Doktorské studijní programy
Doktorské studium na 2. lékařské fakultě UK je určeno absolventům všech relevantních oborů, nejen medicíny. Uchazeči musí splnit základní požadavky, tj. předložit doklad o ukončení magisterského studia a vykonat přijímací zkoušku.
V případě, že uchazeč není absolventem univerzity v rámci EU nebo neexistuje žádná dohoda mezi příslušnou zemí a Českou republikou o vzájemném uznávání vysokoškolského diplomu, je nutné, aby předložil potvrzení o rovnocennosti svého diplomu (viz „Posouzení zahraničního VŠ vzdělání v rámci přijímacího řízení pro uchazeče do DSP“).
Akreditované doktorské studijní programy
Na 2. lékařské fakultě je 16 akreditovaných doktorských studijních programů v českém a anglickém jazyce, v prezenční i kombinované formě:
- doktorské studijní programy v biomedicíně, které se uskutečňují ve spolupráci s Akademií věd ČR
- doktorské studijní programy, které jsou realizovány pouze na 2. LF nebo ve spolupráci s jednotlivými fakultami UK
Všechny doktorské studijní programy jsou akreditovány v souladu s požadavky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Standardní doba studia je čtyři roky. Tyto studijní programy jsou uskutečňovány bez specializací.
Doktorské studium probíhá pod vedením školitele popř. konzultanta. Podmínky přijímacího řízení, obsah přijímacích zkoušek apod. jsou pro jednotlivé studijní programy odlišné a jsou každoročně upravovány podle požadavků konkrétní oborové rady doktorského studijního programu. V rámci podmínek přijímacího řízení předloží uchazeč profesionální životopis, tj. základní informace o své praxi, kvalifikaci, vědeckém zájmu a činnostech včetně přehledu publikační činnosti. Doporučuje se nejprve kontaktovat potenciálního školitele, popř. předsedu oborové rady v příslušném studijním programu. Přijímací řízení pro následující akademický rok je vyhlašováno začátkem ledna spolu s termínem pro podání přihlášek nejpozději do konce dubna. Přijímací zkoušky probíhají pouze jednou ročně, a to vždy v červnu. Informace jsou zveřejněny v sekci „Přijímací řízení“.
V rámci studia studenti absolvují kurzy, které jsou předepsány jednotlivými oborovými radami. Studenti studijních programů v češtině a angličtině neplatí žádné školné. Studentům prezeční formy studia je každý měsíc vypláceno stipendium. Zahraničním uchazečům je doporučeno, aby si osvojili základy češtiny nezbytné pro komunikaci s pacienty na klinických pracovištích.
Podmínky pro organizaci doktorského studia na 2. LF UK jsou stanoveny v Opatření děkana č. 15/2019.
Doktorské studijní programy v biomedicíně (DSPB)
Doktorské studijní programy v biologii a medicíně/biomedicíně jsou založeny na spolupráci Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v oblasti doktorského studia biomedicíny, které upravuje Smlouva o spolupráci v rámci doktorských studijních programů uzavřená mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Současně tyto studijní programy umožňují soustředěné využití odborné kapacity obou institucí a účelné využití materiálních prostředků jednotlivých školících pracovišť. DSPB se řídí platnou legislativou pro vysokoškolské studium. Vzájemnou spolupráci smluvních stran koordinují příslušný prorektor pověřený rektorem Univerzity Karlovy a člen Akademické rady pověřený předsedkyní Akademie věd ČR. Činnost DSPB zajišťuje tzv. Koordinační rada.
Seznam akreditovaných doktorských studijních programů na 2. LF UK
Informace o požadavcích OR, kurzech, státní doktorské zkoušce, disertační práci apod. naleznete níže po rozkliku a též na webu DSPB. Předsedové jednotlivých OR poskytnou v případě potřeby veškerá další vysvětlení a upřesnění k níže uvedeným požadavkům. S dalšími dotazy se tedy obracejte výlučně na ně.
Biochemie a patobiochemie*
- Platnost akreditace: 28. 11. 2028
-
prof. MUDr. Libor VÍTEK, Ph.D., MBAÚstav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky1. LF UK a VFNU Nemocnice 2128 08 Praha 2tel.: 224 964 203e-mail:Koordninátor pro 2. LF UK:prof. MUDr. Richard Průša, CSc.Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN MotolV Úvalu 84150 06 Praha 5tel.: 224 435 300e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Cílem studia ve studijním programu Biochemie a patobiochemie je připravit studenta na samostatné vědecké objasňování molekulárních principů životních dějů v lidském organizmu, jejich řízení a molekulárních mechanizmů jejich poruch.
Biochemie a patobiochemie se zabývá problematikou biomakromolekul, tj. bílkovin a enzymů, polysacharidů, lipoproteinů a nukleových kyselin, jakož i jejich stavebních jednotek a dalších významných nízkomolekulárních látek v živých soustavách (aminokyselin, peptidů, sacharidů, lipidů, steroidů). Cílem oboru je i objasňování jejich vzájemné přeměny a jejich úlohy v buněčné signalizaci. Velmi důležitou oblastí je též výzkum nadmolekulárních buněčných struktur a jejich funkce. SP se soustřeďuje též na principy poruch uvedených struktur a jejich funkcí, tedy na molekulární podstatu vzniku, rozvoje a průběhu chorobných stavů. Významnou součástí studia je fyziologický a patogenetický význam reaktivních forem kyslíku a dusíku, předmětem SP jsou mechanizmy působení látek poškozujících nukleové kyseliny a biomembrány. Ve SP je věnována pozornost výzkumu poruch buněčné signalizace včetně kancerogeneze a atherogeneze. Molekulární podstaty dědičných a získaných metabolických poruch, mechanismů udržování stálého vnitřního prostředí (metabolické a iontové rovnováhy) a s tím spojených patologických odchylek. SP se též zabývá vývojem nových laboratorních diagnostických metod. -
- Po přijetí vypracovat individuální studijní plán, jeho schválení školitelem a garantem programu
-
Absolvování nejméně dvou kurzů organizovaných OR Biochemie a patobiochemie nebo Koordinační radou DSPB.
Kurzy:Vybrané kapitoly z biochemie a patobiochemie (B90008)
Novinky v biomedicínském výzkumu (B90203)
Kurz základů vědecké činnosti
Možnost uznat další kurzy organizované jinými obory na UK a AV ČR.
- Zkouška z anglického jazyka
- Státní doktorská zkouška (doporučena v 1.–2. roce studia, podmínky uvedeny níže).
- Účast na národních a mezinárodních sjezdech.
-
Požadavky na absolvování stáží
Doporučena alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž.
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Absolvování nejméně dvou kurzů organizovaných OR Biochemie a patobiochemie nebo jinýimi OR v rámci DSPB, zveřejněných na http://pdsb.avcr.cz po projednání se školitelem a na jeho doporučení.
- Jazyková zkouška z angličtiny. Oborová rada doporučuje typ jazykové zkoušky s mezinárodní platností (TOEFL, Cambridge), připouští se také vykonání jazykové zkoušky na Ústavu jazyků 2. LF UK a umožňuje i uznání státní jazykové zkoušky z angličtiny.
- Státní doktorská zkouška se koná zásadně vždy před odevzdáním a obhajobou disertační práce.
Průběh:
Uchazeč představí své téma v 10–15 minutovém slovním sdělení. Komise položí 4–6 otázek. Na uzavřeném jednání komise vyhodnotí průběh zkoušky a stanoví klasifikaci. Studentovi je oznámen výsledek. Členové komise podepíší protokol o zkoušce. -
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Obecné biochemické okruhy
- Souvislost struktury, biomolekul s jejich vlastnostmi a funkcemi – bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy.
- Metabolizmus sacharidů a lipidů z hlediska bioenergetiky.
- Enzymy – mechanizmy působení, kinetika, regulace aktivity
- Biosyntéza a rozklad aminokyselin, jejich přeměny na specializované biomolekuly – porfyriny a žlučová barviva. Neurotransmitery, hormony.
- Biochemie přenosu genetické informace (enzymologie nukleových kyselin).
- Proteosyntéza
- Regulace genové exprese
- Molekulární principy intracelulární buněčné signalizace.
- Molekulární principy mezibuněčné komunikace.
Nadmolekulární biochemie
- Struktura membrán a buněčných organel
- Cytoskelet
- Extracelulární matrix
- Funkce buněčných organel (Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, lysosomy, mitochondrie, ribosomy)
- Membránový transport
- Buněčný cyklus a jeho regulace, nádorové bujení
- Apoptóza
Příklady speciálních okruhů (podle zaměření doktoranda)
Metodika:- Izolace a purifikace biomolekul
- Imunochemické metody
- Sekvenování proteinů a nukleových kyselin
- Manipulace s nukleovými kyselinami, génové inženýrství
- Izolace buněk, buněčné kultury
- Spektrofotometrie
Další otázky dle tématu disertace – stanoveny zkušební komisí a školitelem.
Doporučená literatura:
Vysokoškolská učebnice lékařské biochemie např.
Harperova ilustrovaná biochemie, Murray R. K. a kol.
Medical Biochemistry, J. Baynes, M. Dominiczak
Molecular Biology of the Cell, Bruce Alberts -
Požadavky na publikační činnost
Prvoautorská publikace, PI grantu typu GAUK.
-
- Státní doktorská zkouška
- Nejméně dvě původní práce, týkající se tématu disertační práce se souhrnným impaktem alespoň jedna. Na jedné z nich je uchazeč uveden jako první autor. Připouští se společné prvouatorství s dalším spolupracovníkem, pokud publikace má IF alespoň 4,0. Minimální součet IF všech prací publikovaných doktorandem musí být 1,0.
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Biologie a patologie buňky*
- Platnost akreditace: 27. 11. 2029
-
doc. MUDr. Tomáš KUČERA, Ph.D.Ústav histologie a embryologie 1. LF UKAlbertov 4128 01 Praha 2tel.: 224 968 125e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Biologie a patologie buňky je biomedicínský vědní obor zaměřený na stavební a funkční charakterizaci jednotlivých buněk a jejich vzájemnou součinnost při stavbě tkání a orgánů. Předmětem studia je tedy v první řadě buňka samotná na různých úrovních její funkční organizace, přičemž se přihlíží i k vzájemnému provázání strukturně-funkčních úrovní, které udržují buňku jakožto základní stavební a funkční jednotku mnohobuněčných organizmů vč. člověka.
Cílem studia ve studijním programu Biologie a patologie buňky je připravit studenta k samostatné vědecko-výzkumné práci směřující k objasnění dynamiky, vzájemných vztahů a funkčně-strukturální charakteristiky buněk a tkání za normálních – fyziologických okolností a při patologických procesech, jakož i při jejich modelování.
-
- Po přijetí vypracovat individuální studijní plán (ISP), který musí být schválen školitelem a garantem programu.
- Po uplynutí každého akademického roku provést spolu se školitelem hodnocení ISP a odevzdat tento ISP v příslušných termínech k dalším posouzení OR a ke schválení garantem programu.
- Absolvování těchto kurzů:
- Pokroky v biologii buňky (B90019) – kurz povinný – organizován OR Biologie a patologie buňky
-
Pokroky v molekulární biologii a genetice (B90041) – kurz povinný – pořádá ÚMG AV ČR
Doporučují se případně jakékoliv další kurzy organizované oborovými radami se zaměřením blízkým k studentovu programu. Je vhodné zařadit také kurzy pořádané Univerzitou či Akademií věd, kde student získá vědomosti a dovednosti nezbytné pro úspěšnou prezentaci výsledků, práci s odbornou literaturou a vědeckými databázemi a pro získávání grantů.
4. Jazyková zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate). Další světové jazyky jsou nepovinné.
5. Státní doktorská zkouška
- Účast na národních a mezinárodních sjezdech.
- Je doporučena výuka pregraduálních studentů.
-
Požadavky na absolvování stáží
Předpokládá se alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž. Lze nahradit účastí na mezinárodním grantu nebo jinou formou přímého zapojení do spolupráce se zahraničím, podle možností a uvážení školitele.
-
B90019 Pokroky v biologii buňky
B90041 Pokroky v molekulární biologii a genetice -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
- Zkoušku je nutno skládat před odevzdáním disertační práce a po splnění podstatné části individuálního studijního plánu. Je doporučena aspoň jedna publikace k tématu disertace s autorským podílem studenta.
- Absolvování obou povinných kurzů: Pokroky v biologii buňky a Pokroky v molekulární biologii a genetice.
- Jazyková zkouška z angličtiny. Oborová rada doporučuje typ jazykové zkoušky s mezinárodní platností (TOEFL, Cambridge), připouští se také vykonání jazykové zkoušky na Ústavu jazyků 2. LF UK a umožňuje i uznání státní jazykové zkoušky z angličtiny.
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Průběh zkoušky
V první části zkoušky přednese student zhruba 15 minutovou přednášku o vlastních výsledcích vědecké práce dosažených během dosavadního studia. Poté členové komise požádají studenta o zodpovězení otázek souvisejících s dosaženými výsledky. V druhé části zkoušky student odpovídá na 3 otázky, které si vylosoval ze zveřejněného seznamu otázek, které pokrývají tyto základní tematické okruhy:A. Buněčná a molekulární biologie
Základní chemické složení buňky a buněčný metabolismus
Genom a genová exprese
DNA – replikace, transkripce; RNA – typy, sestřih
Biologické funkce proteinů – enzymy
Buňka – typy (eukaryota, prokaryota, rostlinná vs. živočišná buňka) a základní organizace
Stavba a funkce biologické membrány a buněčných organel
Buněčné jádro – stavba, funkce, patologie
Buněčný transport
Cytoskelet – komponenty a jejich funkce
Buněčný cyklus a buněčné dělení, buněčná smrt
Kmenové buňky a buněčná diferenciace
Základní typy tkání
Mezibuněčná komunikace, buněčná adheze a pohyb
Stavba a funkce mezibuněčné hmotyB. Základy metod pro vyšetřování buněk a tkání
Mikroskopická technika - světelný a elektronový mikroskop, pokročilé mikroskopické metody
Metody histochemie, imunocyto – a histochemie
Základy molekulárně-genetických metod – PCR, sekvenování, in situ hybridizace
Přehled biochemických metod v buněčné biologii – blotovací metody
Modelové organismy, tkáňové a buněčné kulturyC. Obecná patologie buněk a tkání
Regresivní změny buněk a tkání
Zánět a přehled obranné reakce organismu
Interakce buněk s patogeny
Regenerace a reparace tkání, metaplasie
Nádorová transformace buňky, základní druhy nádorů
Fyziologická a patologická novotvorba cév
Buněčně-biologické základy kardiovaskulárních a metabolických chorobDoporučená literatura:
Alberts B. et al.: Molecular Biology of the Cell (6th edition), 2014, Garland Science
Alberts B. et al.: Essential Cell Biology (4th edition), 2016, Garland Science
Alberts B. a kol.: Základy buněčné biologie: Úvod do molekulární biologie buňky (2. vydání), 2005, Espero Publishing
Pollard T. D., Earnshaw W. C., Lippincott - Schwartz J.: Cell Biology, (3rd edition), 2016, Elsevier
Lodish H. et al.: Molecular Cell Biology (8th edition), 2016, W. H. Freeman and Co.
Weinberg R. A.: The Biology of Cancer (2nd edition), 2013, Garland Science
Elleder M. a Sikora J.: Biologie buňky, 2008
Elleder M.: Vybrané kapitoly z patologie buňky I, 1997, Karolinum, Praha.
Elleder M.: Vybrané kapitoly z patologie buňky II, 1999, Karolinum, Praha.
A.L.Mescher: Junquierovy základy histologie, 14. vydání, 1. české, Praha, Galén, 2018
Masopust J. a kol.: Patobiochemie buňky, 2003, Univerzita Karlova, 2. LF, Praha.
Sambrook J. et al: Molecular cloning: A laboratory manual/Joseph Sambrook, David W. Russel, (3rd edition) Cold Spring Harbor, NY: Cold Spring Harbor Laboratory, c2001.
Povýšil C., Šteiner I. a kol.: Obecná patologie 2011, Galén, Praha. ISBN: 9788072627738
Hořejší V. a kol.: Základy imunologie 2015, Triton, Praha. ISBN: 978-80-7387-713-2 -
Požadavky na publikační činnost
Prvoautorská publikace. Podíl na výzkumném grantu.
-
- Splnění všech výše zmíněných studijních povinností vč. složení státní doktorské zkoušky.
- Autorství (spoluautorství) minimálně dvou původních vědeckých prací k tématu disertační práce publikovaných nebo přijatých k publikaci v mezinárodně uznávaném časopise s impakt-faktorem (Web of Science), alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Biomedicínská informatika*
- Platnost akreditace: 22. 4. 2025
-
prof. MUDr. Štěpán SVAČINA, DrSc., MBAIII. interní klinika 1. LF UK a VFNU Nemocnice 1128 08 Praha 2tel.: 224 962 922e-mail:Kontaktní osoba:Ing. Marie MentlíkováIII. interní klinika 1. LF UK a VFNU Nemocnice 1128 08 Praha 2tel.: 224 962 922e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Biomedicínská informatika je rychle se vyvíjející obor, jehož náplní je zejména využití počítačů a informačních technologií (IT), systémového přístupu, statistiky a epidemiologie a matematických metodologií v medicíně.
Biomedicínská informatika prochází stálým vývojem, v současnosti je zaměřena na tyto hlavní oblasti: oblast podpory klinického rozhodování, biomedicínské statistiky, robotiky, počítačového modelování, zpracování obrazu a na oblast medicínských informačních systémů. V klinické medicíně jde o tyto oblasti: klinické výpočty, analýza obrazu, problematika biosignálu, počítačové modelování, umělá inteligence (včetně expertních systémů), podpora rozhodování, problematika statistiky a biometrie, klasifikace v medicíně, počítače v řízení přístrojů, robotika a umělé orgány. V oblasti informačních systémů je řešena problematika jejich implementace v prostoru zdravotnictví, specifické otázky ochrany dat a etických problémů a tvorba nemocničních informačních systémů. V oblasti teoretické medicíny jde zejména o modelování fyziologických funkcí a problematiku bioinformatiky.
-
- Absolvování dvou kurzů. Povinný je nejméně jeden z kurzů této oborové rady: Biomedicínská statistika a informatika, Modelování fyziologických funkcí nebo Klinická informatika a bioinformatika.
Druhý kurz může volit student z kurzů jiných oborových rad v rámci "Biomedicíny" nebo také některého z dále uvedených kurzů (2 kurzy UTIA ČAV).
- Součástí studijního plánu je rovněž zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
- Průběžné dílčí zpracování problémů zadané práce a publikace dílčích výsledků.
- Hodnocení doktoranda je prováděno průběžně při konzultacích a pohovorech podle ISP.
-
Požadavky na absolvování stáží
Doporučen je několikaměsíční pobyt na zahraničním pracovišti. Lze jej nahradit účastí na mezinárodním projektu nebo jinou formou přímé účasti na spolupráci se zahraničím.
-
B90206 Biomedicínská informatika a statistika pro doktorandy
B90246 Modelování fyziologických funkcí
B90277 Klinická informatika a bioinformatika
B90182 Modelování biomedicínských systémů
B90072 Fyziologické regulační systémy v normě a patologii
B90278 Modelování procesů ve zdravotnických informačních systémech
NPGR029 Variační metody ve zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR)
NPGR032 Digitální zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR).
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
- Absolvování dvou výše uvedených kurzů.
- Publikace či odeslání 1 IF článků k tématu práce.
- Zkouška z anglického jazyka
Průběh SDZ:- Student předloží rešeršní práci k problematice disertace a nastíní teze práce.
- Ty obhájí v kvalifikované diskuzi.
- Odpoví na dvě teoretické otázky. Studenti si mohou vybrat buď dvě otázky z informatiky, nebo jednu ze statistiky a jednu z informatiky.
Při přihlášení na státní doktorskou zkoušku student odevzdá Pojednání doktoranda o disertační práci v rozsahu 10–40 stran (včetně rešerše). Impaktované publikace požaduje OR doložit až v přihlášce k obhajobě disertace, nejsou tedy vyžadovány k přihlášce na státní doktorskou zkoušku. Zkušební otázky ke státní doktorské zkoušce jsou kladeny jak k tématu Pojednání, tak z otázek absolvovaných základních předmětů. Otázky ze základních předmětů student dostane při absolvování daných předmětů, případně o ně může požádat před státní doktorskou zkouškou. -
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Informatika
1. Data, informace, znalosti, pojem entropie
2. Rozhodování v medicíně, specifita, senzitivita, prediktivní hodnota
3. Expertní systémy a umělá inteligence v medicíně
4. Biomedicínské informační zdroje
5. Internet v medicíně, hodnocení kvality zdravotnické informace
6. Bayesovské a neuronové sítě, jejich rozdělení
7. Teorie rozhodování v medicíně, systémy pro podporu rozhodování
8. Kybernetická bezpečnost a ochrana dat v medicíně, elektronický podpis
9. Elektronický zdravotní záznam, lékový záznam
10. Struktura a principy informačních systémů ve zdravotnictví
11. Datové sítě ve zdravotnictví.
12. Klasifikace a nomenklatury v medicíně
13. Datamining v medicíně
14. Matematické modelování v biomedicíně
15. Medicína založená na důkazech, translační medicína
16. Klinické studie a jejich principy a klasifikace
17. Lékařská doporučení a jejich formalizace
18. Analýza biologických signálů, základní pojmy, klasifikace biologických signálů
19. Základní principy analýzy obrazu v medicíně
20. Telemedicína, základní principy
21. Bioinformatika, základní principy
22. Zdravotní pojištění, úhrady zdravotní péče a jich optimalizace
23. Národní zdravotnický informační systémMedicínská statistika
1. Deskriptivní charakteristiky spojitých a kategoriálních náhodných veličin, grafická prezentace dat
2. Populace vs. náhodný výběr, parametr polohy resp. rozptýlenosti (variability) spojité náhodné veličiny a jeho výběrové odhady, momenty spojitých náhodných veličin
3. Spojitá a diskrétní a rozdělení pravděpodobnosti, normální (gausovské) a uniformní rozdělení, alternativní a binomické rozdělení
4. Statistické testování – náhodný, reprezentativní výběr, medicínská hypotéza, nulová a alternativní statistická hypotéza, testová statistika, hladina významnosti statistického testu, kritická hodnota testové statistiky, dosažená hladina statistické významnosti (p-hodnota), statistický software
5. Testování hypotéz a intervaly spolehlivosti
6. Testy o střední hodnotě spojité náhodné veličiny – parametrické jednovýběrové, dvouvýběrové a párové testy, neparametrické testy
7. Analýza kategoriálních dat, chí-kvadrát test, Fischerův test
8. Korelační analýza – korelační a kovarianční matice, typy korelací (Pearson, Kendall, Spearman), korelace a kauzalita, nekorelovanost a nezávislost
9. Časové řady, trend, perioda
10. Vícerozměrné metody - diskriminační, faktorová, shluková analýza, metoda hlavních komponent, grafické metody
11. Zdravotnická statistika a registry
12. Fáze klinických studií I - IV
13. Analýza přežití (Kaplanův-Meierův odhad, Coxův PH model a jeho varianty v případě porušených předpokladů)
14. Model lineární regrese, problém kolinearity
15. Analýza rozptylu
16. Modely zobecněné lineární regrese (logistická regrese, Poissonovská regrese)
17. Akaikeho (AIC) a bayesovské informační kritérium (BIC), optimální volba modelu
18. Parametrické a neparametrické statistické testy hypotéz (obecné srovnání)
19. Problém vícenásobného testování z pohledu statistické hladiny významnosti statistického testu (alfa), simultánní statistické testy
20. Euklidovská vs. Mahalanobisova statistická vzdálenost bodů
21. Klasifikační metody, regresní a klasifikační stromy
22. Explorační a konfirmační analýza, meta-analýza
23. Bayesova věta, bayesovská vs. frekventistická (klasická) statistika -
Požadavky na publikační činnost
Publikace nejméně dvou článků k tématu disertační práce v časopisech s IF, kde alespoň u jedné z nich musí být uchazeč prvním autorem. Zpracování rešeršní práce ke státní doktorské zkoušce.
-
Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení státní doktorské zkoušky je student připuštěn k obhajobě.
Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Biomechanika*
- Platnost akreditace: 1. 11. 2020
-
doc. PaedDr. Karel JELEN, CSc.Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UKJosé Martího 31162 52 Praha 6tel.: 220 172 319e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Absolvent doktorského studia je profesionálně připraven a vybaven znalostmi a dovednostmi pro řešení vědecko-výzkumných otázek z oblasti základního i aplikovaného výzkumu v biomechanice a práci ve všech oblastech výzkumu a vývoje, kde se uplatňuje biomechanický aspekt. Je schopen komunikovat se širší vědeckou komunitou v rámci své specializace; prokázal inovační schopnost, akademickou a odbornou integritu a dodržování zásad etiky vědecké práce; publikační činností prokazuje schopnost kritické analýzy, vyhodnocení a syntézy nových a komplexních myšlenek v oboru; je rovněž připraven pro vysoce kvalifikovanou a specializovanou práci ve vzdělávacích institucích a v institucích státní a veřejné správy.
-
Student musí splnit dva povinné předměty a dále volitelné předměty, tak aby součet jejích přidělených hodnot dosáhl 12 bodů, dále požadavky na tvůrčí činnost a absolvování zahraniční stáže. Povinnými předměty jsou Aplikovaná biomechanika (3 body) a Výzkumné metody v biomechanice (3 body). Volitelné předměty musejí být zvoleny dle výčtu volitelných předmětů schválených OR. Volitelné předměty v rozsahu 3 bodů může student splnit z volitelných předmětů mimo zveřejněný seznam po schválení OR.Zvolené předměty musí student splnit do konce čtvrtého semestru studia.
Volitelné předměty: Aplikovaná biomechanika v silovém tréninku, Biomechanické hledisko diagnostiky pohybů člověka, Diagnostika posturální stability a inverzní dynamiky těla, Ergonomie a analýza pohybu, Modelování a simulace pro protetiku a ortotiku, Rehabilitační inženýrstv,í Robotika v rehabilitačním inženýrství, Výzkum kondičních a technických aspektů výkonu v ledním hokeji, Biomechanika pohybového systému člověka, řízení pohybu, Kinematická analýza lidského pohybu, Kineziologie Svalové a kloubní reakční síly u pohybů člověka, Využití numerického modelování v biomechanice.
Student se dále musí zapojit do chodu pracoviště svého školitele a případně dalších pracovišť relevantních k jeho studijnímu plánu, kde bude uplatňovat načerpané teoretické znalosti a rozšiřovat své praktické dovednosti při návrhu a organizaci experimentů, zpracování dat a jejich interpretace v rámci vlastní práce. Dále se bude podílet na výuce u pregraduálního studia a vedení pregraduálních závěrečných studentských prací. Další nedílnou součástí práce studenta je pomoc při tvorbě výukových podkladů formou přednášek, workshopů a lekcí.
-
Požadavky na absolvování stáží
Student musí během doby svého studia absolvovat semestrální (tříměsíční) stáž na zahraničním pracovišti, které je relevantní k řešení jeho disertační práce. Doba zahraniční stáže může být přerušovaná a nebo kombinovaná s více zahraničními pracovišti, kdy bude u každé vykazované stáže uveden konkrétní výstup v kontextu řešení disertační práce. Výběr odborného pracoviště bude z řad spolupracujících institucí, nebo dle vlastního výběru studenta v návaznosti na realizaci jeho disertační práce.
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Státní doktorskou zkoušku mohou absolvovat studenti, kteří splnili všechny své zvolené předměty dle studijního plánu, kdy nejzazší termín pro splnění státní doktorské zkoušky je do konce 5 semestru.
Státní doktorská zkouška je členěna do tří okruhů:
- buněčné a tkáňové biomechaniky
- biomechaniky orgánových soustav a biologických náhrad
-
biomechanických principů pohybu.
Konkrétní otázky členů komise budou orientovány dle specifického tématu studenta v jednotlivých okruzích a tématech v rámci absolvovaných předmětů v ISP s cílem prověřit teoretickou připravenost a vědecký způsob myšlení studenta v úzce specializované oblasti řešené v rámci tématu disertační práce. Student tak prokazuje schopnost postihnout podstatu svého řešeného problému na úrovni mikrobiomechaniky, biomechaniky orgánových soustav a principů lidského pohybu včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení vědecko-výzkumných otázek.Komise pro státní doktorskou zkoušku a poté obhajobu disertační práce je složena z nejméně pěti členů, kdy každá oblastí vzdělávání studijního programu bude zastoupena alespoň jedním odborníkem. Další členové komise budou zvoleni dle konkrétního zaměření nebo specializace studenta.
-
Požadavky na publikační činnost
Výčet povinné tvůrčí činnosti
- 2 x prezentace na konferenci formou posteru nebo ústní prezentace
- 2 x recenzovaný článek jako první autor v časopise s impakt faktorem v databázi WOS
- 1 x recenzovaný článek jako spoluautor v časopise z batabáze Scopus nebo WOS včetně emerging sources
- 1 x podání grantové přihlášky
Specifikace tvůrčí činnosti
Prezentace na konferenci musí být realizována v průběhu studia na témata, která přímo souvisejí s tématem řešené disertační práce, přičemž jedna konference musí být mezinárodní. Publikované odborné články v recenzovaných časopisech mohou být formou systematické rešerše, literární rešerše nebo formou originálního článku na téma přímo související s řešením doktorské práce. Jako plnohodnotný recenzovaný článek není publikovaný dopis editorovi nebo rozšířený abstrakt ve sborníku s konferencí. Publikační činnost se realizuje přednostně v renomovaných vědeckých časopisech zejména v oborově specifických pro biomechaniku: Sports Biomechanics, Journal of Biomechanics, Acta of Bioingeneering and Biomechanics, Journal of Applied Biomechanics, Clinical Biomechanics, Gait and Posture, Journal of Electromyography and Kinesiology; Motor Control, Journal of Strength and Conditioning Research, Journal of Sport Science, Sports, Journal of Human Kinetics, V případě jiného časopisu lze oborovou souvislost vysvětlit a uznat OR.
Experimentální chirurgie*
- Platnost akreditace: 27. 11. 2029
-
prof. MUDr. Zdeněk KRŠKA, DrSc.I. chirurgická klinika – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFNU Nemocnice 2128 08 Praha 2tel.: 224 962 200e-mail:Kontaktní osoby:Bc. Lenka Hájková, MSc.I. chirurgická klinika 1.LF UK a VFNU Nemocnice 2128 08 Praha 2tel.: 224 962 208e-mail:Kristýna Walterová
vedoucí sekretariátu
I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2128 08 Praha 2
tel.: 224 962 215
e-mail: -
Charakteristika studijního programu
Cílem studia Experimentální chirurgie je připravit studenta k samostatné vědecké i praktické práci v oboru. Studium doktorandům poskytne absolutní znalost teoretických oborů, znalost biologie buněk, farmakologie, imunologie, lékařské chemie a biochemie, fyziologie a patologie, základní laboratorní techniku i nejnovější laboratorní techniky v oboru, a především odbornou znalost v oblasti dětské chirurgie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, neurochirurgie, očního lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, plastické chirurgie, stomatologie a urologie. Absolvent je schopen postavit hypotézu vědecké práce, zvolit příslušné metody pro ověření hypotézy, dané úkony prakticky vykonat, vědecky vyhodnotit a následně dané výsledky publikovat ve vědeckých časopisech s impakt faktorem, přednášet na erudovaných konferencích, symposiích a kongresech. Absolvent má předpoklady pro dobré uplatnění v chirurgickém oboru a pro dosažení dalších vědecko-pedagogických titulů a podílení se na samotném rozvoji oboru.
-
Povinností studenta doktorského studijního programu je osvojit si metodiky vědecké práce tak, aby byl po skončení doktorského studia schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.
Student musí během svého studia povinně absolvovat dva výukové kurzy: Experimentální chirurgie I. (B90015) a II. (B90016) a zkoušku z angličtiny (D0400003). Předpokládá se absolvování zahraniční stáže. Student se dle pokynů školitele musí aktivně zúčastňovat vědeckých konferencí, kongresů a sjezdů vědeckých společností a pravidelně referovat o svých výsledcích na seminářích. Doporučuje se, aby tyto povinnosti byly dle možností zakotveny již ve studijním plánu studenta. OR může studentovi předepsat i další studijní povinnosti. -
Požadavky na absolvování stáží
Je doporučeno absolvování alespoň jedné zahraniční stáže v minimální délce 1 měsíce, kterou lze nahradit zapojením do grantu se zahraniční účastí nebo jinou formou přímé účasti na mezinárodní spolupráci.
-
- Kurz Experimentální chirurgie I. a II.
Kurzy, které mají proběhnout v termínech 12.–13. 10. a 19.–20. 10. 2020 byly z důvodu epidemiologické situace zrušeny. Nové kurzy budou uskutečněny v následujících termínech distančně:Kurz Exp. chir. I. (B90015) – 20.–21. 1. 2021Kurz Exp. chir. II. (B90016) – 28.–29. 4. 2021Kontaktní osoby:Bc. Lenka Hájková, MSc.knihovnaI. chirurgická klinika 1. LF UK a VFNU Nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2tel.: 224 962 208e-mail:Kristýna Walterová
vedoucí sekretariátu
I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 499/2, Praha 2
tel.: 224 962 215
e-mail: -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
- Nutnost doložení absolvování 2 povinných kurzů v průběhu studia.
- Povinnost složení zkoušky z anglického jazyka.
- Publikace: Nutnost doložení nejméně dvou původních publikací s IF ve vztahu k tématu disertace. Nejméně u jedné z nich je doktorand 1. autorem. Součet IF všech publikací publikovaných doktorandem ve vztahu k disertaci (bez ohledu na pořadí autorů) musí být vyšší než 1. Jedna přehledová publikace s tématem disertace doktoranda publikovaná v časopise s recenzním řízením, kde doktorand je 1. autorem. Tato publikace musí být citována v hodnocení doktoranda nejpozději za 3. rok studia.
Doktorand si volí 2 teoretické okruhy, odborná zkouška je dána oborem, ve které doktorand působí. Otázky si „losují“.
Zkušební okruhy
Anatomie, biologie buňky, farmakologie, imunologie, lékařská chemie a biochemie, fyziologie a patologie, gynekologie a porodnictví, histologie a embryologie, chirurgie, oční lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, stomatologie, urologie. -
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Při státní doktorské zkoušce budou položeny 2 otázky z obecné části a jedna otázka z daného oboru (gynekologie a porodnictví, chirurgie, oční lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, stomatologie, urologie, plastická chirurgie, dětská chirurgie).
Obecná část:
Anatomie
- Topografická anatomie hlavy
- Topografická anatomie krku
- Topografická anatomie zad
- Topografická anatomie horní končetiny
- Topografická anatomie dolní končetiny
- Povrchové krajiny v obličeji
- Trigonum submandibulare, trigonum caroticum
- Regio cervicalis anterior
- Štítná žláza a příštítná tělíska – syntopie, cévní zásobení
- Regio cervicalis lateralis, fissura scalenorum
- Fossa axillaris
- Přehled hlavních cévních a nervových kmenů horní končetiny
- Přehled hlavních cévních a nervových kmenů dolní končetiny
- Mediastinum – členění, syntopie orgánů
- Topografie hrudní stěny, cévní a nervové zásobení
- Topografie přední stěny břišní, cévní a nervové zásobení
- Topografie orgánů peritoneální dutiny – pars supramesocolica
- Poloha a syntopie žlučníku a žlučových cest
- Topografie duodena a pankreatu
- Topografie orgánů peritoneální dutiny – pars anframesocolica
- Retroperitoneum – topografie orgánů a velkých cév
- Topografická anatomie mužské pánve
- Topografická anatomie ženské pánve
- Pánevní dno, regio perinealis
- Topografie páteřního kanálu, lumbální punkce
Biologie buňky- Růstové faktory – přehled nejdůležitějších a mechanismy jejich účinků
- Diferenciace a její poruchy; klonální složení tkání
- Kmenové buňky, jejich biologie a aplikace
- Extracelulární matrix – přehled základních komponent a jejich funkcí
- Fibroplastické procesy – fysiologie a patologie
- Kalcifikace – dělení a mechanismy vzniku
- Nekrosa versus apoptosa
- Současný pohled na nádorovou transformaci buňky
- Buněčný cyklus
- Patologie edémů – základní typy a jejich patofysiologické mechanismy
- Ischemie – patofysiologie příčin a následků
- Geneticky podmíněné thrombotické stavy
- Geneticky podmíněné kardiomyopatie
- Buněčné transplantace
Farmakologie- Důvody používání léčiv a druhy farmakoterapie
- Názvy léčiv a léků používané v seznamech o léčivech
- Osud látek v organismu; klinická farmakokinetika
- Farmakodynamika
- Receptor-efektorové systémy a přenos signálu
- Nežádoucí účinky léčiv; účelná farmakoterapie
- Látky ovlivňující vegetativní nervový systém
- Celková anestetika, periferní myorelaxancia a premedikace
- Lokální anestetika
- Hypnotika a antiepileptika
- Analgetika
- Psychofarmaka
- Prokinetika a spazmolytika
- Kardiotonika a antiarytmika
- Antihypertenziva a vazoaktivní látky
- Antikoagulancia
- Antiastmatika a léčiva respiračního systému
- Protiinfekční látky
- Hormony
- Cytostatika
Lékařská chemie a biochemie- Základní principy a mechanismy signální transdukce
- Druhy signálů jakožto „materializované informace“
- Specifita a „promiskuita“ signálních cest: jeden ligand, různé funkce versus různé ligandy obdobná funkce
- Endokrinní, parakrinní a autokrinní signály: rozdílné funkční, patogenetické, diagnostické a therapeutické důsledky
- Membránové receptory: struktura, funkce, mechanismy
- Intracelulární receptory: struktura, funkce, mechanismy
- „Netypické“ receptory: proteasami aktivované receptory, adhesní molekuly
- Postreceptorová část signální transdukce. G proteiny, nereceptorové enzymové aktivity, receptorové substráty podílející se na signální kaskádě
- Projekce signální kaskády na jadernou úroveň
- Vztah signální transdukčních molekul a onkogenů/antionkogenů
- Sdílení a křížení signální transdukčních cest; principy a příklady informačního kontexu
- Signalizace regulující buněčnou proliferaci a diferenciaci
- Regulace růstu v onkologii: transformace, invaze, metastasovaní, angiogenese
- Příklady regulací metabolických dějů
- Molekulární podstata zánětlivé reakce
- Molekulární podstata kancerogeneze
- Funkce a význam onkogenů a tumorsupresorových genů
- Regulace genové exprese
- Základní metody molekulární biologie, vhodnost použití jednotlivých metod v aplikovaném výzkumu a diagnostice
Patologická fyziologie (1)
- Regenerace a reparace tkání. Hojení ran – biologie a patologie
- Účast zánětové reakce při hojení ran
- Účast tkáňové hypoxie při hojení ran
- Účast tkáňové hypoxie v procesu růstu nádoru a indukci nových klonů
- Mechanismus aktivace nebo utlumení genů hypoxií
- Humorální faktory významné pro angiogenezi
- Srovnání stagnační a ischemické hypoxie
- Patofyziologické základy oxygenoterapie
- Možné nepříznivé účinky inhalace kyslíku
- Poškození tkání a orgánů při jejich konzervaci pro účely transplantace
- Metabolické důsledky tkáňové hypoxie
- Zánik buněk nekrózou a apoptózou v důsledku tkáňové hypoxie
- Důsledky anémie na parciální tlaky v krvi a ve tkáních
- Kompenzační reakce kyslíkového transportního mechanismu
- Mechanismy vazodilatace v hypoxické tkáni a ve tkáni postižené zánětem
- Patogeneze multiorgánového selhání
- Patofyziologie septického šoku
- Patofyziologie cirkulačního šoku
- Řízená hypotermie
- Acidifikace a alkalizace vnitřního prostředí
- Změny v organismu vyvolané imobilizací
- Mechanismy uplatňující se při rejekci transplantátu
- Reakce štěpu proti hostiteli (GVHD)
- Malabsorpční syndrom
Patologická fyziologie (2)
- Definice bolesti, definice akutní a chronické bolesti
- Typy bolesti (nociceptivní, neuropatická) a rozdíly mezi nimi
- Receptory bolesti, faktory způsobující bolest
- Percepce bolesti na míšní úrovni, Rexedovy míšní zóny, mediátory bolesti na míšní úrovni
- Dráhy bolesti spinotalamické, spinoretokulotalamické a další dráhy, které ovlivňují bolest
- Percepce bolesti na talamické úrovni
- Percepce bolesti na úrovni mozkové kůry a mozku
- Descendentní bolestivé systémy
- Pohlavní rozdíly ve vnímání bolesti
- Bolest a stres
- Fantomová bolest
- Viscerální bolest
- Farmakologické léčení bolesti
- Neurochirurgické zásahy proti bolestivým projevům
- Rehabilitační metody, psychoterapie, anesteziologická intervence, při léčení bolesti
- Paliativní medicína a bolest
- Algoritmus léčby bolesti akutní a chronické
- Nejčastější bolestivé syndromy a jejich léčba
- Psychogenní bolest a její mechanismy
- Endorfiny, enkefaliny a edomorfiny a jejich úloha v percepci bolesti
Dětská chirurgie- Poranění hrudníku a plic
- Poranění jícnu, bránice, srdce a cév
- Poranění jater, žlučových cest a sleziny
- Poranění duodena a pankreatu
- Poranění močového ústrojí
- Deformity stěny hrudní
- Bronchopulmonální malformace
- Získaná plicní a pleurální onemocnění
- Brániční kýly
- Onemocnění jícnu
- Gastroezofageální reflux
- Nádory plic a hrudní stěny
- Choroby mediastina
- Nádory jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva
- Teratomy
- Nádory jater a pankreatu
- Nádory ledviny a nadledviny
- Neuroblastom
- Fimóza, parafimóza, balanitida, nádory varlete
- Akutní skrotální syndrom
- Onemocnění žaludku a duodena
- Atrézie a stenózy tenkého a tlustého střeva
- Malrotace
- Mekoniový ileus a syndrom mekoniové zátky
- Nekrotizující enterokolitida
- Hirschsprungova choroba
- Atrézie anorektální a kloakální malformace
- Invaginace
- Duplikatury střevního traktu
- Meckelův divertikl
- Apendicitida
- Onemocnění žlučových cest
- Portální hypertenze
- Onemocnění pankreatu
- Onemocnění sleziny
- Gastroschíze a omfalokéla
- Pupeční kýla, tříselná kýla, hydrokéla
- Retence varlete
Gynekologie a porodnictví
- Menstruační cyklus – endokrinologie, poruchy cyklu, diagnostika, léčba
- Koncepce, vývoj a výživa, plod, vejce a jeho poruchy
- Funkční změny orgánů v těhotenství
- Endokrinní změny v těhotenství
- Patofyziologie, diagnostika a léčba onemocnění prsu
- Nádory děložního hrdla
- Nádory
- Nádory ovaria
- Neplodnost ženy
- Endometrioza
- Poruchy pohlavní
- Trofoblastická nemoc
- Ranné a pozdní gestózy
- Hypoxie plodu v těhotenství a za porodu
- Prekancerozy reprodukčního systému
- Poruchy metabolizmu glukózy v těhotenství
- DIC v porodnictví
- Ultrasonografie v porodnictví
- Nepravidelný vývoj plodu a růstová retardace
- Klimakterium
- Genetika v porodnictví
- Plánované rodičovství – antikoncepce
- Záněty rodidel
- Náhle příhody břišní v gynekologii
- Náhle příhody břišní v porodnictví
- Patofyziologie, diagnostika a léčba inkontinence moči
Histologie a embryologie
- Přehled histologie trávicí trubice
- Přehled histologie žláz trávícího systému
- Přehled histologie oběhového systému
- Přehled histologie lymfatického systému
- Přehled histologie mužského pohlavního systému
- Přehled histologie ženského pohlavního systému
- Přehled histologie vylučovacího systému
- Přehled histologie nervové tkáně a nervové soustavy
- Přehled histologie smyslového systému
- Přehled histologie kůže a kožních adnex
- Přehled histologie endokrinního systému
- Přehled histologie dýchacího systému
- Přehled gametogeneze a fertilizace (klin.- chromosomální aberace, moly)
- První tři týdny vývoje zárodku a související vývojové vady
- Přehled vývoje trávicí soustavy a související vývojové vady
- Přehled vývoje pohybového systému a související vývojové vady
- Přehled vývoje j nervového systému a související vývojové vady
- Přehled vývoje dýchacího systému a související vývojové vady
- Přehled vývoje oběhového systému a související vývojové vady
- Přehled vývoje vylučovacího systému a související vývojové vady
- Přehled vývoje pohlavního systému a související vývojové vady
- Přehled vývoje hlavy a krku (faryngových oblouků a obličeje) a související vývojové vady
- Přehled vývoje smyslových ústrojí
- Přehled vývoje endokrinního systému a kůže
Chirurgie
1. Rány-
dělení
-
způsob ošetření při první pomoci
-
způsob ošetření definitivní
2. Ranné infekce-
tetanus
-
plynatá sněť
-
vzteklina
3. Popáleniny-
klasifikace
-
ošetření
-
popáleninová nemoc
4. Zlomeniny-
dělení
-
první pomoc a ošetření
-
definitivní ošetření
5. Způsoby definitivního ošetření zlomenin-
konzervativně
-
osteosyntézy
-
extenze
-
zevní fixace
6. Polytrauma-
definice
-
postup ošetření
-
komplikace
7. Poranění hrudníku-
pneumo a hemotorax
-
zlomeniny žeber
-
způsoby drenáží hrudníku
8. Kraniocerebrální poranění-
klasifikace poruch vědomí
-
zlomeniny lebky
-
intrakraniální krvácení
9. Poranění břicha-
otevřené
-
tupé
-
hemoperitoneum
10. Transplantace orgánů-
organizace
-
právní aspekty
-
úspěšnost
11. Transplantace ledvin
12. Transplantace srdce
13. Kombinovaná transplantace
14. Transplantace plic
15. Transplantace jater
16. Transplantace pankreatu
17. Miniinvazivní chirurgie-
indikace
-
výhody
-
úskalí
18. TNM klasifikace nádorů-
definice
-
využití
-
strategie léčby
19. Bronchogenní karcinom-
etiologie
-
diagnostika
-
způsoby léčení
20. Kolorektální karcinom-
etiologie
-
diagnostika
-
způsoby léčení
21. Karcinom žaludku-
symptomatologie
-
diagnostika
-
způsoby léčení
22. Gastroduodenální vřed-
krvácení
-
perforace
-
stenózy
23. Komplikace cholelitiázy-
obstrukční
-
zánětlivé
-
operační výkony
24. Pankreatitida-
akutní
-
chronická
-
indikace k chirurgické léčbě
25. Akutní peritonitida-
příčiny
-
symptomatologie
-
léčení
26. Ileus-
příčiny
-
příznaky
-
léčení
27. Akutní apendicitida-
symptomatologie
-
komplikace
-
léčení
28. Krvácení do GIT-
hemateméza
-
meléna
-
enteroragie
29. Střevní záněty-
M. Crohn
-
colitis ulcerosa
-
divertikulitis
30. Poruchy tepenné-
poranění
-
akutní uzávěr
-
embolie
31. Tromboembolická nemoc-
trombóza
-
embolie
-
prevence
-
léčení
32. Záněty, infekce a antiobiotika-
specifické typy chirurgických infekcí a antimikrobiální terapie
33. Vodní a elektrolytové hospodářství-
poruchy objemu
-
speciální poruchy elektrolytů
-
acidobazická rovnováha
-
zásady vodní a elektrolytové léčby
34. Racionální výživa u pacienta před a po operaci střeva, pankreatu, jater a nádorového onemocnění.
35. Ošetřování nemocných se zraněním
36. Chirurgie portální hypertenze
37. Kýly břišní stěny
38. Onemocnění nadledvin a indikace k chirurgické léčbě
39. Chirurgie štítné žlázy a hypofýzy
40. Chirurgie maligní onemocnění prsu
41. ICHS a její chirurgická léčba
42. Chirurgická léčba onemocnění tepen a žil DK
43. Diagnóza a chirurgické postupy při poruchách vědomí
44. Poranění mozku a míchy, smrt mozku
45. Nádorové onemocnění plic a mediatina a chirurgická léčba
Neurochirurgie
I.
