Doktorské studijní programy

Doktorské studium na 2. lékařské fakultě UK je určeno absolventům všech relevantních oborů, nejen medicíny. Uchazeči musí splnit základní požadavky, tj. předložit doklad o ukončení magisterského studia a vykonat přijímací zkoušku.

V případě, že uchazeč není absolventem univerzity v rámci EU nebo neexistuje žádná dohoda mezi příslušnou zemí a Českou republikou o vzájemném uznávání vysokoškolského diplomu, je nutné, aby předložil potvrzení o rovnocennosti svého diplomu (viz „Posouzení zahraničního VŠ vzdělání v rámci přijímacího řízení pro uchazeče do DSP“).

Akreditované doktorské studijní programy

Na 2. lékařské fakultě je 16 akreditovaných doktorských studijních programů v českém a anglickém jazyce, v prezenční i kombinované formě:

Všechny doktorské studijní programy jsou akreditovány v souladu s požadavky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Standardní doba studia je čtyři roky. Tyto studijní programy jsou uskutečňovány bez specializací.

Doktorské studium probíhá pod vedením školitele popř. konzultanta. Podmínky přijímacího řízení, obsah přijímacích zkoušek apod. jsou pro jednotlivé studijní programy odlišné a jsou každoročně upravovány podle požadavků konkrétní oborové rady doktorského studijního programu. V rámci podmínek přijímacího řízení předloží uchazeč profesionální životopis, tj. základní informace o své praxi, kvalifikaci, vědeckém zájmu a činnostech včetně přehledu publikační činnosti. Doporučuje se nejprve kontaktovat potenciálního školitele, popř. předsedu oborové rady (dále jen „OR“) v příslušném studijním programu. Přijímací řízení pro následující akademický rok je vyhlašováno začátkem ledna spolu s termínem pro podání přihlášek nejpozději do konce dubna. Přijímací zkoušky probíhají pouze jednou ročně, a to vždy v červnu. Informace jsou zveřejněny v sekci „Přijímací řízení“.

V rámci studia studenti absolvují kurzy, které jsou předepsány jednotlivými oborovými radami. Studenti studijních programů v češtině a angličtině neplatí žádné školné. Studentům prezenční formy studia je každý měsíc vypláceno stipendium. Zahraničním uchazečům je doporučeno, aby si osvojili základy češtiny nezbytné pro komunikaci s pacienty na klinických pracovištích.

Podmínky pro organizaci doktorského studia na 2. LF UK jsou stanoveny v Opatření děkana č. 15/2019.

Doktorské studijní programy v biomedicíně (DSPB)

Doktorské studijní programy v biologii a medicíně/biomedicíně (dále jen „DSPB“) jsou založeny na spolupráci Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v oblasti doktorského studia biomedicíny, které upravuje Smlouva o spolupráci v rámci doktorských studijních programů uzavřená mezi Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR. Současně tyto studijní programy umožňují soustředěné využití odborné kapacity obou institucí a účelné využití materiálních prostředků jednotlivých školících pracovišť. DSPB se řídí platnou legislativou pro vysokoškolské studium. Vzájemnou spolupráci smluvních stran koordinují příslušný prorektor pověřený rektorem Univerzity Karlovy a člen Akademické rady pověřený předsedkyní Akademie věd ČR. Činnost DSPB zajišťuje tzv. Koordinační rada.

Seznam akreditovaných doktorských studijních programů na 2. LF UK

Informace o požadavcích OR, kurzech, státní doktorské zkoušce (dále jen „SDZ“), disertační práci apod. naleznete níže po rozkliku a též na webu DSPB. Předsedové jednotlivých OR poskytnou v případě potřeby veškerá další vysvětlení a upřesnění k níže uvedeným požadavkům. S dalšími dotazy se tedy obracejte výlučně na ně.

Biochemie a patobiochemie*

Platnost akreditace: 28. 11. 2028 

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Libor VÍTEK, Ph.D., MBA
Ústav lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky
1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 08  Praha 2
tel.: 224 964 203
e-mail: 
 
Koordinátor pro 2. LF UK
prof. MUDr. Richard Průša, CSc.
Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 435 300
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

Charakteristika studijního programu

Cílem studia je připravit studenta na samostatné vědecké objasňování molekulárních principů životních dějů v lidském organizmu, jejich řízení a molekulárních mechanizmů jejich poruch. Biochemie a patobiochemie se zabývá problematikou biomakromolekul, tj. bílkovin a enzymů, polysacharidů, lipoproteinů a nukleových kyselin, jakož i jejich stavebních jednotek a dalších významných nízkomolekulárních látek v živých soustavách (aminokyselin, peptidů, sacharidů, lipidů, steroidů). Cílem oboru je i objasňování jejich vzájemné přeměny a jejich úlohy v buněčné signalizaci. Velmi důležitou oblastí je též výzkum nadmolekulárních buněčných struktur a jejich funkce. Studijní program se soustřeďuje též na principy poruch uvedených struktur a jejich funkcí, tedy na molekulární podstatu vzniku, rozvoje a průběhu chorobných stavů. Významnou součástí studia je fyziologický a patogenetický význam reaktivních forem kyslíku a dusíku, předmětem studijního programu jsou mechanismy působení látek poškozujících nukleové kyseliny a biomembrány. Ve studijním programu je věnována pozornost výzkumu poruch buněčné signalizace včetně kancerogeneze a atherogeneze. Molekulární podstaty dědičných a získaných metabolických poruch, mechanismů udržování stálého vnitřního prostředí (metabolické a iontové rovnováhy) a s tím spojených patologických odchylek. SP se též zabývá vývojem nových laboratorních diagnostických metod.

Požadavky v průběhu studia
 
  • Po přijetí vypracovat ISP, jeho schválení školitelem a garantem programu
  • Absolvování nejméně dvou kurzů organizovaných OR nebo další kurzy pořádané v rámci DSPB.
Kurzy
 

Vybrané kapitoly z biochemie a patobiochemie (B90008)

Novinky v biomedicínském výzkumu (B90203)

Kurz základů vědecké činnosti 

Možnost uznat další kurzy organizované jinými obory na UK a  AV ČR.

  • Zkouška z anglického jazyka
  • SDZ (doporučena v 1.–2. ročníku studia, podmínky uvedeny níže).
  • Účast na národních a mezinárodních sjezdech.

Požadavky na absolvování stáží

Doporučena alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž.

 

Vypsané kurzy

B90008 Vybrané kapitoly z biochemie a patobiochemie
B90203 Novinky v biomedicínském výzkumu
DS001 Kurz základů vědecké činnosti

Požadavky ke SDZ 

Absolvování nejméně dvou kurzů organizovaných OR nebo v rámci DSPB, zveřejněných na http://pdsb.avcr.cz po projednání se školitelem a na jeho doporučení.

  • Jazyková zkouška z angličtiny. OR doporučuje typ jazykové zkoušky s mezinárodní platností (TOEFL, Cambridge), připouští se také vykonání jazykové zkoušky na Ústavu jazyků 2. LF UK a umožňuje i uznání státní jazykové zkoušky z angličtiny.
  • SDZ se koná zásadně vždy před odevzdáním a obhajobou disertační práce. 

Průběh
Uchazeč představí své téma v 10- až 15minutovém slovním sdělení. Komise položí 4–6 otázek. Na uzavřeném jednání komise vyhodnotí průběh zkoušky a stanoví klasifikaci. Studentovi je oznámen výsledek. 

Otázky ke SDZ
 

Obecné biochemické okruhy

  • Souvislost struktury, biomolekul s jejich vlastnostmi a funkcemi – bílkoviny, nukleové kyseliny, sacharidy, lipidy.
  • Metabolizmus sacharidů a lipidů z hlediska bioenergetiky.
  • Enzymy – mechanizmy působení, kinetika, regulace aktivity
  • Biosyntéza a rozklad aminokyselin, jejich přeměny na specializované biomolekuly – porfyriny a žlučová barviva. Neurotransmitery, hormony.
  • Biochemie přenosu genetické informace (enzymologie nukleových kyselin).
  • Proteosyntéza
  • Regulace genové exprese
  • Molekulární principy intracelulární buněčné signalizace.
  • Molekulární principy mezibuněčné komunikace.
 

Nadmolekulární biochemie

  • Struktura membrán a buněčných organel
  • Cytoskelet
  • Extracelulární matrix
  • Funkce buněčných organel (Golgiho aparát, endoplazmatické retikulum, lysosomy, mitochondrie, ribosomy)
  • Membránový transport
  • Buněčný cyklus a jeho regulace, nádorové bujení
  • Apoptóza
 

Příklady speciálních okruhů (podle zaměření studenta)

Metodika
 
  • Izolace a purifikace biomolekul
  • Imunochemické metody
  • Sekvenování proteinů a nukleových kyselin
  • Manipulace s nukleovými kyselinami, génové inženýrství
  • Izolace buněk, buněčné kultury
  • Spektrofotometrie
 

Další otázky dle tématu disertace – stanoveny zkušební komisí a školitelem.

 

Doporučená literatura
Vysokoškolská učebnice lékařské biochemie např.
Harperova ilustrovaná biochemie, Murray R. K. a kol.
Medical Biochemistry, J. Baynes, M. Dominiczak
Molecular Biology of the Cell, Bruce Alberts

 

Požadavky na publikační činnost

Prvoautorská publikace, PI grantu typu GAUK.

 

Požadavky k obhajobě

  • SDZ
  • Nejméně dvě původní práce, týkající se tématu disertační práce se souhrnným impaktem alespoň jedna. Na jedné z nich je student uveden jako první autor. Připouští se společné prvouatorství s dalším spolupracovníkem, pokud publikace má IF alespoň 4,0. Minimální součet IF všech prací publikovaných studentem musí být 1,0.
  • OR rada vyžaduje autoreferát.
Biologie a patologie buňky*

Platnost akreditace: 27. 11. 2029

Předseda oborové rady
doc. MUDr. Tomáš KUČERA, Ph.D.
Ústav histologie a embryologie 1. LF UK 
Albertov 4
128 01  Praha 2
tel.: 224 968 125
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Biologie a patologie buňky je biomedicínský vědní obor zaměřený na stavební a funkční charakterizaci jednotlivých buněk a jejich vzájemnou součinnost při stavbě tkání a orgánů. Předmětem studia je tedy v první řadě buňka samotná na různých úrovních její funkční organizace, přičemž se přihlíží i k vzájemnému provázání strukturně-funkčních úrovní, které udržují buňku jakožto základní stavební a funkční jednotku mnohobuněčných organizmů vč. člověka.

Cílem studia ve studijním programu Biologie a patologie buňky je připravit studenta k samostatné vědecko-výzkumné práci směřující k objasnění dynamiky, vzájemných vztahů a funkčně-strukturální charakteristiky buněk a tkání za normálních – fyziologických okolností a při patologických procesech, jakož i při jejich modelování.

Požadavky v průběhu studia

  1. Po přijetí vypracovat ISP, který musí být schválen školitelem a garantem programu.
  2. Po uplynutí každého akademického roku provést spolu se školitelem hodnocení ISP a odevzdat tento ISP v příslušných termínech k dalším posouzení OR a ke schválení garantem programu.
  3. Absolvování těchto kurzů:
  • Pokroky v biologii buňky (B90019) – kurz povinný – organizován OR
  • Pokroky v molekulární biologii a genetice (B90041) – kurz povinný – pořádá ÚMG AV ČR
 

Doporučují se případně jakékoliv další kurzy organizované oborovými radami se zaměřením blízkým k studentovu programu. Je vhodné zařadit také kurzy pořádané Univerzitou či Akademií věd, kde student získá vědomosti a dovednosti nezbytné pro úspěšnou prezentaci výsledků, práci s odbornou literaturou a vědeckými databázemi a pro získávání grantů.

4. Jazyková zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate). Další světové jazyky jsou nepovinné.

5. SDZ

  • Účast na národních a mezinárodních sjezdech.
  • Je doporučena výuka pregraduálních studentů.

Požadavky na absolvování stáží

Předpokládá se alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž. Lze nahradit účastí na mezinárodním grantu nebo jinou formou přímého zapojení do spolupráce se zahraničím, podle možností a uvážení školitele.

 

Vypsané kurzy

B90019 Pokroky v biologii buňky
B90041 Pokroky v molekulární biologii a genetice

 

Požadavky ke SDZ

  • Zkoušku je nutno skládat před odevzdáním disertační práce a po splnění podstatné části ISP. Je doporučena aspoň jedna publikace k tématu disertace s autorským podílem studenta.
  • Absolvování obou povinných kurzů: Pokroky v biologii buňky a Pokroky v molekulární biologii a genetice.
  • Jazyková zkouška z angličtiny. OR doporučuje typ jazykové zkoušky s mezinárodní platností (TOEFL, Cambridge), připouští se také vykonání jazykové zkoušky na Ústavu jazyků 2. LF UK a umožňuje i uznání státní jazykové zkoušky z angličtiny.
 

Otázky ke SDZ

 

Průběh zkoušky

V první části zkoušky přednese student zhruba 15 minutovou přednášku o vlastních výsledcích vědecké práce dosažených během dosavadního studia. Poté členové komise požádají studenta o zodpovězení otázek souvisejících s dosaženými výsledky. V druhé části zkoušky student odpovídá na 3 otázky, které si vylosoval ze zveřejněného seznamu otázek, které pokrývají tyto základní tematické okruhy:

A. Buněčná a molekulární biologie
Základní chemické složení buňky a buněčný metabolismus
Genom a genová exprese
DNA – replikace, transkripce; RNA – typy, sestřih
Biologické funkce proteinů – enzymy
Buňka – typy (eukaryota, prokaryota, rostlinná vs. živočišná buňka) a základní organizace
Stavba a funkce biologické membrány a buněčných organel
Buněčné jádro – stavba, funkce, patologie
Buněčný transport
Cytoskelet – komponenty a jejich funkce
Buněčný cyklus a buněčné dělení, buněčná smrt
Kmenové buňky a buněčná diferenciace
Základní typy tkání
Mezibuněčná komunikace, buněčná adheze a pohyb
Stavba a funkce mezibuněčné hmoty

B. Základy metod pro vyšetřování buněk a tkání
Mikroskopická technika - světelný a elektronový mikroskop, pokročilé mikroskopické metody
Metody histochemie, imunocyto – a histochemie
Základy molekulárně-genetických metod – PCR, sekvenování, in situ hybridizace
Přehled biochemických metod v buněčné biologii – blotovací metody
Modelové organismy, tkáňové a buněčné kultury

C. Obecná patologie buněk a tkání
Regresivní změny buněk a tkání
Zánět a přehled obranné reakce organismu
Interakce buněk s patogeny
Regenerace a reparace tkání, metaplasie
Nádorová transformace buňky, základní druhy nádorů
Fyziologická a patologická novotvorba cév
Buněčně-biologické základy kardiovaskulárních a metabolických chorob

Doporučená literatura
Alberts B. et al.: Molecular Biology of the Cell (6th edition), 2014, Garland Science
Alberts B. et al.: Essential Cell Biology (4th edition), 2016, Garland Science
Alberts B. a kol.: Základy buněčné biologie: Úvod do molekulární biologie buňky (2. vydání), 2005, Espero Publishing
Pollard T. D., Earnshaw W. C., Lippincott - Schwartz J.: Cell Biology, (3rd edition), 2016, Elsevier
Lodish H. et al.: Molecular Cell Biology (8th edition), 2016, W. H. Freeman and Co.
Weinberg R. A.: The Biology of Cancer (2nd edition), 2013, Garland Science
Elleder M. a Sikora J.: Biologie buňky, 2008
Elleder M.: Vybrané kapitoly z patologie buňky I, 1997, Karolinum, Praha.
Elleder M.: Vybrané kapitoly z patologie buňky II, 1999, Karolinum, Praha.
A.L.Mescher: Junquierovy základy histologie, 14. vydání, 1. české, Praha, Galén, 2018
Masopust J. a kol.: Patobiochemie buňky, 2003, Univerzita Karlova, 2. LF, Praha.
Sambrook J. et al: Molecular cloning: A laboratory manual/Joseph Sambrook, David W. Russel, (3rd edition) Cold Spring Harbor, NY: Cold Spring Harbor Laboratory, c2001.
Povýšil C., Šteiner I. a kol.: Obecná patologie 2011, Galén, Praha. ISBN: 9788072627738
Hořejší V. a kol.: Základy imunologie 2015, Triton, Praha. ISBN: 978-80-7387-713-2

 

Požadavky na publikační činnost

 

Prvoautorská publikace. Podíl na výzkumném grantu.

 

Požadavky k obhajobě

  • Splnění všech výše zmíněných studijních povinností včetně složení SDZ.
  • Autorství (spoluautorství) minimálně dvou původních vědeckých prací k tématu disertační práce publikovaných nebo přijatých k publikaci v mezinárodně uznávaném časopise s impakt-faktorem (Web of Science), alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.
  • OR vyžaduje autoreferát.
Biomedicínská informatika*

Platnost akreditace: 22. 4. 2025

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Štěpán SVAČINA, DrSc., MBA
III. interní klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 1
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 922
e-mail:
 
Kontaktní osoba
Ing. Marie Mentlíková
III. interní klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 1
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 922
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Biomedicínská informatika je rychle se vyvíjející obor, jehož náplní je zejména využití počítačů a informačních technologií (IT), systémového přístupu, statistiky a epidemiologie a matematických metodologií v medicíně.

Biomedicínská informatika prochází stálým vývojem, v současnosti je zaměřena na tyto hlavní oblasti: oblast podpory klinického rozhodování, biomedicínské statistiky, robotiky, počítačového modelování, zpracování obrazu a na oblast medicínských informačních systémů. V klinické medicíně jde o tyto oblasti: klinické výpočty, analýza obrazu, problematika biosignálu, počítačové modelování, umělá inteligence (včetně expertních systémů), podpora rozhodování, problematika statistiky a biometrie, klasifikace v medicíně, počítače v řízení přístrojů, robotika a umělé orgány. V oblasti informačních systémů je řešena problematika jejich implementace v prostoru zdravotnictví, specifické otázky ochrany dat a etických problémů a tvorba nemocničních informačních systémů. V oblasti teoretické medicíny jde zejména o modelování fyziologických funkcí a problematiku bioinformatiky.

 

Požadavky v průběhu studia

  • Absolvování dvou kurzů. Povinný je nejméně jeden z kurzů této oborové rady: Biomedicínská statistika a informatika, Modelování fyziologických funkcí nebo Klinická informatika a bioinformatika.

Druhý kurz může volit student z jiných kurzů v rámci DSPB nebo také některého z dále uvedených kurzů (dva kurzy UTIA ČAV).

  • Součástí studijního plánu je rovněž zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
  • Průběžné dílčí zpracování problémů zadané práce a publikace dílčích výsledků.
  • Hodnocení studenta je prováděno průběžně při konzultacích a pohovorech podle ISP.
 

Požadavky na absolvování stáží

Doporučen je několikaměsíční pobyt na zahraničním pracovišti. Lze jej nahradit účastí na mezinárodním projektu nebo jinou formou přímé účasti na spolupráci se zahraničím.

 

Vypsané kurzy

B90206 Biomedicínská informatika a statistika pro doktorandy
B90246 Modelování fyziologických funkcí
B90277 Klinická informatika a bioinformatika
B90182 Modelování biomedicínských systémů
B90072 Fyziologické regulační systémy v normě a patologii
B90278 Modelování procesů ve zdravotnických informačních systémech
NPGR029 Variační metody ve zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR)
NPGR032 Digitální zpracování obrazu (organizuje ÚTIA AV ČR)

 

Požadavky ke SDZ

  • Absolvování dvou výše uvedených kurzů.
  • Publikace či odeslání jednoho článku s IF k tématu práce.
  • Zkouška z anglického jazyka

 

Průběh SDZ
 
  • Student předloží rešeršní práci k problematice disertace a nastíní teze práce.
  • Ty obhájí v kvalifikované diskuzi.
  • Odpoví na dvě teoretické otázky. Studenti si mohou vybrat buď dvě otázky z informatiky, nebo jednu ze statistiky a jednu z informatiky.
 

Při přihlášení na SDZ student odevzdá Pojednání doktoranda o disertační práci v rozsahu 10–40 stran (včetně rešerše). Impaktované publikace požaduje OR doložit až v přihlášce k obhajobě disertace, nejsou tedy vyžadovány k přihlášce na SDZ. Zkušební otázky ke SDZ jsou kladeny jak k tématu Pojednání, tak z otázek absolvovaných základních předmětů. Otázky ze základních předmětů student dostane při absolvování daných předmětů, případně o ně může požádat před SDZ.

 

Otázky ke SDZ

 

Informatika

1. Data, informace, znalosti, pojem entropie
2. Rozhodování v medicíně, specifita, senzitivita, prediktivní hodnota
3. Expertní systémy a umělá inteligence v medicíně
4. Biomedicínské informační zdroje
5. Internet v medicíně, hodnocení kvality zdravotnické informace
6. Bayesovské a neuronové sítě, jejich rozdělení
7. Teorie rozhodování v medicíně, systémy pro podporu rozhodování
8. Kybernetická bezpečnost a ochrana dat v medicíně, elektronický podpis
9. Elektronický zdravotní záznam, lékový záznam
10. Struktura a principy informačních systémů ve zdravotnictví
11. Datové sítě ve zdravotnictví.
12. Klasifikace a nomenklatury v medicíně
13. Datamining v medicíně
14. Matematické modelování v biomedicíně
15. Medicína založená na důkazech, translační medicína
16. Klinické studie a jejich principy a klasifikace
17. Lékařská doporučení a jejich formalizace
18. Analýza biologických signálů, základní pojmy, klasifikace biologických signálů
19. Základní principy analýzy obrazu v medicíně
20. Telemedicína, základní principy
21. Bioinformatika, základní principy
22. Zdravotní pojištění, úhrady zdravotní péče a jich optimalizace
23. Národní zdravotnický informační systém

Medicínská statistika

1. Deskriptivní charakteristiky spojitých a kategoriálních náhodných veličin, grafická prezentace dat
2. Populace vs. náhodný výběr, parametr polohy resp. rozptýlenosti (variability) spojité náhodné veličiny a jeho výběrové odhady, momenty spojitých náhodných veličin
3. Spojitá a diskrétní a rozdělení pravděpodobnosti, normální (gausovské) a uniformní rozdělení, alternativní a binomické rozdělení
4. Statistické testování – náhodný, reprezentativní výběr, medicínská hypotéza, nulová a alternativní statistická hypotéza, testová statistika, hladina významnosti statistického testu, kritická hodnota testové statistiky, dosažená hladina statistické významnosti (p-hodnota), statistický software
5. Testování hypotéz a intervaly spolehlivosti
6. Testy o střední hodnotě spojité náhodné veličiny – parametrické jednovýběrové, dvouvýběrové a párové testy, neparametrické testy
7. Analýza kategoriálních dat, chí-kvadrát test, Fischerův test
8. Korelační analýza – korelační a kovarianční matice, typy korelací (Pearson, Kendall, Spearman), korelace a kauzalita, nekorelovanost a nezávislost
9. Časové řady, trend, perioda
10. Vícerozměrné metody - diskriminační, faktorová, shluková analýza, metoda hlavních komponent, grafické metody
11. Zdravotnická statistika a registry
12. Fáze klinických studií I - IV
13. Analýza přežití (Kaplanův-Meierův odhad, Coxův PH model a jeho varianty v případě porušených předpokladů)
14. Model lineární regrese, problém kolinearity
15. Analýza rozptylu
16. Modely zobecněné lineární regrese (logistická regrese, Poissonovská regrese)
17. Akaikeho (AIC) a bayesovské informační kritérium (BIC), optimální volba modelu
18. Parametrické a neparametrické statistické testy hypotéz (obecné srovnání)
19. Problém vícenásobného testování z pohledu statistické hladiny významnosti statistického testu (alfa), simultánní statistické testy
20. Euklidovská vs. Mahalanobisova statistická vzdálenost bodů
21. Klasifikační metody, regresní a klasifikační stromy
22. Explorační a konfirmační analýza, meta-analýza
23. Bayesova věta, bayesovská vs. frekventistická (klasická) statistika

 
 

Požadavky na publikační činnost

Publikace nejméně dvou článků k tématu disertační práce v časopisech s IF, kde alespoň u jedné z nich musí být uchazeč prvním autorem. Zpracování rešeršní práce ke SDZ. 

