyp jedince.
    Základní nástroje molekulární genetiky.
    Klonování DNA a knihovny DNA.
    Southernova metoda.
    PCR.
    Sekvenování DNA.
    Molekulárně genetická diagnostika v medicíně.
    DNA fingerinting.
    Čipové technologie: resekvenace, genotypování, expresní profilování, stanovení počtu kopií, čipy pro analýzu proteinu.
    Transgenní organismy.
    Genová terapie.
    Molekulární mechanismy regulace buněčného cyklu.
    Charakteristiky nádorové buňky, genetická podstata nádorového bujení.
    Geny činné v kancerogenezi: onkogeny, tumor supresorové geny, funkce.
    Mechanismy aktivace onkogenů a inaktivace tumor supresorových genů.
    Dědičná predispozice k nádorům, nejčastější typy a jejich genetika.
    Chromozomální změny v nádorech.
    Molekulární mechanismy tvorby protilátek a receptorů T buněk na úrovni DNA, RNA, proteinu, struktura, procesy, funkce.
    Genetika HLA antigenů, struktura, funkce.
    Genetika determinace pohlaví.
    Genetika vývoje organismu, vývojové geny.
    Základní koncepty populační genetiky.
    Hardyho-Weinbergův zákon, podmínky platnosti a důsledky.
    Faktory podmiňující změny alelových frekvencí: asortativní křížení, selekce, mutace, drift, tok.
    Představy o vzniku a evoluci života na Zemi.
    Evoluce genů a genomů.
    Endosymbiotická hypotéza.

    Část virologie
    Definice virů, rozdíly od ostatních parazitů.
    Taxonomie virů a parametry, podle kterých jsou viry klasifikovány.
    Základní principy struktury virových částic a metody studia virových struktur.
    Metody práce s viry (pomnožení, purifikace, kvantifikace, metody molekulární a buněčné biologie uplatňující se ve studiu virů a jejich interakcí s hostitelskou buňkou).
    Viry a buněčná transformace.

    a. Indukce nádorové transformace viry s DNA genomem (polyomaviry, papillomaviry, adenoviry a herpesviry).

    b. Indukce nádorové transformace retroviry (chronicky onkogeními, akutně onkogeními viry a retroviry, které kodují transkripční aktivátory – např. HTLV)

    c. Indukce nádorové transformace viry hepatitidy B a C.

    Viry a imunitní systém – jak viry překonávají obranné mechanismy hostitele.
    Replikační strategie RNA virů.

    „plus“ RNA virů – (na příkladech Picornaviridae, Flaviviridae, Coronaviridae).

    „minus“ RNA virů (na příkladech Orthomyxoviridae, Rhabdoviridae).

    Virů jejichž genom je dvouvláknová RNA (reovioridae).

    Replikační strategie a patogenní účinky virů kódujících reversní transkripázu:

    jednoduchých retrovirů,

    HIV, viru

    hepatitidy B.

    Replikační strategie a patogenní účinky DNA virů:

    a. Parvoviridae (viry s genomem tvořeným jednovláknovou DNA).

    b. Polyomaviry.

    c. Papillomaviry.

    d. Adenoviry.

    e. Herpesviry.

    f. Poxviry.

    Zařazení známých lidských patogenů do čeledí (a strategií jejich replikace):
    Virus vztekliny, spalniček, dětských příušnic, klíšťové encefalitidy, zarděnek, SARS, chřipky, dětské obrny, AIDS, černých neštovic, planých neštovic, žluté zimnice, žloutenky typu A,B,C, virus Ebola.

    Rostlinné viry

    • odlišnost od živočišných virů

    • struktura a replikační cyklus viru tabákové mozaiky

    Bakteriální viry

    • jak se liší od živočišných virů

    • replikační strategie bakteriofága lambda

    Evoluce virů, viroidy, virusoidy, katalytická RNA, ribozymy.