I/1 Historie neurochirurgie
I/2 Urgentní stavy v neurochirurgii
I/3 Základy elektrofyziologie (EMG, EEG, EP)
I/4 Zobrazovací metody (CT, MRI, sonografie, AG, PMG) – princip vyšetření, senzitivita, specificita, algoritmus užití
I/5 Intrakraniální hypertenze (mechanizmy vzniku, diagnostika, léčba)
I/6 Monitorování stavu vědomí
I/7 Poruchy likvorodynamiky (hydrocefalus, diagnostika, terapie)
I/8 Monitorování vitálních funkcí a laboratorních hodnot na NCH JIP
I/9 Bolest – projev nemoci
I/10 Epileptický záchvat – projev onemocnění CNS
I/11 Neuromodulace (principy, aplikace, indikace)
I/12 Funkční neurochirurgie (principy, aplikace, indikace)
I/13 Radiochirurgie (principy, aplikace, indikace)
I/14 Stereotaxe (principy, aplikace, indikace)
I/15 Peroperační EF metody
I/16 Intervenční radiologie
I/17 Smrt mozku a transplantační program
II.
II/1 Klasifikace, klinika a algoritmus diagnostického a terapeutického postupu a intrakraniálních nádorů
II/2 Gliomy
II/3 Meningiomy
II/4 Metastázy
II/5 Selární nádory
II/6 Nádory pineální krajiny
II/7 Nádory koutu mostomozečkového
II/8 Nádory mozečkových hemisfér
II/9 Nádory kmene
II/10 Nádory komorového systému
II/11 Pooperační aktinoterapie a chemoterapie
II/12 Spinální nádory
II/13 SAK + mozková aneurysmata
II/14 Mozkové AVM + kavernomy
II/15 Ischemie mozku, karotická endarterektomie, extra-intrakraniální anastomóza
II/16 Intracerebrální krvácení hypertoniků
II/17 Karotido-kavernózní píštěl
III.
III/1 Kraniocerebrální poranění – klasifikace, algoritmus diagnostického a terapeutického postupu
III/2 Frontobazální poranění, zlomeniny lbi
III/3 Střelná poranění mozku
III/4 Poúrazové nitrolební hematomy
III/5 Difúzní axonální poranění
III/6 Poranění mozkových cév a hlavových nervů
III/7 Operační psotupy do nitrolebního prosotru a kranioplastika
III/8 Poranění míchy
III/9 Poranění periferních nervů
III/10 Entrapment syndromy a nádory periferních nervů
III/11 Infekční onemocnění mozku a míchy
III/12 Dětská neurochirurgie
III/13 Etiopatogeneza cervikobrachiálního sxyndromu, Chirurgická léčba výhřezů krčních meziobratlových plotének, Chirurgická léčba bederní stenózy
III/14 Etiopatogeneza cervikobrachiálního syndromu, Chirurgická léčba výhřezů krčních meziobratlových plotének, Chirurgická léčba osteofytů krční páteře
III/15 Spondylolistéza (algoritmus diagnostického a terapeutického postupu), Failed back surgery syndrom
III/16 Chirurgická léčba bolesti
III/17 Epileptochirurgie
Oční lékařství
- Akomodace, presbyopie a její korekce
- Refrakce oka, způsoby korekce, chirurgické a nechirurgické
- Laserové a nelaserové refrakční zákroky a jejich komplikace
- Dystrofie a denegenerace rohovky – klinika, léčba
- Transplantace rohovky
- Úrazy oka – první pomoc
- Glaukom – diagnostika, typy glaukomu
- Glaukom - nechirurgická a chirurgická léčba
- Oční projevy u DM
- Léčba diabetické retinopatie
- Diferenciální diagnostika haemophtalmu
- Věkem podmíněná makulární degenerace – klinika, léčba
- Odchlípení sítnice – klinika, léčba
- Jiná onemocnění sítnice
- Katarakta – léčba, komplikace
- Nitrooční nádory dospělých
- Geneticky podmíněná oční onemocnění
- Systémové choroby a oko
- Červené oko - diferenciální diagnostika
- Bolesti oka – diferenciální diagnostika
- Zhoršení a ztráta zraku – diferenciální diagnostika
- Vrozené anomálie oka
- Amblyopie
- Oční nádory u dětí
- Leukokorie – diferenciální diagnostika
- Obrny okohybných nervů – klinika, diagnostika, léčba
- Patologie zornice
- Neurititida zrakového nervu – klinika, diagnostika, diferenciální diagnostika
- Nádory a chirurgie očnice
- Vyšetření zorného pole, patologické nálezy – diferenciální diagnostika
Ortopedie
Coxarthrosis
Projevy zánětlivých revmatických chorob na pohybovém aparátu a jejich chirurgická léčba
Vadné držení těla a skolióza
Benigní nádory pohybového aparátu
Maligní nádory pohybového aparátu
Endoprotetika obecně, druhy kloubních náhrad
Umělé náhrady kolenního kloubu
Umělé náhrady kyčelního kloubu
Preartotické stavy, sekundární artróza
Osteoartróza kolenního kloubu a její léčení
Úžinové syndromy horní končetiny
Choroby svalů, šlach a aponeuróz
Aseptické kostní nekrózy
Specifické záněty pohybového ústrojí
Metastatické postižení skeletu
Nespecifické záněty kostí a kloubů
Vertebrogenní algický syndrom
Vrozená dysplazie kyčelního kloubu
Entezopatie a tendovaginity
Diferenciální diagnostika bolesti ramena
Otorhinolaryngologie
- Nádory slinných žláz
- Nádory dutiny nosní a VDN
- Karcinom nosohltanu
- Karcinom orofaryngu
- Karcinom dutiny ústní
- Karcinom laryngu
- Karcinom hypofaryngu
- Maligní nádory štítné žlázy
- Uzlinové metastázy dlaždicových karcinomů hlavy a krku
- Nádory mostomozečkového koutu a pyramidy
- Diferenciální diagnostika rezistence na krku
- Poruchy rovnováhy - diagnostický postup
- Diferenciální diagnostika poruch rovnováhy
- Periferní vestibulární syndrom
- Akutní středoušní zánět
- Chronický středoušní zánět
- Komplikace středoušního zánětu
- Otoskleróza
- Tympanoplastické operace
- Sanační operace ucha
- Vyšetření sluchu
- Diferenciální diagnostika nedoslýchavosti
- Možnosti rehabilitace nedoslýchavosti a hluchoty – konzervativní a chirurgické
- ORL aspekty obrny lícního nervu
- Akutní tonzilitida a její komplikace
- Chronická tonzilitida a vegetationes adenoideae
- Akutní záněty hrtanu
- Chronické záněty a přednádorové stavy hrtanu
- Diferenciální diagnostika omezení nosní průchodnosti
- Akutní rinosinusitida a její komplikace
- Chronická rinosinusitida
- FESS – koncepce, indikace, komplikace
- Epistaxe
- Poranění obličejového skeletu
- Nádory příštítných tělísek
- Poruchy polykání diagnostika a léčba
- Obstrukční syndrom spánkové apnoe
Imunologie- Základní charakteristika přirozené imunity
- Základní charakteristické rysy adaptivní imunity
- Buňky předkládající antigeny
- Interakce mezi T a B lymfocyty
- Kooperace buněk v imunitní odpovědi
- Adhezivní molekuly a jejich funkce
- Specifické cytotoxické reakce
- Komplementový systém a jeho úlohy v zánětlivé reakci
- Buňky uplatňující se v reakcích přecitlivělosti
- Fenomen MHC restrikce
- Základní charakteristika cytokinů
- Úloha cytokinů v adaptivní imunitě
- Rozpoznávací struktury imunokompetentních buněk
- Interferony a jejich funkce
- Funkce protilátek v infekčním prostředí procesu
- Mechanismus účinku cytokinů
- Úloha buněčné imunity v obraně organizmu
- Typy imunopatologických reakcí
- Úloha adhezivních molekul v zánětu
- Mechanismy autoimunitního poškození tkáně
- Společný slizniční imunitní systém
- Regulační funkce T lymfocytů
- Subpopulace T lymfocytů
- Imunopatologická reakce zprostředkovaná IgE
- CD4+T lymfocyty a jejich funkce
- Autoprotilátky orgánově nespecifické
- Autoprotilátky orgánově specifické
- Rizika vzniku autoimunity
- Úloha cytokinů v přirozené imunitě
- Dělení cytokinů podle funkce
- Úloha kostimulačních molekul při aktivaci T lymfocytů
Plastická chirurgie
Všeobecné:
Kůže – vlastnosti, štěpy, laloky
Muskulární a muskulokutánní laloky
Základy mikrochirurgie
Základy transplantační techniky – kůže, tuk, fascie, šlachy, svaly, chrupavka, kost, perif. nervy
Keloidní a hypertrofické jizvy
Zásady ošetření poranění (termické, el. proudem, radiací)
Obličej:
Poranění obličeje
Rhinoplastika
Paresa n. facialis
Blefaroplastika, face lift
Kraniofaciální chirurgie
Rozštěpy, kraniofaciální syndromy
Nádory hlavy, krku a kůže
Nádory kůže benigní, maligní
Laloky v oblasti obličeje
Trup a dolní končetiny
Proleženiny
Estetické operace prsů, rekonstrukce prsu
Abdominoplastika
Genitál-vrozené+získané vady, rekonstrukce
Ruka
Relantace a revaskularizace horní končetiny
Základy ošetření poranění ruky
Poranění flexorového a extenzorového aparátu ruky, Dupuytrenova kontraktura
Vrozené a získané vady v oblasti ruky
Infekce v oblasti ruky
Stomatologie
1. Jednotlivá stadia vývoje dočasných a stálých zubů a jejich význam pro pedostomatologickou praxi.
2. Materiály a postupy používané při konzervačním ošetření chrupu u dětí,
3. Příprava dítěte ke stomatologickému ošetření (psychologická, medikamentózní, sedace Midazolamem) a indikace k ošetření v celkové anestézii.
4. Výplňové materiály v záchovné stomatologii – popis, indikace (amalgám, kompozitní pryskyřice, sklopolyalkenoát).
5. Zubní kaz, příčiny, teorie vzniku, dělení, vyšetření a terapie.
6. Anatomie a fyziologie zubu. Tvrdé zubní tkáně, pulpa.
7. Endodontické ošetření zubu – indikace, KI, postup opracování.
8. Onemocnění zubní dřeně a periapikální oblasti – dělení, diff.dg., příznaky, terapie.
9. Primární, sekundární a terciární prevence v záchovné stomatologii.
10. Vyšetření a diagnostika v parodontologii.
11. Plán léčení nemocí parodontu – iniciální fáze.
12. Zásady chirurgického a protetického ošetření v parodontologii.
13. Vyšetření sliznice dutiny ústní.
14. Nejčastější onemocnění sliznice dutiny ústní.
15. Klasifikace defektů chrupu z protetického hlediska.
16. Význam protetického ošetření (rehabilitace, korekce, dlahování).
17. Rozdělení fixních náhrad.
18. Rozdělení snímacích náhrad.
19. Hlavní a pomocné materiály v protetice.
20. Etiologie a prevence ortodontických anomálií.
21. Kraniofaciální vývoj a růst.
22. Ortodontická diagnostika.
23. Typy ortodontické léčby.
24. Ortodonticko – chirurgická léčba u čelistních anomálií.
25. Zánětlivá onemocnění kolem čelistních prostorů. Příčiny, klinický obraz, principy léčení.
26. Úrazy obličeje. Příčiny, klinický obraz, principy léčení.
27. Základní druhy čelistních a obličejových anomálií. Stručný přehled možných příčin, diagnostika, principy léčení.
28. Nádory úst a obličeje. Stručná klasifikace, diagnostika, principy léčení. Onkologická prevence.
29. Biomateriály a řízená tkáňová regenerace.
30. Obličejové bolesti.
Urologie
Klinická anatomie a vývoj močového ústrojí a mužského pohlavního ústrojí
Vrozené vývojové vady ledvin, pánvičky ledvinné a močovodu. Diagnostika a léčba.
Vrozené vývojové vady močového měchýře a močové trubice. Diagnostika a léčba.
Vezikoureterální reflux
Infekce močových cest
Urosepse a septický šok
Urogenitální tuberkulóza
Onemocnění retroperitonea
Nádorová onemocnění nadledvin
Nádory ledvinného parenchymu
Nádory pánvičky ledvinné a močovodu
Nádory močového měchýře
Nádory prostaty Nádory varlat a penisu
Obstrukční uropatie
Benigní hyperplázie prostaty
Struktury močové trubice
Etiopatogeneze urolitiazy, diagnostika, metafylaxe
Léčba urolitiázy
Inkontinence moči Dysfunkce dolních močových cest
Traumata urogenitální soustavy
Akutní skrótum
Mužská infertilita
Erektivní dysfunkce
Derivace moči
Laparoskopie v urologii
Anesteziologie
1. Předanestetické vyšetření, předoperační příprava, premedikace
2. Profylaxe tromboembolické nemoci
3. Volba způsobu anestezie – celková a/nebo regionální
4. Současné pojetí celkové anestezie – doplňovaná a kombinovaná anestezie
5. Současné pojetí a techniky regionální anestezie
6. Neuroaxiální anestezie
7. Intravenózní anestezie
8. Inhalační anestetika
9. Lokální anestetika
10. Svalová relaxancia, nervosvalový přenos a jeho monitorování
11. Farmakokinetika v anesteziologii
12. Sledování a monitorování pacienta v anestezii
13. Péče o pacienty po anestezii
14. Léčba akutní pooperační bolesti
15. Zajištění průchodnosti dýchacích cest
16. Perioperační infuzní léčba
17. Perioperační transfuzní léčba, management krvácivých stavů a ŽOK 18. Perioperační management u pacientů s CHOPN
19. Perioperační management u pacientů s ICHS
20. Perioperační management u pacientů s DM
21. Perioperační management u pacientů s onemocněním ledvin a jater
22. Anestezie v břišní chirurgii
23. Anestezie u hrudních výkonů
24. Anestezie v porodnictví
25. Neuroanestezie
26. Kardioanestezie
27. Anestezie u traumat
28. Ambulantní anestezie
29. Dětská anestezie
30. Anestezie seniorů a u dětí
-
Požadavky na publikační činnost
Student bude povinen doložit před absolvováním státní doktorandské zkoušky nejméně 2 původní publikace vydané v žurnále s IF ve vztahu k tématu disertace. Nejméně u jedné z nich je doktorand 1. autorem. Součet IF všech publikací publikovaných doktorandem ve vztahu k disertaci (bez ohledu na pořadí autorů) musí být vyšší než 1. Jedna přehledová publikace s tématem disertace doktoranda publikovaná v časopise s recenzním řízením, kde doktorand je 1. autorem. Tato publikace musí být citována v hodnocení doktoranda nejpozději za 3. rok studia.
-
- Státní doktorská zkouška
- 2 práce in extenso se souhrnným impakt faktorem alespoň 1. Na jedné z nich musí být student uveden jako první autor.
- Disertační práce musí být vypracována podle pokynů uvedených na stránkách fakulty.
-
Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Farmakologie a toxikologie*
- Platnost akreditace: 11. 12. 2029
-
prof. MUDr. Ondřej SLANAŘ, Ph.D.Farmakologický ústav 1. LF UK a VFNAlbertov 4128 00 Praha 2tel.: 224 968 146e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Farmakologie a toxikologie jsou vědy studující mechanismy vzájemné interakce látek a léčiv s biologickými systémy a sledují jejich příznivé i nepříznivé důsledky pro organismus. Konečným cílem je využití těchto znalostí při prevenci, diagnostice a léčení humánních a veterinárních onemocnění.
Velkou předností studia farmakologie a toxikologie je úzké propojení teoretického oboru se všemi klinickými obory, které provádějí terapii, prevenci a diagnostiku. Studijní program ve farmakologii a toxikologii je proto vhodný nejen pro zájemce o experimentální výzkum, ale i pro zájemce, kteří v budoucnu předpokládají své uplatnění v klinické práci. Zaměření studijního programu je však experimentální a to na úrovni pre-klinické i klinické.
Cílem doktorského programu Farmakologie a toxikologie je připravovat odborníky s hlubokými znalostmi v oblasti klinické i experimentální farmakologie a toxikologie. To zahrnuje znalosti ze širokých oblastí farmakokinetiky, farmakodynamiky, účinku i toxicity léčiv, včetně znalostí o vlastnostech lékových forem.
-
Konkrétní obsah doktorského studia je každému studentovi určen individuálním studijním plánem. Povinně obsahuje minimálně absolvování dvou předmětů vypsaných jakoukoliv oborovou radou v rámci koordinační rady doktorského studia biomedicíny. Je doporučeno, aby minimálně jeden z absolvovaných předmětů byl vypsán OR.
Součástí studijního plánu je rovněž jazyková zkouška z angličtiny a průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).
-
Požadavky na absolvování stáží
Doporučenou součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování zahraniční stáže. Vítána je i další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí apod.
-
CCOCA0011 Drogy a drogové závislosti (kurz probíhá na 3. LF)
B90274 Aplikovaná farmakokinetika
B90248 Personalizovaná farmakoterapie
B90247 Ekotoxikologie
DV01118 Léky indikovaná onemocnění a problematika nežádoucích účinků léčiv (kurz probíhá na 2. LF)
CVOL0182 Základy fytoterapie (kurz probíhá na 3. LF) -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Státní doktorská zkouška se obvykle koná ve 3. roce doktorského studia. Podmínkou připuštění ke zkoušce jsou:
- zápočty alespoň ze 2 absolvovaných předmětů
- rešeršní práce k tématu disertace (20-30 stran) nebo vlastní odborná publikace v recenzovaném časopise (může být i přehledová)
Státní doktorská zkouška se koná v rozsahu, který je v souladu se studijním programem OR. Jejím cílem je ověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení předložených problémů. Předpokládá se, že studenti osvědčí při zkoušce nejen znalost zvoleného oboru v celé šíři na úrovni pregraduální, ale i znalost výzkumných trendů a moderní metodologie současné biomedicíny s aplikací na oblast tématu své disertační práce. Zkouška se skládá z diskuze o absolvovaných předmětech ukončených zápočtem, z diskuze o předložené rešerši/vlastní publikaci a zodpovězení losem vybrané trojice otázek.
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
1. Klasifikace léčiv (včetně podle ATC skupin) Adrenergní mediace Hypnotika, sedativa, charakteristika a mechanismus účinku
2. Fyzikálně-chemické základy farmakokinetiky, význam ionizace, disociace látek, vazby na bílkoviny 4 Cholinergní mediace Terapeutické použití psychofarmak
3. Farmakokinetika a výpočet farmakokinetických parametrů Nesteroidní protizánětlivé látky, mechanismus účinků, terapeutické použití Léčiva používaná u ischemické choroby srdeční
4. Kompartmentové farmakokinetické modely, nultý a první řád ve farmakokinetice, absorpce látek a biologická dostupnost Neuroleptika Léčiva ovlivňující homeostázu minerálů v kostech, léčba osteoporózy
5. Mechanismy účinku léčiv Zásady léčby nespavosti (hlavní hypnotika) Toxicita návykových látek. Stimulancia, sedativa, halucinogeny.
6. Přívodní cesty léčiva do organismu (vztah typu aplikace k rychlosti a délce účinku léčiva, vztah k farmakokinetice látky) Benzodiazepiny; molekulární farmakologie těchto látek Terapeutické použití antikoagulancií a fibrinolytik.
7. Základní farmakokinetické parametry ovlivňující hladinu léčiva v ustáleném stavu Ethylalkohol, celkové a lokální účinky, projevy a léčba akutní otravy Diuretika
8. Distribuce léčiv v organismu (distribuční objem aj., příklady a význam pro dávkování látek) Skupiny antiepileptik, mechanismus účinku, zásady podávání, novější antiepileptika Látky užívané při chorobách dýchacích cest, léčba astma bronchiale
9. Biotransformace léčiv a její význam pro vylučování farmak, farmakologický a toxikologický účinek léčiv (typy biotransformací, enzymová indukce a inhibice) Parkinsonismus a další degenerativní onemocnění CNS – současné možnosti terapie Diuretika používaná v léčbě hypertenze
10. Receptory, klasifikace, transdukční mechanismy Tkáňové působky – možnosti ovlivnění tvorby a účinku) Použití beta-sympatolytik a blokátorů vápníkových kanálů k léčbě hypertenze, ICHS a srdečního selhání
11. Biotransformace xenobiotik. Hlavní typy biotransformačních reakcí. Význam poznatků v toxikologii Celková anestetika a premedikace Léčiva srdeční insuficience
12. Farmakokinetické parametry charakterizující eliminaci léčiv. Terapeutické monitorování koncentrace léčiv Psychofarmaka – přehled skupin Hormony pankreatu a antidiabetika
13. Enzymy pro metabolismus léčiv či návykových látek; individuální odchylky Antidepresiva (včetně SSRI) Ženské pohlavní hormony, hormonální antikoncepce u žen, hormonální substituční terapie
14. Hypofyzární a hypothalamické hormony – regulační úloha a mechanismy působení 5 Antidepresiva a anxiolytika (molekulární farmakologie těchto látek) Terapeutické využití látek působících na VNS.
15. Vztah mezi dávkou, plazmatickou hladinou a účinkem Psychostimulancia a anorektika Nejzávažnější nežádoucí účinky antibiotik
16. Mechanismus účinku léčiv na molekulární úrovni Opioidní analgetika – mechanismus účinku, jednotlivé skupiny látek, morfin a další opioidní agonisté Terapeutické využití glukokortikoidů
17. Agonismus, antagonismus a další vztahy léčiv Opioidní analgetika – opioidní antagonisté Přehled antibiotik
18. Základní kvantitativní hlediska farmakon-receptorové interakce Neopioidní analgetika a nesteroidní protizánětlivé látky Hormony a vitaminy ovlivňující homeostázu vápníku v organismu
19. Membránové receptor-efektorové systémy a účast G regulačního proteinu Imunologické reakce na léky jako nežádoucí účinky. Léčba anafylaktického šoku Diuretika
20. Farmakogenetika Léčiva užívaná k terapii diabetes mellitus Alfa a beta sympatomimetika (rozdělení podle selektivity, terapeutické využití, nežádoucí účinky)
21. Vnitřní aktivita a afinita látek, kompetitivní a nekompetitivní antagonismus a parciální agonismus (graficky znázorněte průběh charakterizačních křivek) Hormony kůry nadledvin Klasifikace imunosupresiv a imunomodulancií včetně cytokinů; klinické indikace
22. Účinky oxidu dusnatého, možné terap. použití donátorů a inhibitorů oxidu dusnatého Antihypertenziva – mechanismus antihypertenzivního působení jednotlivých skupin látek (hlavní výhody a nevýhody jednotlivých skupin) Hypothalamické a hypofyzární hormony, použití u různých endokrinních a metabolických abnormalit, užití k diagnostickým účelům
23. Mechanismus antianginózního, antiarytmického a antihypertenzivního působení beta blokátorů; působení beta blokátorů u srdeční insuficience Mechanismy působení protinádorových chemoterapeutik Uterotonika a tokolytika
24. Desenzitizace a hypersenzitiva receptorů (mechanismy, příklady) Cholinergní mediace a farmakologické ovlivnění Emetika a antiemetika
25. Receptor-efektorový systém, komponenty adenylylcyklázového komplexu Nežádoucí účinky nesteroidních protizánětlivých léčiv Betalaktamová antibiotika – přehled jednotlivých skupin a rozdíly v klinické aplikaci.