 

Požadavky k obhajobě

Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení SDZ je student připuštěn k obhajobě.

OR vyžaduje autoreferát.

Biomechanika*

Platnost akreditace: 1. 11. 2020

Předseda oborové rady
doc. PaedDr. Karel JELEN, CSc.
Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UK
José Martího 31
162 52  Praha 6
tel.: 220 172 319
e-mail:
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Absolvent je profesionálně připraven a vybaven znalostmi a dovednostmi pro řešení vědecko-výzkumných otázek z oblasti základního i aplikovaného výzkumu v biomechanice a práci ve všech oblastech výzkumu a vývoje, kde se uplatňuje biomechanický aspekt. Je schopen komunikovat se širší vědeckou komunitou v rámci své specializace; prokázal inovační schopnost, akademickou a odbornou integritu a dodržování zásad etiky vědecké práce; publikační činností prokazuje schopnost kritické analýzy, vyhodnocení a syntézy nových a komplexních myšlenek v oboru; je rovněž připraven pro vysoce kvalifikovanou a specializovanou práci ve vzdělávacích institucích a v institucích státní a veřejné správy.

 

Požadavky v průběhu studia

Student musí splnit dva povinné předměty a dále volitelné předměty, tak aby součet jejích přidělených hodnot dosáhl 12 bodů, dále požadavky na tvůrčí činnost a absolvování zahraniční stáže. Povinnými předměty jsou Aplikovaná biomechanika (3 body) a Výzkumné metody v biomechanice (3 body). Volitelné předměty musejí být zvoleny dle výčtu volitelných předmětů schválených OR. Volitelné předměty v rozsahu 3 bodů může student splnit z volitelných předmětů mimo zveřejněný seznam po schválení OR.Zvolené předměty musí student splnit do konce čtvrtého semestru studia.

Volitelné předměty: Aplikovaná biomechanika v silovém tréninku, Biomechanické hledisko diagnostiky pohybů člověka, Diagnostika posturální stability a inverzní dynamiky těla, Ergonomie a analýza pohybu, Modelování a simulace pro protetiku a ortotiku, Rehabilitační inženýrstv,í Robotika v rehabilitačním inženýrství, Výzkum kondičních a technických aspektů výkonu v ledním hokeji, Biomechanika pohybového systému člověka, řízení pohybu, Kinematická analýza lidského pohybu, Kineziologie Svalové a kloubní reakční síly u pohybů člověka, Využití numerického modelování v biomechanice.

Student se dále musí zapojit do chodu pracoviště svého školitele a případně dalších pracovišť relevantních k jeho studijnímu plánu, kde bude uplatňovat načerpané teoretické znalosti a rozšiřovat své praktické dovednosti při návrhu a organizaci experimentů, zpracování dat a jejich interpretace v rámci vlastní práce. Dále se bude podílet na výuce u pregraduálního studia a vedení pregraduálních závěrečných studentských prací. Další nedílnou součástí práce studenta je pomoc při tvorbě výukových podkladů formou přednášek, workshopů a lekcí. 

 

Požadavky na absolvování stáží

Student musí během doby svého studia absolvovat semestrální (tříměsíční) stáž na zahraničním pracovišti, které je relevantní k řešení jeho disertační práce. Doba zahraniční stáže může být přerušovaná a nebo kombinovaná s více zahraničními pracovišti, kdy bude u každé vykazované stáže uveden konkrétní výstup v kontextu řešení disertační práce. Výběr odborného pracoviště bude z řad spolupracujících institucí, nebo dle vlastního výběru studenta v návaznosti na realizaci jeho disertační práce. 

 

Vypsané kurzy

 

Přehled kurzů

Semináře

 

Požadavky ke SDZ

 

SDZ mohou absolvovat studenti, kteří splnili všechny své zvolené předměty dle studijního plánu, kdy nejzazší termín pro splnění SDZ je do konce 5 semestru. 

SDZ je členěna do tří okruhů: 

  1. buněčné a tkáňové biomechaniky  
  2. biomechaniky orgánových soustav a biologických náhrad
  3. biomechanických principů pohybu.
 

Konkrétní otázky členů komise budou orientovány dle specifického tématu studenta v jednotlivých okruzích a tématech v rámci absolvovaných předmětů v ISP s cílem prověřit teoretickou připravenost a vědecký způsob myšlení studenta v úzce specializované oblasti řešené v rámci tématu disertační práce. Student tak prokazuje schopnost postihnout podstatu svého řešeného problému na úrovni mikrobiomechaniky, biomechaniky orgánových soustav a principů lidského pohybu včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení vědecko-výzkumných otázek. 

Komise pro SDZ a poté obhajobu disertační práce je složena z nejméně pěti členů, kdy každá oblastí vzdělávání studijního programu bude zastoupena alespoň jedním odborníkem. Další členové komise budou zvoleni dle konkrétního zaměření nebo specializace studenta. 

 
Požadavky na publikační činnost
 
 

Výčet povinné tvůrčí činnosti

  • 2 x prezentace na konferenci formou posteru nebo ústní prezentace
  • 2 x recenzovaný článek jako první autor v časopise s impakt faktorem v databázi WOS
  • 1 x recenzovaný článek jako spoluautor v časopise z batabáze Scopus nebo WOS včetně emerging sources
  • 1 x podání grantové přihlášky
 

Specifikace tvůrčí činnosti

Prezentace na konferenci musí být realizována v průběhu studia na témata, která přímo souvisejí s tématem řešené disertační práce, přičemž jedna konference musí být mezinárodní. Publikované odborné články v recenzovaných časopisech mohou být formou systematické rešerše, literární rešerše nebo formou originálního článku na téma přímo související s řešením disertační práce. Jako plnohodnotný recenzovaný článek není publikovaný dopis editorovi nebo rozšířený abstrakt ve sborníku s konferencí. Publikační činnost se realizuje přednostně v renomovaných vědeckých časopisech zejména v oborově specifických pro biomechaniku: Sports Biomechanics, Journal of Biomechanics, Acta of Bioingeneering and Biomechanics, Journal of Applied Biomechanics, Clinical Biomechanics, Gait and Posture, Journal of Electromyography and Kinesiology; Motor Control, Journal of Strength and Conditioning Research, Journal of Sport Science, Sports, Journal of Human Kinetics, V případě jiného časopisu lze oborovou souvislost vysvětlit a uznat OR.

Experimentální chirurgie*

Platnost akreditace: 27. 11. 2029

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Zdeněk KRŠKA, DrSc.
I. chirurgická klinika – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 200
e-mail:
 
Kontaktní osoby
Bc. Lenka Hájková, MSc.
I. chirurgická klinika 1.LF UK a VFN
U Nemocnice 2 
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 208
e-mail: 
 
Kristýna Walterová
vedoucí sekretariátu

I. chirurgická klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 215
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Cílem studia je připravit studenta k samostatné vědecké i praktické práci v oboru. Studium poskytne absolutní znalost teoretických oborů, znalost biologie buněk, farmakologie, imunologie, lékařské chemie a biochemie, fyziologie a patologie, základní laboratorní techniku i nejnovější laboratorní techniky v oboru, a především odbornou znalost v oblasti dětské chirurgie, gynekologie a porodnictví, chirurgie, neurochirurgie, očního lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, plastické chirurgie, stomatologie a urologie. Absolvent je schopen postavit hypotézu vědecké práce, zvolit příslušné metody pro ověření hypotézy, dané úkony prakticky vykonat, vědecky vyhodnotit a následně dané výsledky publikovat ve vědeckých časopisech s impakt faktorem, přednášet na erudovaných konferencích, symposiích a kongresech. Absolvent má předpoklady pro dobré uplatnění v chirurgickém oboru a pro dosažení dalších vědecko-pedagogických titulů a podílení se na samotném rozvoji oboru.

 

Požadavky v průběhu studia

Povinností studenta je osvojit si metodiky vědecké práce tak, aby byl po skončení studia schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech. Student musí během svého studia povinně absolvovat dva výukové kurzy: Experimentální chirurgie I. (B90015) a II. (B90016) a zkoušku z angličtiny (D0400003). Předpokládá se absolvování zahraniční stáže. Student se dle pokynů školitele musí aktivně zúčastňovat vědeckých konferencí, kongresů a sjezdů vědeckých společností a pravidelně referovat o svých výsledcích na seminářích. Doporučuje se, aby tyto povinnosti byly dle možností zakotveny již ve studijním plánu studenta. OR může studentovi předepsat i další studijní povinnosti.

 

Požadavky na absolvování stáží

Je doporučeno absolvování alespoň jedné zahraniční stáže v minimální délce 1 měsíce, kterou lze nahradit zapojením do grantu se zahraniční účastí nebo jinou formou přímé účasti na mezinárodní spolupráci. 

 

Vypsané kurzy

Experimentální chirurgie I. a II.

 

Požadavky ke SDZ 

  • Nutnost doložení absolvování dvou povinných kurzů v průběhu studia.
  • Povinnost složení zkoušky z anglického jazyka.
  • Publikace: Nutnost doložení nejméně dvou původních publikací s IF ve vztahu k tématu disertace. Nejméně u jedné z nich je student 1. autorem. Součet IF všech publikací publikovaných studentem ve vztahu k disertaci (bez ohledu na pořadí autorů) musí být vyšší než 1. Jedna přehledová publikace s tématem disertace studenta publikovaná v časopise s recenzním řízením, kde student je 1. autorem. Tato publikace musí být citována v hodnocení studenta nejpozději za 3. ročník studia.
 

Student si volí dva teoretické okruhy, odborná zkouška je dána oborem, ve které student působí. Otázky si losují. 

 
Zkušební okruhy


Anatomie, biologie buňky, farmakologie, imunologie, lékařská chemie a biochemie, fyziologie a patologie, gynekologie a porodnictví, histologie a embryologie, chirurgie, oční lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, stomatologie, urologie.

 

Otázky ke SDZ

Při SDZ budou položeny dvě otázky z obecné části a jedna otázka z daného oboru (gynekologie a porodnictví, chirurgie, oční lékařství, ortopedie, otorhinolaryngologie, stomatologie, urologie, plastická chirurgie, dětská chirurgie).

Obecná část:

Anatomie

  1. Topografická anatomie hlavy
  2. Topografická anatomie krku
  3. Topografická anatomie zad
  4. Topografická anatomie horní končetiny
  5. Topografická anatomie dolní končetiny
  6. Povrchové krajiny v obličeji
  7. Trigonum submandibulare, trigonum caroticum
  8. Regio cervicalis anterior
  9. Štítná žláza a příštítná tělíska – syntopie, cévní zásobení
  10. Regio cervicalis lateralis, fissura scalenorum
  11. Fossa axillaris
  12. Přehled hlavních cévních a nervových kmenů horní končetiny
  13. Přehled hlavních cévních a nervových kmenů dolní končetiny
  14. Mediastinum – členění, syntopie orgánů
  15. Topografie hrudní stěny, cévní a nervové zásobení
  16. Topografie přední stěny břišní, cévní a nervové zásobení
  17. Topografie orgánů peritoneální dutiny – pars supramesocolica
  18. Poloha a syntopie žlučníku a žlučových cest
  19. Topografie duodena a pankreatu
  20. Topografie orgánů peritoneální dutiny – pars anframesocolica
  21. Retroperitoneum – topografie orgánů a velkých cév
  22. Topografická anatomie mužské pánve
  23. Topografická anatomie ženské pánve
  24. Pánevní dno, regio perinealis
  25. Topografie páteřního kanálu, lumbální punkce
 

Biologie buňky

 
  1. Růstové faktory – přehled nejdůležitějších a mechanismy jejich účinků
  2. Diferenciace a její poruchy; klonální složení tkání
  3. Kmenové buňky, jejich biologie a aplikace
  4. Extracelulární matrix – přehled základních komponent a jejich funkcí
  5. Fibroplastické procesy – fysiologie a patologie
  6. Kalcifikace – dělení a mechanismy vzniku
  7. Nekrosa versus apoptosa
  8. Současný pohled na nádorovou transformaci buňky
  9. Buněčný cyklus
  10. Patologie edémů – základní typy a jejich patofysiologické mechanismy
  11. Ischemie – patofysiologie příčin a následků
  12. Geneticky podmíněné thrombotické stavy
  13. Geneticky podmíněné kardiomyopatie
  14. Buněčné transplantace
 
Farmakologie
 
  1. Důvody používání léčiv a druhy farmakoterapie
  2. Názvy léčiv a léků používané v seznamech o léčivech
  3. Osud látek v organismu; klinická farmakokinetika
  4. Farmakodynamika
  5. Receptor-efektorové systémy a přenos signálu
  6. Nežádoucí účinky léčiv; účelná farmakoterapie
  7. Látky ovlivňující vegetativní nervový systém
  8. Celková anestetika, periferní myorelaxancia a premedikace
  9. Lokální anestetika
  10. Hypnotika a antiepileptika
  11. Analgetika
  12. Psychofarmaka
  13. Prokinetika a spazmolytika
  14. Kardiotonika a antiarytmika
  15. Antihypertenziva a vazoaktivní látky
  16. Antikoagulancia
  17. Antiastmatika a léčiva respiračního systému
  18. Protiinfekční látky
  19. Hormony
  20. Cytostatika
 
Lékařská chemie a biochemie
 
  1. Základní principy a mechanismy signální transdukce
  2. Druhy signálů jakožto „materializované informace“
  3. Specifita a „promiskuita“ signálních cest: jeden ligand, různé funkce versus různé ligandy obdobná funkce
  4. Endokrinní, parakrinní a autokrinní signály: rozdílné funkční, patogenetické, diagnostické a therapeutické důsledky
  5. Membránové receptory: struktura, funkce, mechanismy
  6. Intracelulární receptory: struktura, funkce, mechanismy
  7. „Netypické“ receptory: proteasami aktivované receptory, adhesní molekuly
  8. Postreceptorová část signální transdukce. G proteiny, nereceptorové enzymové aktivity, receptorové substráty podílející se na signální kaskádě
  9. Projekce signální kaskády na jadernou úroveň
  10. Vztah signální transdukčních molekul a onkogenů/antionkogenů
  11. Sdílení a křížení signální transdukčních cest; principy a příklady informačního kontexu
  12. Signalizace regulující buněčnou proliferaci a diferenciaci
  13. Regulace růstu v onkologii: transformace, invaze, metastasovaní, angiogenese
  14. Příklady regulací metabolických dějů
  15. Molekulární podstata zánětlivé reakce
  16. Molekulární podstata kancerogeneze
  17. Funkce a význam onkogenů a tumorsupresorových genů
  18. Regulace genové exprese
  19. Základní metody molekulární biologie, vhodnost použití jednotlivých metod v aplikovaném výzkumu a diagnostice
 

Patologická fyziologie (1)

  1. Regenerace a reparace tkání. Hojení ran – biologie a patologie
  2. Účast zánětové reakce při hojení ran
  3. Účast tkáňové hypoxie při hojení ran
  4. Účast tkáňové hypoxie v procesu růstu nádoru a indukci nových klonů
  5. Mechanismus aktivace nebo utlumení genů hypoxií
  6. Humorální faktory významné pro angiogenezi
  7. Srovnání stagnační a ischemické hypoxie
  8. Patofyziologické základy oxygenoterapie
  9. Možné nepříznivé účinky inhalace kyslíku
  10. Poškození tkání a orgánů při jejich konzervaci pro účely transplantace
  11. Metabolické důsledky tkáňové hypoxie
  12. Zánik buněk nekrózou a apoptózou v důsledku tkáňové hypoxie
  13. Důsledky anémie na parciální tlaky v krvi a ve tkáních
  14. Kompenzační reakce kyslíkového transportního mechanismu
  15. Mechanismy vazodilatace v hypoxické tkáni a ve tkáni postižené zánětem
  16. Patogeneze multiorgánového selhání
  17. Patofyziologie septického šoku
  18. Patofyziologie cirkulačního šoku
  19. Řízená hypotermie
  20. Acidifikace a alkalizace vnitřního prostředí
  21. Změny v organismu vyvolané imobilizací
  22. Mechanismy uplatňující se při rejekci transplantátu
  23. Reakce štěpu proti hostiteli (GVHD)
  24. Malabsorpční syndrom
 

Patologická fyziologie (2)

  1. Definice bolesti, definice akutní a chronické bolesti
  2. Typy bolesti (nociceptivní, neuropatická) a rozdíly mezi nimi
  3. Receptory bolesti, faktory způsobující bolest
  4. Percepce bolesti na míšní úrovni, Rexedovy míšní zóny, mediátory bolesti na míšní úrovni
  5. Dráhy bolesti spinotalamické, spinoretokulotalamické a další dráhy, které ovlivňují bolest
  6. Percepce bolesti na talamické úrovni
  7. Percepce bolesti na úrovni mozkové kůry a mozku
  8. Descendentní bolestivé systémy
  9. Pohlavní rozdíly ve vnímání bolesti
  10. Bolest a stres
  11. Fantomová bolest
  12. Viscerální bolest
  13. Farmakologické léčení bolesti
  14. Neurochirurgické zásahy proti bolestivým projevům
  15. Rehabilitační metody, psychoterapie, anesteziologická intervence, při léčení bolesti
  16. Paliativní medicína a bolest
  17. Algoritmus léčby bolesti akutní a chronické
  18. Nejčastější bolestivé syndromy a jejich léčba
  19. Psychogenní bolest a její mechanismy
  20. Endorfiny, enkefaliny a edomorfiny a jejich úloha v percepci bolesti
 
Dětská chirurgie
 
  1. Poranění hrudníku a plic
  2. Poranění jícnu, bránice, srdce a cév
  3. Poranění jater, žlučových cest a sleziny
  4. Poranění duodena a pankreatu
  5. Poranění močového ústrojí
  6. Deformity stěny hrudní
  7. Bronchopulmonální malformace
  8. Získaná plicní a pleurální onemocnění
  9. Brániční kýly
  10. Onemocnění jícnu
  11. Gastroezofageální reflux
  12. Nádory plic a hrudní stěny
  13. Choroby mediastina
  14. Nádory jícnu, žaludku, tenkého a tlustého střeva
  15. Teratomy
  16. Nádory jater a pankreatu
  17. Nádory ledviny a nadledviny
  18. Neuroblastom
  19. Fimóza, parafimóza, balanitida, nádory varlete
  20. Akutní skrotální syndrom
  21. Onemocnění žaludku a duodena
  22. Atrézie a stenózy tenkého a tlustého střeva
  23. Malrotace
  24. Mekoniový ileus a syndrom mekoniové zátky
  25. Nekrotizující enterokolitida
  26. Hirschsprungova choroba
  27. Atrézie anorektální a kloakální malformace
  28. Invaginace
  29. Duplikatury střevního traktu
  30. Meckelův divertikl
  31. Apendicitida
  32. Onemocnění žlučových cest
  33. Portální hypertenze
  34. Onemocnění pankreatu
  35. Onemocnění sleziny
  36. Gastroschíze a omfalokéla
  37. Pupeční kýla, tříselná kýla, hydrokéla
  38. Retence varlete
 

Gynekologie a porodnictví

  1. Menstruační cyklus – endokrinologie, poruchy cyklu, diagnostika, léčba
  2. Koncepce, vývoj a výživa, plod, vejce a jeho poruchy
  3. Funkční změny orgánů v těhotenství
  4. Endokrinní změny v těhotenství
  5. Patofyziologie, diagnostika a léčba onemocnění prsu
  6. Nádory děložního hrdla
  7. Nádory
  8. Nádory ovaria
  9. Neplodnost ženy
  10. Endometrioza
  11. Poruchy pohlavní
  12. Trofoblastická nemoc
  13. Ranné a pozdní gestózy
  14. Hypoxie plodu v těhotenství a za porodu
  15. Prekancerozy reprodukčního systému
  16. Poruchy metabolizmu glukózy v těhotenství
  17. DIC v porodnictví
  18. Ultrasonografie v porodnictví
  19. Nepravidelný vývoj plodu a růstová retardace
  20. Klimakterium
  21. Genetika v porodnictví
  22. Plánované rodičovství – antikoncepce
  23. Záněty rodidel
  24. Náhle příhody břišní v gynekologii
  25. Náhle příhody břišní v porodnictví
  26. Patofyziologie, diagnostika a léčba inkontinence moči
 

Histologie a embryologie

  1. Přehled histologie trávicí trubice
  2. Přehled histologie žláz trávícího systému
  3. Přehled histologie oběhového systému
  4. Přehled histologie lymfatického systému
  5. Přehled histologie mužského pohlavního systému
  6. Přehled histologie ženského pohlavního systému
  7. Přehled histologie vylučovacího systému
  8. Přehled histologie nervové tkáně a nervové soustavy
  9. Přehled histologie smyslového systému  
  10. Přehled histologie kůže a kožních adnex
  11.  Přehled histologie endokrinního systému  
  12. Přehled histologie dýchacího systému  
  13. Přehled gametogeneze a fertilizace (klin.- chromosomální aberace, moly)  
  14. První tři týdny vývoje zárodku a související vývojové vady  
  15. Přehled vývoje trávicí soustavy a související vývojové vady  
  16. Přehled vývoje pohybového systému a související vývojové vady  
  17. Přehled vývoje j nervového systému a související vývojové vady  
  18. Přehled vývoje dýchacího systému a související vývojové vady  
  19. Přehled vývoje oběhového systému a související vývojové vady  
  20. Přehled vývoje vylučovacího systému a související vývojové vady  
  21. Přehled vývoje pohlavního systému a související vývojové vady  
  22. Přehled vývoje hlavy a krku (faryngových oblouků a obličeje) a související vývojové vady  
  23. Přehled vývoje smyslových ústrojí  
  24. Přehled vývoje endokrinního systému a kůže
 