    Využití virů

    • v objevech molekulární a buněčné biologie

    • jako vektorů pro genovou a nádorovou terapii

  • Požadavky na publikační činnost

    Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem musí být alespoň dvě původní vědecké publikace týkající se tématu disertační práce a publikované v průběhu doktorského studia. Z toho alespoň u jednoho publikačního výstupu typu „původní článek“ musí být doktorand prvním autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl. Publikační výstupy musí být v časopisech s recenzním řízením indexovaných v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Ve výjimečných a odůvodněných případech (např. při získání vysoce kvalitního prvoautorského publikačního výstupu) může OR rozhodnout jinak. U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu předsedkyně OR. V případě, že druhá požadovaná publikace je jiného typu než “původní článek”, je vhodné situaci rovněž nejprve prokonzultovat s předsedkyní OR. Videopublikace nejsou akceptovány (nejsou-li zároveň doprovázeny plnohodnotným textem).

    Případné další požadavky na publikační činnost doktorandů v souvislosti s ISP mohou být stanoveny vnitřními předpisy fakulty.

  • Požadavky k obhajobě

    Před podáním disertační práce k obhajobě musí doktorand splnit všechny povinnosti uvedené v ISP, úspěšně vykonat SDZ a být autorem alespoň dvou původních vědeckých publikací týkajících se tématu disertační práce a publikovaných v průběhu doktorského studia (viz požadavky na tvůrčí a publikační činnost).

    Disertační práce by měla být původním autorským textem umožňujícím posoudit, zda má uchazeč předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorand by měl být schopen uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající z výsledků jeho doktorského projektu.

    Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakta v češtině a angličtině, apod.) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, případně i seznam použitých zkratek, musí disertační práce obsahovat: 1) teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o problematice, která je bezprostředním tématem disertační práce), 2) jasně definované cíle práce; 3) experimentální část (popis výchozích hypotéz a experimentů, kterými byly tyto hypotézy testovány, tj. celková koncepce experimentů, materiál, metodické přístupy a získané výsledky včetně příslušné obrazové či tabulkové dokumentace); 4) diskusi; 5) shrnutí/závěry. Tyto části mohou být nazvány a rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru disertačního projektu a v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Určité modality v členění práce (např. spojení experimentální části a diskuse v případě bioinformatických prací) se připouštějí, musí však být předem konzultovány s předsedkyní OR.

    Do popisu experimentální části práce mohou být začleněny a částečně ji mohou nahrazovat původní vědecké publikace doktoranda, které se týkají tématu disertační práce, vznikly v průběhu jeho doktorského studia a v době odevzdání disertační práce jsou již publikované, přijaté k zveřejnění nebo přijaté k recenznímu řízení v IF časopise. Doporučeno je začlenění pouze takových publikací, na jejichž vzniku měl doktorand významný podíl. Publikace mohou být začleněny buď přímo do textu, nebo formou odkazů na přílohy k práci, a měly by být propojeny původním autorským textem, vysvětlujícím vhodným způsobem jejich vzájemnou provázanost v rámci řešeného tématu a stručně shrnujícím podstatu výsledků v publikacích prezentovaných. Tento text musí rovněž obsahovat jednoznačné a podrobné slovní určení podílu doktoranda na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisů pro publikaci. Doktorand zodpovídá za to, že publikace jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele. Případné začlenění publikací do disertační práce však v žádném případě nemůže nahradit teoretický úvod ani celkovou diskusi získaných výsledků (autorský text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován z publikací doktoranda). Rovněž všechny dosud nepublikované experimenty doktoranda, relevantní k řešenému vědeckému problému, a jejich výsledky by měly být v experimentální části popsány plně.

    Práce může být předložena v češtině, slovenštině nebo angličtině (doporučuje se zejména angličtina).

    OR nevyžaduje vypracování a odevzdání autoreferátu, není-li tak přímo stanoveno vnitřním předpisem fakulty.