26. Hlavní místa působení léčiv (receptory, iontové kanály, enzymy aj.) 6 Lokální anestetika, přehled látek, intoxikace lokálními anestetiky Léčiva užívaná u GIT onemocnění
27. Membránové receptor-efektorové systémy, fosfatidylinositolový komplex Periferní a centrální myorelaxancia Chemoterapie zhoubných nádorů; klasifikace, nově vyvíjené látky, rezistence k cytotoxickým látkám
28. Metabolismus ethanolu, methanolu, glykolů. Toxicita akutní a chronická. Interakce ethanolu s psychotropními látkami Antihypertenziva přehled; inhibitory při léčení hypertenze (účinky při dlouhodobém podávání, nežádoucí účinky) Antianemika
29. Terapeutická šíře, terapeutický index; individuální variabilita v citlivosti pacientů na léky Srdeční selhání; kardiotonika a další látky s positivně inotropním účinkem (význam, indikace, rizika podávání), úloha ACE inhibitorů Spasmolytika GIT, léčba vředové choroby, laxancia a obstipancia
30. Změny účinku léčiva při opakovaném podávání (tachyfylaxe, tolerance, látková závislost) Antiarytmika (rozdělení, mechanismus působení) Post-mortem forenzní toxikologie. Post-mortem změny, tvorba artefaktů se zřetelem na interpretaci nálezů
31. Závislost na návykových látkách Koronární vazodilatancia a látky používané u ischemické choroby srdeční Peniciliny a cefalosporiny
32. Interakce léčiv Nesteroidní protizánětlivé látky, antirevmatika, antiuratika Imunosupresiva, imunomodulancia (klin. aplikace imunosupresiv, vztah mezi imunosupresivní terapií a nádorovou chemoterapií)
33. Nenormální reakce na léčivo Antipsychotika Antihypertenziva – rozdělení; blokátory kalciového kanálu u hypertenze (indikace, nežádoucí účinky)
34. Teratogenní a kancerogenní účinky léčiv Inhibitory vápníkových kanálů Cefalosporiny (rozdíly mezi jednotlivými skupinami, klinické použití)
35. Vedlejší a nežádoucí účinky léčiv Přímá a nepřímá antikoagulancia (mechanismy účinku a použití) Mechanismus působení vitaminu D
36. Vývoj a hodnocení nových léčiv (včetně základních typů preklinických a klinických studií) Obecné zásady antimikrobiální léčby; rozdělení protiinfekčních látek, mechanismy účinku a vzniku rezistence Antiastmatika a další léčiva dýchacího ústrojí
37. Účelná farmakoterapie, farmakoterapeutické riziko a polypragmazie Toxikologie některých prvků a jejich sloučenin (Pb, Hg, As, Cd), včetně léčby (antidota) Antibiotika se širokým spektrem a antibiotika pro speciální použití 7
38. Biotransformace a eliminace léčiv Antihypertenziva a přehled; postavení beta blokátorů mezi antihypertenzivy, beta blokátory s vazodilatačním účinkem Přehled hormonů a autakoidů
39. Klinická farmakokinetika, monitorování léčiv a úprava dávkování léčiv Látky užívané při léčbě chronického srdečního selhání Protivirové látky, hlavně látky užívané k léčbě u pacientů s HIV/AIDS (mechanismy účinku, klinické použití, nežádoucí účinky)
40. Klasifikace receptorů a jejich podtypů Antibiotika pro spec. použití (protistafylokoková, proti legionelám, chlamydiím a pseudomonádám) Antitusika a expektorancia
41. Teratogenní a kancerogenní účinky léčiv Benzodiazepiny a nové látky se selektivními účinky Aminoglykosidy; mechanismus účinků, indikace, nežádoucí účinky
42. Intoxikace léky, zásady péče o pacienta, antidota Léčba obezity; hypolipidemika přehled Peniciliny
43. Farmakokinetika, základní parametry a vzorce pro výpočet FK parametrů Nesteroidní protizánětlivé látky Antiastmatika
44. Zvláštnosti farmakoterapie v těhotenství a během laktace Přehled látek užívaných u Parkinsonismu Kombinace antimikrobiálních látek; výhody a nevýhody, příklady synergismu a antagonismu jednotlivých kombinací
Doporučená literatura ke státní zkoušceHynie S. - Farmakologie v kostce, druhé vydání, Triton, Praha 2001Hynie S. - Obecná farmakologie, díl 1 a 2, Karolinum Praha, 1993Hynie S. - Speciální farmakologie, díl 1 až 7, Karolinum Praha, 1994-2002Lincová D., Farghali H. (editoři): Základní a aplikovaná farmakologie, Galen, Praha 2002Katzung B.G. – Základní a klinická farmakologie (Lange Medical Books), Nakladatelství H + H., Praha, 2006.H. Lüllmann, K. Mohr, M. Wehling: Farmakologie a toxikologie. Grada Publ., Praha 2002Balíková M.: Klinická a forenzní toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetření, 2003Prokeš J.: Základy toxikologie. Obecná toxikologie a ekotoxikologie. Galén Praha, 2005Patočka J. aj.: Vojenská toxikologie, Grada publ. Praha, 2004Učební texty pro studium specializovaných oblastí ve fyziologii, patologické fyziologii, mikrobiologii, imunologii a především v molekulární biologii budou upřesněny školitelem podle výzkumného zaměření doktoranda. -
Požadavky na publikační činnost
Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertace a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí doktorand být prvním autorem.
-
Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení státní doktorské zkoušky je student připuštěn k obhajobě.
Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Fyziologie a patofyziologie člověka*
- Platnost akreditace: 27. 11. 2029
-
prof. MUDr. Otomar KITTNAR, MBA, CSc.Fyziologický ústav 1. LF UKAlbertov 5128 00 Praha 2tel.: 224 968 483e-mail:Kontaktní osoba:doc. MUDr. Dana Marešová, CSc.Fyziologický ústav 1. LF UKAlbertov 5128 00 Praha 2tel.: 224 968 410e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Program Fyziologie a patofyziologie člověka je zaměřen na studium funkcí jednotlivých systémů organismu (krve, systém oběhový, dýchací, trávicí, vylučovací, humorální, nervový) a jejich řízení, a to od molekulární úrovně, až po studium vzájemných vztahů mezi jednotlivými systémy v normě a za patologických stavů. Stejně významné je studium faktorů, které mohou zasáhnout do mechanismů vývoje, plasticity a adaptace na epigenetické a vnitřní vlivy.
Experimentální a analytický přístup poznání umožňuje využít získané vědomosti pro prevenci, diagnostiku, terapii a rehabilitaci lidského organismu.
Cílem studia ve studijním programu Fyziologie a patofyziologie člověka je připravit studenta tak, aby byl schopen samostatné vědecké práce nutné pro objasňování fyziologických a patofyziologických mechanismů, které mohou být příčinou závažných klinických onemocnění.
-
Studijní povinnosti jsou dány Individuálním studijním plánem (ISP) vypracovaným studentem spolu se školitelem (popřípadě konzultantem) na základě anotace předkládané v rámci přijímacího řízení. Plnění ISP kontroluje a schvaluje školitel a garant studijního programu. Případnou změnu ISP včetně výměny již schváleného školitele, která je řádně zdůvodněná, musí schválit OR, garant programu a děkan příslušné fakulty.
- Student musí mít zápočty alespoň ze tří kurzů vybraných z aktuálních seznamů kurzů vypsaných v rámci Biomedicíny. Jeden z kurzů může být absolvován v zahraničí. Pokud absolvuje jako vyučující výuku v rozsahu předmětu magisterského studia, může mu být uznán Kurz fyziologie a patofyziologie člověka.
- Jazyková zkouška z angličtiny (D0400003)
- Úspěšné absolvování státní doktorské zkoušky (D0400001)
- Aktivní účast na národních a zahraničních vědeckých konferencích
-
Požadavky na absolvování stáží
OR doporučuje absolvování zejména zahraničních stáží, které by v souhrnu měly trvat alespoň 1 měsíc.
-
B90054 Elektrofyziologické metody v lékařském výzkumu
B90209 Fyzikální interakce krevního oběhu a cévní stěny a současné metody jejich studia
B90044 Vybrané problémy endokrinologie a metabolismu
B90275 Biomedicine and Biotechnology
B90276 Jak být pánem a ne otrokem klinického výzkumu -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
- zápočty alespoň ze tří kurzů
- zkouška z anglického jazyka (D0400003)
- jedna publikace v impaktovaném časopise (pouze práce in extenso, ne abstrakt, ne letter to the editor, ne kazuistika), u dokládaných prací uvést IF
- literární přehled k tématu disertace s navazující vědeckou hypotézou a cíli práce (15–20 stran)
Doba mezi podáním žádosti a samotným termínem konání je obvykle 2–3 měsíce.
Předmětem státní doktorské zkoušky jsou tematické okruhy fyziologie a patofyziologie člověka. Ze zkušebních otázek 14 tematických okruhů jsou vytvořeny trojice kombinací. Doktorand se tak může zaměřit na tematické okruhy vycházející z ISP a vymezené školitelem. Při zkoušce jednu z kombinací (trojici) zvolí a otázky z přiřazených okruhů si losuje. Čtvrtá otázka vychází z písemné rešerše a metodologie vědecké práce. Doktorand si vybere předem danou trojici a otázky si losuje.
-
Literární přehled (rešerše) – základní informace
Literární přehled není autoreferát. Literární přehled je text, jehož cílem je vytvořit kritický přehled současných znalostí o nějakém konkrétním tématu. Literární přehled je obvyklou součástí vědecky orientované literatury a často předchází tvorbě návrhů výzkumných projektů a výběru vhodné metodiky. Jejím základním cílem je přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury o daném tématu a poskytuje podklady, z nichž je možné vyhodnotit oprávněnost navrženého budoucího výzkumu.
Literární přehled však není souborem odborných informací poskládaných bez ladu a skladu. Dobrý literární přehled je charakterizován:
- logickým tokem myšlenek, tj. jednotlivé odstavce by na sebe měly logicky navazovat
- relevantními bibliografickými odkazy v konzistentním a vhodném formátu
- správným použitím odborné terminologie
- nezaujatým a uceleným přehledem dosavadního výzkumu dané problematiky
- syntézou předložených informací.
Syntéza předložených informací je nejobtížnější částí literárního přehledu a předpokládá, že se autor v dané problematice dobře orientuje. Syntéza poskytuje novou interpretaci starých poznatků či kombinuje nové poznatky se starými. Může načrtnout intelektuální vývoj v daném oboru, navrhovat směry, kudy by se nový výzkum mohl ubírat – měla by se stát podkladem pro vědeckou hypotézu autorovy práce. Literární přehled by měl vyústit v jasné a stručné stanovení hypotézy (předpokladu co chce autor prokázat) a cíle práce (jakým způsobem autor hypotézu prokáže nebo zamítne).
Proto závěr textu obsahuje návrh hypotézy (stručně) a cíle řešení.
Rozsah je 15 až 20 stran.
Úprava:
- Titulní strana – viz vzor
- Písmo – Times New Roman 12
- Řádkování 1–1,5
- Očíslovat stránky
-
Literatura: očíslovat, odkazy uvádět jednotně včetně citací v textu – pokud je 1 autor – Autor 1., 1989, pokud jsou autoři 2, uvádějí se oba a rok, u tří a více autorů se uvádí Autor J. et al., rok
Vypracovaný literární přehled je třeba v elektronické formě (e-mailem ve formátu docx) odevzdat společně s přihláškou a ostatní dokumentací na Oddělení Ph.D. studia. Není nutné jej tisknout. Tištěnou verzi (po korektuře doc. Marešové) přinese student až ke státní doktorské zkoušce.Literární přehled nemusí být svázaný. Oborová rada akceptuje volné (očíslované) listy formátu A4. Tisk může být oboustranný.
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
-
Principy fyziologických regulací
- Fyziologie buňky
- Vnitřní prostředí a obranné funkce organismu
- Kardiopulmonální systém a jeho význam pro udržení homeostázy
- Patofyziologie kardiopulmonálního systému
- Přeměna látek a forem energií
- Vylučovací systémy organismu a jejich poruchy
- Endokrinní regulace a její poruchy
- Krev a dýchání
- Smyslové informační vstupy
- Výkonné funkce nervstva a jejich poruchy
- Fyziologie a patofyziologie chování, biorytmy
- Vývojová fyziologie
- Gastrointestinální trakt
Kombinace okruhů:
1,4,14
2, 5, 13
3, 7, 12
4, 7, 11
5, 6, 11
6, 8, 12
7, 10, 14
8, 14, 2
9, 5, 10
10, 2, 4
11, 8, 1
12, 8, 2
13, 14, 7
14, 9, 2
1. Principy fyziologických regulací
1.1. Zásobení tkání kyslíkem
1.2. Isotonie, isoosmie a isohydrie, hospodaření vodou a ionty
1.3. Řízení metabolických dějů v organizmu
1.4. Celkové a lokální řízení krevního tlaku a cirkulace
1.5. Řízení příjmu potravy a vody, pasáž GIT, mikce, defekace
1.6. Řízení dýchání
1.7. Interakce nervový – endokrinní – imunitní systém – psychoneuroendokrinoimunologie
1.8. Lokální, systémové a celotělové řízení fyziologických dějů
1.9. Šok 1.10. Stres
1.11. Látkové a nervové regulační procesy v organizmu
1.12. Hlad a žízeň
1.13. Multiorgánové selhání při sepsi
1.14. Mechanismy adaptace na zevní prostředí
1.15. Genetická podmíněnost chorob
2. Fyziologie buňky
2.1. Funkce buněčné membrány a mezibuněčných kontaktů
2.2. Membránové transportní systémy
2.3. Iontové a vodní kanály
2.4. Intracelulární signální systémy
2.5. Funkce buněčných organel
2.6. Životní cyklus buňky
2.7. Autokrinní a parakrinní informace a komunikace
2.8. Genová exprese a buněčná diferenciace
2.9. Apoptóza a nekróza
2.10. Buněčné receptory a jejich poruchy
2.11. Membránové potenciály
2.12. Srovnání excitace a kontrakce hladkého a kosterního svalu
3. Vnitřní prostředí a obranné funkce organismu
3.1. Tělní tekutiny
3.2. Homeostáza
3.3. Mimobuněčná hmota
3.4. Vnitřní prostředí CNS
3.5. Regulace extracelulární koncentrace draslíku a sodíku
3.6. Imunitní mechanismy a jejich poruchy
3.7. Stáří a stárnutí
3.8. Poruchy acidobazické rovnováhy
3.9. Význam vápníku v organizmu
4. Kardiopulmonální systém a jeho význam pro udržení homeostázy
4.1. Krevní a lymfatický oběh
4.2. Mechanismus srdeční kontrakce a relaxace
4.3. Srdeční automacie a elektrická činnost srdce
4.4. Srdce jako pumpa, srdeční revoluce
4.5. Kardiovaskulární regulační mechanismy
4.6. Koronární oběh
4.7. Krevní oběh mozkem, splanchnickou oblastí, kůží, svalstvem
4.8. Průtok krve placentou a fetální oběh
4.9. Plicní cirkulace
4.10. Význam cirkulace pro renální funkce
4.11. Krátkodobá a dlouhodobá regulace TK
5. Patofyziologie kardiopulmonálního systému
5.1. Adaptace srdečního svalu na pracovní zatížení
5.2. Remodelace myokardu a stěny cévní
5.3. Srdeční selhání – stunning a hibernace
5.4. Základní poruchy srdečního rytmu
5.5. Arteriální hypertenze
5.6. Hypertenze, kolaps, oběhový šok
5.7. Poruchy tvorby a vedení vzruchu v srdci
5.8. Vrozené vady srdeční, chlopenní vady
5.9. Mechanismus vzniku aterosklerózy a jejích komplikací
5.10. Ischemická choroba srdeční
5.11. Plicní hypertenze a cor pulmonale
5.12. Hypoxie a její druhy
6. Přeměna látek a forem energií
6.1. Tkáňové dýchání
6.2. Termoregulační mechanismy
6.3. Přehled metabolických funkcí jater
6.4. Regulace glykémie
6.5. Formy cirkulujících lipidů a jejich metabolismus
6.6. Kvantitativní a kvalitativní poruchy výživy
6.7. Metabolismus proteinů
6.8. Poruchy metabolismu sacharidů
7. Vylučovací systémy organismu a jejich poruchy
7.1. Systémy a orgány podílející se na vylučování
7.2. Úloha ledvin a dýchacího systému při udržování acidobazické rovnováhy a vylučování H+
7.3. Úloha hormonů a vnitřního prostředí při vylučování vody ledvinami
7.4. Regulace vylučování draslíku, sodíku, fosfátů a vápníku ledvinami
7.5. Mikce a její poruchy
7.6. Příčiny a důsledky porušení koncentrační schopnosti ledvin
7.7. Akutní renální selhání
7.8. Chronické selhání ledvin
7.9. Tubulární defekty
7.10. Funkce glomerulu a její poruchy
8. Endokrinní regulace a její poruchy
8.1. Obecné principy humorálních regulací
8.2. Postavení hypotalamo-hypofyzárního systému v regulaci periferních žláz
8.3. Metabolické a fyziologické důsledky poruch funkce nadledvin
8.4. Reprodukční endokrinologie
8.5. Patofyziologie štítné žlázy
8.6. Kalciofosfátový metabolismus a jeho hormonální regulace
8.7. Patogeneza DM I. a II. a poruch glukózové tolerance
8.8. Poruchy růstu a sexuální diferenciace
9. Krev a dýchání
9.1. Krev a krvetvorné orgány
9.2. Hemostáza a její poruchy
9.3. Hemoglobin (ontogenetické typy a funkční deriváty)
9.4. Centrální regulace dýchání
9.5. Vliv periferních receptorů na regulaci dýchání
9.6. Plicní ventilace
9.7. Vztah ventilace/perfuze
9.8. Transport plynů krví
9.9. Patologické formy dýchání
9.10. pH krve a nárazníkové systémy
9.11. Regulace orgánového prokrvení
10. Smyslové informační vstupy
10.1. Zrak a jeho poruchy
10.2. Poruchy rovnováhy
10.3. Sluch a jeho poruchy
10.4. Poruchy chuťových a čichových vjemů
10.5. Hluboké čití
10.6. Bolest
10.7. Somestetické vnímání a jeho poruchy
10.8. Funkce receptorových buněk
10.9. Centrální projekce smyslových informací
11. Výkonné funkce nervstva a jejich poruchy
11.1. Typy svalů, svalová kontrakce
11.2. Motorické projevy a jejich poruchy
11.3. Centrální mechanismy řízení hybnosti a jejich poruchy
11.4. Autonomní nervový systém a jeho poruchy
11.5. Poruchy periferního nervstva
11.6. Syndromy z porušení míchy
11.7. Syndrom nitrolební hypertenze
12. Fyziologie a patofyziologie chování, biorytmy
12.1. Spánek a jeho poruchy
12.2. Biorytmy, mechanismy, projevy, poruchy
12.3. Rytmické projevy endokrinních funkcí
12.4. Paměť a její poruchy
12.5. Proces učení
12.6. Motivace a instinkty
12.7. Funkce mozkové kůry, mozková kůra u člověka
12.8. Vědomí a jeho poruchy
12.9. Vzestupný a sestupný systém retikulární formace
12.10. City a emoce
12.11. Degenerativní poruchy mozku, Alzheimerova choroba
13. Vývojová fyziologie
13.1. Základní etapy ontogeneze, kritické vývojové periody
13.2. Význam perinatálního období a období odstavu pro vývoj jedince
13.3. Ontogeneza vývoje homeostázy
13.4. Puberta
13.5. Vývoj endokrinního a reprodukčního systému
13.6. Změny funkcí organismu v průběhu stárnutí, teorie mechanismů stárnutí
14. Gastrointestinální trakt
14.1. Zpracování potravy v ústech, regulace sekrece slin
14.2. Fyziologie a patofyziologie polykání
14.3. Žaludek, regulace motility a sekrece
14.4. Funkce a patologie tenkého střeva
14.5. Funkce pankreatu, činnost jater
14.6. Tlusté střevo, pohyby, sekrece, resorpce, defekace
14.7. Přehled motility GIT
14.8. Přehled řízení jednotlivých funkcí GIT
14.9. Mechanismy řízení příjmu potravy a jejich poruchy
Doporučená literatura
Lékařská fyziologie, O. Kittnar a kol., Grada 2011
Přehled lékařské fyziologie, Ganong, Galén 2005
Atlas fyziologie člověka, S. Silbernagl, A. Despopoulos, Grada 2016
Atlas patofyziologie, S. Silbernagl, F. Lang, Grada 2012
Atlas fyziologických regulací, O. Kittnar, M. Mlček, Grada 2009
Jakákoliv cizojazyčná učebnice fyziologie a patofyziologie člověka -
-
Požadavky na publikační činnost
- Vypracování literárního přehledu
- Publikace minimálně 2 prací s IF
-
- Státní doktorská zkouška (D0400001)
- Nejméně dvě původní práce, které se týkají tématu disertační práce se souhrnným impaktem alespoň jedna. U dokládaných prací uvést IF.
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Imunologie*
- Platnost akreditace: 27. 11. 2029
-
doc. RNDr. Magdaléna KRULOVÁ, Ph.D.Katedra buněčné biologie PřF UKViničná 7128 00 Praha 2tel.: 221 951 755e-mail:Kontaktní osoba:RNDr. Nataša Šebková, Ph.D.Katedra buněčné biologie PřF UKViničná 7128 00 Praha 2tel.: 221 951 794e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Imunologie je dynamicky se vyvíjející obor integrující poznatky molekulární a buněčné biologie, fyziologie, reprodukční imunologie, histologie i funkční morfologie (v kontextu evoluce i ontogenese) do jediného celku, jehož pojítkem je imunitní systém. Ten je soustavou molekul, buněk a tkání podílejících se na imunitní odpovědi. Témata jako transplantace, alergie, imunitní nedostatečnost, autoimunita, imunosuprese, imunoterapie, či protinádorová imunita jsou typickými oblastmi zájmu imunologů. Imunologie pokrývá všechny úrovně biologického poznání od molekul (cytokiny, imunoglobuliny, receptory, signalizační molekuly), přes buňky (celá plejáda imunokompetentních buněk), celé organismy (zde jsou často využívány transgenní zvířecí modely) i společenstva (frekvence různých alel genů regulujících imunitní odpověď, evoluce imunitních mechanismů). Samostatnou emancipovanou součástí imunologie je imunologie klinická, pro kterou je objektem bádání imunitní systém člověka a poznání mechanismů jeho fungování vede k vývoji případných terapeutických aplikací.
-
Cílem studia je pokročilé vzdělání v imunologii. Studenti by si měli osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopni řešit svůj vědecký problém, měli by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byli konkurenceschopnými kandidáty na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku.
- Student musí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních 3 let studia. Při přípravě návrhu individuálního studijního plánu (ISP) ke schválení oborovou radou ve studijním informačním systému Univerzity Karlovy (SIS) by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny tři studijní povinnosti.
Všichni studenti musejí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel Grantové agentury České republiky.
- Studenti si z níže uvedeného seznamu vyberou alespoň dvě studijní povinnosti. Studenti mohou konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro ně vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.
Přednášky
- Protein dynamics in development and cancer
- Innate immunity
- Advances in Immunology 1
- Immunology
- Immunology – a practical course
- Clinical Cases in Immunology
- Immunology – a systems biology view
- Animal models in immunology
- Evolutionary and ecological immunology
- Molekulární mechanismy evoluce imunity
- Regulační mechanismy imunity (*)
- Viry a imunitní systém hostitele (*)
- Molekulární biologie rakoviny I (*)
- Molekulární biologie rakoviny II
- Fluorescent microscopy in cell biology
- Advances in molecular biology and genetics (Institute of Molecular Genetics of the ASCR, v. v. i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (according to the information for the current academic year)
(*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ
Kurzy
- Zpracování a analýza mikroskopického obrazu v biomedicíně (X00013872), Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
(dle informací pro aktuální akademický rok)
- Mikroskopické metody v biomedicíně (X00012172) ,Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
(dle informací pro aktuální akademický rok)
- Transmision electron microscopy in life sciences, Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
(dle informací pro aktuální akademický rok)
- Pokroky v molekulární biologii a genetice (MPGS0034), Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i.
(dle informací pro aktuální akademický rok)
Další možnosti výběru poskytuje nabídka kurzů oborových rad DSPB Biomedicina (jsou na webu: http://dspb.avcr.cz/oborove-rady/.
Prezentace výsledků
Studenti jsou povinni se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok oborovou radou. Studenti se aktivně podílejí na organizaci konference. V rámci konference studenti prezentují výsledky svých projektů a diskutují metody a otázky společného zájmu. Na konferenci jsou pozváni jak členové oborové rady, tak školitelé.
Doporučuje se aktivní účast na mezinárodních konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.
-
Požadavky na absolvování stáží
Studenti vykonávají část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.