Chirurgie

1. Rány
  • dělení
  • způsob ošetření při první pomoci
  • způsob ošetření definitivní
 
2. Ranné infekce
  • tetanus
  • plynatá sněť
  • vzteklina
 
3. Popáleniny
  • klasifikace
  • ošetření
  • popáleninová nemoc
 
4. Zlomeniny
  • dělení
  • první pomoc a ošetření
  • definitivní ošetření
 
5. Způsoby definitivního ošetření zlomenin
  • konzervativně
  • osteosyntézy
  • extenze
  • zevní fixace
 
6. Polytrauma
  • definice
  • postup ošetření
  • komplikace
 
7. Poranění hrudníku
  • pneumo a hemotorax
  • zlomeniny žeber
  • způsoby drenáží hrudníku
 
8. Kraniocerebrální poranění
  • klasifikace poruch vědomí
  • zlomeniny lebky
  • intrakraniální krvácení
 
9. Poranění břicha
  • otevřené
  • tupé
  • hemoperitoneum
 
10. Transplantace orgánů
  • organizace
  • právní aspekty
  • úspěšnost
 

11. Transplantace ledvin

12. Transplantace srdce

13. Kombinovaná transplantace

14. Transplantace plic

15. Transplantace jater

16. Transplantace pankreatu

 
17. Miniinvazivní chirurgie
  • indikace
  • výhody
  • úskalí
 
18. TNM klasifikace nádorů 
  • definice
  • využití
  • strategie léčby
 
19. Bronchogenní karcinom
  • etiologie
  • diagnostika
  • způsoby léčení
 
20. Kolorektální karcinom
  • etiologie
  • diagnostika
  • způsoby léčení
 
21. Karcinom žaludku
  • symptomatologie
  • diagnostika
  • způsoby léčení
 
22. Gastroduodenální vřed
  • krvácení
  • perforace
  • stenózy
 
23. Komplikace cholelitiázy
  • obstrukční
  • zánětlivé
  • operační výkony
 
24. Pankreatitida
  • akutní
  • chronická
  • indikace k chirurgické léčbě
 
25. Akutní peritonitida
  • příčiny
  • symptomatologie
  • léčení
 
26. Ileus
  • příčiny
  • příznaky
  • léčení
 
27. Akutní apendicitida
  • symptomatologie
  • komplikace
  • léčení
 
28. Krvácení do GIT
  • hemateméza
  • meléna
  • enteroragie
 
29. Střevní záněty
  • M. Crohn
  • colitis ulcerosa
  • divertikulitis
 
30. Poruchy tepenné
  • poranění
  • akutní uzávěr
  • embolie
 
31. Tromboembolická nemoc
  • trombóza
  • embolie
  • prevence
  • léčení
 
32. Záněty, infekce a antiobiotika
  • specifické typy chirurgických infekcí a antimikrobiální terapie
 
33. Vodní a elektrolytové hospodářství
  • poruchy objemu
  • speciální poruchy elektrolytů
  • acidobazická rovnováha
  • zásady vodní a elektrolytové léčby
 

34. Racionální výživa u pacienta před a po operaci střeva, pankreatu, jater a nádorového onemocnění.

35. Ošetřování nemocných se zraněním

36. Chirurgie portální hypertenze

37. Kýly břišní stěny

38. Onemocnění nadledvin a indikace k chirurgické léčbě

39. Chirurgie štítné žlázy a hypofýzy

40. Chirurgie maligní onemocnění prsu

41. ICHS a její chirurgická léčba

42. Chirurgická léčba onemocnění tepen a žil DK

43. Diagnóza a chirurgické postupy při poruchách vědomí

44. Poranění mozku a míchy, smrt mozku

45. Nádorové onemocnění plic a mediatina a chirurgická léčba

 

Neurochirurgie

I.

I/1 Historie neurochirurgie

I/2 Urgentní stavy v neurochirurgii

I/3 Základy elektrofyziologie (EMG, EEG, EP)

I/4 Zobrazovací metody (CT, MRI, sonografie, AG, PMG) – princip vyšetření, senzitivita, specificita, algoritmus užití

I/5 Intrakraniální hypertenze (mechanizmy vzniku, diagnostika, léčba)

I/6 Monitorování stavu vědomí

I/7 Poruchy likvorodynamiky (hydrocefalus, diagnostika, terapie)

I/8 Monitorování vitálních funkcí a laboratorních hodnot na NCH JIP

I/9 Bolest – projev nemoci

I/10 Epileptický záchvat – projev onemocnění CNS

I/11 Neuromodulace (principy, aplikace, indikace)

I/12 Funkční neurochirurgie (principy, aplikace, indikace)

I/13 Radiochirurgie (principy, aplikace, indikace)

I/14 Stereotaxe (principy, aplikace, indikace)

I/15 Peroperační EF metody

I/16 Intervenční radiologie

I/17 Smrt mozku a transplantační program

II.

II/1 Klasifikace, klinika a algoritmus diagnostického a terapeutického postupu a intrakraniálních nádorů

II/2 Gliomy

II/3 Meningiomy

II/4 Metastázy

II/5 Selární nádory

II/6 Nádory pineální krajiny

II/7 Nádory koutu mostomozečkového

II/8 Nádory mozečkových hemisfér

II/9 Nádory kmene

II/10 Nádory komorového systému

II/11 Pooperační aktinoterapie a chemoterapie

II/12 Spinální nádory

II/13 SAK + mozková aneurysmata

II/14 Mozkové AVM + kavernomy

II/15 Ischemie mozku, karotická endarterektomie, extra-intrakraniální anastomóza

II/16 Intracerebrální krvácení hypertoniků

II/17 Karotido-kavernózní píštěl

III.

III/1 Kraniocerebrální poranění – klasifikace, algoritmus diagnostického a terapeutického postupu

III/2 Frontobazální poranění, zlomeniny lbi

III/3 Střelná poranění mozku

III/4 Poúrazové nitrolební hematomy

III/5 Difúzní axonální poranění

III/6 Poranění mozkových cév a hlavových nervů

III/7 Operační psotupy do nitrolebního prosotru a kranioplastika

III/8 Poranění míchy

III/9 Poranění periferních nervů

III/10 Entrapment syndromy a nádory periferních nervů

III/11 Infekční onemocnění mozku a míchy

III/12 Dětská neurochirurgie

III/13 Etiopatogeneza cervikobrachiálního sxyndromu, Chirurgická léčba výhřezů krčních meziobratlových plotének, Chirurgická léčba bederní stenózy

III/14 Etiopatogeneza cervikobrachiálního syndromu, Chirurgická léčba výhřezů krčních meziobratlových plotének, Chirurgická léčba osteofytů krční páteře

III/15 Spondylolistéza (algoritmus diagnostického a terapeutického postupu), Failed back surgery syndrom

III/16 Chirurgická léčba bolesti

III/17 Epileptochirurgie

 

Oční lékařství

  1. Akomodace, presbyopie a její korekce
  2. Refrakce oka, způsoby korekce, chirurgické a nechirurgické
  3. Laserové a nelaserové refrakční zákroky a jejich komplikace
  4. Dystrofie a denegenerace rohovky – klinika, léčba
  5. Transplantace rohovky
  6. Úrazy oka – první pomoc
  7. Glaukom – diagnostika, typy glaukomu
  8. Glaukom  - nechirurgická a chirurgická léčba
  9. Oční projevy u DM
  10. Léčba diabetické retinopatie
  11. Diferenciální diagnostika haemophtalmu
  12. Věkem podmíněná makulární degenerace – klinika, léčba
  13. Odchlípení sítnice – klinika, léčba
  14. Jiná onemocnění sítnice
  15. Katarakta – léčba, komplikace
  16. Nitrooční nádory dospělých
  17. Geneticky podmíněná oční onemocnění
  18. Systémové choroby a oko
  19. Červené oko - diferenciální diagnostika
  20. Bolesti oka – diferenciální diagnostika
  21. Zhoršení a ztráta zraku – diferenciální diagnostika
  22. Vrozené anomálie oka
  23. Amblyopie
  24. Oční nádory u dětí
  25. Leukokorie – diferenciální diagnostika
  26. Obrny okohybných nervů – klinika, diagnostika, léčba  
  27. Patologie zornice
  28. Neurititida zrakového nervu – klinika, diagnostika, diferenciální diagnostika
  29. Nádory a chirurgie očnice
  30. Vyšetření zorného pole, patologické nálezy – diferenciální diagnostika
 

Ortopedie

Coxarthrosis

Projevy zánětlivých revmatických chorob na pohybovém aparátu a jejich chirurgická léčba

Vadné držení těla a skolióza

Benigní nádory pohybového aparátu

Maligní nádory pohybového aparátu

Endoprotetika obecně, druhy kloubních náhrad

Umělé náhrady kolenního kloubu

Umělé náhrady kyčelního kloubu

Preartotické stavy, sekundární artróza

Osteoartróza kolenního kloubu a její léčení

Úžinové syndromy horní končetiny

Choroby svalů, šlach a aponeuróz

Aseptické kostní nekrózy

Specifické záněty pohybového ústrojí

Metastatické postižení skeletu

Nespecifické záněty kostí a kloubů

Vertebrogenní algický syndrom

Vrozená dysplazie kyčelního kloubu

Entezopatie a tendovaginity

Diferenciální diagnostika bolesti ramena

 

Otorhinolaryngologie

  1. Nádory slinných žláz
  2. Nádory dutiny nosní a VDN
  3. Karcinom nosohltanu
  4. Karcinom orofaryngu
  5. Karcinom dutiny ústní
  6. Karcinom laryngu
  7. Karcinom hypofaryngu
  8. Maligní nádory štítné žlázy
  9. Uzlinové metastázy dlaždicových karcinomů hlavy a krku
  10. Nádory mostomozečkového koutu a pyramidy
  11. Diferenciální diagnostika rezistence na krku
  12. Poruchy rovnováhy - diagnostický postup
  13. Diferenciální diagnostika poruch rovnováhy
  14. Periferní vestibulární syndrom
  15. Akutní středoušní zánět
  16. Chronický středoušní zánět
  17. Komplikace středoušního zánětu
  18. Otoskleróza
  19. Tympanoplastické operace
  20. Sanační operace ucha
  21. Vyšetření sluchu
  22. Diferenciální diagnostika nedoslýchavosti
  23. Možnosti rehabilitace nedoslýchavosti a hluchoty – konzervativní a chirurgické
  24. ORL aspekty obrny lícního nervu
  25. Akutní tonzilitida a její komplikace
  26. Chronická tonzilitida a vegetationes adenoideae
  27. Akutní záněty hrtanu
  28. Chronické záněty a přednádorové stavy hrtanu
  29. Diferenciální diagnostika omezení nosní průchodnosti
  30. Akutní rinosinusitida a její komplikace
  31. Chronická rinosinusitida
  32. FESS – koncepce, indikace, komplikace
  33. Epistaxe
  34. Poranění obličejového skeletu
  35. Nádory příštítných tělísek
  36. Poruchy polykání diagnostika a léčba
  37. Obstrukční syndrom spánkové apnoe
 
Imunologie
 
 
  1. Základní charakteristika přirozené imunity
  2. Základní charakteristické rysy adaptivní imunity
  3. Buňky předkládající antigeny
  4. Interakce mezi T a B lymfocyty
  5. Kooperace buněk v imunitní odpovědi
  6. Adhezivní molekuly a jejich funkce
  7. Specifické cytotoxické reakce
  8. Komplementový systém a jeho úlohy v zánětlivé reakci
  9. Buňky uplatňující se v reakcích přecitlivělosti
  10. Fenomen MHC restrikce
  11. Základní charakteristika cytokinů
  12. Úloha cytokinů v adaptivní imunitě
  13. Rozpoznávací struktury imunokompetentních buněk
  14. Interferony a jejich funkce
  15. Funkce protilátek v infekčním prostředí procesu
  16. Mechanismus účinku cytokinů
  17. Úloha buněčné imunity v obraně organizmu
  18. Typy imunopatologických reakcí
  19. Úloha adhezivních molekul v zánětu
  20. Mechanismy autoimunitního poškození tkáně
  21. Společný slizniční imunitní systém
  22. Regulační funkce T lymfocytů
  23. Subpopulace T lymfocytů
  24. Imunopatologická reakce zprostředkovaná IgE
  25. CD4+T lymfocyty a jejich funkce
  26. Autoprotilátky orgánově nespecifické
  27. Autoprotilátky orgánově specifické
  28. Rizika vzniku autoimunity
  29. Úloha cytokinů v přirozené imunitě
  30. Dělení cytokinů podle funkce
  31. Úloha kostimulačních molekul při aktivaci T lymfocytů
 

Plastická chirurgie

 

Všeobecné:

Kůže – vlastnosti, štěpy, laloky

Muskulární a muskulokutánní laloky

Základy mikrochirurgie

Základy transplantační techniky – kůže, tuk, fascie, šlachy, svaly, chrupavka, kost, perif. nervy

Keloidní a hypertrofické jizvy

Zásady ošetření poranění (termické, el. proudem, radiací)

Obličej:

Poranění obličeje

Rhinoplastika

Paresa n. facialis

Blefaroplastika, face lift

Kraniofaciální chirurgie

Rozštěpy, kraniofaciální syndromy

Nádory hlavy, krku a kůže

Nádory kůže benigní, maligní

Laloky v oblasti obličeje

Trup a dolní končetiny

Proleženiny

Estetické operace prsů, rekonstrukce prsu

Abdominoplastika

Genitál-vrozené+získané vady, rekonstrukce

Ruka

Relantace a revaskularizace horní končetiny

Základy ošetření poranění ruky

Poranění flexorového a extenzorového aparátu ruky, Dupuytrenova kontraktura

Vrozené a získané vady v oblasti ruky

Infekce v oblasti ruky

 

Stomatologie

 

1. Jednotlivá stadia vývoje dočasných a stálých zubů a jejich význam pro pedostomatologickou praxi.

2. Materiály a postupy používané při konzervačním ošetření chrupu u dětí,

3. Příprava dítěte ke stomatologickému ošetření (psychologická, medikamentózní, sedace Midazolamem) a indikace k ošetření v celkové anestézii.

4. Výplňové materiály v záchovné stomatologii – popis, indikace (amalgám, kompozitní pryskyřice, sklopolyalkenoát).

5. Zubní kaz, příčiny, teorie vzniku, dělení, vyšetření a terapie.

6. Anatomie a fyziologie zubu. Tvrdé zubní tkáně, pulpa.

7. Endodontické ošetření zubu – indikace, KI, postup opracování.

8. Onemocnění zubní dřeně a periapikální oblasti – dělení, diff.dg., příznaky, terapie.

9. Primární, sekundární a terciární prevence v záchovné stomatologii.

10. Vyšetření a diagnostika v parodontologii.

11. Plán léčení nemocí parodontu – iniciální fáze.

12. Zásady chirurgického a protetického ošetření v parodontologii.

13. Vyšetření sliznice dutiny ústní.

14. Nejčastější onemocnění sliznice dutiny ústní.

15. Klasifikace defektů chrupu z protetického hlediska.

16. Význam protetického ošetření (rehabilitace, korekce, dlahování).

17. Rozdělení fixních náhrad.

18. Rozdělení snímacích náhrad.

19. Hlavní a pomocné materiály v protetice.

20. Etiologie a prevence ortodontických anomálií.

21. Kraniofaciální vývoj a růst.

22. Ortodontická diagnostika.

23. Typy ortodontické léčby.

24. Ortodonticko – chirurgická léčba u čelistních anomálií.

25. Zánětlivá onemocnění kolem čelistních prostorů. Příčiny, klinický obraz, principy léčení.

26. Úrazy obličeje. Příčiny, klinický obraz, principy léčení.

27. Základní druhy čelistních a obličejových anomálií. Stručný přehled možných příčin, diagnostika, principy léčení.

28. Nádory úst a obličeje. Stručná klasifikace, diagnostika, principy léčení. Onkologická prevence.

29. Biomateriály a řízená tkáňová regenerace.

30. Obličejové bolesti.

 

Urologie

 

Klinická anatomie a vývoj močového ústrojí a mužského pohlavního ústrojí

Vrozené vývojové vady ledvin, pánvičky ledvinné a močovodu. Diagnostika a léčba.

Vrozené vývojové vady močového měchýře a močové trubice. Diagnostika a léčba.

Vezikoureterální reflux

Infekce močových cest

Urosepse a septický šok

Urogenitální tuberkulóza

Onemocnění retroperitonea

Nádorová onemocnění nadledvin

Nádory ledvinného parenchymu

Nádory pánvičky ledvinné a močovodu

Nádory močového měchýře

Nádory prostaty Nádory varlat a penisu

Obstrukční uropatie

Benigní hyperplázie prostaty

Struktury močové trubice

Etiopatogeneze urolitiazy, diagnostika, metafylaxe

Léčba urolitiázy

Inkontinence moči Dysfunkce dolních močových cest

Traumata urogenitální soustavy

Akutní skrótum

Mužská infertilita

Erektivní dysfunkce

Derivace moči

Laparoskopie v urologii

 

Anesteziologie

 

1. Předanestetické vyšetření, předoperační příprava, premedikace

2. Profylaxe tromboembolické nemoci

3. Volba způsobu anestezie – celková a/nebo regionální

4. Současné pojetí celkové anestezie – doplňovaná a kombinovaná anestezie

5. Současné pojetí a techniky regionální anestezie

6. Neuroaxiální anestezie

7. Intravenózní anestezie

8. Inhalační anestetika

9. Lokální anestetika

10. Svalová relaxancia, nervosvalový přenos a jeho monitorování

11. Farmakokinetika v anesteziologii

12. Sledování a monitorování pacienta v anestezii

13. Péče o pacienty po anestezii

14. Léčba akutní pooperační bolesti

15. Zajištění průchodnosti dýchacích cest

16. Perioperační infuzní léčba

17. Perioperační transfuzní léčba, management krvácivých stavů a ŽOK 18. Perioperační management u pacientů s CHOPN

19. Perioperační management u pacientů s ICHS

20. Perioperační management u pacientů s DM

21. Perioperační management u pacientů s onemocněním ledvin a jater

22. Anestezie v břišní chirurgii

23. Anestezie u hrudních výkonů

24. Anestezie v porodnictví

25. Neuroanestezie

26. Kardioanestezie

27. Anestezie u traumat

28. Ambulantní anestezie

29. Dětská anestezie

30. Anestezie seniorů a u dětí

 

Požadavky na publikační činnost

Student bude povinen doložit před absolvováním SDZ nejméně dvě původní publikace vydané v žurnále s IF ve vztahu k tématu disertace. Nejméně u jedné z nich je student 1. autorem. Součet IF všech publikací publikovaných studentem ve vztahu k disertační práci (bez ohledu na pořadí autorů) musí být vyšší než 1. Jedna přehledová publikace s tématem disertace publikovaná v časopise s recenzním řízením, kde student je 1. autorem. Tato publikace musí být citována v hodnocení studenta nejpozději za 3. ročník studia.

 

Požadavky k obhajobě

  • SDZ
  • dvě práce in extenso se souhrnným impakt faktorem alespoň 1. Na jedné z nich musí být student uveden jako první autor.
  • Disertační práce musí být vypracována podle pokynů uvedených na stránkách fakulty.
  • OR vyžaduje autoreferát.
Farmakologie a toxikologie*

Platnost akreditace: 11. 12. 2029

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Ondřej SLANAŘ, Ph.D.
Farmakologický ústav 1. LF UK a VFN
Albertov 4
128 00  Praha 2
tel.: 224 968 146
e-mail:
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Farmakologie a toxikologie jsou vědy studující mechanismy vzájemné interakce látek a léčiv s biologickými systémy a sledují jejich příznivé i nepříznivé důsledky pro organismus. Konečným cílem je využití těchto znalostí při prevenci, diagnostice a léčení humánních a veterinárních onemocnění.

Velkou předností studia farmakologie a toxikologie je úzké propojení teoretického oboru se všemi klinickými obory, které provádějí terapii, prevenci a diagnostiku. Studijní program ve farmakologii a toxikologii je proto vhodný nejen pro zájemce o experimentální výzkum, ale i pro zájemce, kteří v budoucnu předpokládají své uplatnění v klinické práci. Zaměření studijního programu je však experimentální a to na úrovni pre-klinické i klinické.

Cílem studijního programu je připravovat odborníky s hlubokými znalostmi v oblasti klinické i experimentální farmakologie a toxikologie. To zahrnuje znalosti ze širokých oblastí farmakokinetiky, farmakodynamiky, účinku i toxicity léčiv, včetně znalostí o vlastnostech lékových forem.

 

Požadavky v průběhu studia

Konkrétní obsah studia je každému studentovi určen ISP. Povinně obsahuje minimálně absolvování dvou předmětů vypsaných v rámci DSPB. Je doporučeno, aby minimálně jeden z absolvovaných předmětů byl vypsán OR.

Součástí studijního plánu je rovněž jazyková zkouška z angličtiny a průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).

 

Požadavky na absolvování stáží

Doporučenou součástí studijních povinností je absolvování zahraniční stáže. Vítána je i další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí apod.

 

Vypsané kurzy

CCOCA0011 Drogy a drogové závislosti (kurz probíhá na 3. LF)
B90274 Aplikovaná farmakokinetika
B90248 Personalizovaná farmakoterapie
B90247 Ekotoxikologie
DV01118 Léky indikovaná onemocnění a problematika nežádoucích účinků léčiv (kurz probíhá na 2. LF)
CVOL0182 Základy fytoterapie (kurz probíhá na 3. LF)

 

Požadavky ke SDZ

 

SDZ se obvykle koná ve 3. ročníku studia. Podmínkou připuštění ke zkoušce jsou:

  • zápočty alespoň ze dvou absolvovaných předmětů
  • rešeršní práce k tématu disertace (20-30 stran) nebo vlastní odborná publikace v recenzovaném časopise (může být i přehledová)
 

SDZ se koná v rozsahu, který je v souladu se studijním programem OR. Jejím cílem je ověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení předložených problémů. Předpokládá se, že studenti osvědčí při zkoušce nejen znalost zvoleného oboru v celé šíři na úrovni pregraduální, ale i znalost výzkumných trendů a moderní metodologie současné biomedicíny s aplikací na oblast tématu své disertační práce. Zkouška se skládá z diskuze o absolvovaných předmětech ukončených zápočtem, z diskuze o předložené rešerši/vlastní publikaci a zodpovězení losem vybrané trojice otázek. 