Neurovědy*
  • Platnost akreditace: 23. 9. 2030
  • Předseda oborové rady

    prof. MUDr. Jan LACZÓ, Ph.D.
    Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
    V Úvalu 84
    150 06  Praha 5
    tel.: 224 436 860
    e-mail:
     
    Kontaktní osoba:
    ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.
    Oddělení Ph.D. studia 2. LF UK
    V Úvalu 84
    150 06  Praha 5
    tel. : 224 435 836
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Studijní program Neurovědy je zaměřen na všechny aspekty studia a výzkumu nervové tkáně, a to centrální a periferní, ve fyziologickém stavu a v nemoci, v základním výzkumu i v klinickém aplikovaném výzkumu. Studijní program má následující součásti: Neuroanatomie, Neurofyziologie, Neurogenetika, Neuropatologie, Neurologie, Psychiatrie, Neurochirurgie, Neurofarmakologie, Neurorehabilitace, Neurozobrazování.

    Cílem studia je, aby student získal znalost neurovědního oboru jako celku, schopnost samostatné vědecké práce, schopnost provedení samostatného výzkumu včetně uveřejnění jeho výsledků v odborném recenzovaném periodiku s definovaným IF a to vše se zřetelem k nervové tkáni její fyziologii a patofyziologii a klinickému výzkumu.

  • Požadavky v průběhu studia

    • Kvalitní individuální studijní plán a jeho řádné plnění (kontroluje školitel).
    • Absolvování kurzu Pokroky v neurovědách. Jedná se o dvoutýdenní celodenní kurz který je přehledem aktuálního neurovědního výzkumu. Probíhá na vybraných pracovištích UK a AV ČR a Nemocnici Na Homolce. Tolerovaná absence je jeden a půl dne.
    • Další kurz z nabídky DSPB. Oborová rada bude nyní uznávat následující kurzy vědecké práce a biostatistiky:
    1. Kurz základů vědecké práce v AV ČR (B90068)
    2. Kurz základů vědecké činnosti na 2. LF UK (DS001)
    3. Úvod do praktické metodologie vědecké práce na 3. LF UK (CPGS005)
    4. Kurz biostatistiky pro lékaře a PhD studenty v biomedicínských oborech na 1. LF UK (B90211)
    • Zkouška z anglického jazyka (D0400003; zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate) 
    • Státní doktorská zkouška (D0400001)
     

    Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením).

    Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.

  • Požadavky na absolvování stáží

    V souladu s OR 13/2019 doporučuje OR stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce. Část studia v zahraničí však lze v odůvodněných případech nahradit jinou formou přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účastí na vědeckovýzkumném projektu. 

  • Vypsané kurzy

    B90068 Základy vědecké práce v AV ČR
    DS001 Kurz základů vědecké činnosti na 2. lékařské fakultě 
    CPGS014 Úvod do praktické metodologie vědecké práce na 3. lékařské fakultě 
    B90211 Kurz biostatistiky pro lékaře a PhD studenty v biomedicínských oborech na 1. lékařské fakultě 
  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    a) absolvování kurzu Pokroky v neurovědách (B90005) a dalšího kurzu v rámci DSPB (povinný alespoň jeden dle volby studenta a školitele)

    b) přijetí/publikace nejméně jednoho článku v odborném recenzovaném časopise z databáze RIV, který však nemusí mít IF. V případě, že je student spoluautorem, musí se jednat o originální článek v časopise s definovaným IF, v případě, že student je prvním autorem, se musí jednat o článek (originální nebo review). Krátká sdělení, dopisy editorovi atd. se pro tento účel neuznávají.