-
MB151P107/ MB151P107E Protein dynamics in development and cancer
MB150P90E Innate immunity
MB150P78 Advances in Immunology
MB150P14E Immunology
MB151C15E Immunology - a practical course
MB151P108 Clinical Cases in Immunology
MB151P103E Immunology - a systems biology view
MB151P99E Animal models in immunology
MB170P84 Evolutionary and ecological imunology
MB151P94 Molekulární mechanismy evoluce imunity
MB150P13 Regulační mechanismy imunity
MB140P72 Viry a imunitní systém hostitele
MB150P89 Molekulární biologie rakoviny I
MB151P96E Fluorescent microscopy in cell biology -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Státní doktorská zkouška je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Zkouška prověřuje to zda student rozumí projektu a testuje jeho/ její orientaci ve vědní oblasti. Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí ve vývojové a buněčné biologii s důrazem na oblasti spojené s projektem. Doporučeným načasováním zkoušky je druhý semestr druhého roku studia nebo první semestr třetího roku, aby zkouška mohla studentovi posloužit jako užitečná zpětná vazba. Odložení zkoušky po 3. roce bez důvodu může mít vliv na výsledek následného ročního hodnocení.
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
A. Imunologie
I. Základní komponenty a principy imunitního systému
Přirozená a specifická imunita
Hematopoeza, vývoj buněk imunitního systému
Vývoj a funkce T lymfocytů
Pomocné T lymfocyty
Cytotoxické T lymfocyty
Vývoj a funkce B lymfocytů
NK a NKT buňky
Dendritické buňky
Vývoj a funkce myeloidních buněk
Ontogeneze imunity
Lymfatické orgány
Imunitní systém kůže
Mukózní imunitní systém
Základní rysy protilátkových odpovědí
Základní rysy reakce antigenu s protilátkou, afinita a avidita
Reakce imunitního systému na zánět
Mechanismy eliminace autoreaktivních lymfocytů
Imunologická paměť
Regulace imunitní odpovědi – obecné principy
Regulační (supresorové) T lymfocyty
Regulace imunitní odpovědi pomocí protilátek; idiotypová síť
Regulace imunitních reakcí pomocí nervového a endokrinního systému
Fylogeneze imunity
Mechanismy imunologické tolerance
Vztah a spolupráce přirozené a specifické imunity
Mechanismy humorální a celulární cytotoxicity
II. Molekulární mechanismy imunitních dějů
Antigenně nespecifické (přirozené) obranné mechanismy (receptory, efektorové mechanismy)
Buněčné složky přirozené imunity a jejich funkce
Rozpoznávání mikroorganismů buňkami a molekulami přirozené imunity
Proteiny a peptidy s antimikrobní aktivitou
Antigenně specifické receptory lymfocytů – struktura a funkce
Struktura a exprese genů kódujících imunoglobuliny a T buněčné receptory
Vývoj B lymfocytů a selekce repertoáru jejich receptorů – molekulární mechanismy
Vývoj T lymfocytů a selekce repertoáru jejich receptorů – molekulární mechanismy
Buňky prezentující antigen – molekulární mechanismy jejich funkce
Zpracování a prezentace antigenů T lymfocytům
Mechanismy přenosu signálu povrchovými receptory lymfocytů; „pozitivní“ a „negativní“ signály; „aktivace“ T a B lymfocytů
Struktura a funkce sekretovaných imunoglobulinů
Reakce antigenu s protilátkou
Struktura a funkce MHC glykoproteinů
Biologický význam polymorfismu MHC glykoproteinů
Adhezivní molekuly leukocytů
Kostimulační molekuly
Mechanismy recirkulace lymfocytů, „homing“
Efektorové mechanismy buněčné imunity
Efektorové mechanismy humorální imunity
Efektorové mechanismy cytotoxických T lymfocytů a NK buněk
Struktura a funkce základních Fc receptorů
Struktura a funkce komplementových receptorů
Cytokiny, chemokiny a další rozpustné imunoregulační molekuly
Struktura a funkce receptorů pro cytokiny
Komplementová kaskáda; regulace komplementového systému
III. Fyziologické a patofyziologické aspekty imunity
Mechanismy vzniku zánětu; mediátory zánětu
Lokální a slizniční imunita – základní charakteristiky, rozdíly od systémových reakcí
Imunologický význam kojení
Imunodeficity – příčiny, typy, principy terapie
Primární imunodeficity
Získané (sekundární) imunodeficity
Imunopatologické reakce doprovázející fyziologické imunitní odpovědi
Autoimunitní onemocnění – příčiny, typy, terapie
Autoimunitní onemocnění způsobená převážně protilátkami
Autoimunitní onemocnění způsobená převážně T lymfocyty
Orgánově specifické autoimunitní choroby
Orgánově nespecifické autoimunitní choroby
Imunopatologické reakce (přecitlivělosti) obecně: typy, mechanismy, možnosti terapie
Imunopatologické reakce s převažující úlohou IgE
Imunopatologické reakce s převažující úlohou IgG a IgM
Imunopatologické reakce založené na imunokomplexech
Imunopatologické reakce oddáleného typu
Lymfoproliferativní onemocnění
Mechanismy protiinfekční imunity (specifika pro různé typy patogenů)
Imunopatologické důsledky obrany proti infekci
Mechanismy úniku mikroorganismů před imunitními reakcemi
Mechanismy tkáňového poškození patogeny a imunopatologickými reakcemi
Protinádorová imunita-nádorové antigeny, mechanizmy
Mechanizmy úniku nádorů imunitě
Imunoterapie – základní principy a přístupy (stimulace, suprese)
Antigenně specifická imunomodulační terapie (vakcíny, pasivní imunizace, specifická imunosuprese)
Adjuvancia a mechanismy jejich působení
Experimentální modely imunopatologických stavů
Transplantační imunologie – principy, terapeutické přístupy
Xenotransplantace
Imunologicky privilegovaná místa
Imunologický vztah matky a plodu
Reakce štěpu proti hostiteli
IV. Metody
Příprava a charakterizace protilátek
Základní separační techniky (chromatografické, elektroforetické)
Interakce antigenu s protilátkou, afinita, avidita a jejich měření, kvalitativní a kvantitativní průkaz
Principy a použití radioimunochemických a enzymoimunologických metod
Monoklonální protilátky – příprava, vlastnosti, použití, terapie
Metody přípravy a analýza různých typů leukocytů
Průtoková cytofluorometrie: principy a použití
Imunohistologické a imunocytologické techniky
Detekce autoprotilátek
Kultivace a stimulace buněk in vitro
Funkční metody studia B lymfocytů
Funkční metody studia T lymfocytů
Funkční metody studia fagocytů
Metody typizace MHC (HLA) antigenů
Mutantní, transgenní a „knock-out“ myši – použití v imunologii
B. Molekulární a buněčná biologie
I. Viry a priony1) obecná charakteristika virů (nebuněčnost, závislost na živé buňce, struktura)
2) vlastnosti RNA virů (struktura virionů, zástupci, strategie využívání RNA, patogeny)
3) DNA viry (struktura virionů, zástupci, patogeny, onkoviry, typy uspořádání DNA)
4) retroviry (struktura virionů, životní cyklus, reverzní transkripce, onkogenní viry)
5) HIV (virion, životní cyklus, mechanismus AIDS, principy chemoterapie)
6) priony (mechanismy vzniku infekčních prionů, epidemiologie prionových chorob)
II. Rozdíl mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou
7) rozdíly v organizaci genetického aparátu (počet genů, jaderná membrána, struktura chromozómů)
8) kompartmentace vnitřního prostoru (organely, cytoskelet, metabolismus, buněčná stěna)
9) vznik eukaryotní buňky (endosymbiotická teorie, genomy organel, evoluce metabolismů)
III. Biochemie buňky
10) typy chemických vazeb v buňce (kovalentní, iontová, vodní můstky, van der Waalsovy, hydrofobní)
11) mastné kyseliny a steroidy (nasycené a nenasycené, deriváty, hormony)
12) aminokyseliny (struktura, typy a vlastnosti postranních řetězců, peptidická vazba, S-S můstky)
13) nukleotidy (struktura, principy párování, cyklické verze)
14) enzymy (principy katalýzy, aktivační energie, reakční rovnováha, příklady enzymů, regulace)
16) oxidace a redukce (princip, NAD a NADP, oxidoredukční systémy, donory a akceptory e-)
17) ATP (struktura, AMP, ADP, hydrolýza, místa a mechanismy syntézy)
18) glykolýza (lokalizace, fermentace, propojení s Krebsovým cyklem)
19) Krebsův cyklus (lokalizace, logika, produkty, propojení s dýchacím řetězcem)
20) dýchací řetězec (lokalizace, logika, komplexy, konečné produkty)
IV. Bílkoviny
21) primární struktura proteinů (kde a jak vznikají, S-S můstky, vliv na vyšší struktury)
22) sekundární struktura proteinů (a helix a b list, proteinové domény)
23) terciární struktura proteinů (mechanismy sbalování, chaperony)
24) kvartérní struktura proteinů (logika tvorby a příklady proteinových komplexů, self-assembly)
25) metabolický obrat proteinů (proteosyntéza vs. degradace, proteazómy)
26) postranslační modifikace bílkovin (glykosylace, fosforylace, acylace, prostetické skupiny)
27) membránové proteiny (místo vzniku, typy asociace s membránou, příklady)
28) protilátky (typy struktur, princip vazby na antigen, avidita vs. afinita)
V. Obecné principy molekulární genetiky
29) struktura a funkce DNA (dvojšroubovice, antiparalelita, nukleotidy, princip párování, lokalizace)
30) rozdíl mezi DNA a RNA (nukleotidy, struktura, typy, vlastnosti)
31) chromozómy (struktura, funkce, centromery, telomery, homologní, typy chromatinu, nukleozóm)
32) replikace DNA (lokalizace, princip, enzymy, vedoucí a opožďující vlákno, problém konců)
33) mitóza (fáze, mitotické chromozómy, regulace, ploidie, cykliny)
34) meióza (homotypické a heterotypické dělení, ploidie, logika redukce chromozomů, rekombinace)
35) reparace DNA (proč? a jak?, thyminové dimery, zlomy, depurinace a deaminace, telomeráza)
36) rekombinace (homologní rekombinace, meióza – crossing over, VDJ rekombinace)
37) transkripce (polymerázy, lokalizace, typy RNA, regulace, komplementarita)
38) mRNA (rozdíl eukaryota vs. prokaryota, struktura, čepička, poly-A konec, sestřih)
39) translace (tRNA, ribozóm, aminoacyl-tRNA syntetázy, logika, lokalizace, genetický kód)
40) regulace genové exprese (proč?, úrovně regulace, promotory, enhancery, silencery, stav chromatinu)
41) genomy (počty genů v genomech, evoluce genomů, kódující a nekódující sekvence)
VI. Struktura a funkce buňky
42) struktura membrány (dvojvrstevnost, amtipatie, laterální difůze, fosfolipidy, steroidy, proteiny)
43) funkce membrány (semipermeabilita, kompartmentace, asymetrie, transportéry, receptory)
45) logika buněčné kompartmentace (typy organel, topologický vztah mezi membránovými organelami)
46) jaderná membrána (transport jádro-cytosol, jaderný pór, vztah k ER, dynamika během mitózy, laminy)
47) mitochondrie (DNA, elektron transportní řetězec, uncoupling proteiny, protonový gradient)
49) endoplasmatické retikulum (drsné vs. hladké, postranslační modifikace proteinů, syntéza lipidů)
50) signální sekvence proteinů (logika adresování bílkovin, SRP, mechanismus transportu přes membránu)
51) Golgiho systém (lokalizace, funkce, glykosylace, sorting molekul do různých destinací)
52) lysozómy (endocytóza, klatrin, kyselé pH, hydrolázy, manóza 6-fosfát receptor
53) endocytóza a exocytóza (princip, endozómy – časné, klatrin, recyklující, pozdní, regulace exocytózy)
54) MHC I a ER (mechanismus plnění MHC I peptidy, transportéry peptidů, transport k plasm. membr.)
55) MHC II a endozómy (mechanismus plnění MHC II peptidy, invariantní řetězec, pozdní endosomy)
56) srovnání jednotlivých typů cytoskeletu (logika stavby, shody a odlišnosti ve struktuře a funkci)
57) mikrotubuly (tubulin, a, b, g , + a – konec, centriola, dělící vřeténko, typy mikrotubulů, funkce)
58) mikrofilamenty (aktin, + a – konec, struktura, membránový aktin, svalový aktin, myoziny)
59) intermediální filamenta (buněčná specifita, stavba, keratiny, vimentin, desmin, neurofilamenta, laminy)
60) molekulární motory (kineziny, dyneiny, myoziny, kde využity, jak poháněny, mechanismus pohybu)
VII. Mezibuněčná signalizace
61) typy mezibuněčné signalizace (autokrinní, parakrinní, endokrinní, závislé na buň. kontaktu, synaptické)
62) typy receptorů (povrchové vs. intracelulární, kinázy, cyklázy, iontové kanály, asociované molekuly)
63) typy signalizačních molekul (oxid dusnatý, oxid uhelnatý, steroidy, peptidy, proteiny, prostaglandiny…)
64) typy druhých poslů (cyklické GMP a AMP, Ca2+, diacylglycerol, inositol fosfáty)
65) typy signalizačních drah (receptory spojené s G-proteiny, iontovými kanály, kinázovou aktivitou)
66) receptory spřažené s G-proteiny (trimerní G-protein, struktura receptorů, cAMP, cGMP, PKA, diacylglycerol, fosfolipáza C-b, IP3, Ca2+, PKC, kalmodulin)
67) receptory využívající enzymatickou aktivitu (receptorové tyrosin-kinázy, tyrosin-kinázy asociované s receptory, receptorové tyrosin-fosfatázy, receptorové serin/threonin-kinázy, receptorové guanylyl-cyklázy)
68) přenos signálu pomocí protein-tyrosinkináz (receptorové PTK, autofosforylace, dimerizace, SH2 domény, adaptorové proteiny, kinázy rodiny Src, PLC-g, Ras proteiny, MAP- kinázová dráha, PI 3-kináza)
VIII. Buněčný cyklus a programovaná buněčná smrt
69) definice buněčného cyklu (G1, G2, M, S fáze, interfáze, modifikace, délka)
70) regulace buněčného cyklu (kontrolní body, příklady sensorů – Rb protein a p53, Cdk, cykliny)
71) maligní zvrhnutí (mechanismy vzniku rakovinné buňky, klíčové faktory a molekuly)
72) apoptóza (definice, apoptóza vs. nekróza, kaspázy, role mitochondrií, Fas, Bcl-2, fosfatidylserin)
73) apoptóza v imunitním systému (mechanismus cytotoxicity, negativní selekce, makrofágy a apoptotická tělíska)
IX. Mezibuněčné interakce
74) mezibuněčná spojení (pevná spojení, adhezivní spojení, desmosomy, hemidesmosomy, gap junctions, konexiny)
75) mezibuněčná adheze (cadheriny, cateniny, CAM, selektiny, desmosomy, gap junctions)
76) extracelulární matrix (fibroblasty, glykosaminoglykany, hyaluronany, proteoglykany, kolageny, fibronektin, laminin, metaloproteázy, integrity, FAK)
X. Metody
77) sekvenování nukleových kyselin (mechanismy, typy, tzv. automatický sekvenátor)
78) RNA interference (malé interferující RNA, umlčování genové exprese)
79) gene array (fluorescenční značení DNA, izolace RNA a reverzní transkripce, hybridizace)
80) FACS (princip průtokové cytofluorometrie, sortování, aplikace)
81) hybridomová technologie (imunizace, myelomová buňka, selekce
82) centrifugace (rovnovážná, gradientová, separace organel, určování molekulových hmotností)
83) chromatografie (princip, typy, afinitní chromatografie s využitím protilátek)
84) isoelektrická fokusace a SDS-elektroforéza
85) hmotnostní spektrometrie (použití, výhody, omezení)
86) detekce DNA a RNA (fluorescenční a radioaktivní sondy, in situ hybridizace)
87) bloting (typy membrán, Southern, Northern a Western blotting)
88) klonování DNA (restrikční endonukleázy, vektory, amplifikace)
89) PCR (logika, princip, termostabilní DNA polymerázy, primery, real time PCR)
90) x-ray krystalografie (proč krystalizace proteinů, logika určení 3D struktury bílkovin)
91) kvasinkový dvouhybridní systém (použití, logika, omezení)
92) transgenní, knock-out a knock-in organismy (ES buňky, homologní rekombinace, využití)
93) světelná mikroskopie (rozlišovací schopnost, fluorescenční mikroskopie, konfokální mikroskopie)
94) elektronová mikroskopie (rozlišovací schopnost, skenovací vs. transmisní, výhody, nevýhody)
95) GFP (logika, in vivo studie, fúzní proteiny, odstíny, FRAP, FRET)
-
Požadavky na publikační činnost
Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WOS (optimálně s IF nad mediánem oboru), přičemž alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). V individuálních výjimečných a jasně zdůvodněných případech může oborová rada rozhodnout jinak. Typickým příkladem zde může být jediná excelentní prvoautorská publikace.
-
Disertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda uchazeč získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.
Disertační práce obsahuje:
a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.
b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu.
c) Metody a výsledky – V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.
d) Diskuse – Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.
e) Shrnutí – shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.
f) Doprovodné oddíly – seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracích, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.
g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.
Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.
Oborová rada nevyžaduje autoreferát.
Kardiovaskulární vědy
- Platnost akreditace: 28. 11. 2028
-
prof. MUDr. Petr WIDIMSKÝ, DrSc.III. interní-kardiologická klinika 3. LF UK a FNKVŠrobárova 50100 34 Praha 10tel.: 267 16 2621e-mail:
- Členové oborové rady
-
Charakteristika studijního programu
Program je zaměřen na celou šíři kardiovaskulárního výzkumu. Z klinických oborů jsou jeho součástí kardiologie, dětská kardiologie, kardiochirurgie, angiologie, cévní chirurgie, vaskulární neurologie – a rovněž související obory teoretické i preklinické resp. jejich části zabývající se kardiovaskulárním výzkumem – anatomie, biologie, embryologie, histologie, fyziologie a patofyziologie, lékařská chemie a biochemie, patologie, farmakologie, mikrobiologie, lékařská imunologie, preventivní lékařství a epidemiologie).
Úspěšný absolvent SP „Kardiovaskulární vědy“ má schopnost samostatné vědecké práce v dané oblasti výzkumu – a to na mezinárodní úrovni. Současně má hluboké znalosti z celého rozsahu kardiovaskulární problematiky. Tyto znalosti a schopnosti využije při výzkumné a/nebo pedagogické činnosti a v klinických oborech též v klinické praxi.
Absolventi se na trhu práce uplatní jako akademičtí pracovníci univerzit, vědečtí pracovníci jiných výzkumných institucí, vedoucí pracovníci firem v privátní sféře (se zaměřením na kardiovaskulární choroby), vedoucí lékaři a primáři v klinické praxi.
-
Návrh témat disertačních prací
Níže uvedená širší témata budou specifikována jednotlivými členy oborové rady a návazně pak i jednotlivými školiteli.
Akutní koronární syndromy
Srdce a mozkové cévní příhody
Tromboza a kardiovaskulární systém
Získané a dědičně choroby myokardu a perikardu
Srdeční selhání
Poruchy srdečního rytmu
Onemocnění periferních tepen
Tromboembolická nemoc
Chlopenní vady
Vrozené srdeční vady
Epidemiologie kardiovaskulárních chorob
Preventivní kardiologie
Esenciální a sekundární hypertenze
Srdce a ledviny
Genetický podklad kardiovaskulárních chorob
Dětská kardiologie a kardiochirurgie
Vasa a nervi vasorum
Diabetes a kardiometabolická onemocnění
Kardiovaskulární stárnutí
Kardiovaskulární zobrazovací metody
Ateroskleróza, lipidologie a vaskulární biologie
Plicní hypertenze a pravostranné srdeční selhání
Srdeční selhání a oběhové podpory
Kardiovaskulární farmakoterapie
Žádoucí a nežádoucí účinky farmak na kardiovaskulární systém
Anatomie a fyziologie oběhového systému
Vývoj kardiovaskulárního systému a jeho poruchy. -
Student doktorského programu je povinen přistupovat aktivně k řešeným úkolům, dodržovat školitelem
stanovený harmonogram. Školitele pravidelně písemně informuje o průběhu studia a konzultuje s ním dosažené
výsledky. Zajímá se o aktuální poznatky související s tématem studia, studuje odbornou literaturu, sleduje
prezentace na významných mezinárodních konferencích.
Konkretizace rámcových povinností:
1. ročník studia (prezenční i kombinovaná forma): (a) úspěšné složení zkoušky z angličtiny (D0400003), (b) důkladné
studium odborné literatury a napsání přehledného článku o problematice, kterou se ve svém studiu zabývá,
odeslání tohoto článku do recenzovaného časopisu k publikaci (vč. recenzovaných tuzemských časopisů). Bez
splnění těchto dvou podmínek nemůže student postoupit do dalšího ročníku a studium bude klasifikováno „C“
a bude ukončeno. Dále během prvního ročníku student absolvuje kurz prezentačních dovedností nebo jiný kurz
zaměřený na prezentaci vědeckých výsledků.
2.– 3. ročník (prezenční forma) resp. 2.– 4. ročník (kombinovaná forma): intenzivní výzkumná práce na dané
problematice, přednesení vlastních výsledků v angličtině nejméně na jednom mezinárodním kongresu či
konferenci. Na závěr této části studia absolvování státní zkoušky (D0400001)
4. ročník (prezenční forma) resp. 5. ročník (kombinovaná forma): analýza a publikace získaných výsledků
v mezinárodním časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (student je prvním autorem nejméně jednoho
článku s vlastními výsledky, publikovaného in extenso), sepsání a obhajoba doktorské disertační práce (D0400002).
V konkrétně odůvodněných případech na písemnou žádost studenta může být studium (kombinovaná forma)
prodlouženo až do celkového trvání 8 let. V takovém případě je na konci každého akademického roku
školitelem a oborovou radou posouzeno, zda student ve svém studiu konkrétně pokročil. Pokud v průběhu
kteréhokoli akademického roku student neprokáže žádnou konkrétní aktivitu, bude mu studium ukončeno. -
Požadavky na absolvování stáží
Níže uvedené povinnosti A, B, C si student naplánuje po dohodě se školitelem tak, aby nejméně jednu z nich
splnil v každém roce studia, tzn., že nejdéle do konce 4. ročníku bude mít všechny splněné.
A) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na zahraničním pracovišti, zabývajícím se kardiovaskulárním výzkumem.
B) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na špičkovém tuzemském pracovišti, zabývajícím se kardiovaskulárním
výzkumem.
C) Absolvování nejméně dvou povinně volitelných kurzů (možnost volby z těchto kurzů: Metodologie
experimentálního a klinického výzkumu, Teoretické základy výzkumu kardiovaskulárních nemocí,
Biomedicínská statistika vč. databází a metaanalýz, To nejlepší z klinického kardiovaskulárního výzkumu).
Dobrovolnou možností je stáž D:
D) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na ústavu či klinice opačného zaměření než je mateřské pracoviště studenta: tzn. studenti
primárně zařazení na teoretických či preklinických ústavech absolvují nejméně 1 měsíční stáž na klinickém pracovišti
s kardiovaskulárním zaměřením (dle vlastní volby) a naopak studenti primárně zařazení na klinikách absolvují nejméně 1
měsíční stáž v teoretickém či preklinickém ústavu (dle vlastní volby). -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Bude se jednat o dvojice otázek, z nichž jedna bude z preklinických a teoretických oborů a jedna z klinických oborů.
Ke státní doktorské zkoušce se student může přihlásit tehdy, pokud splnil výše uvedené povinnosti 1.- 3.
ročníku (prezenční forma) resp. 1.– 4. ročníku (kombinovaná forma). -
Požadavky na publikační činnost
1. ročník studia: sepsání přehledového článku do recenzovaného časopisu a jeho odeslání k publikaci (student
je prvním autorem). Tímto způsobem student prokáže způsobilost studovat odbornou literaturu a získané
vědomosti syntetizovat a srozumitelným způsobem zpracovat. V případě nesplnění bude studium ukončeno
na konci 1. ročníku.
2. ročník: prezentace (přednáška nebo poster, nemusí nutně obsahovat vlastní výsledky, může jít o přehledné
sdělení, kasuistiku apod.) v angličtině na vědecké konferenci či kongresu
3. (4.) ročník: prezentace vlastních výsledků na mezinárodním kongresu či konferenci (první autor),
spoluautorství nejméně 1 článku in extenso v časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5.