 

Otázky ke SDZ

 

1. Klasifikace léčiv (včetně podle ATC skupin) Adrenergní mediace Hypnotika, sedativa, charakteristika a mechanismus účinku

2. Fyzikálně-chemické základy farmakokinetiky, význam ionizace, disociace látek, vazby na bílkoviny 4 Cholinergní mediace Terapeutické použití psychofarmak

3. Farmakokinetika a výpočet farmakokinetických parametrů Nesteroidní protizánětlivé látky, mechanismus účinků, terapeutické použití Léčiva používaná u ischemické choroby srdeční

4. Kompartmentové farmakokinetické modely, nultý a první řád ve farmakokinetice, absorpce látek a biologická dostupnost Neuroleptika Léčiva ovlivňující homeostázu minerálů v kostech, léčba osteoporózy

5. Mechanismy účinku léčiv Zásady léčby nespavosti (hlavní hypnotika) Toxicita návykových látek. Stimulancia, sedativa, halucinogeny.

6. Přívodní cesty léčiva do organismu (vztah typu aplikace k rychlosti a délce účinku léčiva, vztah k farmakokinetice látky) Benzodiazepiny; molekulární farmakologie těchto látek Terapeutické použití antikoagulancií a fibrinolytik.

7. Základní farmakokinetické parametry ovlivňující hladinu léčiva v ustáleném stavu Ethylalkohol, celkové a lokální účinky, projevy a léčba akutní otravy Diuretika

8. Distribuce léčiv v organismu (distribuční objem aj., příklady a význam pro dávkování látek) Skupiny antiepileptik, mechanismus účinku, zásady podávání, novější antiepileptika Látky užívané při chorobách dýchacích cest, léčba astma bronchiale

9. Biotransformace léčiv a její význam pro vylučování farmak, farmakologický a toxikologický účinek léčiv (typy biotransformací, enzymová indukce a inhibice) Parkinsonismus a další degenerativní onemocnění CNS – současné možnosti terapie Diuretika používaná v léčbě hypertenze

10. Receptory, klasifikace, transdukční mechanismy Tkáňové působky – možnosti ovlivnění tvorby a účinku) Použití beta-sympatolytik a blokátorů vápníkových kanálů k léčbě hypertenze, ICHS a srdečního selhání

11. Biotransformace xenobiotik. Hlavní typy biotransformačních reakcí. Význam poznatků v toxikologii Celková anestetika a premedikace Léčiva srdeční insuficience

12. Farmakokinetické parametry charakterizující eliminaci léčiv. Terapeutické monitorování koncentrace léčiv Psychofarmaka – přehled skupin Hormony pankreatu a antidiabetika

13. Enzymy pro metabolismus léčiv či návykových látek; individuální odchylky Antidepresiva (včetně SSRI) Ženské pohlavní hormony, hormonální antikoncepce u žen, hormonální substituční terapie

14. Hypofyzární a hypothalamické hormony – regulační úloha a mechanismy působení 5 Antidepresiva a anxiolytika (molekulární farmakologie těchto látek) Terapeutické využití látek působících na VNS.

15. Vztah mezi dávkou, plazmatickou hladinou a účinkem Psychostimulancia a anorektika Nejzávažnější nežádoucí účinky antibiotik

16. Mechanismus účinku léčiv na molekulární úrovni Opioidní analgetika – mechanismus účinku, jednotlivé skupiny látek, morfin a další opioidní agonisté Terapeutické využití glukokortikoidů

17. Agonismus, antagonismus a další vztahy léčiv Opioidní analgetika – opioidní antagonisté Přehled antibiotik

18. Základní kvantitativní hlediska farmakon-receptorové interakce Neopioidní analgetika a nesteroidní protizánětlivé látky Hormony a vitaminy ovlivňující homeostázu vápníku v organismu

19. Membránové receptor-efektorové systémy a účast G regulačního proteinu Imunologické reakce na léky jako nežádoucí účinky. Léčba anafylaktického šoku Diuretika

20. Farmakogenetika Léčiva užívaná k terapii diabetes mellitus Alfa a beta sympatomimetika (rozdělení podle selektivity, terapeutické využití, nežádoucí účinky)

21. Vnitřní aktivita a afinita látek, kompetitivní a nekompetitivní antagonismus a parciální agonismus (graficky znázorněte průběh charakterizačních křivek) Hormony kůry nadledvin Klasifikace imunosupresiv a imunomodulancií včetně cytokinů; klinické indikace

22. Účinky oxidu dusnatého, možné terap. použití donátorů a inhibitorů oxidu dusnatého Antihypertenziva – mechanismus antihypertenzivního působení jednotlivých skupin látek (hlavní výhody a nevýhody jednotlivých skupin) Hypothalamické a hypofyzární hormony, použití u různých endokrinních a metabolických abnormalit, užití k diagnostickým účelům

23. Mechanismus antianginózního, antiarytmického a antihypertenzivního působení beta blokátorů; působení beta blokátorů u srdeční insuficience Mechanismy působení protinádorových chemoterapeutik Uterotonika a tokolytika

24. Desenzitizace a hypersenzitiva receptorů (mechanismy, příklady) Cholinergní mediace a farmakologické ovlivnění Emetika a antiemetika

25. Receptor-efektorový systém, komponenty adenylylcyklázového komplexu Nežádoucí účinky nesteroidních protizánětlivých léčiv Betalaktamová antibiotika – přehled jednotlivých skupin a rozdíly v klinické aplikaci.

26. Hlavní místa působení léčiv (receptory, iontové kanály, enzymy aj.) 6 Lokální anestetika, přehled látek, intoxikace lokálními anestetiky Léčiva užívaná u GIT onemocnění

27. Membránové receptor-efektorové systémy, fosfatidylinositolový komplex Periferní a centrální myorelaxancia Chemoterapie zhoubných nádorů; klasifikace, nově vyvíjené látky, rezistence k cytotoxickým látkám

28. Metabolismus ethanolu, methanolu, glykolů. Toxicita akutní a chronická. Interakce ethanolu s psychotropními látkami Antihypertenziva přehled; inhibitory při léčení hypertenze (účinky při dlouhodobém podávání, nežádoucí účinky) Antianemika

29. Terapeutická šíře, terapeutický index; individuální variabilita v citlivosti pacientů na léky Srdeční selhání; kardiotonika a další látky s positivně inotropním účinkem (význam, indikace, rizika podávání), úloha ACE inhibitorů Spasmolytika GIT, léčba vředové choroby, laxancia a obstipancia

30. Změny účinku léčiva při opakovaném podávání (tachyfylaxe, tolerance, látková závislost) Antiarytmika (rozdělení, mechanismus působení) Post-mortem forenzní toxikologie. Post-mortem změny, tvorba artefaktů se zřetelem na interpretaci nálezů

31. Závislost na návykových látkách Koronární vazodilatancia a látky používané u ischemické choroby srdeční Peniciliny a cefalosporiny

32. Interakce léčiv Nesteroidní protizánětlivé látky, antirevmatika, antiuratika Imunosupresiva, imunomodulancia (klin. aplikace imunosupresiv, vztah mezi imunosupresivní terapií a nádorovou chemoterapií)

33. Nenormální reakce na léčivo Antipsychotika Antihypertenziva – rozdělení; blokátory kalciového kanálu u hypertenze (indikace, nežádoucí účinky)

34. Teratogenní a kancerogenní účinky léčiv Inhibitory vápníkových kanálů Cefalosporiny (rozdíly mezi jednotlivými skupinami, klinické použití)

35. Vedlejší a nežádoucí účinky léčiv Přímá a nepřímá antikoagulancia (mechanismy účinku a použití) Mechanismus působení vitaminu D

36. Vývoj a hodnocení nových léčiv (včetně základních typů preklinických a klinických studií) Obecné zásady antimikrobiální léčby; rozdělení protiinfekčních látek, mechanismy účinku a vzniku rezistence Antiastmatika a další léčiva dýchacího ústrojí

37. Účelná farmakoterapie, farmakoterapeutické riziko a polypragmazie Toxikologie některých prvků a jejich sloučenin (Pb, Hg, As, Cd), včetně léčby (antidota) Antibiotika se širokým spektrem a antibiotika pro speciální použití 7

38. Biotransformace a eliminace léčiv Antihypertenziva a přehled; postavení beta blokátorů mezi antihypertenzivy, beta blokátory s vazodilatačním účinkem Přehled hormonů a autakoidů

39. Klinická farmakokinetika, monitorování léčiv a úprava dávkování léčiv Látky užívané při léčbě chronického srdečního selhání Protivirové látky, hlavně látky užívané k léčbě u pacientů s HIV/AIDS (mechanismy účinku, klinické použití, nežádoucí účinky)

40. Klasifikace receptorů a jejich podtypů Antibiotika pro spec. použití (protistafylokoková, proti legionelám, chlamydiím a pseudomonádám) Antitusika a expektorancia

41. Teratogenní a kancerogenní účinky léčiv Benzodiazepiny a nové látky se selektivními účinky Aminoglykosidy; mechanismus účinků, indikace, nežádoucí účinky

42. Intoxikace léky, zásady péče o pacienta, antidota Léčba obezity; hypolipidemika přehled Peniciliny

43. Farmakokinetika, základní parametry a vzorce pro výpočet FK parametrů Nesteroidní protizánětlivé látky Antiastmatika

44. Zvláštnosti farmakoterapie v těhotenství a během laktace Přehled látek užívaných u Parkinsonismu Kombinace antimikrobiálních látek; výhody a nevýhody, příklady synergismu a antagonismu jednotlivých kombinací

 
Doporučená literatura ke SDZ
 
 

Hynie S. - Farmakologie v kostce, druhé vydání, Triton, Praha 2001

Hynie S. - Obecná farmakologie, díl 1 a 2, Karolinum Praha, 1993

Hynie S. - Speciální farmakologie, díl 1 až 7, Karolinum Praha, 1994-2002

Lincová D., Farghali H. (editoři): Základní a aplikovaná farmakologie, Galen, Praha 2002

Katzung B.G. – Základní a klinická farmakologie (Lange Medical Books), Nakladatelství H + H., Praha, 2006.

H. Lüllmann, K. Mohr, M. Wehling: Farmakologie a toxikologie. Grada Publ., Praha 2002

Balíková M.: Klinická a forenzní toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetření, 2003

Prokeš J.: Základy toxikologie. Obecná toxikologie a ekotoxikologie. Galén Praha, 2005

Patočka J. aj.: Vojenská toxikologie, Grada publ. Praha, 2004

Učební texty pro studium specializovaných oblastí ve fyziologii, patologické fyziologii, mikrobiologii, imunologii a především v molekulární biologii budou upřesněny školitelem podle výzkumného zaměření studenta. 

 

Požadavky na publikační činnost

Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertace  a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí student být prvním autorem.

 

Požadavky k obhajobě

Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení SDZ je student připuštěn k obhajobě.

OR vyžaduje autoreferát.

Fyziologie a patofyziologie člověka*

Platnost akreditace: 27. 11. 2029

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Otomar KITTNAR, MBA, CSc.
Fyziologický ústav 1. LF UK
Albertov 5
128 00  Praha 2 
tel.: 224 968 483
e-mail: 
 
Kontaktní osoba
doc. MUDr. Dana Marešová, CSc.
Fyziologický ústav 1. LF UK
Albertov 5
128 00  Praha 2 
tel.: 224 968 410
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Studijní program je zaměřen na studium funkcí jednotlivých systémů organismu (krve, systém oběhový, dýchací, trávicí, vylučovací, humorální, nervový) a jejich řízení, a to od molekulární úrovně, až po studium vzájemných vztahů mezi jednotlivými systémy v normě a za patologických stavů. Stejně významné je studium faktorů, které mohou zasáhnout do mechanismů vývoje, plasticity a adaptace na epigenetické a vnitřní vlivy.

Experimentální a analytický přístup poznání umožňuje využít získané vědomosti pro prevenci, diagnostiku, terapii a rehabilitaci lidského organismu.

Cílem studia je připravit studenta tak, aby byl schopen samostatné vědecké práce nutné pro objasňování fyziologických a patofyziologických mechanismů, které mohou být příčinou závažných klinických onemocnění.

 

Požadavky v průběhu studia

Studijní povinnosti jsou dány ISP vypracovaným studentem spolu se školitelem (popřípadě konzultantem) na základě anotace předkládané v rámci přijímacího řízení. Plnění ISP kontroluje a schvaluje školitel a garant studijního programu. Případnou změnu ISP včetně výměny již schváleného školitele, která je řádně zdůvodněná, musí schválit OR, garant programu a děkan příslušné fakulty.

  • Student musí mít zápočty alespoň ze tří kurzů vybraných z aktuálních seznamů kurzů vypsaných v rámci DSPB. Jeden z kurzů může být absolvován v zahraničí. Pokud absolvuje jako vyučující výuku v rozsahu předmětu magisterského studia, může mu být uznán Kurz fyziologie a patofyziologie člověka.
  • Jazyková zkouška z angličtiny 
  • Úspěšné absolvování SDZ 
  • Aktivní účast na národních a zahraničních vědeckých konferencích
 

Požadavky na absolvování stáží

OR doporučuje absolvování zejména zahraničních stáží, které by v souhrnu měly trvat alespoň 1 měsíc.

 

Vypsané kurzy

B90054 Elektrofyziologické metody v lékařském výzkumu
B90209 Fyzikální interakce krevního oběhu a cévní stěny a současné metody jejich studia
B90044 Vybrané problémy endokrinologie a metabolismu
B90275 Biomedicine and Biotechnology
B90276 Jak být pánem a ne otrokem klinického výzkumu

 

Požadavky ke SDZ 

  • zápočty alespoň ze tří kurzů
  • zkouška z anglického jazyka (D0400003)
  • jedna publikace v impaktovaném časopise (pouze práce in extenso, ne abstrakt, ne letter to the editor, ne kazuistika), u dokládaných prací uvést IF
  • literární přehled k tématu disertace s navazující vědeckou hypotézou a cíli práce (15–20 stran)
 

Doba mezi podáním žádosti a samotným termínem konání je obvykle 2–3 měsíce.

Předmětem SDZ jsou tematické okruhy fyziologie a patofyziologie člověka. Ze zkušebních otázek 14 tematických okruhů jsou vytvořeny trojice kombinací. Student se tak může zaměřit na tematické okruhy vycházející z ISP a vymezené školitelem. Při zkoušce jednu z kombinací (trojici) zvolí a otázky z přiřazených okruhů si losuje. Čtvrtá otázka vychází z písemné rešerše a metodologie vědecké práce. Student si vybere předem danou trojici a otázky si losuje.

 

Literární přehled (rešerše) – základní informace

Literární přehled není autoreferát. Literární přehled je text, jehož cílem je vytvořit kritický přehled současných znalostí o nějakém konkrétním tématu. Literární přehled je obvyklou součástí vědecky orientované literatury a často předchází tvorbě návrhů výzkumných projektů a výběru vhodné metodiky. Jejím základním cílem je přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury o daném tématu a poskytuje podklady, z nichž je možné vyhodnotit oprávněnost navrženého budoucího výzkumu.

Literární přehled však není souborem odborných informací poskládaných bez ladu a skladu. Dobrý literární přehled je charakterizován:

  1. logickým tokem myšlenek, tj. jednotlivé odstavce by na sebe měly logicky navazovat
  2. relevantními bibliografickými odkazy v konzistentním a vhodném formátu
  3. správným použitím odborné terminologie
  4. nezaujatým a uceleným přehledem dosavadního výzkumu dané problematiky
  5. syntézou předložených informací.
 

Syntéza předložených informací je nejobtížnější částí literárního přehledu a předpokládá, že se autor v dané problematice dobře orientuje. Syntéza poskytuje novou interpretaci starých poznatků či kombinuje nové poznatky se starými. Může načrtnout intelektuální vývoj v daném oboru, navrhovat směry, kudy by se nový výzkum mohl ubírat – měla by se stát podkladem pro vědeckou hypotézu autorovy práce. Literární přehled by měl vyústit v jasné a stručné stanovení hypotézy (předpokladu co chce autor prokázat) a cíle práce (jakým způsobem autor hypotézu prokáže nebo zamítne). 

Proto závěr textu obsahuje návrh hypotézy (stručně) a cíle řešení.

Rozsah je 15 až 20 stran.

Úprava:

  1. Titulní strana – viz vzor
  2. Písmo – Times New Roman 12
  3. Řádkování 1–1,5
  4. Očíslovat stránky
  5. Literatura: očíslovat, odkazy uvádět jednotně včetně citací v textu – pokud je 1 autor – Autor 1., 1989, pokud jsou autoři 2, uvádějí se oba a rok, u tří a více autorů se uvádí Autor J. et al., rok
 
Vypracovaný literární přehled je třeba v elektronické formě (e-mailem ve formátu docx) odevzdat společně s přihláškou a ostatní dokumentací na Oddělení Ph.D. studia. Není nutné jej tisknout. Tištěnou verzi (po korektuře doc. Marešové) přinese student až ke SDZ. 
 

Literární přehled nemusí být svázaný. OR akceptuje volné (očíslované) listy formátu A4. Tisk může být oboustranný.

 

Otázky ke SDZ

  1. Principy fyziologických regulací
  2. Fyziologie buňky
  3. Vnitřní prostředí a obranné funkce organismu
  4. Kardiopulmonální systém a jeho význam pro udržení homeostázy
  5. Patofyziologie kardiopulmonálního systému
  6. Přeměna látek a forem energií
  7. Vylučovací systémy organismu a jejich poruchy
  8. Endokrinní regulace a její poruchy
  9. Krev a dýchání
  10. Smyslové informační vstupy
  11. Výkonné funkce nervstva a jejich poruchy
  12. Fyziologie a patofyziologie chování, biorytmy
  13. Vývojová fyziologie
  14. Gastrointestinální trakt
 

Kombinace okruhů:

1, 4, 14

2, 5, 13

3, 7, 12

4, 7, 11

5, 6, 11

6, 8, 12

7, 10, 14

8, 14, 2

9, 5, 10

10, 2, 4

11, 8, 1

12, 8, 2

13, 14, 7

14, 9, 2

 

1. Principy fyziologických regulací

1.1. Zásobení tkání kyslíkem

1.2. Isotonie, isoosmie a isohydrie, hospodaření vodou a ionty

1.3. Řízení metabolických dějů v organizmu

1.4. Celkové a lokální řízení krevního tlaku a cirkulace

1.5. Řízení příjmu potravy a vody, pasáž GIT, mikce, defekace

1.6. Řízení dýchání

1.7. Interakce nervový – endokrinní – imunitní systém – psychoneuroendokrinoimunologie

1.8. Lokální, systémové a celotělové řízení fyziologických dějů

1.9. Šok 1.10. Stres

1.11. Látkové a nervové regulační procesy v organizmu

1.12. Hlad a žízeň

1.13. Multiorgánové selhání při sepsi

1.14. Mechanismy adaptace na zevní prostředí

1.15. Genetická podmíněnost chorob

 

2. Fyziologie buňky

2.1. Funkce buněčné membrány a mezibuněčných kontaktů

2.2. Membránové transportní systémy

2.3. Iontové a vodní kanály

2.4. Intracelulární signální systémy

2.5. Funkce buněčných organel

2.6. Životní cyklus buňky

2.7. Autokrinní a parakrinní informace a komunikace

2.8. Genová exprese a buněčná diferenciace

2.9. Apoptóza a nekróza

2.10. Buněčné receptory a jejich poruchy

2.11. Membránové potenciály

2.12. Srovnání excitace a kontrakce hladkého a kosterního svalu

 

3. Vnitřní prostředí a obranné funkce organismu

3.1. Tělní tekutiny

3.2. Homeostáza

3.3. Mimobuněčná hmota

3.4. Vnitřní prostředí CNS

3.5. Regulace extracelulární koncentrace draslíku a sodíku

3.6. Imunitní mechanismy a jejich poruchy

3.7. Stáří a stárnutí

3.8. Poruchy acidobazické rovnováhy

3.9. Význam vápníku v organizmu

 

4. Kardiopulmonální systém a jeho význam pro udržení homeostázy

4.1. Krevní a lymfatický oběh 

4.2. Mechanismus srdeční kontrakce a relaxace

4.3. Srdeční automacie a elektrická činnost srdce

4.4. Srdce jako pumpa, srdeční revoluce

4.5. Kardiovaskulární regulační mechanismy

4.6. Koronární oběh

4.7. Krevní oběh mozkem, splanchnickou oblastí, kůží, svalstvem

4.8. Průtok krve placentou a fetální oběh

4.9. Plicní cirkulace

4.10. Význam cirkulace pro renální funkce

4.11. Krátkodobá a dlouhodobá regulace TK

 

5. Patofyziologie kardiopulmonálního systému

5.1. Adaptace srdečního svalu na pracovní zatížení

5.2. Remodelace myokardu a stěny cévní

5.3. Srdeční selhání – stunning a hibernace

5.4. Základní poruchy srdečního rytmu

5.5. Arteriální hypertenze

5.6. Hypertenze, kolaps, oběhový šok

5.7. Poruchy tvorby a vedení vzruchu v srdci

5.8. Vrozené vady srdeční, chlopenní vady

5.9. Mechanismus vzniku aterosklerózy a jejích komplikací

5.10. Ischemická choroba srdeční

5.11. Plicní hypertenze a cor pulmonale

5.12. Hypoxie a její druhy

 

6. Přeměna látek a forem energií

6.1. Tkáňové dýchání

6.2. Termoregulační mechanismy

6.3. Přehled metabolických funkcí jater

6.4. Regulace glykémie

6.5. Formy cirkulujících lipidů a jejich metabolismus

6.6. Kvantitativní a kvalitativní poruchy výživy

6.7. Metabolismus proteinů

6.8. Poruchy metabolismu sacharidů 

 

7. Vylučovací systémy organismu a jejich poruchy

7.1. Systémy a orgány podílející se na vylučování

7.2. Úloha ledvin a dýchacího systému při udržování acidobazické rovnováhy a vylučování H+

7.3. Úloha hormonů a vnitřního prostředí při vylučování vody ledvinami

7.4. Regulace vylučování draslíku, sodíku, fosfátů a vápníku ledvinami

7.5. Mikce a její poruchy

7.6. Příčiny a důsledky porušení koncentrační schopnosti ledvin

7.7. Akutní renální selhání

7.8. Chronické selhání ledvin

7.9. Tubulární defekty

7.10. Funkce glomerulu a její poruchy

 

8. Endokrinní regulace a její poruchy

8.1. Obecné principy humorálních regulací

8.2. Postavení hypotalamo-hypofyzárního systému v regulaci periferních žláz

8.3. Metabolické a fyziologické důsledky poruch funkce nadledvin

8.4. Reprodukční endokrinologie

8.5. Patofyziologie štítné žlázy

8.6. Kalciofosfátový metabolismus a jeho hormonální regulace

8.7. Patogeneza DM I. a II. a poruch glukózové tolerance

8.8. Poruchy růstu a sexuální diferenciace 

 