  • Zkušební okruhy ke státní doktorské zkoušce

    1. Struktura a funkce buněčné membrány
    2. Membránový transport
    3. Excitabilita nervových buněk a iontové kanály
    4. Membránový a akční potenciál
    5. Vedení vzruchu nervovými vlákny
    6. Gliové buňky a jejich funkce
    7. Struktura a funkce synapse
    8. Synaptické receptory
    9. Přehled mediátorů
    10. Acetylcholin na nervosvalové ploténce a v CNS
    11. Katecholaminové mediátory, serotonin
    12. Opioidní peptidy a jejich receptory
    13. Neuropeptidy a funkce hypothalamu
    14. Excitační aminokyseliny jako synaptické mediátory
    15. Glutamátové receptory
    16. GABA a glycin
    17. Oxid dusnatý, úloha v CNS
    18. G proteiny a cyklické nukleotidy v CNS
    19. Fosforylace proteinů a regulace nervové funkce
    20. Axonový transport
    21. Vývoj CNS a neurální lišty - úloha genů
    22. Nervová plasticita a regulace
    23. Vliv stárnutí na nervový systém
    24. Cerebrospinální mok a hematoencefalická bariéra
    25. Cirkulace krve v mozku a energetický metabolismus mozku
    26. Extracelulární prostor CNS
    27. Struktura a funkce periferních nervů
    28. Struktura a funkce míchy
    29. Struktura a funkce vegetativních nervů
    30. Sensorické funkce, přehled, receptory obecně
    31. Somatosensorický systém
    32. Bolest
    33. Oko - receptory a nervové buňky
    34. Anatomie a fyziologie centrální části zrakového systému
    35. Sluch - vnitřní ucho a centrální část sluchového systému
    36. Vestibulární systém
    37. Chronobiologie
    38. Motorický systém mozku
    39. Řízení hybnosti - úloha basálních ganglií a mozečku
    40. Mozek a emoce - úloha limbického systému
    41. Mozková kůra a integrační funkce CNS
    42. Úloha thalamu
    43. Elektrická aktivita mozku - EEG
    44. Elektrická aktivita mozku - pomalé potenciály
    45. Elektrická aktivita mozku - evokované potenciály
    46. Funkční zobrazovací metody mozku
    47. Snímání aktivity neuronů a glie - extracelulární a intracelulární záznam
    48. Spánek a bdění – řízení a vztah k základním fyziologickým funkcím
    49. Iontově-selektivní mikroelektrody, principy funkce, využití
    50. Mozkové řezy, princip metody, využití
    51. Základy anatomie mozku
    52. Poruchy řeči a poruch gnosie
    53. Neurofyziologie učení a paměti
    54. Ischemie a hypoxie CNS
    55. Epilepsie
    56. Poruchy funkce basálních ganglií a jejich mediátorů
    57. Alzheimerova choroba
    58. Biochemické aspekty duševních poruch
    59. Behaviorální modely učení a paměti
    60. Neuroendokrinologie
    61. Poruchy synaptického přenosu na nervosvalové ploténce
    62. Vliv toxických látek na nervový systém
    63. Demyelinizační onemocnění
    64. Psychiatrická onemocnění – základní charakteristiky
    65. Poruchy spánku a bdění
    66. Stereotaxe CNS, radiochirurgie pomocí GAMA nože
     

    Doporučená literatura:

    Adam, P., Brožek, G., Bureš, J., Faber, J. et al.: Pokroky v neurovědách, Univerzita Karlova, Praha, 1995.
     

    Trojan, S. a kolektiv: Lékařská fyziologie. 4. přepracované a doplněné vydání, Grada, 2004.

    Petrovický, P.: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi díl III. (neuroanatomie a smyslová ústrojí), Osveta, 2003.

    Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie, (eds. překladu J. Berger), nakladatelství H & H, Praha, 1995.

    Silbernagl, S., Lang, F.: Atlas fyziologie člověka, (eds. překladu S. Trojan), Grada Publishing, Praha, 2001.

    Foelsch, U. R., Kochsiek, K., Schmidt, R. F.: Patologická fyziologie, (eds. překladu R. Rokyta, J. Mareš), Grada Publishing, 2003.

    Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (eds): Psychiatrie (II. doplněné a opravené vydání), Praha, Tigis, s.r.o., 2004.