4. (5.) ročník: druhá prezentace vlastních výsledků na mezinárodním kongresu (první autor), in extenso
publikace článku s hlavními výsledky svého výzkumu v časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (první
autor). -
Analýza a publikace získaných výsledků v mezinárodním časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (student je prvním autorem nejméně jednoho
článku s vlastními výsledky, publikovaného in extenso), sepsání a obhajoba doktorské disertační práce.Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Kineziologie a rehabilitace
- Platnost akreditace: 31. 10. 2028
-
doc. MUDr. Alena KOBESOVÁ, Ph.D.Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN MotolV Úvalu 84150 06 Praha 5tel.: 224 439 264e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Studijní program kineziologie a rehabilitace je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti lidského pohybu. Zájemci o tento SP mohou být absolventi magisterských studijních programů fyzioterapie, absolventi lékařských či zdravotně-sociálních fakult a dalších fakult s biomedicínskými SP se zájmem o vědeckou činnost. Program doktorského studia v kineziologii a rehabilitaci navazuje hlavně na magisterské studium medicíny, fyzioterapie, ergoterapie, a případně dalších magisterských či inženýrských oborů, jejichž vědecké poznatky jsou v praxi v rehabilitaci využívány (např. biomedicínská a klinická technika, biomedicínské inženýrství, protetika, biokybernetika, robotické a informační technologie). SP se zaměřuje na objektivizaci fyziologických parametrů lidské motoriky, identifikaci příčin motorických poruch a možností terapeutického ovlivnění. Metodologie jednotlivých výzkumných projektů bude přizpůsobena konkrétním cílům dané práce, přístrojovému vybavení školicího pracoviště a výzkumně-profesnímu zaměření školitele a studenta
-
Seznam školitelů s návrhy témat disertačních prací
1. LF UK a VFN
- Spolupráce fyzioterapeuta, gynekologa a psychologa při léčbě neplodnosti
- Diagnostika a terapie kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku
- Stanovení českých norem vybraných standardizovaných testů využitelných v ergoterapii k diagnostice funkce horních končetin
2. LF UK a FNM
- Hodnocení dynamiky vestibulární kompenzace u rehabilitovaných pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
- Poruchy stability a jejich rehabilitace u pacientů s onemocněním mozečku
- Vliv kochleární implantace na funkci vestibulárního systému
2. LF UK a FNM
- Strategie léčby patologií měkkých struktur v oblasti ramenního pletence
- Sportovní traumatologie dětského kolenního kloubu
- Miniinvazivní ošetření nitrokloubních poranění
1. LF UK a VFN
- Spastická paréza u cévní mozkové příhody
- Spastická paréza u roztroušené sklerózy mozkomíšní
- Možnosti objektivizace klinických příznaků Parkinsonovy nemoci a jejich terapeutické ovlivnění
FTVS UK
- Kvantifikace mechanických vlastností axiálního systému člověka
- Energetická bilance srdečního svalu metodou CVS
- Biomechanické reflexe neuromuskuloskeletálního systému v podmínkách profesního dyskomfortu u hudebníků
2. LF UK a FNM
- Vliv regulace nitrobřišního tlaku na stabilizační funkci trupu
- Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a chronickými bolestmi páteře
- Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a dysfunkcí zažívacího traktu
- Objektivizace vertebro-viscerálních funkčních vztahů
- Objektivizace posturálních funkcí u pacientů s chronickým algickým vertebrogenním syndromem
- Standardizace funkčních posturálních testů
- Vliv rehabilitační terapie na subjektivní obtíže pacientů s dědičnou neuropatií
2. LF UK a FNM
- Vztah mezi posturální a viscerální funkční patologií
- Posturální funkce v etiologii morfologických poruch pohybového aparátu
- Percepčně-gnostické funkce a jejich vztah k funkcím praktickým
2. LF UK a FNM
- Komplexní bolestivý regionální syndrom
2. LF UK a FNM
- Korelace mezi schopností akrální segmentální hybnosti, mírou spasticity a stupněm dosažené lokomoce
- Dysfunkce autonomního nervového systému po poranění míchy
- Sledování vývoje spastického motorického chování u spinálních pacientů
- Sledování metabolických poruch po poranění míchy
2. LF UK a FNM
- Využití sonografie pro cílené přístupy v rehabilitaci
- Možnosti sonografie ve stanovení rizika rozvoje dysfunkcí hybného systému
- Využití principu mirror therapy u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem
1. LF UK a VFN
- Obezita, diabetes a vliv změny tělesné hmotnosti na hybný systém
MUDr. Kamal Mezian, Ph.D., 1. LF UK a VFN
- Muskuloskeletální ultrasonografie v rehabilitačním lékařství
CSc., 2. LF UK a FNM
- Pohybový režim a kostní hustota u bývalých závodních gymnastek
3. LF UK a FNKV
- Možnosti využití virtuální reality ve fyzioterapii nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní
1. LF UK a ÚVN
- Epidemiologie, prevence, diagnostika a léčba vertebrogenních onemocnění
- Epidemiologie, diagnostika a léčba spastické parézy
- Využití roboticky asistované rehabilitace, funkční elektrické stimulace, dynamických dlah a statických progresivních ortéz v léčbě ortopedických a neurologických pacien
2. LF UK a FNM
- Dynamika hrudníku u pacientů s CHOPN, její ovlivnění pomocí inspiračních a exspiračních trenažérů a pomůcek
- Trénink dýchacích svalů jako součást komplexní rehabilitace pacientů s cystickou fibrózou
2. LF UK a FNM
- Sledování vývoje retardačního kvocientu u dětí se spastickou formou dětské mozkové obrny léčených neurofyziologickými rehabilitačními postupy
- Objektivizace selektivní hybnosti akrálních segmentů dolních končetin u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
- Objektivizace postupů funkčního vyšetření a komplexní terapie u pacienta s DMO ve věku 0–20 let
- České normy pro chůzové testy ve věku 6–15 let
- České normy pro testy jemné motoriky ve věku 6–15 let
1. LF UK a VFN
- Pohybová aktivita u pacientů po prodělaném infarktu myokardu
- Pohybová aktivita u pacientů s fibrilací síní
- Pohybová aktivita u pacientů s arteriální hypertenzí
LF HK
- Reparace po cévní mozkové příhodě – úloha hodnocení funkčních schopností a aktivit v programu léčebné rehabilitace
LF HK
- Prognóza samostatné chůze po amputaci dolní končetiny
-
Předložit oborové radě studijní plán sestavený s ohledem na téma disertační práce a odsouhlasený školitelem v průběhu prvního ročníku dle studijního řádu.
V 1. ročníku musí student absolvovat povinný předmět "Základy vědecké činnosti" (DS001)
Ve 2. ročníku studia musí student absolvovat povinný předmět "Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace" (DS015)
Za celou dobu studia musí absolvovat nejméně dva další předměty ze skupiny povinně volitelných předmětů dle vlastního výběru a po konzultaci se školitelem. Seznam předmětů je uveden níže. Pro absolvování předmětu a získání kreditu student kontaktuje garanta předmětu. Po schválení oborovou radou je možné zařadit též předměty z nabídky jiných doktorských SP na vysokých školách v ČR nebo v zahraničí.
Složení zkoušky z předmětu Angličtina pro doktorandy v prvních dvou letech studia. Zkoušku z anglického jazyka může student nahradit sepsáním písemné studie k rozpravě o disertační práci a rozpravou nad ní v anglickém jazyce. V případě, že student předloží mezinárodně platný certifikát o složení zkoušky z anglického jazyka, bude tento certifikát akceptován namísto zkoušky.
Další studijní povinnosti
Součástí individuálního studijního plánu je rovněž zapojení do vědecko-výzkumných aktivit na základě dohody se školitelem. U studentů prezenční formy studia je součástí individuálního studijního plánu pedagogická praxe. Preferováno je zapojení do výuky předmětů souvisejících se zaměřením studia. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.
Povinné předměty
1. ročník studia: Kurz základů vědecké činnosti (DS001)
Garant: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.2. ročník studia: Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace (DS015)
Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.Povinně volitelné předměty
Student musí během studia získat kredit alespoň ze dvou volitelných předmětů dle vlastního výběru s ohledem na zaměření tématu DP.
Financování vědecké činnosti v rámci DSP
Během prvního či druhého ročníku studia bude vyžadováno, aby student prezenční i kombinované formy podal žádost o udělení grantu u interní grantové agentury UK, případně u agentury pro zdravotnický výzkum ČR.
-
Požadavky na absolvování stáží
Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu Kineziologie a rehabilitace je absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.
-
Student musí během studia získat kredit alespoň ze dvou následujících předmětů dle vlastního výběru s ohledem na zaměření tématu disertační práce.
1. DS001 Kurz základů vědecké činnosti
Garant: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.2. DS002 Vědecká konference 2. LF UKGarant: prof. MUDr. Jan Trka, Ph.D.5. DS005 Funkční vyšetření a terapie pacientů s bolestmi pohybového aparátu
Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.6. DS006 Fyziologické základy funkčního vyšetření a pohybové terapie u pacientů s civilizačními chorobami
Garant: doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.7. DS007 Individuální ortoticko protetické pomůcky
Garant: Ing. Pavel Černý, Ph.D.8. DS008 Kineziologie dolní končetiny a chůze
Garant: doc. MUDr. Ivan Vařeka, Ph.D.9. DS009 Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví WHO (MKF)
Garant: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA10. DS010 Myoskeletální postupy v moderní rehabilitaci
Garant: doc. MUDr. Eva Vaňásková, Ph.D.11. DS011 Patofyziologie a léčba bolesti
Garant: doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D.12. DS012 Pohybová aktivita u pacientů s obezitou
Garant: MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.13. DS013 Pokroky v interprofesním přístupu k vyšetření a rehabilitaci pacientů po poškození mozku
Garant: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA14. DS014 Pokroky ve vyšetření a multidisciplinární terapii pacientů po poškození míchy
Garant: doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D.15. DS015 Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace
Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.16. DS016 Principy neurorehabilitace
Garant: doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D.17. DS017 Respirační fyzioterapie v klinických souvislostech
Garant: doc. PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D.18. DS018 Vyšetření a léčba u pacientů s Parkinsonovou nemocí
Garant: MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.19. DS019 Vyšetření a rehabilitace pacientů s poruchami stability
Garant: doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D.20. DS020 Vyšetření a terapie pacientů se spastickou parézou
Garant: MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.21. DS021 Vývojová kineziologie
Garant: prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.22. DS022 Funkční vyšetření a rehabilitace dětí
Garant: PhDr. Marcela Šafářová, Ph.D.23. DS023 Centrální mechanismy řízení motoriky
Garant: MUDr. Jan Vacek Ph.D. -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Cílem státní doktorské zkoušky (SDZ) je ověření šíře a kvality znalostí studenta, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Součástí SDZ je i diskuse o problematice disertační práce. Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je splnění alespoň čtyř předmětů ze schváleného studijního plánu.Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí pro SDZ, kterou navrhuje předseda oborové rady Kineziologie a rehabilitace. Po projednání v oborové radě ji jmenuje děkan 2. LF UK. Zkušební komise je nejméně pětičlenná.Pro přihlášení k SDZ student musí prokázat:
- Splnění ISP (dva z povinných kurzů a dva volitelné).
- Složení zkoušky z anglického jazyka (D0400003) nebo doložení mezinárodně platného certifikátu o úspěšném složení zkoušky z AJ.
- Vykonání zahraniční odborné stáže
- Současně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce student odevzdá:
- Kopii aspoň jedné publikace v odborném recenzovaném časopise, na které se student podílel jako hlavní autor nebo spoluautor.
- Přehled svojí pedagogické praxe. Student musí prokázat vedení alespoň jedné diplomové nebo bakalářské práce
- Zprávu o vykonané zahraniční stáži nebo o účasti na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.
- Student musí prokázat, že podal povinnou žádost o grantovou podporu (žádost musí každý student podat aspoň 1x za studium, nepřiznání grantové podpory studentovi nebrání ve složení SDZ ani v obhajobě)
- Autoreferát k disertační práci v rozsahu 2-3 stran shrnující dosavadní výsledky řešení tématu disertační práce a plán dalšího postupu při přípravě disertační práce.
Autoreferát k disertační práci:Tvůrčí odborná činnost je prezentována vypracováním autoreferátu a jeho obhajobou při rozpravě o disertační práci, při které je stanovena definitivní náplň disertační práce. Student musí předložit autoreferát nejpozději 4 týdny před vykonáním státní doktorské zkoušky.Předmětem je:- shrnutí stavu řešení tématu disertační práce ve světě;
- dosavadní výsledky řešení tématu disertační práce studentem (může být nahrazeno souborem publikovaných prací studenta);
- návrh dalšího postupu při přípravě disertační práce.
-
Požadavky na publikační činnost
Doktorand musí být před obhajobou disertační práce autorem nebo spoluautorem minimálně jedné publikace vydané nebo přijaté k tisku v impaktovaném časopise a současně minimálně jedné další publikace vydané nebo přijaté k tisku v renomovaném recenzovaném časopise. Souhrn IF z publikovaných prací musí být roven nebo vyšší 1,0. Podíl studenta na každém vydaném článku musí být jasně určen. Student musí být prvním autorem aspoň jednoho článku s IF. Články musí tématicky odpovídat řešené disertační práci.
-
Doktorand po předchozím složení SDZ odevzdává pro započetí řízení k obhajobě svoji disertační práci. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu; prokazuje schopnost doktoranda samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované nebo k uveřejnění přijaté výsledky vědecké práce. Disertační práce je psána v jazyce českém nebo anglickém. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. Disertační práce musí být podána nejpozději do sedmi let od zápisu do studia.
Konkrétní podmínky, které musí student splňovat, aby mohl přistoupit k obhajobě disertační práce:
- Doktorand musí být před obhajobou disertační práce autorem nebo spoluautorem minimálně jedné publikace vydané nebo přijaté k tisku v impaktovaném časopise a současně minimálně jedné další publikace vydané nebo přijaté k tisku v renomovaném recenzovaném časopise. Souhrn IF z publikovaných prací musí být roven nebo vyšší 1,0. Podíl studenta na každém vydaném článku musí být jasně určen. Student musí být prvním autorem aspoň jednoho článku s IF. Články musí tematicky odpovídat řešené disertační práci.
- Disertační práce je psána v jazyce ve kterém je sepsána akreditace, tj. v jazyce českém nebo anglickém.
- Disertační práce musí odpovídat požadavkům na Závěrečné práce dle opatření děkana 2.LF UK. Disertační práce by měla být sepsána minimálně na 60-80 normostranách, (až 144 000 znaků včetně mezer) bez citované literatury a příloh.
- Za disertační práci lze uznat i soubor minimálně 4 monotematicky zaměřených publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. Tento typ práce by měl obsahovat minimálně 30-40 normostran (až 72000 znaků včetně mezer) bez citované literatury a příloh.
- Disertační práce se předkládá oborové radě prostřednictvím oddělení děkanátu. Práce musí být podána nejpozději šest měsíců před ukončením studia.
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Lékařská biofyzika*
- Platnost akreditace: 27. 11. 2029
-
prof. MUDr. et RNDr. Jiří BENEŠ, CSc.Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UKSalmovská 1120 00 Praha 2tel.: 224 965 810e-mail:Kontaktní osoba:Mgr. Bc. Ludmila Maffei SvobodováÚstav biofyziky a informatiky 1. LF UKSalmovská 1120 00 Praha 2tel.: 224 965 858e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Doktorský studijní program Lékařská biofyzika je interdisciplinární vědní obor využívající prakticky všechny biologické obory a je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí od přírodních věd až po klinické lékařské práce. Obor vznikl původně z potřeby vyčlenit z technických a biologických disciplín medicínské aplikace, kde se sleduje interakce fyzikálních polí a záření se živým organizmem.
Cílem studia Lékařské biofyziky je pochopení základních biologických procesů pro vývoj inovativních metod nebo přístrojů pro klinickou aplikaci v diagnostice či terapii. Doktorandi, v návaznosti na své magisterské vzdělání, jsou zapojováni do vědeckých a výzkumných projektů na školicích pracovištích a školitelem motivováni k řešení vlastních vědeckých a výzkumných problémů. Během studia jsou vedeni k samostatnému publikování výsledků své vědecké práce. V souladu s aktuálním vývojem se program Lékařská biofyzika rovněž zaměřuje na provázanost studia s potřebami klinické praxe.
-
- Po přijetí vypracovat individuální studijní plán, jeho schválení školitelem a garantem programu.
- Součástí studijního plánu je povinnost absolvování souboru 3 – 4 jednosemestrálních odborných předmětů (doporučený rozsah jsou 4 předměty) a jazyková příprava, prokázaná zkouškou z angličtiny nebo uznávaným certifikátem jazykové způsobilosti.
Studijní předměty si student volí ze seznamu doktorských volitelných předmětů pro program doktorské studium biomedicíny především s ohledem na téma disertační práce a charakter dosavadního vzdělání studenta. Se souhlasem školitele a oborové rady je možné zařadit též předměty z nabídky jiných doktorských předmětů na vysokých školách. Do souboru odborných předmětů je možno výjimečně zařadit také maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, pokud je doktorand pro studijní obor uplatní a doktorand tato témata ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval.Součástí individuálního studijního plánu je průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).
-
Požadavky na absolvování stáží
Předpokládá se alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž, případně účast na výzkumném projektu. Ve výjimečných případech, pokud by student vykázal vědecké výsledky násobně přesahující požadavky nebo výjimečné vysoce ceněné publikace, může oborová rada rozhodnout o prominutí povinnosti
-
B90087 Biofyzikální metody v medicíně
B90215 Practical Medical Physics and Technology for the Leksell Gamma Knife Radiosurgery
B90249 Zobrazovací metody a systémy lékařství -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Podmínkou konání státní doktorské zkoušky je předchozí úspěšné absolvování studijních povinností a zkoušky z anglického jazyka (zkouška na Ústavu jazyků 2 LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
Cílem státní doktorské zkoušky (SDZ) je ověření šíře a kvality znalostí doktoranda, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Cílem zkoušky je prověřit vědecké myšlení studenta, tj. schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení.
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Obecná biofyzika
1. Struktura elektronového obalu atomu
2. Magnetický moment elektronu
3. Magnetické vlastnosti atomového jádra
4. Princip hmotnosti spektrometrie
5. Síly působící mezi molekulami
6. Gibbsovo fázové pravidlo, fázový diagram
7. Elektrické vlastnosti koloidů
8. Koligativní vlastnosti roztoků
9. Význam osmotického tlaku pro výměnu vody v kapilárách
10. Fyzikální zákony významné pro dynamiku krevního oběhu
11. Termodynamické stavové funkce
12. Chemický potenciál
13. Extinkce, Lambert-Beerův zákon
14. Emisní a absorpční spektrální analýza
15. Zvětšení a rozlišovací schopnost optického mikroskopu
16. Princip elektronového mikroskopu
17. Principy detekce ionizujícího záření, selektivní a integrální detekce záření gama18. Princip spektrometrie záření gama
19. Metody osobní dozimetrie, expozice a dávka záření
20. Chyby měření, prokládání diskrétních měřených hodnot spojitou funkcí, metoda nejmenších čtverců
21. Fyzikální vlastnosti ultrazvukových vln
22. Fyzikální principy využití ultrazvuku v diagnostice
23. Princip NMR
24. Osmotický tlak, osmotická práce ledvin
25. Difúze
26. Aktivní a pasivní transport buněčnou membránou
27. Donnanova rovnováha na buněčné membráně
28. Princip funkce laseru
29. Elektrochemický potenciál, klidový membránový potenciál
30. Účinky elektrického proudu
31. Elektrodiagnostické metody
32. Absorpce rtg. záření
33. Princip počítačové tomografie
34. Biologické účinky rtg a gama záření, dávka záření, dávkový ekvivalent
35. Radioaktivní rozpad, fyzikální, biologický a efektivní poločas
36. Deterministické účinky ionizujícího záření
37. Stochastické účinky ionizujícího záření
38. Diagnostika akutní nemoci z ozáření
39. Léčba akutní nemoci z ozáření
40. Vztah fyzikálních vlastností světelného záření na jeho biologickém účinkuDoporučená literatura:
Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein: Lékařská biofyzika a přístrojová technika. Neptun 2004,
ISBN-10: 80-902896-1-4
Vojtěch Mornstein, Ivo Hrazdira, Aleš Bourek: Lékařská fyzika a informatika. Neptun 2007,
ISBN-13: 978-80-86850-02-3
Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein, Jiřina Škorpíková: Základy biofyziky a zdravotnické techniky.
Neptun 2006, ISBN-10: 80-86850-01-3
Navrátil, Leoš; Rosina, Jozef a kolektiv: Medicínská biofyzika, Grada, 2005, s. 524, ISBN: 978-
80-247-1152-2Fyziologie
1. Buňka – složení
2. Iontové kanály
3. Tělní tekutiny
4. Nervový systém – stavba, funkce
5. Klidový a akční potenciál
6. Synapse
7. Svalstvo – stavba, funkce
8. Kosterní svalstvo
9. Hladké svalstvo
10. Funkční anatomie srdce
11. Činnost srdce, EKG křivka
12. Řízení srdeční činnosti
13. Oběh krve – funkční anatomie
14. Složení krve
15. Hemoglobin
16. Červené krvinky
17. Destičky
18. Krevní skupiny
19. Lymfatický systém
20. Bílé krvinky
21. Imunitní systém
22. Dýchací cesty
23. Transport plynů
24. Regulace dýchání
25. Ledviny
26. Acidobazická rovnováha
27. Vnitřní prostředí CNS
28. Hematoencefalická bariéra
29. Funkční stavy CNS a bioelektrická aktivita
30. Integrační funkce CNSDoporučená literatura:
1. Lékařská fyziologie – Otomar Kittnar a kolektiv (Grada, 2011)
2. Elektronická učebnici Fyziologie
3. Lékařská fyziologie (Grada-Avicenum, Praha 1994, reedice 1996,1999,2003
4. Základy lékařské fyziologie – M. Langmeier a kol. (Grada 2009) – blíže zde
5. Atlas fyziologických regulací – O. Kittnar, M. Mlček (Grada Publishing,2009
6. Atlas fyziologie člověka – S.Silbernagl, A. Despopoulos (Grada 1993)
7. Základy neurověd – J. Mysliveček a kolektiv (Triton 2009), 2. Opravené a
přepracované vydáníBiochemie
1. Glykolýza
2. Glukoneogeneze
3. Pentozový cyklus
4. Cyklus kyseliny citronové
5. Dýchací řetězec
6. ß-oxidace mastných kyselin
7. Přeměna aminokyselin
8. Energetický metabolismus svalu
9. Membrány
10. Transport látek (voda, ionty, organické molekuly)
11. Metabolismus N-acetylaspartátu
12. Metabolismus kreatinu a fosfokreatinu
13. Metabolismus sloučenin cholinu, nejdůležitější cholinové sloučeniny
14. Metabolismus inositolů
15. Metabolismus nejdůležitějších neurotransmiterů
16. Metabolismus laktátu
17. Metabolismus glukózy
18. Metabolismus fenylalaninu
19. Metabolismus ATP, ADP, AMP
20. Úloha anorganického fosfátu v metabolismuDoporučená literatura:
MATOUŠ, Bohuslav. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vyd. Praha: Galén,
2010, xv, 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
PRŮŠA, Richard a kol. Errata k učebnici Matouš, B: Základy lékařské chemie a
biochemie.
MURRAY, Robert K. Harperova biochemie. 4. čes. vyd. Jinočany: Nakladatelství a
vydavatelství H&H, c2002, 872 s. ISBN 80-731-9013-3.
ALBERTS, Bruce. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. 2.
vyd. Překlad Arnošt Kotyk, Bohumil Bouzek, Pavel Hozák. Ústí nad Labem: Espero
Publishing, c1998, 630 s. ISBN 80-902-9062-0.
KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. české vyd.