9. Krev a dýchání

9.1. Krev a krvetvorné orgány

9.2. Hemostáza a její poruchy

9.3. Hemoglobin (ontogenetické typy a funkční deriváty)

9.4. Centrální regulace dýchání

9.5. Vliv periferních receptorů na regulaci dýchání

9.6. Plicní ventilace

9.7. Vztah ventilace/perfuze

9.8. Transport plynů krví

9.9. Patologické formy dýchání

9.10. pH krve a nárazníkové systémy

9.11. Regulace orgánového prokrvení

 

10. Smyslové informační vstupy

10.1. Zrak a jeho poruchy

10.2. Poruchy rovnováhy

10.3. Sluch a jeho poruchy

10.4. Poruchy chuťových a čichových vjemů

10.5. Hluboké čití

10.6. Bolest

10.7. Somestetické vnímání a jeho poruchy

10.8. Funkce receptorových buněk

10.9. Centrální projekce smyslových informací

 

11. Výkonné funkce nervstva a jejich poruchy

11.1. Typy svalů, svalová kontrakce

11.2. Motorické projevy a jejich poruchy

11.3. Centrální mechanismy řízení hybnosti a jejich poruchy

11.4. Autonomní nervový systém a jeho poruchy

11.5. Poruchy periferního nervstva

11.6. Syndromy z porušení míchy

11.7. Syndrom nitrolební hypertenze

 

12. Fyziologie a patofyziologie chování, biorytmy

12.1. Spánek a jeho poruchy

12.2. Biorytmy, mechanismy, projevy, poruchy

12.3. Rytmické projevy endokrinních funkcí

12.4. Paměť a její poruchy

12.5. Proces učení

12.6. Motivace a instinkty

12.7. Funkce mozkové kůry, mozková kůra u člověka

12.8. Vědomí a jeho poruchy

12.9. Vzestupný a sestupný systém retikulární formace

12.10. City a emoce

12.11. Degenerativní poruchy mozku, Alzheimerova choroba

 

13. Vývojová fyziologie

13.1. Základní etapy ontogeneze, kritické vývojové periody

13.2. Význam perinatálního období a období odstavu pro vývoj jedince

13.3. Ontogeneza vývoje homeostázy

13.4. Puberta

13.5. Vývoj endokrinního a reprodukčního systému

13.6. Změny funkcí organismu v průběhu stárnutí, teorie mechanismů stárnutí

 

14. Gastrointestinální trakt

14.1. Zpracování potravy v ústech, regulace sekrece slin

14.2. Fyziologie a patofyziologie polykání

14.3. Žaludek, regulace motility a sekrece

14.4. Funkce a patologie tenkého střeva

14.5. Funkce pankreatu, činnost jater

14.6. Tlusté střevo, pohyby, sekrece, resorpce, defekace

14.7. Přehled motility GIT

14.8. Přehled řízení jednotlivých funkcí GIT

14.9. Mechanismy řízení příjmu potravy a jejich poruchy

 

Doporučená literatura

Lékařská fyziologie, O. Kittnar a kol., Grada 2011
Přehled lékařské fyziologie, Ganong, Galén 2005
Atlas fyziologie člověka, S. Silbernagl, A. Despopoulos, Grada 2016
Atlas patofyziologie, S. Silbernagl, F. Lang, Grada 2012
Atlas fyziologických regulací, O. Kittnar, M. Mlček, Grada 2009
Jakákoliv cizojazyčná učebnice fyziologie a patofyziologie člověka

 

Požadavky na publikační činnost

  • Vypracování literárního přehledu
  • Publikace minimálně dvou prací s IF
 

Požadavky k obhajobě

  • SDZ 
  • Nejméně dvě původní práce, které se týkají tématu disertační práce se souhrnným impaktem alespoň jedna. U dokládaných prací uvést IF.
  • OR vyžaduje autoreferát.
Imunologie*

Platnost akreditace: 27. 11. 2029

Předsedkyně oborové rady
doc. RNDr. Magdaléna KRULOVÁ, Ph.D.
Katedra buněčné biologie PřF UK
Viničná 7
128 00  Praha 2
tel.: 221 951 755 
e-mail: 
 
Kontaktní osoba
RNDr. Nataša Šebková, Ph.D.
Katedra buněčné biologie PřF UK
Viničná 7
128 00  Praha 2
tel.: 221 951 794 
e-mail: 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Imunologie je dynamicky se vyvíjející obor integrující poznatky molekulární a buněčné biologie, fyziologie, reprodukční imunologie, histologie i funkční morfologie (v kontextu evoluce i ontogenese) do jediného celku, jehož pojítkem je imunitní systém. Ten je soustavou molekul, buněk a tkání podílejících se na imunitní odpovědi. Témata jako transplantace, alergie, imunitní nedostatečnost, autoimunita, imunosuprese, imunoterapie, či protinádorová imunita jsou typickými oblastmi zájmu imunologů. Imunologie pokrývá všechny úrovně biologického poznání od molekul (cytokiny, imunoglobuliny, receptory, signalizační molekuly), přes buňky (celá plejáda imunokompetentních buněk), celé organismy (zde jsou často využívány transgenní zvířecí modely) i společenstva (frekvence různých alel genů regulujících imunitní odpověď, evoluce imunitních mechanismů). Samostatnou emancipovanou součástí imunologie je imunologie klinická, pro kterou je objektem bádání imunitní systém člověka a poznání mechanismů jeho fungování vede k vývoji případných terapeutických aplikací.

 

Požadavky v průběhu studia

Cílem studia je pokročilé vzdělání v imunologii. Student by si měl osvojit široké znalosti z vědní oblasti, být schopen řešit svůj vědecký problém, měl by být kompetentní při provádění a plánování experimentů, být vyškoleni v psaní vědeckého textu a získat kvalifikaci, díky které by byl konkurenceschopným kandidátem na pozice ve výzkumu, výuce a technologiích, a to v mezinárodním měřítku. 

  • Student musí splnit nejméně tři studijní povinnosti (kurzy) a rozvrhnout je do prvních tří let studia. Při přípravě návrhu ISP ke schválení OR v SIS by student měl do tohoto plánu zahrnout všechny tři studijní povinnosti.

Každý student musí absolvovat povinný kurz „Strategie grantové aplikace“. Po získání teoretických základů v několika přednáškách připraví student žádost o grant v angličtině, s využitím formulářů a pravidel GA ČR.

  • Student si z níže uvedeného seznamu vybere alespoň dvě studijní povinnosti. Student může konzultovat se školiteli, které přednášky a kurzy jsou pro něj vhodné s ohledem na projekt. Předpokladem pro zařazení kurzů je, že je student neabsolvoval v předchozích nebo souběžných programech studia.
 
Přednášky
 
  • Protein dynamics in development and cancer
  • Innate immunity
  • Advances in Immunology 1
  • Immunology
  • Immunology – a practical course 
  • Clinical Cases in Immunology
  • Immunology – a systems biology view
  • Animal models in immunology
  • Evolutionary and ecological immunology
  • Molekulární mechanismy evoluce imunity
  • Regulační mechanismy imunity (*)
  • Viry a imunitní systém hostitele (*)
  • Molekulární biologie rakoviny I (*)
  • Molekulární biologie rakoviny II
  • Fluorescent microscopy in cell biology
  • Advances in molecular biology and genetics (Institute of Molecular Genetics of the ASCR, v. v. i.) https://pokroky.img.cas.cz/ (according to the information for the current academic year)

(*) označené kurzy mohou být dostupné pouze v ČJ

Kurzy

(dle informací pro aktuální akademický rok)

(dle informací pro aktuální akademický rok)

(dle informací pro aktuální akademický rok)

(dle informací pro aktuální akademický rok)

Další možnosti výběru poskytuje nabídka kurzů oborových rad DSPB. Viz: http://dspb.avcr.cz/oborove-rady/

 

Prezentace výsledků

Student je povinen se účastnit konference doktorských studentů, která je pořádána každý rok OR. Student se aktivně podílí na organizaci konference. V rámci konference student prezentuje výsledky svéhoh projektu a diskutuje metody a otázky společného zájmu. Na konferenci jsou pozváni jak členové OR, tak školitelé.

Doporučuje se aktivní účast na mezinároduích konferencích podle zaměření a možností školitelského týmu.

 

Požadavky na absolvování stáží

Student vykonává část své výzkumné práce nebo kurzu v zahraniční instituci po dobu nejméně jednoho měsíce nebo se přímo účastní jiných forem mezinárodní spolupráce, jako je účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí. Doporučovanou formou je zahraniční vědecká stáž (celkem po dobu nejméně tří měsíců) s důrazem na pokročilé metodiky nebo nové přístupy/ modely.

 

Vypsané kurzy

MB151P107/ MB151P107E Protein dynamics in development and cancer
MB150P90E Innate immunity
MB150P78 Advances in Immunology
MB150P14E Immunology
MB151C15E Immunology - a practical course
MB151P108 Clinical Cases in Immunology
MB151P103E Immunology - a systems biology view
MB151P99E Animal models in immunology
MB170P84 Evolutionary and ecological imunology
MB151P94 Molekulární mechanismy evoluce imunity
MB150P13 Regulační mechanismy imunity
MB140P72 Viry a imunitní systém hostitele
MB150P89 Molekulární biologie rakoviny I
MB151P96E Fluorescent microscopy in cell biology

 

Požadavky ke SDZ

SDZ je kromě každoroční kontroly ISP důležitým kontrolním bodem studia. Zkouška prověřuje to zda student rozumí projektu a testuje jeho/ její orientaci ve vědní oblasti. Komise posuzuje hloubku a šíři znalostí ve vývojové a buněčné biologii s důrazem na oblasti spojené s projektem. Doporučeným načasováním zkoušky je 2. semestr 2. ročníku studia nebo 1. semestr 3. ročníku, aby zkouška mohla studentovi posloužit jako užitečná zpětná vazba. Odložení zkoušky po 3. ročníku bez důvodu může mít vliv na výsledek následného ročního hodnocení.

 

Otázky ke SDZ 

A. Imunologie

I. Základní komponenty a principy imunitního systému

Přirozená a specifická imunita

Hematopoeza, vývoj buněk imunitního systému

Vývoj a funkce T lymfocytů

Pomocné T lymfocyty

Cytotoxické T lymfocyty

Vývoj a funkce B lymfocytů

NK a NKT buňky

Dendritické buňky

Vývoj a funkce myeloidních buněk

Ontogeneze imunity

Lymfatické orgány

Imunitní systém kůže

Mukózní imunitní systém

Základní rysy protilátkových odpovědí

Základní rysy reakce antigenu s protilátkou, afinita a avidita

Reakce imunitního systému na zánět

Mechanismy eliminace autoreaktivních lymfocytů

Imunologická paměť

Regulace imunitní odpovědi – obecné principy

Regulační (supresorové) T lymfocyty

Regulace imunitní odpovědi pomocí protilátek; idiotypová síť

Regulace imunitních reakcí pomocí nervového a endokrinního systému

Fylogeneze imunity

Mechanismy imunologické tolerance

Vztah a spolupráce přirozené a specifické imunity

Mechanismy humorální a celulární cytotoxicity

 

II. Molekulární mechanismy imunitních dějů

Antigenně nespecifické (přirozené) obranné mechanismy (receptory, efektorové mechanismy)

Buněčné složky přirozené imunity a jejich funkce

Rozpoznávání mikroorganismů buňkami a molekulami přirozené imunity

Proteiny a peptidy s antimikrobní aktivitou

Antigenně specifické receptory lymfocytů – struktura a funkce

Struktura a exprese genů kódujících imunoglobuliny a T buněčné receptory

Vývoj B lymfocytů a selekce repertoáru jejich receptorů – molekulární mechanismy

Vývoj T lymfocytů a selekce repertoáru jejich receptorů – molekulární mechanismy

Buňky prezentující antigen – molekulární mechanismy jejich funkce

Zpracování a prezentace antigenů T lymfocytům

Mechanismy přenosu signálu povrchovými receptory lymfocytů; „pozitivní“ a „negativní“ signály; „aktivace“ T a B lymfocytů

Struktura a funkce sekretovaných imunoglobulinů

Reakce antigenu s protilátkou

Struktura a funkce MHC glykoproteinů

Biologický význam polymorfismu MHC glykoproteinů

Adhezivní molekuly leukocytů

Kostimulační molekuly

Mechanismy recirkulace lymfocytů, „homing“

Efektorové mechanismy buněčné imunity

Efektorové mechanismy humorální imunity

Efektorové mechanismy cytotoxických T lymfocytů a NK buněk

Struktura a funkce základních Fc receptorů

Struktura a funkce komplementových receptorů

Cytokiny, chemokiny a další rozpustné imunoregulační molekuly

Struktura a funkce receptorů pro cytokiny

Komplementová kaskáda; regulace komplementového systému

 

III. Fyziologické a patofyziologické aspekty imunity

Mechanismy vzniku zánětu; mediátory zánětu

Lokální a slizniční imunita – základní charakteristiky, rozdíly od systémových reakcí

Imunologický význam kojení

Imunodeficity – příčiny, typy, principy terapie

Primární imunodeficity

Získané (sekundární) imunodeficity

Imunopatologické reakce doprovázející fyziologické imunitní odpovědi

Autoimunitní onemocnění – příčiny, typy, terapie

Autoimunitní onemocnění způsobená převážně protilátkami

Autoimunitní onemocnění způsobená převážně T lymfocyty

Orgánově specifické autoimunitní choroby

Orgánově nespecifické autoimunitní choroby

Imunopatologické reakce (přecitlivělosti) obecně: typy, mechanismy, možnosti terapie

Imunopatologické reakce s převažující úlohou IgE

Imunopatologické reakce s převažující úlohou IgG a IgM

Imunopatologické reakce založené na imunokomplexech

Imunopatologické reakce oddáleného typu

Lymfoproliferativní onemocnění

Mechanismy protiinfekční imunity (specifika pro různé typy patogenů)

Imunopatologické důsledky obrany proti infekci

Mechanismy úniku mikroorganismů před imunitními reakcemi

Mechanismy tkáňového poškození patogeny a imunopatologickými reakcemi

Protinádorová imunita-nádorové antigeny, mechanizmy

Mechanizmy úniku nádorů imunitě

Imunoterapie – základní principy a přístupy (stimulace, suprese)

Antigenně specifická imunomodulační terapie (vakcíny, pasivní imunizace, specifická imunosuprese)

Adjuvancia a mechanismy jejich působení

Experimentální modely imunopatologických stavů

Transplantační imunologie – principy, terapeutické přístupy

Xenotransplantace

Imunologicky privilegovaná místa

Imunologický vztah matky a plodu

Reakce štěpu proti hostiteli

 

IV. Metody

Příprava a charakterizace protilátek

Základní separační techniky (chromatografické, elektroforetické)

Interakce antigenu s protilátkou, afinita, avidita a jejich měření, kvalitativní a kvantitativní průkaz

Principy a použití radioimunochemických a enzymoimunologických metod

Monoklonální protilátky – příprava, vlastnosti, použití, terapie

Metody přípravy a analýza různých typů leukocytů

Průtoková cytofluorometrie: principy a použití

Imunohistologické a imunocytologické techniky

Detekce autoprotilátek

Kultivace a stimulace buněk in vitro

Funkční metody studia B lymfocytů

Funkční metody studia T lymfocytů

Funkční metody studia fagocytů

Metody typizace MHC (HLA) antigenů

Mutantní, transgenní a „knock-out“ myši – použití v imunologii

 

B. Molekulární a buněčná biologie


I. Viry a priony
 

   1) obecná charakteristika virů (nebuněčnost, závislost na živé buňce, struktura)

   2) vlastnosti RNA virů (struktura virionů, zástupci, strategie využívání RNA, patogeny) 

   3) DNA viry (struktura virionů, zástupci, patogeny, onkoviry, typy uspořádání DNA)

   4) retroviry (struktura virionů, životní cyklus, reverzní transkripce, onkogenní viry)

   5) HIV (virion, životní cyklus, mechanismus AIDS, principy chemoterapie)

   6) priony (mechanismy vzniku infekčních prionů, epidemiologie prionových chorob)

 

II. Rozdíl mezi eukaryotickou a prokaryotickou buňkou

 

   7) rozdíly v organizaci genetického aparátu (počet genů, jaderná membrána, struktura chromozómů)

   8) kompartmentace vnitřního prostoru (organely, cytoskelet, metabolismus, buněčná stěna)

   9) vznik eukaryotní buňky (endosymbiotická teorie, genomy organel, evoluce metabolismů)

 

III. Biochemie buňky

 

   10) typy chemických vazeb v buňce (kovalentní, iontová, vodní můstky, van der Waalsovy, hydrofobní) 

   11) mastné kyseliny a steroidy (nasycené a nenasycené, deriváty, hormony)

   12) aminokyseliny (struktura, typy a vlastnosti postranních řetězců, peptidická vazba, S-S můstky)

   13) nukleotidy (struktura, principy párování, cyklické verze)

   14) enzymy (principy katalýzy, aktivační energie, reakční rovnováha, příklady enzymů, regulace)

   16) oxidace a redukce (princip, NAD a NADP, oxidoredukční systémy, donory a akceptory e-)

   17) ATP (struktura, AMP, ADP, hydrolýza, místa a mechanismy syntézy)

   18) glykolýza (lokalizace, fermentace, propojení s Krebsovým cyklem)

   19) Krebsův cyklus (lokalizace, logika, produkty, propojení s dýchacím řetězcem)

   20) dýchací řetězec (lokalizace, logika, komplexy, konečné produkty)

 

IV. Bílkoviny

 

   21) primární struktura proteinů (kde a jak vznikají, S-S můstky, vliv na vyšší struktury)

   22) sekundární struktura proteinů (a helix a b list, proteinové domény)

   23) terciární struktura proteinů (mechanismy sbalování, chaperony)

   24) kvartérní struktura proteinů (logika tvorby a příklady proteinových komplexů, self-assembly)

   25) metabolický obrat proteinů (proteosyntéza vs. degradace, proteazómy)

   26) postranslační modifikace bílkovin (glykosylace, fosforylace, acylace, prostetické skupiny)

   27) membránové proteiny (místo vzniku, typy asociace s membránou, příklady)

   28) protilátky (typy struktur, princip vazby na antigen, avidita vs. afinita)

 

V. Obecné principy molekulární genetiky

 

   29) struktura a funkce DNA (dvojšroubovice, antiparalelita, nukleotidy, princip párování, lokalizace)

   30) rozdíl mezi DNA a RNA (nukleotidy, struktura, typy, vlastnosti)

   31) chromozómy (struktura, funkce, centromery, telomery, homologní, typy chromatinu, nukleozóm)

   32) replikace DNA (lokalizace, princip, enzymy, vedoucí a opožďující vlákno, problém konců)

   33) mitóza (fáze, mitotické chromozómy, regulace, ploidie, cykliny)

   34) meióza (homotypické a heterotypické dělení, ploidie, logika redukce chromozomů, rekombinace)

   35) reparace DNA (proč? a jak?, thyminové dimery, zlomy, depurinace a deaminace, telomeráza)

   36) rekombinace (homologní rekombinace, meióza – crossing over, VDJ rekombinace)

   37) transkripce (polymerázy, lokalizace, typy RNA, regulace, komplementarita)

   38) mRNA (rozdíl eukaryota vs. prokaryota, struktura, čepička, poly-A konec, sestřih)

   39) translace (tRNA, ribozóm, aminoacyl-tRNA syntetázy, logika, lokalizace, genetický kód)

   40) regulace genové exprese (proč?, úrovně regulace, promotory, enhancery, silencery, stav chromatinu)

   41) genomy (počty genů v genomech, evoluce genomů, kódující a nekódující sekvence)

 

VI. Struktura a funkce buňky

 

   42) struktura membrány (dvojvrstevnost, amtipatie, laterální difůze, fosfolipidy, steroidy, proteiny)

   43) funkce membrány (semipermeabilita, kompartmentace, asymetrie, transportéry, receptory)

   45) logika buněčné kompartmentace (typy organel, topologický vztah mezi membránovými organelami)

   46) jaderná membrána (transport jádro-cytosol, jaderný pór, vztah k ER, dynamika během mitózy, laminy)

    47) mitochondrie (DNA, elektron transportní řetězec, uncoupling proteiny, protonový gradient)

   49) endoplasmatické retikulum (drsné vs. hladké, postranslační modifikace proteinů, syntéza lipidů)

   50) signální sekvence proteinů (logika adresování bílkovin, SRP, mechanismus transportu přes membránu)

   51) Golgiho systém (lokalizace, funkce, glykosylace, sorting molekul do různých destinací)

   52) lysozómy (endocytóza, klatrin, kyselé pH, hydrolázy, manóza 6-fosfát receptor

   53) endocytóza a exocytóza (princip, endozómy – časné, klatrin, recyklující, pozdní, regulace exocytózy)

   54) MHC I a ER (mechanismus plnění MHC I peptidy, transportéry peptidů, transport k plasm. membr.)