    Nevšímalová, S., Růžička, E., Tichý J. (eds): Neurologie, Galén, Praha, 2002.

    Ambler, Z., Bednařík, J., Růžička, E. (eds): Klinická neurologie, část I. obecná neurologie. Triton, Praha, 2004.

    Snell, R. S.: Clinical Neuroanatomy for Medical Students. 5th Edition. Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.

    Brodal, P.: The Central Nervous System. 3rd Edition. Oxford University Press, 2004.

    Bear, M. F., Connors, B. W., Paradiso, M. A.: Neuroscience – Exploring the Brain, 2nd edition, Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.

    Purves D. et al.: Neuroscience. 2nd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2001.

    Rosenzweig M. R., Breedlove S. M., Liman A. L.: Biological Psychology. 3rd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2002.

    R. Cooper, J. R., Bloom, F. E., R. H. Roth R. H.: The Biochemical Basis of Neuropharmacology. 8th Edition, Oxford University Press, 2003

  • Příprava a realizace výzkumu, který vede k získání výsledků, které jsou následně publikovány a prezentovány v doktorské disertační práci. Předložení minimálně třech původních prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1,5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1,0.

  • Požadavky k obhajobě

    • Státní doktorská zkouška
    • Nejméně tři přijaté/uveřejněné originální publikace v časopisech s IF (celkový součet je vyšší 1,5), z toho nejméně jedna publikace s prvoautorstvím v časopise s IF vyšší 1,0. 
    • Oborová rada vyžaduje autoreferát. 
Preventivní medicína a epidemiologie*
  • Platnost akreditace: 27. 11. 2029
  • Předseda oborové rady

    doc. MUDr. Jan POLÁK, Ph.D., MBA
    Ústav patofyziologie 3. LF UK
    Ruská 87
    100 00  Praha 10
    tel.: 267 102 175
    e-mail:
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Obor studuje mechanismy interakcí, chemických, fyzikálních a biologických faktorů životního, pracovního prostředí a organismu. Integruje metodické přístupy především z oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie. Je teoretickou základnou pro preventivní obory v lékařství, tj. hygienu a epidemiologii. Absolvent doktorského studijního programu získá vzdělání v oboru preventivního lékařství. Na základě principů medicíny založené na důkazech umí hodnotit význam působení faktorů na zdraví jedince i populace a stanovit možnosti i způsoby prevence poruch zdraví. 
    Obhajobou disertační práce absolvent dokládá, že je schopen samostatně vědecky pracovat, publikovat výsledky v odborných časopisech a vést mladé vědecké pracovníky. Standardní doba studia jsou 4 roky, což umožní také mezinárodní vědecké aktivity.

  • Požadavky v průběhu studia

    • kurzy - absolvování minimálně 2 kurzů z níže uvedené nabídky:
    1. doporučený kurz „Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie" (CPGS008)
    2. pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz „Základy lékařských věd pro studenty z nelékařských oborů“ (CPGS004)
    3. další kurzy z nabídky kurzů Doktorských studijních programů v biomedicíně (http://dspb.avcr.cz), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se školitelem
    • - zkouška z anglického jazyka (D0400003)
      - státní doktorská zkouška (D0400001)
      - osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikování jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS

    • prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentské nebo národní nebo mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru.

  • Požadavky na absolvování stáží

    Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    • absolvování minimálně 2 kurzů
    • zkouška z anglického jazyka (D0400003)
    • přehled odborné literatury k dané výzkumné problematice ve formě rešerše
     