Praha: Grada, 2012, 498 s. ISBN 978-802-4729-770.Magnetická rezonance
1. Rezonanční podmínka, magnetický moment, gyromagnetický poměr
2. Blochovy rovnice, tvar signálu
3. Intenzita signálu
4. Pulsní NMR spektroskopie
5. Fourierova transformace
6. NMR spektrum, definice chemického posunu, standardizace
7. Relaxační čas T1
8. Aditivita relaxačních časů a základní příspěvky k relaxačním mechanismům
9. Relaxační čas T2
10. NOE
11. MR tomograf a MR spektrometr, rozdíly v konstrukci, základní konstrukční schéma
12. Typy cívek používaných v MR spektroskopii
13. Citlivost NMR měření, poměr signál šum při měření spekter a možnosti jeho zvyšování
14. Rozlišovací schopnost NMR spektrometru
15. Princip MR zobrazování a porovnání MR zobrazování a MR spektroskopie
16. K-prostor v MR zobrazování a MR spektroskopii
17. In vivo MR spektroskopie – její rozdíl od vysoko rozlišující NMR
18. Metody spinového a stimulovaného echa v in vivo MR spektroskopii
19. Metoda povrchových cívek
20. Metoda „single voxel“
21. Metoda „spektroskopického zobrazování“
22. Metody potlačení signálu vody (T1, selektivní pulsy, postprocesing)
23. Metody zpracování – klasický postup (ZE,EM,FT,PH,BL,FIT)
24. Metody zpracování MR spektra ve frekvenční a časové doméně
25. Základní metabolity sledované 1H MR spektroskopii
26. Základní metabolity sledované 31P MR spektroskopii
27. Základní metabolity sledované 13C MR spektroskopií
28. Metody zjišťování absolutních koncentrací 1H MRS
29. Metody zjišťování absolutních koncentrací 31P MRS
30. Vyšetřovací protokol in vivo MR spektroskopieDoporučená literatura:
1) LIANG, Z. Principles of Magnetic Resonance Imaging: A Signal Processing Perspective.
New York:
IEEE Press, 2000.
2) BERGER, S., BRAUN, S. 200 and More NMR Experiments: Practical Course. Wiley-VCH,
2002.
3) HUETTEL, S. A., SONG, A. W., MCCARTHY, G. Functional Magnetic Resonance Imaging,
Second
Edition, Sinauer Associates, Inc., 2009. ISBN 978-0-87893-286-3.
4) KUPKA K, a kol. Nukleární medicína, učební text, P3K, Příbram 2007, ISBN 978-80-903584-
9-2
5) www.sweb.cz/AstroNuklFyzika
6) SEIDL Z, VANĚČKOVÁ M. Magnetická rezonance mozku, míchy a páteře. Grada 2007. ISBN
978-80-247-1106-5
7) VANĚČKOVÁ M, SEIDL Z. Magnetická rezonance a roztroušená skleróza mozkomíšní.
Mladá Fronta 2010. ISBN 978-80-204-2182-1 -
Požadavky na publikační činnost
Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertační práce a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí doktorand být prvním autorem.
-
- Splnění všech výše zmíněných studijních povinností vč. složení státní doktorské zkoušky.
- Autorství (spoluautorství) minimálně dvou původních vědeckých prací k tématu disertační práce přijatých ke zveřejnění v mezinárodně uznávaném časopise s impakt faktorem (Web of Science), alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.
Obhajoba disertační práce
Jde o ucelené vědecké pojednání s přesným vymezením vlastních původních výsledků a uvedením veškerých pramenů. Předpokladem předložení disertační práce jsou minimálně dvě původní práce přijaté k publikaci v časopisech s impakt faktorem. Disertační práce se předkládá předsedovi příslušné oborové rady, a to buď v klasické formě, nebo ve formě monotematicky zaměřeného souboru nejméně 5 vědeckých publikací, opatřených společným úvodem, diskuzí a souhrnem. Současně s disertací se předkládá i autoreferát v angličtině.Průběh obhajoby
Uchazeč představí téma svého výzkumu ve slovním sdělení, následuje diskuze o problematice výzkumu, resp. disertační práce. Komise položí studentovi 4 otázky, z okruhů zveřejněných na stránkách DSPB pod studijním programem Lékařská biofyzika.Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Mikrobiologie*
- Platnost akreditace: 23. 10. 2029
-
doc. RNDr. Ivo KONOPÁSEK, CSc.Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UKViničná 5128 44 Praha 2tel.: 221 951 711e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Studijní program poskytuje studentům pokročilé teoretické a praktické znalosti z širokého oboru mikrobiologie. Studenti si osvojují současné mikrobiologické, molekulárně genetické, bioinformatické, biochemické, analytické a biofyzikální metody, které uplatňují při studiu mikroorganizmů. Klíčovým tématem výzkumu jsou fyziologické regulace mikrobiální buňky ve vztahu k produkci antimikrobiálních látek a rezistenci, regulace patogeneze infekčních onemocnění a regulace interakcí mikrobů s jejich okolím. Výzkum na úrovni společenstev mikroorganizmů sleduje biodegradační schopnosti mikroorganizmů v cyklech biogenních prvků v přírodě a bioremediace.
-
1. a 2. ročník studia: Absolvování dvou povinných předmětů:
- dvoutýdenní kurz Pokroky v molekulární biologii (MPGS0034), organizuje prof. MUDr. J. Jonák, CSc., ÚMG AV ČR
- jednodenní seminář Pokroky v mikrobiologii (MPGS0013), organizuje doc. RNDr. J. Gabriel, DrSc., MBÚ AV ČR
Další dva volitelné předměty jsou do plánu doplněny v závislosti na předchozím vzdělání a s ohledem na téma disertace. Jde o předměty z nabídky PřFUK, MFF UK či lékařských fakult. Předměty jsou podmínkou pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce. Další podmínkou je buďto certifikovaná zkouška z angličtiny (FCE, CAE, TOEFL) nebo zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK.Vyžaduje se účast na konferenci doktorandů ve 2. a 4. ročníku studia s anglickou prezentací výsledků.
Nejpozději do konce 3. ročníku studia: úspěšné vykonání státní doktorské zkoušky (D0400001).
Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh grantu GA UK.
-
Požadavky na absolvování stáží
Doktorand v souladu se standardy studijních programů na UK absolvuje zahraniční stáž na pracovišti s příbuznou problematikou (celková délka alespoň 1 měsíc), aktivně se zúčastňuje zahraničních vědeckých konferencí a kongresů, na nichž referuje o svých výsledcích formou ústního či plakátového sdělení. Pokud stáž nelze zajistit, studenti se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem.
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Zkouška se koná v rozsahu stanoveném oborovou radou. Předmětem zkoušky jsou:
- tematické okruhy, vypsané oborovou radou, zaměřené na obecné znalosti a rozhled v oboru
- znalosti metodických postupů a technik používaných v mikrobiologii, s ohledem na téma disertace
- speciální témata týkající se vědeckého zaměření disertační práce. Cílem zkoušky je prověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení.
Státní doktorská zkouška se skládá z jedné části (ústní zkouška), ze dvou okruhů:Povinný okruh:
1) Fyziologie mikroorganismů
2) Genetika mikroorganismůVolitelný okruh (student volí jednu z nabízených variant, podle tématu disertace):
Molekulární biologie
Lékařská mikrobiologieZkouška se zaměřuje na:
1) úroveň teoretických znalostí, schopnost orientace v celé šíři oboru,
2) znalosti principů a možností metod a technik používaných v současné mikrobiologii jak obecně, tak s ohledem na disertační práci
3) detailní znalost problematiky, týkající se zaměření disertační práce.Součástí zkoušky je úvodní krátká prezentace, kterou student uvede členy komise do své výzkumné problematiky.
-
Požadavky na publikační činnost
Samostatná originální experimentální práce s publikačním výstupem, na kterém má student rozhodující podíl. Dvě prezentace v angličtině na každoroční konferenci doktorandů Mikrobiologie během prvních 4 ročníků studia. Minimálním publikačním požadavkem jsou dvě původní vědecké práce v impaktovaných časopisech (WOS), alespoň na jednom z nich je doktorand prvním autorem.
-
Řídí se zvyklostmi publikování vědeckých výsledků v oboru mikrobiologie. Má dvojí formu:
a) Disertační práce v plném znění má klasické členění kapitol (Obsah, Úvod s formulací cílů, Literární přehled, Materiál a metody, Výsledky, Diskuse, Souhrn, Použitá literatura, Seznam použitých zkratek); obvyklý rozsah cca 100 stran.
b) Zkrácená forma doktorské práce k získání titulu Ph.D. v oboru mikrobiologie je přípustná při splnění následujících podmínek:
Doktorand je autorem alespoň tří publikací v časopisech, kterým je udělován tzv. impact factor (IF), z nichž na všech je prvním autorem; nebo je autorem pěti publikací v časopisech s IF, alespoň na dvou je prvním autorem. Může se jednat o práce přijaté do tisku.
- Úvod definující cíle disertační práce: 1 – 2 strany
- Rozsah Literárního úvodu, se zpracováním tématu disertace 30 – 50 stran.
- Úvod ke každé publikaci: cca 1 strana.
- Závěrečná diskuse, společná celé práci: 5-10 stran.
- Seznam použité literatury.
- Jazyk práce (český nebo anglický) bez omezení.
- Zkrácenou formu musí doporučit školitel. 8. Předložené publikace jsou stejného zaměření jako disertace a její cíle. Jedná-li se o publikace, na nichž se podílejí další autoři, musí být uvedeno jejich prohlášení, upřesňující podíl studenta na výsledcích. Disertační práce se předkládá předsedovi příslušné oborové rady v tištěné podobě a pevné vazbě ve 4 exemplářích.
Oborová rada vyžaduje autoreferát v angličtině.
Molekulární a bunečná biologie, genetika a virologie*
- Platnost akreditace: 23. 10. 2029
-
doc. RNDr. Dana HOLÁ, Ph.D.Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UKViničná 5128 43 Praha 2tel.: 221 951 200e-mail:Koordinátorka pro 2. LF UK:doc. MUDr. Eva Froňková, Ph.D.Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN MotolV Úvalu 84150 06 Praha 5tel.: 224 436 489e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Studijní program si klade za cíl studentům poskytnout především pokročilé teoretické i praktické znalosti v oblastech molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie, seznámit je s moderními metodickými i technickými přístupy využívanými v daných oborech a s možnostmi jejich uplatnění při řešení aktuálních problémů v biologických vědách a biomedicíně včetně interdisciplinárních přesahů. Toto zaměření lze charakterizovat jako studium biologických procesů na molekulární a buněčné úrovni, zvláště komplexních interakcí mezi buňkami a prostředím a mezi informačními biologickými makromolekulami (DNA, RNA, proteiny), a to za použití nejmodernějších molekulárně biologických a bioinformatických přístupů a technik.
-
Doktorandi musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo LF UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu disertační práce a v závislosti na svých odborných potřebách (výběr po dohodě se školitelem). Splnění této povinnosti je podmínkou pro podání přihlášky ke SDZ.
Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro doktorandy příslušné fakulty další podmínkou pro podání přihlášky ke státní doktorské zkoušce, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (např. zkouška z anglického jazyka).
Kromě toho se předpokládá aktivní účast doktorandů na národních a mezinárodních konferencích (včetně různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných fakultou/školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být i povinnou součástí ISP, pokud to vyžadují vnitřní předpisy fakulty/školícího pracoviště). Doporučeno je rovněž aktivní zapojení doktorandů do přípravy grantových projektů školícího pracoviště.
-
Požadavky na absolvování stáží
Doktorandi by měli v průběhu studia absolvovat odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň 1 měsíc). O jejím zařazení do ISP rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, doktorandi se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.
-
- Pokroky v molekulární biologii a genetice (MPGS0034)
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
Doktorand se musí ke SDZ přihlásit nejpozději ve 3. ročníku studia, v případě neúspěchu musí být druhý pokus o složení SDZ učiněn nejpozději během následujícího akademického roku.
SDZ probíhá ústní formou a je přizpůsobena konkrétní výzkumné tématice doktoranda. Skládá se ze dvou okruhů, tyto okruhy závisejí na zaměření disertační práce a podléhají schválení OR. Doktorandi musí během zkoušky prokázat především detailní a aktuální znalosti v tématech přímo souvisejících s problematikou disertační práce (první okruh zkoušky), a to včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Doktorandi by dále měli prokázat i dobrý všeobecný teoretický přehled v molekulární biologii, buněčné biologii, genetice nebo virologii (druhý okruh zkoušky, doktorand volí jeden z těchto čtyř oborů) na současné úrovni poznání. Očekává se, že doktorandi v průběhu zkoušky jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáží jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáží schopnost tvůrčího uvažování.
Na počátku SDZ (poté, co je doktorand stručně představen předsedou zkušební komise) doktorand přednese krátkou prezentaci o tématu své disertační práce (cíle, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, stávající stav publikační aktivity). Doktorand si za tímto účelem může připravit ppt nebo pdf prezentaci; celé představení současného stavu doktorského projektu však nesmí trvat déle než 8-10 minut.
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Část molekulární biologie
Molekulární biologie a genetika a –omiky – předmět studia a metodika.
Molekulární evoluce ve smyslu „RNA svět“, „svět RNA a proteinů“, a „DNA svět“ (podmínky přechodu).
Nobelovy ceny v molekulární biologii a historie moderní MB.
Struktura a konformace DNA – kovalentní a slabé chemické vazby.
Genetická funkce DNA – objev a potvrzení.
Topologie DNA a topoisomerasy.
Struktura a konformace RNA – rozdíly mezi DNA a RNA.
Komplementarita basí – W.C. a neW.C. nukleotidové páry. Denaturace.
Ústřední dogma MB a funkce informačních biopolymerů.
Struktura a konformace proteinů.
Funkční klasifikace proteinů.
Gen, genom, chromosom v pro- a eu-karyotické buňce.
Nukleosom a chromatin; remodelace chromatinu.
Buněčný cyklus a duplikace a segregace chromosomů.
Chemie syntézy DNA a jednotlivé stupně replikace.
Enzymy replikační vidličky a přesnost replikace.
Poškození DNA a opravná (reparativní) syntéza DNA.
Homologní rekombinace a místně specifická rekombinace.
Mobilní elementy (transposony) a transpozice.
V (D) J rekombinace.
Transkripce a RNA polymerasy.
Eukaryotické RNA polymerasy a transkripční faktory.
Posttranskripční úprava a modifikace RNA.
Mechanismy sestřihu primárního transkriptu s introny GI, GII a S (spliceosom); alternativní sestřih.
Sestřih pre-tRNA; translační sestřih (intron).
Editace RNA; posun čtecího rámce; „missense“, „nonsense“ a „frameshift“ mutace.
Struktura mRNA a translace u pro- a eu-karyot.
Struktura a funkce ribosomů.
Iniciační, elongační a terminační stupeň translace.
Genetický kód.
Regulace transkripce u prokaryot.
Regulace transkripce v eukaryotické buňce.
tRNA jako model struktury RNA a její funkce v translaci.
Malé RNA (typu sn a sno) a jejich funkce v posttranskripční úpravě.
Aptamerové vlastnosti RNA a ribospinače.
RNA interference a úloha siRNA a miRNA v umlčování genů.
Klonování molekul, buněk a organismů.
Sekvenování DNA a genomová analýza.
Restrikčně-modifikační systémy u bakterií.
Genové inženýrství.
Posttranslační úpravy a modifikace proteinů.
Plastidy, viry a molekulární vektory.
Modifikace informačních biopolymerů a umlčování genů.
Modelové organismy v molekulární biologii.
Hlavní metody současné molekulární biologie.
Transgenní organismy.Část buněčná biologie
Historie studia buňky: buněčná teorie, významné objevy týkající se struktury a funkce buněk.
Buňka jako živý systém: vlastnosti živých systémů, hierarchické uspořádání živých systémů.
Nízkomolekulární látky buňky: voda a její vlastnosti, anorganické látky, organické látky.
Makromolekuly buňky: polysacharidy, proteiny, nukleové kyseliny.
Membrány a buněčná stěna: struktura membrán, plazmatická membrána, buněčná stěna.
Cytoplazma a organely: cytosol, mitochondrie, chloroplasty, ostatní organely.
Jádro a chromozómy: jádro a jadérko, struktura chromozomů.
Cytoskelet: mikrotubuly, intermediární filamenta, mikrofilamenta.
Viry a buňka: struktura virionů a virový genom, lytický cyklus, lyzogenní cyklus.
Buněčná motilita a molekulární motory: motilita vázaná na mikrotubuly, motilita vázaná na mikrofilamenta.
Buněčný transport: transport látek přes membrány, intracelulární transport látek.
Extracelulární signální molekuly: klasifikace signálních molekul, mechanismy extracelulární signalizace.
Přenos signálu do buňky a membránové receptory: Mechanismy přenosu signálu do buňky, receptory.
Intracelulární signalizace: signální dráhy, realizace signálu.
Buněčný cyklus: fáze buněčného cyklu, Go buňky, regulace vstupu do buněčného cyklu a progrese buněčným cyklem.
Buněčná diferenciace a stárnutí: Mechanismy buněčné diferenciace, Mechanismy buněčného stárnutí.
Buněčná smrt: programovaná buněčná smrt, apoptotické signály, Mechanismy indukce a exekuce apoptózy.
Extracelulární matrix, buněčné adheze a spoje: extracelulární matrix, buněčná adheze, buněčné spoje.
Obnova a reparace buněk a tkání: kmenové buňky, fyziologická obnova buněk, reparační regenerace a hojení ran.
Nádorové buňky: buněčná transformace a kancerogeny, onkogeny, tumor supresorové geny.
Evoluce buněk: vznik buňky, evoluce prokaryontní buňky, evoluce eukaryontní buňky.
Metody studia buněčných proteinů: izolace a detekce proteinů, gelová elektroforéza a western blot, proteomické techniky.
Mikroskopické techniky: světelná mikroskopie, fluorescenční a konfokální mikroskopie, elektronová mikroskopie.
Metody studia komponent a funkcí buněk: frakcionace buněk, radioizotopové a kolorimetrické techniky, průtoková cytometrie.
Manipulace s buňkami: separace buněk, stimulace/inhibice proliferace, indukce/inhibice apoptózy, hybridizace, mikromanipulace.
Metody kultivace buněk in vitro: kultivační média a podmínky, primokultury a buněčné linie.Část genetika
Genetická terminologie.
Interakce alel na jednom lokusu: dominance, recesivita, kodominace, intermediarita.
Mendlovy zákony.
Monohybridismus, dihybridismus.
Dominantní dědičnost, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
Recesivní dědičnost, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
Dědičnost vázána na pohlavní chromozóm, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
Mnohotná alelie.
Interakce alel na různých lokusech: komplementarita, epistáze.
Modifikované geny.
Multifaktoriální dědičnost, charakteristika, kvalitativní a kvantitativní znaky, příklady znaků a lidských rizik.
Struktura a funkce DNA.
Struktura eukaryotního genu, geny kódující protein a funkční RNA.
Molekulární struktura chromozomu, typy chromatinu.
Morfologie chromozómů, centromery, telomery.
Struktura geonomu, typy sekvencí v něm obsažených.
Mobilní genetické elementy.
Počet chromozomů, autozómy a gonozómy, karyotyp.
Metody chromozomálního vyšetření, klasická a molekulární cytogenetika.
Odchylky počtu autozómů, syndromy, možnosti prevence.
Strukturální poruchy chromozómů.
Rekombinace, síla vazby, vazebná nerovnováha.
Metody genetického mapování u modelových organismů a člověka.
Užití vazby a vazebné nerovnováhy v identifikaci genů zodpovědných za fenotypové znaky.
Mimojaderná dědičnost.
Genetika prokaryont, horizontální přenos genů.
Informační makromolekuly: DNA, RNA, proteiny, typy, stavba, funkce.
Centrální dogma molekulární biologie, procesy toku genetické informace.
Genom, transkriptom, protein.
Replikace DNA.
Transkripce a postranskripční úpravy.
Genetický kód.
Translace a postranslační úpravy.
Reparace DNA.
Typy variability v eukaryontních geonomech.
Třídy mutací a polymorfismů.
Mutageny, jejich mechanismus účinku a testování.
Regulace genové exprese u prokaryot a eukaryot.
Transkripční faktory.
Regulace exprese malými RNA.
Epigenetické mechanismy.
Genomový imprinting, uniparentální disomie.
Inaktivace chromozómu X.
Faktory ovlivňující genotyp jedince.
Základní nástroje molekulární genetiky.
Klonování DNA a knihovny DNA.
Southernova metoda.
PCR.
Sekvenování DNA.
Molekulárně genetická diagnostika v medicíně.
DNA fingerinting.
Čipové technologie: resekvenace, genotypování, expresní profilování, stanovení počtu kopií, čipy pro analýzu proteinu.
Transgenní organismy.
Genová terapie.
Molekulární mechanismy regulace buněčného cyklu.
Charakteristiky nádorové buňky, genetická podstata nádorového bujení.
Geny činné v kancerogenezi: onkogeny, tumor supresorové geny, funkce.
Mechanismy aktivace onkogenů a inaktivace tumor supresorových genů.
Dědičná predispozice k nádorům, nejčastější typy a jejich genetika.
Chromozomální změny v nádorech.
Molekulární mechanismy tvorby protilátek a receptorů T buněk na úrovni DNA, RNA, proteinu, struktura, procesy, funkce.
Genetika HLA antigenů, struktura, funkce.
Genetika determinace pohlaví.
Genetika vývoje organismu, vývojové geny.
Základní koncepty populační genetiky.
Hardyho-Weinbergův zákon, podmínky platnosti a důsledky.
Faktory podmiňující změny alelových frekvencí: asortativní křížení, selekce, mutace, drift, tok.
Představy o vzniku a evoluci života na Zemi.
Evoluce genů a genomů.
Endosymbiotická hypotéza.Část virologie
Definice virů, rozdíly od ostatních parazitů.
Taxonomie virů a parametry, podle kterých jsou viry klasifikovány.
Základní principy struktury virových částic a metody studia virových struktur.
Metody práce s viry (pomnožení, purifikace, kvantifikace, metody molekulární a buněčné biologie uplatňující se ve studiu virů a jejich interakcí s hostitelskou buňkou).
Viry a buněčná transformace.a. Indukce nádorové transformace viry s DNA genomem (polyomaviry, papillomaviry, adenoviry a herpesviry).
b. Indukce nádorové transformace retroviry (chronicky onkogeními, akutně onkogeními viry a retroviry, které kodují transkripční aktivátory – např. HTLV)
c. Indukce nádorové transformace viry hepatitidy B a C.
Viry a imunitní systém – jak viry překonávají obranné mechanismy hostitele.
„plus“ RNA virů – (na příkladech Picornaviridae, Flaviviridae, Coronaviridae).
Replikační strategie RNA virů.„minus“ RNA virů (na příkladech Orthomyxoviridae, Rhabdoviridae).
Virů jejichž genom je dvouvláknová RNA (reovioridae).
Replikační strategie a patogenní účinky virů kódujících reversní transkripázu:
jednoduchých retrovirů,HIV, viru
hepatitidy B.
Replikační strategie a patogenní účinky DNA virů:
a. Parvoviridae (viry s genomem tvořeným jednovláknovou DNA).b. Polyomaviry.
c. Papillomaviry.
d. Adenoviry.
e. Herpesviry.
f. Poxviry.
Zařazení známých lidských patogenů do čeledí (a strategií jejich replikace):
Virus vztekliny, spalniček, dětských příušnic, klíšťové encefalitidy, zarděnek, SARS, chřipky, dětské obrny, AIDS, černých neštovic, planých neštovic, žluté zimnice, žloutenky typu A,B,C, virus Ebola.Rostlinné viry
-
odlišnost od živočišných virů
-
struktura a replikační cyklus viru tabákové mozaiky
Bakteriální viry
-
jak se liší od živočišných virů
-
replikační strategie bakteriofága lambda
Evoluce virů, viroidy, virusoidy, katalytická RNA, ribozymy.
Využití virů
-
v objevech molekulární a buněčné biologie
-
jako vektorů pro genovou a nádorovou terapii
-
-
Požadavky na publikační činnost
Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem musí být alespoň dvě původní vědecké publikace týkající se tématu disertační práce a publikované v průběhu doktorského studia. Z toho alespoň u jednoho publikačního výstupu typu „původní článek“ musí být doktorand prvním autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl. Publikační výstupy musí být v časopisech s recenzním řízením indexovaných v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Ve výjimečných a odůvodněných případech (např. při získání vysoce kvalitního prvoautorského publikačního výstupu) může OR rozhodnout jinak. U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu předsedkyně OR. V případě, že druhá požadovaná publikace je jiného typu než “původní článek”, je vhodné situaci rovněž nejprve prokonzultovat s předsedkyní OR. Videopublikace nejsou akceptovány (nejsou-li zároveň doprovázeny plnohodnotným textem).
Případné další požadavky na publikační činnost doktorandů v souvislosti s ISP mohou být stanoveny vnitřními předpisy fakulty.