   55) MHC II a endozómy (mechanismus plnění MHC II peptidy, invariantní řetězec, pozdní endosomy)

   56) srovnání jednotlivých typů cytoskeletu (logika stavby, shody a odlišnosti ve struktuře a funkci)

   57) mikrotubuly (tubulin, a, b, g , + a – konec, centriola, dělící vřeténko, typy mikrotubulů, funkce)

   58) mikrofilamenty (aktin, + a – konec, struktura, membránový aktin, svalový aktin, myoziny)

   59) intermediální filamenta (buněčná specifita, stavba, keratiny, vimentin, desmin, neurofilamenta, laminy)

   60) molekulární motory (kineziny, dyneiny, myoziny, kde využity, jak poháněny, mechanismus pohybu)

 

VII. Mezibuněčná signalizace

 

   61) typy mezibuněčné signalizace (autokrinní, parakrinní, endokrinní, závislé na buň. kontaktu, synaptické)

   62) typy receptorů (povrchové vs. intracelulární, kinázy, cyklázy, iontové kanály, asociované molekuly)

   63) typy signalizačních molekul (oxid dusnatý, oxid uhelnatý, steroidy, peptidy, proteiny, prostaglandiny…)

   64) typy druhých poslů (cyklické GMP a AMP, Ca2+, diacylglycerol, inositol fosfáty)

   65) typy signalizačních drah (receptory spojené s G-proteiny, iontovými kanály, kinázovou aktivitou)

   66) receptory spřažené s G-proteiny (trimerní G-protein, struktura receptorů, cAMP, cGMP, PKA, diacylglycerol, fosfolipáza C-b, IP3, Ca2+, PKC, kalmodulin)

   67) receptory využívající enzymatickou aktivitu (receptorové tyrosin-kinázy, tyrosin-kinázy asociované s receptory, receptorové tyrosin-fosfatázy, receptorové serin/threonin-kinázy, receptorové guanylyl-cyklázy)

   68) přenos signálu pomocí protein-tyrosinkináz (receptorové PTK, autofosforylace, dimerizace, SH2 domény, adaptorové proteiny, kinázy rodiny Src, PLC-g, Ras proteiny, MAP- kinázová dráha, PI 3-kináza)

 

VIII. Buněčný cyklus a programovaná buněčná smrt

 

   69) definice buněčného cyklu (G1, G2, M, S fáze, interfáze, modifikace, délka)

   70) regulace buněčného cyklu (kontrolní body, příklady sensorů – Rb protein a p53, Cdk, cykliny)

   71) maligní zvrhnutí (mechanismy vzniku rakovinné buňky, klíčové faktory a molekuly)

   72) apoptóza (definice, apoptóza vs. nekróza, kaspázy, role mitochondrií, Fas, Bcl-2, fosfatidylserin)

   73) apoptóza v imunitním systému (mechanismus cytotoxicity, negativní selekce, makrofágy a apoptotická tělíska)

 

IX. Mezibuněčné interakce

 

   74) mezibuněčná spojení (pevná spojení, adhezivní spojení, desmosomy, hemidesmosomy, gap junctions, konexiny)

   75) mezibuněčná adheze (cadheriny, cateniny, CAM, selektiny, desmosomy, gap junctions)

   76) extracelulární matrix (fibroblasty, glykosaminoglykany, hyaluronany, proteoglykany, kolageny, fibronektin, laminin, metaloproteázy, integrity, FAK)

 

X. Metody

 

   77) sekvenování nukleových kyselin (mechanismy, typy, tzv. automatický sekvenátor)

   78) RNA interference (malé interferující RNA, umlčování genové exprese)

   79) gene array (fluorescenční značení DNA, izolace RNA a reverzní transkripce, hybridizace)

   80) FACS (princip průtokové cytofluorometrie, sortování, aplikace)

   81) hybridomová technologie (imunizace, myelomová buňka, selekce

   82) centrifugace (rovnovážná, gradientová, separace organel, určování molekulových hmotností)

   83) chromatografie (princip, typy, afinitní chromatografie s využitím protilátek)

   84) isoelektrická fokusace a SDS-elektroforéza

   85) hmotnostní spektrometrie (použití, výhody, omezení)

   86) detekce DNA a RNA (fluorescenční a radioaktivní sondy, in situ hybridizace)

   87) bloting (typy membrán, Southern, Northern a Western blotting)

   88) klonování DNA (restrikční endonukleázy, vektory, amplifikace)

   89) PCR (logika, princip, termostabilní DNA polymerázy, primery, real time PCR)

   90) x-ray krystalografie (proč krystalizace proteinů, logika určení 3D struktury bílkovin)

   91) kvasinkový dvouhybridní systém (použití, logika, omezení)

   92) transgenní, knock-out a knock-in organismy (ES buňky, homologní rekombinace, využití)

   93) světelná mikroskopie (rozlišovací schopnost, fluorescenční mikroskopie, konfokální mikroskopie)

   94) elektronová mikroskopie (rozlišovací schopnost, skenovací vs. transmisní, výhody, nevýhody)

   95) GFP (logika, in vivo studie, fúzní proteiny, odstíny, FRAP, FRET)

 

Požadavky na publikační činnost

Uchazeč musí být autorem/spoluautorem nejméně dvou publikací přijatých v časopisech s recenzním řízením indexovaných ve WOS (optimálně s IF nad mediánem oboru), přičemž alespoň u jedné publikace musí být prvním autorem (sdílené první autorství by mělo být ex ante komunikováno s oborovou radou). V individuálních výjimečných a jasně zdůvodněných případech může OR rozhodnout jinak. Typickým příkladem zde může být jediná excelentní prvoautorská publikace.

 

Požadavky k obhajobě

Disertační práce by měla být psána jako stručná, objektivní a ucelená informace o vědeckých výsledcích studenta. Práce by měla umožnit recenzentům a komisi posoudit, zda student získal teoretické znalosti i metodické dovednosti jako předpoklad pro samostatnou vědeckou práci v oboru. Student by měl v práci postihnout vědecký problém i otevřené otázky projektu a formulovat na ně svoje nezávislé názory.

Disertační práce obsahuje:

a) Abstrakt – měl by shrnout cíle a výsledky projektu pro veřejnost, obsah by neměl překročit 500 slov.

b) Úvod – měl by být nastíněn jako stručný přehled současných znalostí vztahujících se k projektu.

c) Metody a výsledky – V těchto částech by měly být podrobně popsány metody a výsledky experimentů prováděných studentem, které se nestaly součástí publikovaných prací / předložených rukopisů. Publikované práce / předložené rukopisy by měly být zahrnuty jako přílohy.

d) Diskuse – Tato část dává autorovi příležitost představit své nezávislé názory na výsledky a jejich význam. Měla by odrážet úroveň znalostí k datu odevzdání práce a měla by uvádět relevantní literaturu obsahující jak podporující tak případně protichůdné výsledky. Minimální délka je 10 stran.

e) Shrnutí – shrnutí hlavních výsledků. Doporučená délka je 1 strana.

f) Doprovodné oddíly – seznam zkratek, seznam odkazů, případné informace o depozitářích dat nebo webových stránkách, prohlášení popisující roli žadatele v publikovaných pracích, včetně podrobného prohlášení o jeho úloze při přípravě textů publikací.

g) Publikace a předložené rukopisy, které obsahují výsledky získané studentem.

Text v částech a) až e) by měl být napsán studentem a nesmí být obsažen jinde. Text nelze kopírovat, a to ani jeho část, z publikací v oddíle g) ani z jiných textů. Text může být psán v angličtině, češtině nebo slovenštině. Formátování textu, obrázků, tabulek a doprovodných údajů by mělo být v souladu s pravidly relevantního časopisu, například toho, kde byl publikován jeden z autorových článků.

OR nevyžaduje autoreferát.

Kardiovaskulární vědy

Platnost akreditace: 28. 11. 2028

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Petr WIDIMSKÝ, DrSc.
III. interní-kardiologická klinika 3. LF UK a FNKV
Šrobárova 50
100 34  Praha 10
tel.: 267 16 2621
e-mail:
 
 

Členové oborové rady

 
 

Charakteristika studijního programu

Program je zaměřen na celou šíři kardiovaskulárního výzkumu. Z klinických oborů jsou jeho součástí kardiologie, dětská kardiologie, kardiochirurgie, angiologie, cévní chirurgie, vaskulární neurologie – a rovněž související obory teoretické i preklinické resp. jejich části zabývající se kardiovaskulárním výzkumem – anatomie, biologie, embryologie, histologie, fyziologie a patofyziologie, lékařská chemie a biochemie, patologie, farmakologie, mikrobiologie, lékařská imunologie, preventivní lékařství a epidemiologie).

Úspěšný absolvent má schopnost samostatné vědecké práce v dané oblasti výzkumu – a to na mezinárodní úrovni. Současně má hluboké znalosti z celého rozsahu kardiovaskulární problematiky. Tyto znalosti a schopnosti využije při výzkumné a/nebo pedagogické činnosti a v klinických oborech též v klinické praxi.

Absolventi se na trhu práce uplatní jako akademičtí pracovníci univerzit, vědečtí pracovníci jiných výzkumných institucí, vedoucí pracovníci firem v privátní sféře (se zaměřením na kardiovaskulární choroby), vedoucí lékaři a primáři v klinické praxi.

 

 

Návrh témat disertačních prací

 

Níže uvedená širší témata budou specifikována jednotlivými členy oborové rady a návazně pak i jednotlivými školiteli.

Akutní koronární syndromy
Srdce a mozkové cévní příhody
Trombóza a kardiovaskulární systém
Získané a dědičně choroby myokardu a perikardu
Srdeční selhání
Poruchy srdečního rytmu
Onemocnění periferních tepen
Tromboembolická nemoc
Chlopenní vady
Vrozené srdeční vady
Epidemiologie kardiovaskulárních chorob
Preventivní kardiologie
Esenciální a sekundární hypertenze
Srdce a ledviny
Genetický podklad kardiovaskulárních chorob
Dětská kardiologie a kardiochirurgie
Vasa a nervi vasorum
Diabetes a kardiometabolická onemocnění
Kardiovaskulární stárnutí
Kardiovaskulární zobrazovací metody
Ateroskleróza, lipidologie a vaskulární biologie
Plicní hypertenze a pravostranné srdeční selhání
Srdeční selhání a oběhové podpory
Kardiovaskulární farmakoterapie
Žádoucí a nežádoucí účinky farmak na kardiovaskulární systém
Anatomie a fyziologie oběhového systému
Vývoj kardiovaskulárního systému a jeho poruchy.

 

Požadavky v průběhu studia

Student je povinen přistupovat aktivně k řešeným úkolům, dodržovat školitelem
stanovený harmonogram. Školitele pravidelně písemně informuje o průběhu studia a konzultuje s ním dosažené
výsledky. Zajímá se o aktuální poznatky související s tématem studia, studuje odbornou literaturu, sleduje
prezentace na významných mezinárodních konferencích.

Konkretizace rámcových povinností:

1. ročník studia (prezenční i kombinovaná forma): (a) úspěšné složení zkoušky z angličtiny, (b) důkladné
studium odborné literatury a napsání přehledného článku o problematice, kterou se ve svém studiu zabývá,
odeslání tohoto článku do recenzovaného časopisu k publikaci (vč. recenzovaných tuzemských časopisů). Bez
splnění těchto dvou podmínek nemůže student postoupit do dalšího ročníku a studium bude klasifikováno „C“
a bude ukončeno. Dále během prvního ročníku student absolvuje kurz prezentačních dovedností nebo jiný kurz
zaměřený na prezentaci vědeckých výsledků.

2.– 3. ročník (prezenční forma) resp. 2.– 4. ročník (kombinovaná forma): intenzivní výzkumná práce na dané
problematice, přednesení vlastních výsledků v angličtině nejméně na jednom mezinárodním kongresu či
konferenci. Na závěr této části studia absolvování SDZ.

4. ročník (prezenční forma) resp. 5. ročník (kombinovaná forma): analýza a publikace získaných výsledků
v mezinárodním časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (student je prvním autorem nejméně jednoho
článku s vlastními výsledky, publikovaného in extenso), sepsání a obhajoba disertační práce.

Pokud v průběhu kteréhokoli akademického roku student neprokáže žádnou konkrétní aktivitu, bude mu studium ukončeno.

 

Požadavky na absolvování stáží

Níže uvedené povinnosti A, B, C si student naplánuje po dohodě se školitelem tak, aby nejméně jednu z nich
splnil v každém roce studia, tzn., že nejdéle do konce 4. ročníku bude mít všechny splněné.
A) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na zahraničním pracovišti, zabývajícím se kardiovaskulárním výzkumem.
B) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na špičkovém tuzemském pracovišti, zabývajícím se kardiovaskulárním
výzkumem.
C) Absolvování nejméně dvou povinně volitelných kurzů (možnost volby z těchto kurzů: Metodologie
experimentálního a klinického výzkumu, Teoretické základy výzkumu kardiovaskulárních nemocí,
Biomedicínská statistika vč. databází a metaanalýz, To nejlepší z klinického kardiovaskulárního výzkumu).
Dobrovolnou možností je stáž D:
D) Nejméně 1 měsíc trvající stáž na ústavu či klinice opačného zaměření než je mateřské pracoviště studenta: tzn. studenti
primárně zařazení na teoretických či preklinických ústavech absolvují nejméně 1 měsíční stáž na klinickém pracovišti
s kardiovaskulárním zaměřením (dle vlastní volby) a naopak studenti primárně zařazení na klinikách absolvují nejméně 1
měsíční stáž v teoretickém či preklinickém ústavu (dle vlastní volby).

 

Vypsané kurzy

 CPGS014 Metodologické základy výzkumu kardiovaskulárních nemocí

 

Požadavky ke SDZ

Bude se jednat o dvojice otázek, z nichž jedna bude z preklinických a teoretických oborů a jedna z klinických oborů. Ke SDZ se student může přihlásit tehdy, pokud splnil výše uvedené povinnosti 1.- 3. ročníku (prezenční forma) resp. 1.– 4. ročníku (kombinovaná forma).

 

Požadavky na publikační činnost

1. ročník studia: sepsání přehledového článku do recenzovaného časopisu a jeho odeslání k publikaci (student
je prvním autorem). Tímto způsobem student prokáže způsobilost studovat odbornou literaturu a získané
vědomosti syntetizovat a srozumitelným způsobem zpracovat. V případě nesplnění bude studium ukončeno
na konci 1. ročníku.
2. ročník: prezentace (přednáška nebo poster, nemusí nutně obsahovat vlastní výsledky, může jít o přehledné
sdělení, kasuistiku apod.) v angličtině na vědecké konferenci či kongresu.
3. (4.) ročník: prezentace vlastních výsledků na mezinárodním kongresu či konferenci (první autor),
spoluautorství nejméně 1 článku in extenso v časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5.
4. (5.) ročník: druhá prezentace vlastních výsledků na mezinárodním kongresu (první autor), in extenso
publikace článku s hlavními výsledky svého výzkumu v časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (první
autor).

 

Požadavky k obhajobě

Analýza a publikace získaných výsledků v mezinárodním časopise s impakt faktorem vyšším než 1,5 (student je prvním autorem nejméně jednoho
článku s vlastními výsledky, publikovaného in extenso), sepsání a obhajoba disertační práce.

OR vyžaduje autoreferát.

Kineziologie a rehabilitace

Platnost akreditace: 31. 10. 2028

Předsedkyně oborové rady
doc. MUDr. Alena KOBESOVÁ, Ph.D.
Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 439 264
e-mail: 
 
Kontaktní osoba
PhDr. Marta Hrušková
Oddělení Ph.D. studia 2. LF UK
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 435 845
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Zápisy z jednání oborové rady

Zápis z 25. 2. 2019

Zápis z  3. 6. a 24. 6. 2019

Zápis z 4. 3. 2020

Zápis z 3. 6. 2020

Zápis z 22. 3. 2021

Protokol k přijímacímu pohovoru

 

Charakteristika studijního programu

Studijní program je zaměřen na vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti lidského pohybu. Zájemci o tento studijní program mohou být absolventi magisterských studijních programů fyzioterapie, absolventi lékařských či zdravotně-sociálních fakult a dalších fakult s biomedicínskými studijními programy se zájmem o vědeckou činnost. Program doktorského studia v kineziologii a rehabilitaci navazuje hlavně na magisterské studium medicíny, fyzioterapie, ergoterapie, a případně dalších magisterských či inženýrských oborů, jejichž vědecké poznatky jsou v praxi v rehabilitaci využívány (např. biomedicínská a klinická technika, biomedicínské inženýrství, protetika, biokybernetika, robotické a informační technologie). Studijní program se zaměřuje na objektivizaci fyziologických parametrů lidské motoriky, identifikaci příčin motorických poruch a možností terapeutického ovlivnění. Metodologie jednotlivých výzkumných projektů bude přizpůsobena konkrétním cílům dané práce, přístrojovému vybavení školicího pracoviště a výzkumně-profesnímu zaměření školitele a studenta.

 

Seznam školitelů s návrhy témat disertačních prací

 

, Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN

  • Diagnostika a terapie kognitivních funkcí u pacientů po poškození mozku
  • Stanovení českých norem vybraných standardizovaných testů využitelných v ergoterapii k diagnostice funkce horních končetin
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Hodnocení dynamiky vestibulární kompenzace u rehabilitovaných pacientů po resekci vestibulárního schwannomu
  • Poruchy stability a jejich rehabilitace u pacientů s onemocněním mozečku
  • Vliv kochleární implantace na funkci vestibulárního systému
 

, Klinika dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN Motol

  • Strategie léčby patologií měkkých struktur v oblasti ramenního pletence
  • Sportovní traumatologie dětského kolenního kloubu
  • Miniinvazivní ošetření nitrokloubních poranění
 

, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN

  • Spastická paréza u cévní mozkové příhody
  • Spastická paréza u roztroušené sklerózy mozkomíšní
  • Možnosti objektivizace klinických příznaků Parkinsonovy nemoci a jejich terapeutické ovlivnění
 

, Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UK

  • Kvantifikace mechanických vlastností axiálního systému člověka
  • Energetická bilance srdečního svalu metodou CVS
  • Biomechanické reflexe neuromuskuloskeletálního systému v podmínkách profesního dyskomfortu u hudebníků
 

, Institut biostatistiky a analýz LF MU

  • Prevence získané ploché nohy u dětí: meta-research
 
, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol
 
  • Vliv regulace nitrobřišního tlaku na stabilizační funkci trupu
  • Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a chronickými bolestmi páteře
  • Vztah mezi schopností regulace nitrobřišního tlaku a dysfunkcí zažívacího traktu
  • Objektivizace vertebro-viscerálních funkčních vztahů
  • Objektivizace posturálních funkcí u pacientů s chronickým algickým vertebrogenním syndromem
  • Standardizace funkčních posturálních testů
  • Vliv rehabilitační terapie na subjektivní obtíže pacientů s dědičnou neuropatií
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Vztah mezi posturální a viscerální funkční patologií
  • Posturální funkce v etiologii morfologických poruch pohybového aparátu
  • Percepčně-gnostické funkce a jejich vztah k funkcím praktickým
 

, Katedra fyzioterapie a rehabilitace LF MU

  • Robotická a virtuální terapie v rehabilitaci
  • Funkční elektrostimulace v neurorehabilitaci
  • Zhodnocení terapeutických efektů vzduchových dlah u pacientů po cévní mozkové příhodě
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Komplexní bolestivý regionální syndrom
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Korelace mezi schopností akrální segmentální hybnosti, mírou spasticity a stupněm dosažené lokomoce
  • Dysfunkce autonomního nervového systému po poranění míchy
  • Sledování vývoje spastického motorického chování u spinálních pacientů
  • Sledování metabolických poruch po poranění míchy
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Využití sonografie pro cílené přístupy v rehabilitaci
  • Možnosti sonografie ve stanovení rizika rozvoje dysfunkcí hybného systému
  • Využití principu mirror therapy u pacientů s komplexním regionálním bolestivým syndromem
 

, Katedra etologie a zájmových chovů FAPPZ ČZU

  • Vliv hipoterapie na stabilitu dětí s DMO
  • Využití klinických testů stability pro hodnocení efektu hipoterapie u dětí 
  • Vliv hipoterapie na aktivitu autochtonní muskulatury 
 

, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN

  • Obezita, diabetes a vliv změny tělesné hmotnosti na hybný systém
 

MUDr. Kamal Mezian, Ph.D., Klinika rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN

  • Muskuloskeletální ultrasonografie v rehabilitačním lékařství
 

, Ústav histologie a embryologie 2. LF UK

  • Srovnání změn pohybových vzorců chůze po různých typech spondylochirurgických operací
  • Srovnání změn pohybových vzorců chůze po implantaci fixní a rotační tibiální komponenty TEP kolenního kloubu
  • Srovnání změn pohybových vzorců chůze po implantaci konvenčního a metafyzárního necementovaného dříku TEP kyčelního kloubu
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Pohybový režim a kostní hustota u bývalých závodních gymnastek
 

, Klinika rehabilitačního lékařství 3. LF UK a FNKV

  • Možnosti využití virtuální reality ve fyzioterapii nemocných s roztroušenou sklerózou mozkomíšní
 

, Neurochirurgická a neuroonkologická klinika 1. LF UK a ÚVN

  • Epidemiologie, prevence, diagnostika a léčba vertebrogenních onemocnění
  • Epidemiologie, diagnostika a léčba spastické parézy
  • Využití roboticky asistované rehabilitace, funkční elektrické stimulace, dynamických dlah a statických progresivních ortéz v léčbě ortopedických a neurologických pacientů
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Dynamika hrudníku u pacientů s CHOPN, její ovlivnění pomocí inspiračních a exspiračních trenažérů a pomůcek
  • Trénink dýchacích svalů jako součást komplexní rehabilitace pacientů s cystickou fibrózou
 

, Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol

  • Sledování vývoje retardačního kvocientu u dětí se spastickou formou dětské mozkové obrny léčených neurofyziologickými rehabilitačními postupy
  • Objektivizace selektivní hybnosti akrálních segmentů dolních končetin u pacientů s dětskou mozkovou obrnou
  • Objektivizace postupů funkčního vyšetření a komplexní terapie u pacienta s DMO ve věku 0–20 let
  • České normy pro chůzové testy ve věku 6–15 let
  • České normy pro testy jemné motoriky ve věku 6–15 let
 

, III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN 

  • Pohybová aktivita u pacientů po prodělaném infarktu myokardu
  • Pohybová aktivita u pacientů s fibrilací síní
  • Pohybová aktivita u pacientů s arteriální hypertenzí
 

Požadavky v průběhu studia

Předložit OR ISP sestavený s ohledem na téma disertační práce a odsouhlasený školitelem v průběhu 1. ročníku.

V 1. ročníku musí student absolvovat povinný předmět "Základy vědecké činnosti" (DS001).

Ve 2. ročníku studia musí student absolvovat povinný předmět "Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace" (DS015).

Za celou dobu studia musí absolvovat nejméně dva další předměty ze skupiny povinně volitelných předmětů dle vlastního výběru a po konzultaci se školitelem. Seznam předmětů je uveden níže. Pro absolvování předmětu a získání kreditu student kontaktuje garanta předmětu. Po schválení OR je možné zařadit též předměty z nabídky jiných doktorských studijních programů na vysokých školách v ČR nebo v zahraničí.

Složení zkoušky z anglického jazyka v prvních dvou letech studia. Zkoušku z anglického jazyka může student nahradit sepsáním písemné studie k rozpravě o disertační práci a rozpravou nad ní v anglickém jazyce. V případě, že student předloží mezinárodně platný certifikát o složení zkoušky z anglického jazyka, bude tento certifikát akceptován namísto zkoušky.

Další studijní povinnosti

Součástí ISP je rovněž zapojení do vědecko-výzkumných aktivit na základě dohody se školitelem. U studentů prezenční formy studia je součástí ISP pedagogická praxe. Preferováno je zapojení do výuky předmětů souvisejících se zaměřením studia. Výjimky z této pedagogické praxe povoluje vedoucí školicího pracoviště po dohodě se školitelem.

Povinné předměty

1. ročník studia: Kurz základů vědecké činnosti (DS001)
Garant: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.

2. ročník studia: Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace (DS015)
Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D.

Povinně volitelné předměty

Student musí během studia získat zápočet alespoň ze dvou volitelných předmětů dle vlastního výběru s ohledem na zaměření tématu disertace.