     
  • Otázky ke státní doktorské zkoušce

    Analýza a hodnocení rizika

    1. Základní principy hodnocení rizika poškození zdraví

    2. Identifikace nebezpečnosti chemických látek

    3. Látky s prahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď

    4. Látky s bezprahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď

    5. Využití hodnocení zdravotních rizik v ochraně veřejného zdraví

    6. Hodnocení expozice

    7. Biologické monitorování expozice

    8. Analýza zdravotních rizik v životním prostředí

    9. Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí

    10. Analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě

    11. Význam epidemiologie pro hodnocení zdravotních rizik

    12. Řízení rizika, principy řízení rizika při ochraně veřejného zdraví

    13. Vnímání rizika a komunikace o riziku

    14. Zdroje dat a informací pro hodnocení zdravotních rizik

    15. Charakterizace rizika

    Toxikologie

    1. Intoxikace organickými rozpouštědly (benzin, toluen, trichloretylen, perchloretylen)

    2. Toxické poškození jater

    3. Intoxikace oxidem uhelnatým

    4. Intoxikace etylenglykolem a metylalkoholem

    5. Poškození dýchacích cest dráždivými látkami

    6. Otravy houbami

    7. Olovo a jeho sloučeniny

    8. Rtuť a její sloučeniny

    9. Kadmium

    10. Chemické karcinogeny

    11. Toxické látky ve výživě -anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany, dusitany)

    12. Toxické látky ve výživě -organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)

    13. Toxikokinetika látek (vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování)

    14. Testování toxických účinků chemických látek

    15. Přípustné limity (principy stanovení, životní prostředí, pracovní prostředí, potraviny, pitná voda) P

    Prevence hromadně se vyskytujících onemocnění

    1. Obezita (etiopatogeneze, diagnostika, léčba, prevence)

    2. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy

    3. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organismus

    4. Výživa v těhotenství

    5. Výživa v prevenci nádorových onemocnění

    6. Výživa v prevenci aterosklerózy

    7. Hlavní principy správné výživy

    8. Výživa v prevenci diabetu

    9. Protikuřácké programy,

    10. Drogová závislost, prevence

    11. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě

    12. Prevence psychického stresu na pracovišti

    13. Hladovění, malnutrice, alternativní výživové směry (výhody a rizika)

    14. Charakteristiky růstu a vývoje v jednotlivých obdobích života

    15. Základní lidské potřeby

    16. Prevence geneticky podmíněných onemocnění

    17. Pravidelné, zvláštní, mimořádné očkování

    18. Základní charakteristiky zátěže organizmu (zdravotní důsledky působení nepřiměřené zátěže)

    Neinfekční epidemiologie

    1. Epidemiologie úrazů

    2. Epidemiologie nádorů

    3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy

    4. Interní validita epidemiologické studie

    5. Přesnost studie a vliv náhodných chyb

    6. Typy epidemiologických studií

    7. Epidemiologie a identifikace nebezpečnosti

    8. Studie případů a kontrol a kohortová studie

    9. Popište rozdíly mezi následujícími charakteristikami rozptyl, směrodatná odchylka, střední chyba průměru a mezikvartilové rozpětí.

    10. Kontingenční tabulka a její použití. Způsoby hodnocení?

    11. Jak je možno měřit vztah dvou kvantitativních veličin? Popište používaný model.

    12. Popište základní kvantitativní míry rizika používané v epidemiologických studiích a intepretaci jejich intervalů spolehlivosti

    13. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění

    14. Molekulární epidemiologie 

  • Požadavky na publikační činnost

    Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhájeny v doktorské disertační práci. Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech včetně SVK (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením). Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1.5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1.0.
    Příprava a úspěšná obhajoba doktorské disertační práce. Disertační práce má být objektivní a ucelenou informací o vědeckých výsledcích zpracovaných uchazečem. Práce má umožnit posouzení, zda uchazeč/ka získal/a teoretické znalosti i praktické dovednosti pro samostatnou vědeckou práci v oboru a zda umí formulovat a řešit vědecké problémy a výsledky v kontextu mezinárodní vědy.
  • Požadavky k obhajobě

    •  Vykonání státní doktorské zkoušky.
    •  Minim. 2 publikace v impaktovaných časopisech (1× první autor, spoluautor na libovolném místě).
    •  Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Zobrazovací metody v lékařství*
  • Platnost akreditace: 1. 9. 2030
  • Předsedkyně oborové rady

    doc. MUDr. Andrea BURGETOVÁ, Ph.D., MBA
    Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 2
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 232
    e-mail:
     