-
Před podáním disertační práce k obhajobě musí doktorand splnit všechny povinnosti uvedené v ISP, úspěšně vykonat SDZ a být autorem alespoň dvou původních vědeckých publikací týkajících se tématu disertační práce a publikovaných v průběhu doktorského studia (viz požadavky na tvůrčí a publikační činnost).
Disertační práce by měla být původním autorským textem umožňujícím posoudit, zda má uchazeč předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Doktorand by měl být schopen uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající z výsledků jeho doktorského projektu.
Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakta v češtině a angličtině, apod.) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, případně i seznam použitých zkratek, musí disertační práce obsahovat: 1) teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o problematice, která je bezprostředním tématem disertační práce), 2) jasně definované cíle práce; 3) experimentální část (popis výchozích hypotéz a experimentů, kterými byly tyto hypotézy testovány, tj. celková koncepce experimentů, materiál, metodické přístupy a získané výsledky včetně příslušné obrazové či tabulkové dokumentace); 4) diskusi; 5) shrnutí/závěry. Tyto části mohou být nazvány a rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru disertačního projektu a v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Určité modality v členění práce (např. spojení experimentální části a diskuse v případě bioinformatických prací) se připouštějí, musí však být předem konzultovány s předsedkyní OR.
Do popisu experimentální části práce mohou být začleněny a částečně ji mohou nahrazovat původní vědecké publikace doktoranda, které se týkají tématu disertační práce, vznikly v průběhu jeho doktorského studia a v době odevzdání disertační práce jsou již publikované, přijaté k zveřejnění nebo přijaté k recenznímu řízení v IF časopise. Doporučeno je začlenění pouze takových publikací, na jejichž vzniku měl doktorand významný podíl. Publikace mohou být začleněny buď přímo do textu, nebo formou odkazů na přílohy k práci, a měly by být propojeny původním autorským textem, vysvětlujícím vhodným způsobem jejich vzájemnou provázanost v rámci řešeného tématu a stručně shrnujícím podstatu výsledků v publikacích prezentovaných. Tento text musí rovněž obsahovat jednoznačné a podrobné slovní určení podílu doktoranda na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisů pro publikaci. Doktorand zodpovídá za to, že publikace jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele. Případné začlenění publikací do disertační práce však v žádném případě nemůže nahradit teoretický úvod ani celkovou diskusi získaných výsledků (autorský text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován z publikací doktoranda). Rovněž všechny dosud nepublikované experimenty doktoranda, relevantní k řešenému vědeckému problému, a jejich výsledky by měly být v experimentální části popsány plně.
Práce může být předložena v češtině, slovenštině nebo angličtině (doporučuje se zejména angličtina).
OR nevyžaduje vypracování a odevzdání autoreferátu, není-li tak přímo stanoveno vnitřním předpisem fakulty.
Neurovědy*
- Platnost akreditace: 23. 9. 2030
-
prof. MUDr. Jan LACZÓ, Ph.D.Neurologická klinika 2. LF UK a FN MotolV Úvalu 84150 06 Praha 5tel.: 224 436 860e-mail:Kontaktní osoba:ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.Oddělení Ph.D. studia 2. LF UKV Úvalu 84150 06 Praha 5tel. : 224 435 836e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Studijní program Neurovědy je zaměřen na všechny aspekty studia a výzkumu nervové tkáně, a to centrální a periferní, ve fyziologickém stavu a v nemoci, v základním výzkumu i v klinickém aplikovaném výzkumu. Studijní program má následující součásti: Neuroanatomie, Neurofyziologie, Neurogenetika, Neuropatologie, Neurologie, Psychiatrie, Neurochirurgie, Neurofarmakologie, Neurorehabilitace, Neurozobrazování.
Cílem studia je, aby student získal znalost neurovědního oboru jako celku, schopnost samostatné vědecké práce, schopnost provedení samostatného výzkumu včetně uveřejnění jeho výsledků v odborném recenzovaném periodiku s definovaným IF a to vše se zřetelem k nervové tkáni její fyziologii a patofyziologii a klinickému výzkumu.
-
- Kvalitní individuální studijní plán a jeho řádné plnění (kontroluje školitel).
- Absolvování kurzu Pokroky v neurovědách. Jedná se o dvoutýdenní celodenní kurz který je přehledem aktuálního neurovědního výzkumu. Probíhá na vybraných pracovištích UK a AV ČR a Nemocnici Na Homolce. Tolerovaná absence je jeden a půl dne.
- Další kurz z nabídky DSPB. Oborová rada bude nyní uznávat následující kurzy vědecké práce a biostatistiky:
- Kurz základů vědecké práce v AV ČR (B90068)
- Kurz základů vědecké činnosti na 2. LF UK (DS001)
- Úvod do praktické metodologie vědecké práce na 3. LF UK (CPGS005)
- Kurz biostatistiky pro lékaře a PhD studenty v biomedicínských oborech na 1. LF UK (B90211)
- Zkouška z anglického jazyka (D0400003; zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate)
- Státní doktorská zkouška (D0400001)
Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením).
Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.
-
Požadavky na absolvování stáží
V souladu s OR 13/2019 doporučuje OR stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce. Část studia v zahraničí však lze v odůvodněných případech nahradit jinou formou přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účastí na vědeckovýzkumném projektu.
-
B90068 Základy vědecké práce v AV ČR
DS001 Kurz základů vědecké činnosti na 2. lékařské fakultě
CPGS014 Úvod do praktické metodologie vědecké práce na 3. lékařské fakultě
B90211 Kurz biostatistiky pro lékaře a PhD studenty v biomedicínských oborech na 1. lékařské fakultě -
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
a) absolvování kurzu Pokroky v neurovědách (B90005) a dalšího kurzu v rámci DSPB (povinný alespoň jeden dle volby studenta a školitele)
b) přijetí/publikace nejméně jednoho článku v odborném recenzovaném časopise z databáze RIV, který však nemusí mít IF. V případě, že je student spoluautorem, musí se jednat o originální článek v časopise s definovaným IF, v případě, že student je prvním autorem, se musí jednat o článek (originální nebo review). Krátká sdělení, dopisy editorovi atd. se pro tento účel neuznávají.
-
Zkušební okruhy ke státní doktorské zkoušce
1. Struktura a funkce buněčné membrány
2. Membránový transport
3. Excitabilita nervových buněk a iontové kanály
4. Membránový a akční potenciál
5. Vedení vzruchu nervovými vlákny
6. Gliové buňky a jejich funkce
7. Struktura a funkce synapse
8. Synaptické receptory
9. Přehled mediátorů
10. Acetylcholin na nervosvalové ploténce a v CNS
11. Katecholaminové mediátory, serotonin
12. Opioidní peptidy a jejich receptory
13. Neuropeptidy a funkce hypothalamu
14. Excitační aminokyseliny jako synaptické mediátory
15. Glutamátové receptory
16. GABA a glycin
17. Oxid dusnatý, úloha v CNS
18. G proteiny a cyklické nukleotidy v CNS
19. Fosforylace proteinů a regulace nervové funkce
20. Axonový transport
21. Vývoj CNS a neurální lišty - úloha genů
22. Nervová plasticita a regulace
23. Vliv stárnutí na nervový systém
24. Cerebrospinální mok a hematoencefalická bariéra
25. Cirkulace krve v mozku a energetický metabolismus mozku
26. Extracelulární prostor CNS
27. Struktura a funkce periferních nervů
28. Struktura a funkce míchy
29. Struktura a funkce vegetativních nervů
30. Sensorické funkce, přehled, receptory obecně
31. Somatosensorický systém
32. Bolest
33. Oko - receptory a nervové buňky
34. Anatomie a fyziologie centrální části zrakového systému
35. Sluch - vnitřní ucho a centrální část sluchového systému
36. Vestibulární systém
37. Chronobiologie
38. Motorický systém mozku
39. Řízení hybnosti - úloha basálních ganglií a mozečku
40. Mozek a emoce - úloha limbického systému
41. Mozková kůra a integrační funkce CNS
42. Úloha thalamu
43. Elektrická aktivita mozku - EEG
44. Elektrická aktivita mozku - pomalé potenciály
45. Elektrická aktivita mozku - evokované potenciály
46. Funkční zobrazovací metody mozku
47. Snímání aktivity neuronů a glie - extracelulární a intracelulární záznam
48. Spánek a bdění – řízení a vztah k základním fyziologickým funkcím
49. Iontově-selektivní mikroelektrody, principy funkce, využití
50. Mozkové řezy, princip metody, využití
51. Základy anatomie mozku
52. Poruchy řeči a poruch gnosie
53. Neurofyziologie učení a paměti
54. Ischemie a hypoxie CNS
55. Epilepsie
56. Poruchy funkce basálních ganglií a jejich mediátorů
57. Alzheimerova choroba
58. Biochemické aspekty duševních poruch
59. Behaviorální modely učení a paměti
60. Neuroendokrinologie
61. Poruchy synaptického přenosu na nervosvalové ploténce
62. Vliv toxických látek na nervový systém
63. Demyelinizační onemocnění
64. Psychiatrická onemocnění – základní charakteristiky
65. Poruchy spánku a bdění
66. Stereotaxe CNS, radiochirurgie pomocí GAMA nože
Doporučená literatura:
Adam, P., Brožek, G., Bureš, J., Faber, J. et al.: Pokroky v neurovědách, Univerzita Karlova, Praha, 1995.Trojan, S. a kolektiv: Lékařská fyziologie. 4. přepracované a doplněné vydání, Grada, 2004.
Petrovický, P.: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi díl III. (neuroanatomie a smyslová ústrojí), Osveta, 2003.
Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie, (eds. překladu J. Berger), nakladatelství H & H, Praha, 1995.
Silbernagl, S., Lang, F.: Atlas fyziologie člověka, (eds. překladu S. Trojan), Grada Publishing, Praha, 2001.
Foelsch, U. R., Kochsiek, K., Schmidt, R. F.: Patologická fyziologie, (eds. překladu R. Rokyta, J. Mareš), Grada Publishing, 2003.
Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (eds): Psychiatrie (II. doplněné a opravené vydání), Praha, Tigis, s.r.o., 2004.
Nevšímalová, S., Růžička, E., Tichý J. (eds): Neurologie, Galén, Praha, 2002.
Ambler, Z., Bednařík, J., Růžička, E. (eds): Klinická neurologie, část I. obecná neurologie. Triton, Praha, 2004.
Snell, R. S.: Clinical Neuroanatomy for Medical Students. 5th Edition. Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.
Brodal, P.: The Central Nervous System. 3rd Edition. Oxford University Press, 2004.
Bear, M. F., Connors, B. W., Paradiso, M. A.: Neuroscience – Exploring the Brain, 2nd edition, Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.
Purves D. et al.: Neuroscience. 2nd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2001.
Rosenzweig M. R., Breedlove S. M., Liman A. L.: Biological Psychology. 3rd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2002.
R. Cooper, J. R., Bloom, F. E., R. H. Roth R. H.: The Biochemical Basis of Neuropharmacology. 8th Edition, Oxford University Press, 2003
-
Příprava a realizace výzkumu, který vede k získání výsledků, které jsou následně publikovány a prezentovány v doktorské disertační práci. Předložení minimálně třech původních prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1,5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1,0.
-
- Státní doktorská zkouška
- Nejméně tři přijaté/uveřejněné originální publikace v časopisech s IF (celkový součet je vyšší 1,5), z toho nejméně jedna publikace s prvoautorstvím v časopise s IF vyšší 1,0.
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Preventivní medicína a epidemiologie*
- Platnost akreditace: 27. 11. 2029
-
doc. MUDr. Jan POLÁK, Ph.D., MBAÚstav patofyziologie 3. LF UKRuská 87100 00 Praha 10tel.: 267 102 175e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Obor studuje mechanismy interakcí, chemických, fyzikálních a biologických faktorů životního, pracovního prostředí a organismu. Integruje metodické přístupy především z oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie. Je teoretickou základnou pro preventivní obory v lékařství, tj. hygienu a epidemiologii. Absolvent doktorského studijního programu získá vzdělání v oboru preventivního lékařství. Na základě principů medicíny založené na důkazech umí hodnotit význam působení faktorů na zdraví jedince i populace a stanovit možnosti i způsoby prevence poruch zdraví.
Obhajobou disertační práce absolvent dokládá, že je schopen samostatně vědecky pracovat, publikovat výsledky v odborných časopisech a vést mladé vědecké pracovníky. Standardní doba studia jsou 4 roky, což umožní také mezinárodní vědecké aktivity. -
- kurzy - absolvování minimálně 2 kurzů z níže uvedené nabídky:
- doporučený kurz „Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie" (CPGS008)
- pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz „Základy lékařských věd pro studenty z nelékařských oborů“ (CPGS004)
- další kurzy z nabídky kurzů Doktorských studijních programů v biomedicíně (http://dspb.avcr.cz), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se školitelem
-
- zkouška z anglického jazyka (D0400003)
- státní doktorská zkouška (D0400001)
- osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikování jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS -
prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentské nebo národní nebo mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru.
-
Požadavky na absolvování stáží
Součástí studijních povinností v doktorském studijním programu je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
-
absolvování minimálně 2 kurzů
-
zkouška z anglického jazyka (D0400003)
-
přehled odborné literatury k dané výzkumné problematice ve formě rešerše
-
-
Otázky ke státní doktorské zkoušce
Analýza a hodnocení rizika
1. Základní principy hodnocení rizika poškození zdraví
2. Identifikace nebezpečnosti chemických látek
3. Látky s prahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď
4. Látky s bezprahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď
5. Využití hodnocení zdravotních rizik v ochraně veřejného zdraví
6. Hodnocení expozice
7. Biologické monitorování expozice
8. Analýza zdravotních rizik v životním prostředí
9. Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí
10. Analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě
11. Význam epidemiologie pro hodnocení zdravotních rizik
12. Řízení rizika, principy řízení rizika při ochraně veřejného zdraví
13. Vnímání rizika a komunikace o riziku
14. Zdroje dat a informací pro hodnocení zdravotních rizik
15. Charakterizace rizika
Toxikologie
1. Intoxikace organickými rozpouštědly (benzin, toluen, trichloretylen, perchloretylen)
2. Toxické poškození jater
3. Intoxikace oxidem uhelnatým
4. Intoxikace etylenglykolem a metylalkoholem
5. Poškození dýchacích cest dráždivými látkami
6. Otravy houbami
7. Olovo a jeho sloučeniny
8. Rtuť a její sloučeniny
9. Kadmium
10. Chemické karcinogeny
11. Toxické látky ve výživě -anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany, dusitany)
12. Toxické látky ve výživě -organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)
13. Toxikokinetika látek (vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování)
14. Testování toxických účinků chemických látek
15. Přípustné limity (principy stanovení, životní prostředí, pracovní prostředí, potraviny, pitná voda) P
Prevence hromadně se vyskytujících onemocnění
1. Obezita (etiopatogeneze, diagnostika, léčba, prevence)
2. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy
3. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organismus
4. Výživa v těhotenství
5. Výživa v prevenci nádorových onemocnění
6. Výživa v prevenci aterosklerózy
7. Hlavní principy správné výživy
8. Výživa v prevenci diabetu
9. Protikuřácké programy,
10. Drogová závislost, prevence
11. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě
12. Prevence psychického stresu na pracovišti
13. Hladovění, malnutrice, alternativní výživové směry (výhody a rizika)
14. Charakteristiky růstu a vývoje v jednotlivých obdobích života
15. Základní lidské potřeby
16. Prevence geneticky podmíněných onemocnění
17. Pravidelné, zvláštní, mimořádné očkování
18. Základní charakteristiky zátěže organizmu (zdravotní důsledky působení nepřiměřené zátěže)
Neinfekční epidemiologie
1. Epidemiologie úrazů
2. Epidemiologie nádorů
3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy
4. Interní validita epidemiologické studie
5. Přesnost studie a vliv náhodných chyb
6. Typy epidemiologických studií
7. Epidemiologie a identifikace nebezpečnosti
8. Studie případů a kontrol a kohortová studie
9. Popište rozdíly mezi následujícími charakteristikami rozptyl, směrodatná odchylka, střední chyba průměru a mezikvartilové rozpětí.
10. Kontingenční tabulka a její použití. Způsoby hodnocení?
11. Jak je možno měřit vztah dvou kvantitativních veličin? Popište používaný model.
12. Popište základní kvantitativní míry rizika používané v epidemiologických studiích a intepretaci jejich intervalů spolehlivosti
13. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění
14. Molekulární epidemiologie
-
Požadavky na publikační činnost
Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhájeny v doktorské disertační práci. Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech včetně SVK (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením). Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1.5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1.0.Příprava a úspěšná obhajoba doktorské disertační práce. Disertační práce má být objektivní a ucelenou informací o vědeckých výsledcích zpracovaných uchazečem. Práce má umožnit posouzení, zda uchazeč/ka získal/a teoretické znalosti i praktické dovednosti pro samostatnou vědeckou práci v oboru a zda umí formulovat a řešit vědecké problémy a výsledky v kontextu mezinárodní vědy. -
- Vykonání státní doktorské zkoušky.
- Minim. 2 publikace v impaktovaných časopisech (1× první autor, spoluautor na libovolném místě).
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
Zobrazovací metody v lékařství*
- Platnost akreditace: 1. 9. 2030
-
doc. MUDr. Andrea BURGETOVÁ, Ph.D., MBARadiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFNU Nemocnice 2128 08 Praha 2tel.: 224 962 232e-mail:Kontaktní osoba:Ing. Žaneta Kalinová, MBARadiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFNU Nemocnice 2128 08 Praha 2tel.: 224 962 232-233e-mail:
-
Charakteristika studijního programu
Doktorský studijní program Zobrazovací metody v lékařství se zabývá různými kvalitativními a kvantitativními metodami analýz obrazů v biologii a lékařství. Důležitou oblastí je též výzkum a vývoj nových zobrazovacích metod a postupů, analýz, zpracování a interpretace dat. Studijní program má úzký vztah k molekulární biologii, k molekulárnímu zobrazování, radiologii, nukleární medicíně, patologii a k řadě dalších základních a klinických oborů biomedicíny. Standardní doba studia jsou 3 roky.
-
- Základní povinností doktoranda je jeho vlastní výzkum podle studijního plánu, schváleného OR a pod vedením školitele.
- V rámci studia se seznamuje i s oblastmi, které nejsou předmětem jeho výzkumu a se základy vědecké práce obecně (včetně jednoho doporučeného kurzu). Rozšiřuje si tak obzor a získává praktické návyky, učí se pravidla psaní publikací a práce s vědeckou literaturou, rozvíjí praktické znalosti, získané v rámci svého výzkumu.
- Student má povinnost absolvovat minimálně dva kurzy (doporučuje se jeden věnovaný teoretickým základům vědecké práce). Student si vybírá další vhodné kurzy pořádané buď OR, nebo podle zaměření v jiném studijním programu po dohodě se školitelem v závislosti na zaměření a tématu jeho práce. Ke splnění povinností lze vybírat ze všech nabízených kurzů ostatních OR v rámci "Biomedicíny".
- Požadavkem je účast na konferencích domácích i zahraničních, předpokládá se aktivně (příspěvkem nebo posterem) min. na jedné domácí a jedné zahraniční akci.
- Zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
-
Požadavky na absolvování stáží
Stáže jsou doporučeny v případě, že jejich absolvování je nutné pro řešení výzkumného úkolu. Zahraniční stáž je v konečném hodnocení přínosem, ale OR klade důraz na mezinárodní spolupráci jako celek.
-
Požadavky ke státní doktorské zkoušce
- absolvování min. 2 kurzů
-
zkouška z anglického jazyka
-
spoluautorství (event. i první autor) alespoň jedné impaktované publikace
-
Otázky a literatura ke státní doktorské zkoušce
1. Přehled zobrazovacích metod v lékařství, jejich podstata, přínos, nevýhody, případně nežádoucí účinky (v oboru podle zaměření práce studenta).
2. Základy techniky zobrazovacích metod v lékařství (v oboru podle zaměření práce studenta).
3. Indikace a algoritmy zobrazovacích metod v lékařství (v oboru podle zaměření práce studenta).
4. Nové směry, speciální aplikace, vývoj a perspektivy zobrazovacích metod v lékařství (v oboru a podle zaměření práce studenta).
5. Problematika studentem absolvovaných kurzů (v oboru a podle zaměření práce studenta).
6. Základy digitálního zpracování obrazů v lékařství (v oboru a podle zaměření práce studenta) – viz literatura.
7. Základy vědecké práce a statistiky (v oboru a podle zaměření práce studenta).
8. Vědecký a odborný profil studenta, zkušenosti z vědecké práce, téma připravované disertační práce a její zpracování, předběžné či konečné výsledky.
Doporučená literatura k tematickému okruhu 6. (zpracování obrazu):
a) Kniha: Šonka, Hlaváč, Boyle: Image Processing, Analysis and Machine Vision. ThomsonEngineering, 2007 (existuje i česká verze, ale již částečně zastaralá)
b) Kniha: Burger, Burge: Digital Image Processing (http://www.imagingbook.com)
-
Požadavky na publikační činnost
Předpokládá se, že uchazeč publikuje výsledky výzkumné práce v tuzemských a zahraničních časopisech – nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertační práce a mají dohromady souhrnný impakt faktor alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí doktorand být prvním autorem (nebo korespondujícím autorem), u další minimálně spoluautorem.
-
- Splnění všech výše zmíněných studijních povinností vč. složení státní doktorské zkoušky.
-
Publikace výsledků výzkumné práce v tuzemských a zahraničních časopisech. Nejméně u jedné musí být student prvním (nebo korespondujícím) autorem. Předpokládá se tedy, že student bude mít během studia minimálně 2 publikace v časopisech s IF, kde tedy alespoň v jedné bude hlavním nebo korespondujícím autorem. Minimální výše IF časopisů stanovena není.
- Oborová rada vyžaduje autoreferát.
* doktorské studijní programy v rámci DSPB
Koordinační rada je platforma určená pro spolupráci zejména těch oborových rad, které deklarovaly svou příslušnost k vzájemně si blízkým oblastem vzdělávání. Koordinační rada koordinuje přiřazené doktorské studijní programy. Tato koordinace spočívá v pravidelné komunikaci se členy Koordinační rady, s vedením Univerzity Karlovy a Akademie věd, s děkany (proděkany) zúčastněných fakult; dále v pravidelném hodnocení aktuálního stavu doktorských studijních programů; s vedením Univerzity a Akademie řeší případné vzniklé problémy.
Mezi její činnosti patří zejména:
-
strategické rozhodování o směřování a rozvoji doktorských studijních programů v dané oblasti;
-
hledání vzájemných průniků při realizaci doktorských studijních programů;
-
vytváření jednotných standardů tematicky příbuzných doktorských studijních programů (např. požadavky na disertační práci, kritéria přijímacího řízení, nároky na vědecké výstupy studentů či počet doktorandů na školitele;
-
návrhy opatření směřujících ke zvyšování míry úspěšnosti studia studentů;
-
spolupráce na přípravě možné společné akreditace;
-
komunikace s odpovědnými složkami rektorátu a fakult.
Členy Koordinační rady DSPB jmenují na pětileté funkční období a odvolávají společně rektor UK a předseda AV ČR na základě návrhů děkanů zúčastněných fakult UK a ředitelů zúčastněných pracovišť AV ČR. Členy jsou zejména předsedové oborových rad doktorských studijních programů zařazených do DSPB. Děkani fakult, zúčastněných v DSPB, jednají podle smluv uzavřených mezi sebou. Případné rozpory a rozdílný výklad smluv mezi účastníky sdružení řeší Koordinační rada ve spolupráci s pověřeným prorektorem, případně s rektorem Univerzity Karlovy a předsedou Akademie věd České republiky.
Předsedové oborových rad se stávají členy té koordinační rady, ke které byla jejich oborová rada přiřazena na základě příslušnosti k oblastem vzdělávání, či ke které se přihlásili, a to na základě jmenování rektorem. Předseda oborové rady může být členem více koordinačních rad. Členem koordinační rady může být též zástupce fakulty, která se podílí na uskutečňování doktorského studijního programu zastoupeného v dané koordinační radě, či jiný odborník navržený rektorovi děkanem či předsedou příslušné koordinační rady, a to na základě jmenování rektorem. Členové ze svého středu navrhují předsedu koordinační rady, kterého jmenuje rektor. Předseda nebo jím určený zástupce svolává a řídí zasedání.
Sociální sítě