Financování vědecké činnosti v rámci studia

Během prvního či druhého ročníku studia bude vyžadováno, aby student prezenční i kombinované formy podal žádost o udělení grantu u interní GA UK, případně u agentury pro zdravotnický výzkum ČR.

 

Prezentace ze zahájení studia 

 
 

Požadavky na absolvování stáží

Součástí studijních povinností  je absolvování části studia na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce nebo účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.

 

Vypsané kurzy

Student musí během studia získat zápočet alespoň ze dvou následujících předmětů dle vlastního výběru s ohledem na zaměření tématu disertační práce.

DS001 Kurz základů vědecké činnosti 
Garant: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. 

 

DS006 Fyziologické základy funkčního vyšetření a pohybové terapie u pacientů s civilizačními chorobami
Garant: doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc.

DS007 Individuální ortoticko protetické pomůcky
Garant: Ing. Pavel Černý, Ph.D.

DS008 Kineziologie dolní končetiny a chůze
Garant: doc. MUDr. Ivan Vařeka, Ph.D.

DS009 Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví WHO (MKF)
Garant: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA 

DS011 Patofyziologie a léčba bolesti
Garant: doc. MUDr. Jiří Kozák, Ph.D.

DS012 Pohybová aktivita u pacientů s obezitou
Garant: MUDr. Martin Matoulek, Ph.D.

DS013 Pokroky v interprofesním přístupu k vyšetření a rehabilitaci pacientů po poškození mozku
Garant: MUDr. Yvona Angerová, Ph.D., MBA 

DS014 Pokroky ve vyšetření a multidisciplinární terapii pacientů po poškození míchy
Garant: doc. MUDr. Jiří Kříž, Ph.D.

DS015 Postupy a výsledky recentního výzkumu v oborech kineziologie a rehabilitace
Garant: doc. MUDr. Alena Kobesová, Ph.D. 

DS016 Principy neurorehabilitace
Garant: doc. PhDr. Kamila Řasová, Ph.D.

DS017 Respirační fyzioterapie v klinických souvislostech
Garant: doc. PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D.

DS018 Vyšetření a léčba u pacientů s Parkinsonovou nemocí
Garant: MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.

DS019 Vyšetření a rehabilitace pacientů s poruchami stability
Garant: doc. PhDr. Ondřej Čakrt, Ph.D.

DS020 Vyšetření a terapie pacientů se spastickou parézou
Garant: MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.

DS021 Vývojová kineziologie
Garant: prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D.

DS022 Funkční vyšetření a rehabilitace dětí
Garant: PhDr. Marcela Šafářová, Ph.D.

DS023 Centrální mechanismy řízení motoriky
Garant: MUDr. Jan Vacek Ph.D.

Požadavky ke SDZ

Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí studenta, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce, která se skládá ze dvou částí. Část písemná ve formě multiple choice testu je zaměřená na teoretické znalosti v oboru Kineziologie a rehabilitace a vychází z okruhů přednášených v rámci kurzu Recentní výzkum. Po úspěšném složení písemné části zkoušky může student přistoupit k části ústní, která bude zaměřena na vlastní téma práce, kterou student v doktorském studiu realizuje.

Pro přihlášení k SDZ student musí prokázat:

  1. Splnění ISP (dva z povinných kurzů a dva volitelné).
  2. Složení zkoušky z anglického jazyka nebo doložení mezinárodně platného certifikátu o úspěšném složení zkoušky z AJ.
  3. Vykonání zahraniční odborné stáže
  4. Současně s přihláškou ke SDZ student odevzdá:
  • Kopii aspoň jedné publikace v odborném recenzovaném časopise, na které se student podílel jako hlavní autor nebo spoluautor.Přehled svojí pedagogické praxe. Student musí prokázat vedení alespoň jedné diplomové nebo bakalářské práce.
  • Zprávu o vykonané zahraniční stáži nebo o účasti na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí nebo jiná forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci.
  • Student musí prokázat, že podal povinnou žádost o grantovou podporu (žádost musí každý student podat aspoň 1× za studium, nepřiznání grantové podpory studentovi nebrání ve složení SDZ ani v obhajobě).
  • Písemnou práci ve formě literární rešerše, která bude tvořit úvod budoucí disertační práce studenta. Tato část musí vyústit v jasné a stručné stanovení hypotéz (předpokladu, co chce student v práci prokázat) a cíle práce (jakým způsobem bude hypotéza prokázána či zamítnuta). Požadovaný rozsah literární rešerše 15–20 stran, formát A4, písmo Times New Roman 12, řádkování 1,5.

Požadavky na publikační činnost

Student musí být před obhajobou disertační práce autorem nebo spoluautorem minimálně jedné publikace vydané nebo přijaté k tisku v impaktovaném časopise a současně minimálně jedné další publikace vydané nebo přijaté k tisku v renomovaném recenzovaném časopise. Souhrn IF z publikovaných prací musí být roven nebo vyšší 1,0. Podíl studenta na každém vydaném článku musí být jasně určen. Student musí být prvním autorem aspoň jednoho článku s IF. Články musí tematicky odpovídat řešené disertační práci.

Požadavky k obhajobě

Student po předchozím složení SDZ odevzdává pro započetí řízení k obhajobě svoji disertační práci. Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu; prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem pracovat a musí obsahovat původní a autorem disertační práce publikované nebo k uveřejnění přijaté výsledky vědecké práce. Za disertační práci lze uznat i soubor publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. Disertační práce musí být podána nejpozději do sedmi let od zápisu do studia.

Konkrétní podmínky, které musí student splňovat, aby mohl přistoupit k obhajobě disertační práce

  • Student musí být před obhajobou disertační práce autorem nebo spoluautorem minimálně jedné publikace vydané nebo přijaté k tisku v impaktovaném časopise a současně minimálně jedné další publikace vydané nebo přijaté k tisku v renomovaném recenzovaném časopise. Souhrn IF z publikovaných prací musí být roven nebo vyšší 1,0. Podíl studenta na každém vydaném článku musí být jasně určen. Student musí být prvním autorem aspoň jednoho článku s IF. Články musí tematicky odpovídat řešené disertační práci.
  • Disertační práce by měla být sepsána minimálně na 60-80 normostranách, (až 144 000 znaků včetně mezer) bez citované literatury a příloh.
  • Za disertační práci lze uznat i soubor minimálně 4 monotematicky zaměřených publikací nebo přijatých rukopisů, opatřených integrujícím textem. Tento typ práce by měl obsahovat minimálně 30-40 normostran (až 72000 znaků včetně mezer) bez citované literatury a příloh.
Lékařská biofyzika*

Platnost akreditace: 27. 11. 2029

Předseda oborové rady
prof. MUDr. et RNDr. Jiří BENEŠ, CSc.
Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK
Salmovská 1
120 00  Praha 2
tel.: 224 965 810
e-mail:
 
Kontaktní osoba
Mgr. Bc. Ludmila Maffei Svobodová
Ústav biofyziky a informatiky 1. LF UK
Salmovská 1
120 00  Praha 2
tel.: 224 965 858
e-mail:
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Lékařská biofyzika je interdisciplinární vědní obor využívající prakticky všechny biologické obory a je zaměřen na vědecké bádání a samostatnou výzkumnou činnost v multioborovém prostředí od přírodních věd až po klinické lékařské práce. Obor vznikl původně z potřeby vyčlenit z technických a biologických disciplín medicínské aplikace, kde se sleduje interakce fyzikálních polí a záření se živým organizmem.

Cílem studia je pochopení základních biologických procesů pro vývoj inovativních metod nebo přístrojů pro klinickou aplikaci v diagnostice či terapii. Studenti, v návaznosti na své magisterské vzdělání, jsou zapojováni do vědeckých a výzkumných projektů na školicích pracovištích a školitelem motivováni k řešení vlastních vědeckých a výzkumných problémů. Během studia jsou vedeni k samostatnému publikování výsledků své vědecké práce. V souladu s aktuálním vývojem se program rovněž zaměřuje na provázanost studia s potřebami klinické praxe.

 

Požadavky v průběhu studia

  1. Po přijetí vypracovat ISP, jeho schválení školitelem a garantem programu.
  2. Součástí ISP je povinnost absolvování souboru 3 – 4 jednosemestrálních odborných předmětů (doporučený rozsah jsou 4 předměty) a jazyková příprava, prokázaná zkouškou z angličtiny nebo uznávaným certifikátem jazykové způsobilosti.

Studijní předměty si student volí ze seznamu kurzů v rámci DSPB především s ohledem na téma disertační práce a charakter dosavadního vzdělání studenta. Se souhlasem školitele a OR je možné zařadit též předměty z nabídky jiných doktorských předmětů na vysokých školách. Do souboru odborných předmětů je možno výjimečně zařadit také maximálně dva předměty ze studia v magisterském studijním programu, pokud je student pro studijní program uplatní a student tato témata ve studiu v magisterském studijním programu neabsolvoval.

 

Součástí ISP je průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).

 

Požadavky na absolvování stáží

Předpokládá se alespoň jedna měsíční či delší zahraniční stáž, případně účast na výzkumném projektu. Ve výjimečných případech, pokud by student vykázal vědecké výsledky násobně přesahující požadavky nebo výjimečné vysoce ceněné publikace, může OR rozhodnout o prominutí povinnosti.

 

Vypsané kurzy

B90087 Biofyzikální metody v medicíně
B90215 Practical Medical Physics and Technology for the Leksell Gamma Knife Radiosurgery
B90249 Zobrazovací metody a systémy lékařství

 

Požadavky ke SDZ

Podmínkou konání SDZ je předchozí úspěšné absolvování studijních povinností a zkoušky z anglického jazyka (zkouška na Ústavu jazyků 2 LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).

Cílem SDZ je ověření šíře a kvality znalostí studenta, jeho způsobilosti osvojovat si nové poznatky, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat ve vztahu ke zvolenému oboru doktorského studijního programu a tématu disertační práce. Cílem zkoušky je prověřit vědecké myšlení studenta, tj. schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení.

 

Otázky ke SDZ

 
Obecná biofyzika
 

1. Struktura elektronového obalu atomu
2. Magnetický moment elektronu
3. Magnetické vlastnosti atomového jádra
4. Princip hmotnosti spektrometrie
5. Síly působící mezi molekulami
6. Gibbsovo fázové pravidlo, fázový diagram
7. Elektrické vlastnosti koloidů
8. Koligativní vlastnosti roztoků
9. Význam osmotického tlaku pro výměnu vody v kapilárách
10. Fyzikální zákony významné pro dynamiku krevního oběhu
11. Termodynamické stavové funkce
12. Chemický potenciál
13. Extinkce, Lambert-Beerův zákon
14. Emisní a absorpční spektrální analýza
15. Zvětšení a rozlišovací schopnost optického mikroskopu
16. Princip elektronového mikroskopu
17. Principy detekce ionizujícího záření, selektivní a integrální detekce záření gama
18. Princip spektrometrie záření gama
19. Metody osobní dozimetrie, expozice a dávka záření
20. Chyby měření, prokládání diskrétních měřených hodnot spojitou funkcí, metoda nejmenších čtverců
21. Fyzikální vlastnosti ultrazvukových vln
22. Fyzikální principy využití ultrazvuku v diagnostice
23. Princip NMR
24. Osmotický tlak, osmotická práce ledvin
25. Difúze
26. Aktivní a pasivní transport buněčnou membránou
27. Donnanova rovnováha na buněčné membráně
28. Princip funkce laseru
29. Elektrochemický potenciál, klidový membránový potenciál
30. Účinky elektrického proudu
31. Elektrodiagnostické metody
32. Absorpce rtg. záření
33. Princip počítačové tomografie
34. Biologické účinky rtg a gama záření, dávka záření, dávkový ekvivalent
35. Radioaktivní rozpad, fyzikální, biologický a efektivní poločas
36. Deterministické účinky ionizujícího záření
37. Stochastické účinky ionizujícího záření
38. Diagnostika akutní nemoci z ozáření
39. Léčba akutní nemoci z ozáření
40. Vztah fyzikálních vlastností světelného záření na jeho biologickém účinku

 

Doporučená literatura:

Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein: Lékařská biofyzika a přístrojová technika. Neptun 2004,
ISBN-10: 80-902896-1-4
Vojtěch Mornstein, Ivo Hrazdira, Aleš Bourek: Lékařská fyzika a informatika. Neptun 2007,
ISBN-13: 978-80-86850-02-3
Ivo Hrazdira, Vojtěch Mornstein, Jiřina Škorpíková: Základy biofyziky a zdravotnické techniky.
Neptun 2006, ISBN-10: 80-86850-01-3
Navrátil, Leoš; Rosina, Jozef a kolektiv: Medicínská biofyzika, Grada, 2005, s. 524, ISBN: 978-
80-247-1152-2

 

Fyziologie

 

1. Buňka – složení
2. Iontové kanály
3. Tělní tekutiny
4. Nervový systém – stavba, funkce
5. Klidový a akční potenciál
6. Synapse
7. Svalstvo – stavba, funkce
8. Kosterní svalstvo
9. Hladké svalstvo
10. Funkční anatomie srdce
11. Činnost srdce, EKG křivka
12. Řízení srdeční činnosti
13. Oběh krve – funkční anatomie
14. Složení krve
15. Hemoglobin
16. Červené krvinky
17. Destičky
18. Krevní skupiny
19. Lymfatický systém
20. Bílé krvinky
21. Imunitní systém
22. Dýchací cesty
23. Transport plynů
24. Regulace dýchání
25. Ledviny
26. Acidobazická rovnováha
27. Vnitřní prostředí CNS
28. Hematoencefalická bariéra
29. Funkční stavy CNS a bioelektrická aktivita
30. Integrační funkce CNS

 

Doporučená literatura

1. Lékařská fyziologie – Otomar Kittnar a kolektiv (Grada, 2011)
2. Elektronická učebnici Fyziologie
3. Lékařská fyziologie (Grada-Avicenum, Praha 1994, reedice 1996,1999,2003
4. Základy lékařské fyziologie – M. Langmeier a kol. (Grada 2009) – blíže zde
5. Atlas fyziologických regulací – O. Kittnar, M. Mlček (Grada Publishing,2009
6. Atlas fyziologie člověka – S.Silbernagl, A. Despopoulos (Grada 1993)
7. Základy neurověd – J. Mysliveček a kolektiv (Triton 2009), 2. Opravené a
přepracované vydání

 

Biochemie

1. Glykolýza
2. Glukoneogeneze
3. Pentozový cyklus
4. Cyklus kyseliny citronové
5. Dýchací řetězec
6. ß-oxidace mastných kyselin
7. Přeměna aminokyselin
8. Energetický metabolismus svalu
9. Membrány
10. Transport látek (voda, ionty, organické molekuly)
11. Metabolismus N-acetylaspartátu
12. Metabolismus kreatinu a fosfokreatinu
13. Metabolismus sloučenin cholinu, nejdůležitější cholinové sloučeniny
14. Metabolismus inositolů
15. Metabolismus nejdůležitějších neurotransmiterů
16. Metabolismus laktátu
17. Metabolismus glukózy
18. Metabolismus fenylalaninu
19. Metabolismus ATP, ADP, AMP
20. Úloha anorganického fosfátu v metabolismu

 

Doporučená literatura

MATOUŠ, Bohuslav. Základy lékařské chemie a biochemie. 1. vyd. Praha: Galén,
2010, xv, 540 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
PRŮŠA, Richard a kol. Errata k učebnici Matouš, B: Základy lékařské chemie a
biochemie.
MURRAY, Robert K. Harperova biochemie. 4. čes. vyd. Jinočany: Nakladatelství a
vydavatelství H&H, c2002, 872 s. ISBN 80-731-9013-3. 
ALBERTS, Bruce. Základy buněčné biologie: úvod do molekulární biologie buňky. 2.
vyd. Překlad Arnošt Kotyk, Bohumil Bouzek, Pavel Hozák. Ústí nad Labem: Espero
Publishing, c1998, 630 s. ISBN 80-902-9062-0.
KOOLMAN, Jan a Klaus-Heinrich RÖHM. Barevný atlas biochemie. 1. české vyd.
Praha: Grada, 2012, 498 s. ISBN 978-802-4729-770.

 

Magnetická rezonance

1. Rezonanční podmínka, magnetický moment, gyromagnetický poměr
2. Blochovy rovnice, tvar signálu
3. Intenzita signálu
4. Pulsní NMR spektroskopie
5. Fourierova transformace
6. NMR spektrum, definice chemického posunu, standardizace
7. Relaxační čas T1
8. Aditivita relaxačních časů a základní příspěvky k relaxačním mechanismům
9. Relaxační čas T2
10. NOE
11. MR tomograf a MR spektrometr, rozdíly v konstrukci, základní konstrukční schéma
12. Typy cívek používaných v MR spektroskopii
13. Citlivost NMR měření, poměr signál šum při měření spekter a možnosti jeho zvyšování
14. Rozlišovací schopnost NMR spektrometru
15. Princip MR zobrazování a porovnání MR zobrazování a MR spektroskopie
16. K-prostor v MR zobrazování a MR spektroskopii
17. In vivo MR spektroskopie – její rozdíl od vysoko rozlišující NMR
18. Metody spinového a stimulovaného echa v in vivo MR spektroskopii
19. Metoda povrchových cívek
20. Metoda „single voxel“
21. Metoda „spektroskopického zobrazování“
22. Metody potlačení signálu vody (T1, selektivní pulsy, postprocesing)
23. Metody zpracování – klasický postup (ZE,EM,FT,PH,BL,FIT)
24. Metody zpracování MR spektra ve frekvenční a časové doméně
25. Základní metabolity sledované 1H MR spektroskopii
26. Základní metabolity sledované 31P MR spektroskopii
27. Základní metabolity sledované 13C MR spektroskopií
28. Metody zjišťování absolutních koncentrací 1H MRS
29. Metody zjišťování absolutních koncentrací 31P MRS
30. Vyšetřovací protokol in vivo MR spektroskopie

 

Doporučená literatura

1) LIANG, Z. Principles of Magnetic Resonance Imaging: A Signal Processing Perspective.
New York:
IEEE Press, 2000.
2) BERGER, S., BRAUN, S. 200 and More NMR Experiments: Practical Course. Wiley-VCH,
2002.
3) HUETTEL, S. A., SONG, A. W., MCCARTHY, G. Functional Magnetic Resonance Imaging,
Second
Edition, Sinauer Associates, Inc., 2009. ISBN 978-0-87893-286-3.
4) KUPKA K, a kol. Nukleární medicína, učební text, P3K, Příbram 2007, ISBN 978-80-903584-
9-2
5) www.sweb.cz/AstroNuklFyzika
6) SEIDL Z, VANĚČKOVÁ M. Magnetická rezonance mozku, míchy a páteře. Grada 2007. ISBN
978-80-247-1106-5
7) VANĚČKOVÁ M, SEIDL Z. Magnetická rezonance a roztroušená skleróza mozkomíšní.
Mladá Fronta 2010. ISBN 978-80-204-2182-1

 

Požadavky na publikační činnost

Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertační práce a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí student být prvním autorem.

 

Požadavky k obhajobě

  1. Splnění všech výše zmíněných studijních povinností včetně složení SDZ.
  2. Autorství (spoluautorství) minimálně dvou původních vědeckých prací k tématu disertační práce přijatých ke zveřejnění v mezinárodně uznávaném časopise s impakt faktorem (Web of Science), alespoň u jedné publikace musí být student prvním autorem.
 

Obhajoba disertační práce
Jde o ucelené vědecké pojednání s přesným vymezením vlastních původních výsledků a uvedením veškerých pramenů. Předpokladem předložení disertační práce jsou minimálně dvě původní práce přijaté k publikaci v časopisech s impakt faktorem. Disertační práce se předkládá předsedovi OR, a to buď v klasické formě, nebo ve formě monotematicky zaměřeného souboru nejméně 5 vědeckých publikací, opatřených společným úvodem, diskuzí a souhrnem. Současně s disertací se předkládá i autoreferát v angličtině. 

 

Průběh obhajoby
Student představí téma svého výzkumu ve slovním sdělení, následuje diskuze o problematice výzkumu, resp. disertační práce. Komise položí studentovi čtyři otázky, z okruhů zveřejněných na stránkách DSPB pod studijním programem Lékařská biofyzika.

OR vyžaduje autoreferát.

Mikrobiologie*

Platnost akreditace: 23. 10. 2029

Předseda oborové rady
doc. RNDr. Ivo KONOPÁSEK, CSc.
Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UK
Viničná 5
128 44  Praha 2
tel.: 221 951 711
e-mail:
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Studijní program poskytuje studentům pokročilé teoretické a praktické znalosti z širokého oboru mikrobiologie. Studenti si osvojují současné mikrobiologické, molekulárně genetické, bioinformatické, biochemické, analytické a biofyzikální metody, které uplatňují při studiu mikroorganizmů. Klíčovým tématem výzkumu jsou fyziologické regulace mikrobiální buňky ve vztahu k produkci antimikrobiálních látek a rezistenci, regulace patogeneze infekčních onemocnění a regulace interakcí mikrobů s jejich okolím. Výzkum na úrovni společenstev mikroorganizmů sleduje biodegradační schopnosti mikroorganizmů v cyklech biogenních prvků v přírodě a bioremediace.

 

Požadavky v průběhu studia

V 1. a 2. ročníku studia je nutné absolvování dvou povinných předmětů:

  • dvoutýdenní kurz Pokroky v molekulární biologii (MPGS0034), organizuje prof. MUDr. J. Jonák, CSc., ÚMG AV ČR
  • jednodenní seminář Pokroky v mikrobiologii (MPGS0013), organizuje doc. RNDr. J. Gabriel, DrSc., MBÚ AV ČR


Další dva volitelné předměty jsou do ISP doplněny v závislosti na předchozím vzdělání a s ohledem na téma disertace. Jde o předměty z nabídky PřFUK, MFF UK či LF UK. Předměty jsou podmínkou pro podání přihlášky ke SDZ. Další podmínkou je buďto certifikovaná zkouška z angličtiny (FCE, CAE, TOEFL) nebo zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK.

 

Vyžaduje se účast na konferenci doktorandů ve 2. a 4. ročníku studia s anglickou prezentací výsledků.

 

Nejpozději do konce 3. ročníku studia je nutné úspěšné vykonání SDZ.

 

Doporučeno je aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů pracoviště. Zároveň student zpravidla připravuje vlastní návrh grantu GA UK.

 
 

Požadavky na absolvování stáží

Student v souladu se standardy studijních programů na UK absolvuje zahraniční stáž na pracovišti s příbuznou problematikou (celková délka alespoň 1 měsíc), aktivně se zúčastňuje zahraničních vědeckých konferencí a kongresů, na nichž referuje o svých výsledcích formou ústního či plakátového sdělení. Pokud stáž nelze zajistit, studenti se zapojují do mezinárodní spolupráce jiným způsobem.