    Kontaktní osoba:
    Ing. Žaneta Kalinová, MBA
    Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN
    U Nemocnice 2
    128 08  Praha 2
    tel.: 224 962 232-233
    e-mail: 
  • Členové oborové rady

  • Charakteristika studijního programu

    Doktorský studijní program Zobrazovací metody v lékařství se zabývá různými kvalitativními a kvantitativními metodami analýz obrazů v biologii a lékařství. Důležitou oblastí je též výzkum a vývoj nových zobrazovacích metod a postupů, analýz, zpracování a interpretace dat. Studijní program má úzký vztah k molekulární biologii, k molekulárnímu zobrazování, radiologii, nukleární medicíně, patologii a k řadě dalších základních a klinických oborů biomedicíny. Standardní doba studia jsou 3 roky.

  • Požadavky v průběhu studia

    • Základní povinností doktoranda je jeho vlastní výzkum podle studijního plánu, schváleného OR a pod vedením školitele.
    • V rámci studia se seznamuje i s oblastmi, které nejsou předmětem jeho výzkumu a se základy vědecké práce obecně (včetně jednoho doporučeného kurzu). Rozšiřuje si tak obzor a získává praktické návyky, učí se pravidla psaní publikací a práce s vědeckou literaturou, rozvíjí praktické znalosti, získané v rámci svého výzkumu.
    • Student má povinnost absolvovat minimálně dva kurzy (doporučuje se jeden věnovaný teoretickým základům vědecké práce). Student si vybírá další vhodné kurzy pořádané buď OR, nebo podle zaměření v jiném studijním programu po dohodě se školitelem v závislosti na zaměření a tématu jeho práce. Ke splnění povinností lze vybírat ze všech nabízených kurzů ostatních OR v rámci "Biomedicíny".
    • Požadavkem je účast na konferencích domácích i zahraničních, předpokládá se aktivně (příspěvkem nebo posterem) min. na jedné domácí a jedné zahraniční akci. 
    • Zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
  • Požadavky na absolvování stáží

    Stáže jsou doporučeny v případě, že jejich absolvování je nutné pro řešení výzkumného úkolu. Zahraniční stáž je v konečném hodnocení přínosem, ale OR klade důraz na mezinárodní spolupráci jako celek. 

  • Vypsané kurzy

  • Požadavky ke státní doktorské zkoušce

    • absolvování min. 2 kurzů
    • zkouška z anglického jazyka
    • spoluautorství (event. i první autor) alespoň jedné impaktované publikace
  • Otázky a literatura ke státní doktorské zkoušce

    1. Přehled zobrazovacích metod v lékařství, jejich podstata, přínos, nevýhody, případně nežádoucí účinky (v oboru podle zaměření práce studenta).

    2. Základy techniky zobrazovacích metod v lékařství (v oboru podle zaměření práce studenta).

    3. Indikace a algoritmy zobrazovacích metod v lékařství (v oboru podle zaměření práce studenta).

    4. Nové směry, speciální aplikace, vývoj a perspektivy zobrazovacích metod v lékařství (v oboru a podle zaměření práce studenta).

    5. Problematika studentem absolvovaných kurzů (v oboru a podle zaměření práce studenta).

    6. Základy digitálního zpracování obrazů v lékařství (v oboru a podle zaměření práce studenta) – viz literatura.

    7. Základy vědecké práce a statistiky (v oboru a podle zaměření práce studenta).

    8. Vědecký a odborný profil studenta, zkušenosti z vědecké práce, téma připravované disertační práce a její zpracování, předběžné či konečné výsledky.

    Doporučená literatura k tematickému okruhu 6. (zpracování obrazu):

    a) Kniha: Šonka, Hlaváč, Boyle: Image Processing, Analysis and Machine Vision. ThomsonEngineering, 2007 (existuje i česká verze, ale již částečně zastaralá)

    b) Kniha: Burger, Burge: Digital Image Processing (http://www.imagingbook.com)

  • Požadavky na publikační činnost

    Předpokládá se, že uchazeč publikuje výsledky výzkumné práce v tuzemských a zahraničních časopisech – nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertační práce a mají dohromady souhrnný impakt faktor alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí doktorand být prvním autorem (nebo korespondujícím autorem), u další minimálně spoluautorem. 

  • Požadavky k obhajobě

    • Splnění všech výše zmíněných studijních povinností vč. složení státní doktorské zkoušky.
    • Publikace výsledků výzkumné práce v tuzemských a zahraničních časopisech. Nejméně u jedné musí být student prvním (nebo korespondujícím) autorem. Předpokládá se tedy, že student bude mít během studia minimálně 2 publikace v časopisech s IF, kde tedy alespoň v jedné bude hlavním nebo korespondujícím autorem. Minimální výše IF časopisů stanovena není. 
    • Oborová rada vyžaduje autoreferát.

* doktorské studijní programy v rámci DSPB

 
Koordinační rada DSPB
 

Koordinační rada je platforma určená pro spolupráci zejména těch oborových rad, které deklarovaly svou příslušnost k vzájemně si blízkým oblastem vzdělávání. Koordinační rada koordinuje přiřazené doktorské studijní programy. Tato koordinace spočívá v pravidelné komunikaci se členy Koordinační rady, s vedením Univerzity Karlovy a Akademie věd, s děkany (proděkany) zúčastněných fakult; dále v pravidelném hodnocení aktuálního stavu doktorských studijních programů; s vedením Univerzity a Akademie řeší případné vzniklé problémy. 

Mezi její činnosti patří zejména:​ 

  • strategické rozhodování o směřování a rozvoji doktorských studijních programů v dané oblasti;
  • hledání vzájemných průniků při realizaci doktorských studijních programů;
  • vytváření jednotných standardů tematicky příbuzných doktorských studijních programů (např. požadavky na disertační práci, kritéria přijímacího řízení, nároky na vědecké výstupy studentů či počet doktorandů na školitele;
  • návrhy opatření směřujících ke zvyšování míry úspěšnosti studia studentů;
  • spolupráce na přípravě možné společné akreditace;
  • komunikace s odpovědnými složkami rektorátu a fakult. 

Členy Koordinační rady DSPB jmenují na pětileté funkční období a odvolávají společně rektor UK a předseda AV ČR na základě návrhů děkanů zúčastněných fakult UK a ředitelů zúčastněných pracovišť AV ČR. Členy jsou zejména předsedové oborových rad doktorských studijních programů zařazených do DSPB. Děkani fakult, zúčastněných v DSPB, jednají podle smluv uzavřených mezi sebou. Případné rozpory a rozdílný výklad smluv mezi účastníky sdružení řeší Koordinační rada ve spolupráci s pověřeným prorektorem, případně s rektorem Univerzity Karlovy a předsedou Akademie věd České republiky.

​Předsedové oborových rad se stávají členy té koordinační rady, ke které byla jejich oborová rada přiřazena na základě příslušnosti k oblastem vzdělávání, či ke které se přihlásili, a to na základě jmenování rektorem. Předseda oborové rady může být členem více koordinačních rad. Členem koordinační rady může být též zástupce fakulty, která se podílí na uskutečňování doktorského studijního programu zastoupeného v dané koordinační radě, či jiný odborník navržený rektorovi děkanem či předsedou příslušné koordinační rady, a to na základě jmenování rektorem. Členové ze svého středu navrhují předsedu koordinační rady, kterého jmenuje rektor. Předseda nebo jím určený zástupce svolává a řídí zasedání.​

Vydáno: 15. 10. 2013 / Poslední aktualizace: 14. 1. 2021 / Odpovědná osoba: ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.