 

Vypsané kurzy

 
 

Požadavky ke SDZ

 

Zkouška se koná v rozsahu stanoveném oborovou radou. Předmětem zkoušky jsou:

  • tematické okruhy, vypsané oborovou radou, zaměřené na obecné znalosti a rozhled v oboru
  • znalosti metodických postupů a technik používaných v mikrobiologii, s ohledem na téma disertace
  • speciální témata týkající se vědeckého zaměření disertační práce. Cílem zkoušky je prověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení.
 
SDZ se skládá z jedné části (ústní zkouška), ze dvou okruhů:
 

Povinný okruh:
1) Fyziologie mikroorganismů
2) Genetika mikroorganismů

Volitelný okruh (student volí jednu z nabízených variant, podle tématu disertace):
Molekulární biologie
Lékařská mikrobiologie

Zkouška se zaměřuje na:
1) úroveň teoretických znalostí, schopnost orientace v celé šíři oboru,
2) znalosti principů a možností metod a technik používaných v současné mikrobiologii jak obecně, tak s ohledem na disertační práci
3) detailní znalost problematiky, týkající se zaměření disertační práce.

Součástí zkoušky je úvodní krátká prezentace, kterou student uvede členy komise do své výzkumné problematiky.

 

Požadavky na publikační činnost

Samostatná originální experimentální práce s publikačním výstupem, na kterém má student rozhodující podíl. Dvě prezentace v angličtině na každoroční konferenci doktorandů Mikrobiologie během prvních čtyř ročníků studia. Minimálním publikačním požadavkem jsou dvě původní vědecké práce v impaktovaných časopisech (WOS), alespoň na jednom z nich je student 1. autorem.

 

Požadavky k obhajobě

Řídí se zvyklostmi publikování vědeckých výsledků v oboru mikrobiologie. Má dvojí formu:

a) Disertační práce v plném znění má klasické členění kapitol (Obsah, Úvod s formulací cílů, Literární přehled, Materiál a metody, Výsledky, Diskuse, Souhrn, Použitá literatura, Seznam použitých zkratek); obvyklý rozsah cca 100 stran.

b) Zkrácená forma disertační práce k získání titulu Ph.D. ve studijním programu Mikrobiologie je přípustná při splnění následujících podmínek:

Student je autorem alespoň tří publikací v časopisech, kterým je udělován tzv. impact factor (IF), z nichž na všech je prvním autorem; nebo je autorem pěti publikací v časopisech s IF, alespoň na dvou je prvním autorem. Může se jednat o práce přijaté do tisku.

  1. Úvod definující cíle disertační práce: 1 – 2 strany
  2. Rozsah Literárního úvodu, se zpracováním tématu disertace 30 – 50 stran.
  3. Úvod ke každé publikaci: cca 1 strana.
  4. Závěrečná diskuse, společná celé práci: 5-10 stran.
  5. Seznam použité literatury.
  6. Jazyk práce (český nebo anglický) bez omezení.
  7. Zkrácenou formu musí doporučit školitel.
  8. Předložené publikace jsou stejného zaměření jako disertace a její cíle. Jedná-li se o publikace, na nichž se podílejí další autoři, musí být uvedeno jejich prohlášení, upřesňující podíl studenta na výsledcích. 
OR vyžaduje autoreferát v angličtině. 
 
Molekulární a bunečná biologie, genetika a virologie*

Platnost akreditace: 23. 10. 2029

Předsedkyně oborové rady
doc. RNDr. Dana HOLÁ, Ph.D.
Katedra genetiky a mikrobiologie PřF UK
Viničná 5
128 43  Praha 2
tel.: 221 951 200
e-mail:
 
Koordinátorka pro 2. LF UK
doc. MUDr. Eva Froňková, Ph.D.
Klinika dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 436 489
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Studijní program si klade za cíl studentům poskytnout především pokročilé teoretické i praktické znalosti v oblastech molekulární a buněčné biologie, genetiky a virologie, seznámit je s moderními metodickými i technickými přístupy využívanými v daných oborech a s možnostmi jejich uplatnění při řešení aktuálních problémů v biologických vědách a biomedicíně včetně interdisciplinárních přesahů. Toto zaměření lze charakterizovat jako studium biologických procesů na molekulární a buněčné úrovni, zvláště komplexních interakcí mezi buňkami a prostředím a mezi informačními biologickými makromolekulami (DNA, RNA, proteiny), a to za použití nejmodernějších molekulárně biologických a bioinformatických přístupů a technik. 

 

Požadavky v průběhu studia

Student musí absolvovat alespoň jeden odborný předmět/kurz z nabídky PřF UK nebo LF UK (včetně předmětů zajišťovaných spolupracujícími institucemi) s vazbou k tématu  disertační práce a v závislosti na svých odborných potřebách (výběr po dohodě se školitelem). Splnění této povinnosti je podmínkou pro podání přihlášky ke SDZ.

Další studijní povinnosti mohou být případně stanoveny vnitřními předpisy fakulty a jejich splnění může být pro studenta fakulty další podmínkou pro podání přihlášky ke SDZ, pokud je tak v těchto předpisech explicitně uvedeno (např. zkouška z anglického jazyka).

Kromě toho se předpokládá aktivní účast studdenta na národních a mezinárodních konferencích (včetně různých typů pravidelných doktorandských konferencí pořádaných fakultou/školícím pracovištěm; účast na konferenci tohoto typu může být i povinnou součástí ISP, pokud to vyžadují vnitřní předpisy fakulty/školícího pracoviště). Doporučeno je rovněž aktivní zapojení studenta do přípravy grantových projektů školícího pracoviště.

 

Požadavky na absolvování stáží

Student by měl v průběhu studia absolvovat  odbornou stáž v zahraničí (celková délka alespoň jeden měsíc). O jejím zařazení do ISP rozhoduje především školitel a její realizace závisí na možnostech daného školícího pracoviště. Pokud stáž nelze zajistit, student se zapojuje do mezinárodní spolupráce jiným způsobem v souladu se standardy studijních programů na UK.

 

Vypsané kurzy

Pokroky v molekulární biologii a genetice (MPGS0034)

 

Požadavky ke SDZ

Student se musí ke SDZ přihlásit nejpozději ve 3. ročníku  studia, v případě neúspěchu musí být druhý pokus o složení SDZ učiněn nejpozději během následujícího akademického roku.

SDZ probíhá ústní formou a je přizpůsobena konkrétní výzkumné tématice studenta. Skládá se ze dvou okruhů, tyto okruhy závisejí na zaměření disertační práce a podléhají schválení OR. Student musí během zkoušky prokázat především detailní a aktuální znalosti v tématech přímo souvisejících s problematikou disertační práce (první okruh zkoušky), a to včetně přesahových témat a znalostí principů, možností a omezení metodických přístupů, které s jejich výzkumem souvisí. Student by dále měl prokázat i dobrý všeobecný teoretický přehled v molekulární biologii, buněčné biologii, genetice nebo virologii (druhý okruh zkoušky, student volí jeden z těchto čtyř oborů) na současné úrovni poznání. Očekává se, že studentv průběhu SDZ jednoznačně potvrdí schopnost postihnout podstatu problému, dokáže jej zařadit do širších souvislostí a zejména prokáže schopnost tvůrčího uvažování.

Na počátku  SDZ (poté, co je student stručně představen předsedou zkušební komise) student přednese krátkou prezentaci o tématu své disertační práce (cíle, stručně zmíněné metodické přístupy a hlavní dosažené výsledky, stávající stav publikační aktivity). Student si za tímto účelem může připravit ppt nebo pdf prezentaci; celé představení současného stavu doktorského projektu však nesmí trvat déle než 8-10 minut.

Termíny SDZ pro akademický rok 2020/2021 naleznete zde.

 

Otázky ke SDZ

Část molekulární biologie

Molekulární biologie a genetika a –omiky – předmět studia a metodika.
Molekulární evoluce ve smyslu „RNA svět“, „svět RNA a proteinů“, a „DNA svět“ (podmínky přechodu).
Nobelovy ceny v molekulární biologii a historie moderní MB.
Struktura a konformace DNA – kovalentní a slabé chemické vazby.
Genetická funkce DNA – objev a potvrzení.
Topologie DNA a topoisomerasy.
Struktura a konformace RNA – rozdíly mezi DNA a RNA.
Komplementarita basí – W.C. a neW.C. nukleotidové páry. Denaturace.
Ústřední dogma MB a funkce informačních biopolymerů.
Struktura a konformace proteinů.
Funkční klasifikace proteinů.
Gen, genom, chromosom v pro- a eu-karyotické buňce.
Nukleosom a chromatin; remodelace chromatinu.
Buněčný cyklus a duplikace a segregace chromosomů.
Chemie syntézy DNA a jednotlivé stupně replikace.
Enzymy replikační vidličky a přesnost replikace.
Poškození DNA a opravná (reparativní) syntéza DNA.
Homologní rekombinace a místně specifická rekombinace.
Mobilní elementy (transposony) a transpozice.
V (D) J rekombinace.
Transkripce a RNA polymerasy.
Eukaryotické RNA polymerasy a transkripční faktory.
Posttranskripční úprava a modifikace RNA.
Mechanismy sestřihu primárního transkriptu s introny GI, GII a S (spliceosom); alternativní sestřih.
Sestřih pre-tRNA; translační sestřih (intron).
Editace RNA; posun čtecího rámce; „missense“, „nonsense“ a „frameshift“ mutace.
Struktura mRNA a translace u pro- a eu-karyot.
Struktura a funkce ribosomů.
Iniciační, elongační a terminační stupeň translace.
Genetický kód.
Regulace transkripce u prokaryot.
Regulace transkripce v eukaryotické buňce.
tRNA jako model struktury RNA a její funkce v translaci.
Malé RNA (typu sn a sno) a jejich funkce v posttranskripční úpravě.
Aptamerové vlastnosti RNA a ribospinače.
RNA interference a úloha siRNA a miRNA v umlčování genů.
Klonování molekul, buněk a organismů.
Sekvenování DNA a genomová analýza.
Restrikčně-modifikační systémy u bakterií.
Genové inženýrství.
Posttranslační úpravy a modifikace proteinů.
Plastidy, viry a molekulární vektory.
Modifikace informačních biopolymerů a umlčování genů.
Modelové organismy v molekulární biologii.
Hlavní metody současné molekulární biologie.
Transgenní organismy.

 

Část buněčná biologie

Historie studia buňky: buněčná teorie, významné objevy týkající se struktury a funkce buněk.
Buňka jako živý systém: vlastnosti živých systémů, hierarchické uspořádání živých systémů.
Nízkomolekulární látky buňky: voda a její vlastnosti, anorganické látky, organické látky.
Makromolekuly buňky: polysacharidy, proteiny, nukleové kyseliny.
Membrány a buněčná stěna: struktura membrán, plazmatická membrána, buněčná stěna.
Cytoplazma a organely: cytosol, mitochondrie, chloroplasty, ostatní organely.
Jádro a chromozómy: jádro a jadérko, struktura chromozomů.
Cytoskelet: mikrotubuly, intermediární filamenta, mikrofilamenta.
Viry a buňka: struktura virionů a virový genom, lytický cyklus, lyzogenní cyklus.
Buněčná motilita a molekulární motory: motilita vázaná na mikrotubuly, motilita vázaná na mikrofilamenta.
Buněčný transport: transport látek přes membrány, intracelulární transport látek.
Extracelulární signální molekuly: klasifikace signálních molekul, mechanismy extracelulární signalizace.
Přenos signálu do buňky a membránové receptory: Mechanismy přenosu signálu do buňky, receptory.
Intracelulární signalizace: signální dráhy, realizace signálu.
Buněčný cyklus: fáze buněčného cyklu, Go buňky, regulace vstupu do buněčného cyklu a progrese buněčným cyklem.
Buněčná diferenciace a stárnutí: Mechanismy buněčné diferenciace, Mechanismy buněčného stárnutí.
Buněčná smrt: programovaná buněčná smrt, apoptotické signály, Mechanismy indukce a exekuce apoptózy.
Extracelulární matrix, buněčné adheze a spoje: extracelulární matrix, buněčná adheze, buněčné spoje.
Obnova a reparace buněk a tkání: kmenové buňky, fyziologická obnova buněk, reparační regenerace a hojení ran.
Nádorové buňky: buněčná transformace a kancerogeny, onkogeny, tumor supresorové geny.
Evoluce buněk: vznik buňky, evoluce prokaryontní buňky, evoluce eukaryontní buňky.
Metody studia buněčných proteinů: izolace a detekce proteinů, gelová elektroforéza a western blot, proteomické techniky.
Mikroskopické techniky: světelná mikroskopie, fluorescenční a konfokální mikroskopie, elektronová mikroskopie.
Metody studia komponent a funkcí buněk: frakcionace buněk, radioizotopové a kolorimetrické techniky, průtoková cytometrie.
Manipulace s buňkami: separace buněk, stimulace/inhibice proliferace, indukce/inhibice apoptózy, hybridizace, mikromanipulace.
Metody kultivace buněk in vitro: kultivační média a podmínky, primokultury a buněčné linie.

 

Část genetika

Genetická terminologie.
Interakce alel na jednom lokusu: dominance, recesivita, kodominace, intermediarita.
Mendlovy zákony.
Monohybridismus, dihybridismus.
Dominantní dědičnost, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
Recesivní dědičnost, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
Dědičnost vázána na pohlavní chromozóm, charakteristika, příklady znaků a lidských chorob, rizika.
Mnohotná alelie.
Interakce alel na různých lokusech: komplementarita, epistáze.
Modifikované geny.
Multifaktoriální dědičnost, charakteristika, kvalitativní a kvantitativní znaky, příklady znaků a lidských rizik.
Struktura a funkce DNA.
Struktura eukaryotního genu, geny kódující protein a funkční RNA.
Molekulární struktura chromozomu, typy chromatinu.
Morfologie chromozómů, centromery, telomery.
Struktura geonomu, typy sekvencí v něm obsažených.
Mobilní genetické elementy.
Počet chromozomů, autozómy a gonozómy, karyotyp.
Metody chromozomálního vyšetření, klasická a molekulární cytogenetika.
Odchylky počtu autozómů, syndromy, možnosti prevence.
Strukturální poruchy chromozómů.
Rekombinace, síla vazby, vazebná nerovnováha.
Metody genetického mapování u modelových organismů a člověka.
Užití vazby a vazebné nerovnováhy v identifikaci genů zodpovědných za fenotypové znaky.
Mimojaderná dědičnost.
Genetika prokaryont, horizontální přenos genů.
Informační makromolekuly: DNA, RNA, proteiny, typy, stavba, funkce.
Centrální dogma molekulární biologie, procesy toku genetické informace.
Genom, transkriptom, protein.
Replikace DNA.
Transkripce a postranskripční úpravy.
Genetický kód.
Translace a postranslační úpravy.
Reparace DNA.
Typy variability v eukaryontních geonomech.
Třídy mutací a polymorfismů.
Mutageny, jejich mechanismus účinku a testování.
Regulace genové exprese u prokaryot a eukaryot.
Transkripční faktory.
Regulace exprese malými RNA.
Epigenetické mechanismy.
Genomový imprinting, uniparentální disomie.
Inaktivace chromozómu X.
Faktory ovlivňující genotyp jedince.
Základní nástroje molekulární genetiky.
Klonování DNA a knihovny DNA.
Southernova metoda.
PCR.
Sekvenování DNA.
Molekulárně genetická diagnostika v medicíně.
DNA fingerinting.
Čipové technologie: resekvenace, genotypování, expresní profilování, stanovení počtu kopií, čipy pro analýzu proteinu.
Transgenní organismy.
Genová terapie.
Molekulární mechanismy regulace buněčného cyklu.
Charakteristiky nádorové buňky, genetická podstata nádorového bujení.
Geny činné v kancerogenezi: onkogeny, tumor supresorové geny, funkce.
Mechanismy aktivace onkogenů a inaktivace tumor supresorových genů.
Dědičná predispozice k nádorům, nejčastější typy a jejich genetika.
Chromozomální změny v nádorech.
Molekulární mechanismy tvorby protilátek a receptorů T buněk na úrovni DNA, RNA, proteinu, struktura, procesy, funkce.
Genetika HLA antigenů, struktura, funkce.
Genetika determinace pohlaví.
Genetika vývoje organismu, vývojové geny.
Základní koncepty populační genetiky.
Hardyho-Weinbergův zákon, podmínky platnosti a důsledky.
Faktory podmiňující změny alelových frekvencí: asortativní křížení, selekce, mutace, drift, tok.
Představy o vzniku a evoluci života na Zemi.
Evoluce genů a genomů.
Endosymbiotická hypotéza.

 

Část virologie

Definice virů, rozdíly od ostatních parazitů.
Taxonomie virů a parametry, podle kterých jsou viry klasifikovány.
Základní principy struktury virových částic a metody studia virových struktur.
Metody práce s viry (pomnožení, purifikace, kvantifikace, metody molekulární a buněčné biologie uplatňující se ve studiu virů a jejich interakcí s hostitelskou buňkou).
Viry a buněčná transformace.

a. Indukce nádorové transformace viry s DNA genomem (polyomaviry, papillomaviry, adenoviry a herpesviry).

b. Indukce nádorové transformace retroviry (chronicky onkogeními, akutně onkogeními viry a retroviry, které kodují transkripční aktivátory – např. HTLV)

c. Indukce nádorové transformace viry hepatitidy B a C.

Viry a imunitní systém – jak viry překonávají obranné mechanismy hostitele.
Replikační strategie RNA virů.

„plus“ RNA virů – (na příkladech Picornaviridae, Flaviviridae, Coronaviridae).

„minus“ RNA virů (na příkladech Orthomyxoviridae, Rhabdoviridae).

Virů jejichž genom je dvouvláknová RNA (reovioridae).

Replikační strategie a patogenní účinky virů kódujících reversní transkripázu:

jednoduchých retrovirů,

HIV, viru

hepatitidy B.

Replikační strategie a patogenní účinky DNA virů:

a. Parvoviridae (viry s genomem tvořeným jednovláknovou DNA).

b. Polyomaviry.

c. Papillomaviry.

d. Adenoviry.

e. Herpesviry.

f. Poxviry.

Zařazení známých lidských patogenů do čeledí (a strategií jejich replikace):
Virus vztekliny, spalniček, dětských příušnic, klíšťové encefalitidy, zarděnek, SARS, chřipky, dětské obrny, AIDS, černých neštovic, planých neštovic, žluté zimnice, žloutenky typu A,B,C, virus Ebola.

Rostlinné viry

  • odlišnost od živočišných virů
  • struktura a replikační cyklus viru tabákové mozaiky

Bakteriální viry

  • jak se liší od živočišných virů
  • replikační strategie bakteriofága lambda

Evoluce virů, viroidy, virusoidy, katalytická RNA, ribozymy.

Využití virů

  • v objevech molekulární a buněčné biologie
  • jako vektorů pro genovou a nádorovou terapii
 

Požadavky na publikační činnost

Hlavním požadavkem na tvůrčí činnost je samostatné provedení vlastní, originální a kvalitní vědecké práce, jejímž výstupem musí být alespoň dvě původní vědecké publikace týkající se tématu disertační práce a publikované v průběhu studia. Z toho alespoň u jednoho publikačního výstupu typu „původní článek“ musí být student 1. autorem a musí mít na jeho vzniku významný podíl. Publikační výstupy musí být v časopisech s recenzním řízením indexovaných v databázích obecně uznávaných mezinárodní vědeckou komunitou (Web of Science, tzv. impaktované časopisy). Ve výjimečných a odůvodněných případech (např. při získání vysoce kvalitního prvoautorského publikačního výstupu) může OR rozhodnout jinak. U dosud nezveřejněných publikací je třeba doložit potvrzení, že rukopis byl odborným časopisem již přijat ke zveřejnění. Sdílené prvoautorství je možné uznat jako prvoautorství, je však nejprve třeba souhlasu předsedkyně OR. V případě, že druhá požadovaná publikace je jiného typu než “původní článek”, je vhodné situaci rovněž nejprve prokonzultovat s předsedkyní OR. Videopublikace nejsou akceptovány (nejsou-li zároveň doprovázeny plnohodnotným textem).

Případné další požadavky na publikační činnost studenta v souvislosti s ISP mohou být stanoveny vnitřními předpisy fakulty.

 

Požadavky k obhajobě

Před podáním disertační práce k obhajobě musí student splnit všechny povinnosti uvedené v ISP, úspěšně vykonat SDZ a být autorem alespoň dvou původních vědeckých publikací týkajících se tématu disertační práce a publikovaných v průběhu studia (viz požadavky na tvůrčí a publikační činnost).

Disertační práce by měla být původním autorským textem umožňujícím posoudit, zda má uchazeč předpoklady pro samostatnou vědeckou práci v příslušném oboru. Student by měl být schopen uceleně postihnout řešený vědecký problém v adekvátní šíři a formulovat samostatné názory a otázky vyplývající z výsledků jeho doktorského projektu.

Kromě částí předepsaných fakultou (titulní strana, prohlášení autora, abstrakta v češtině a angličtině, apod.) a doprovodných oddílů typu obsah, seznam citací, případně i seznam použitých zkratek, musí disertační práce obsahovat: 1) teoretický úvod (přehled současného stavu informací dostupných v odborné literatuře o problematice, která je bezprostředním tématem disertační práce), 2) jasně definované cíle práce; 3) experimentální část (popis výchozích hypotéz a experimentů, kterými byly tyto hypotézy testovány, tj. celková koncepce experimentů, materiál, metodické přístupy a získané výsledky včetně příslušné obrazové či tabulkové dokumentace); 4) diskusi; 5) shrnutí/závěry. Tyto části mohou být nazvány a rozčleněny vhodným způsobem podle charakteru disertační práce a v souladu s vnitřními předpisy fakulty. Určité modality v členění práce (např. spojení experimentální části a diskuse v případě bioinformatických prací) se připouštějí, musí však být předem konzultovány s předsedkyní OR.

Do popisu experimentální části práce mohou být začleněny a částečně ji mohou nahrazovat původní vědecké publikace studenta, které se týkají tématu disertační práce, vznikly v průběhu jeho studia a v době odevzdání disertační práce jsou již publikované, přijaté k zveřejnění nebo přijaté k recenznímu řízení v IF časopise. Doporučeno je začlenění pouze takových publikací, na jejichž vzniku měl student významný podíl. Publikace mohou být začleněny buď přímo do textu, nebo formou odkazů na přílohy k práci, a měly by být propojeny původním autorským textem, vysvětlujícím vhodným způsobem jejich vzájemnou provázanost v rámci řešeného tématu a stručně shrnujícím podstatu výsledků v publikacích prezentovaných. Tento text musí rovněž obsahovat jednoznačné a podrobné slovní určení podílu studenta na získání příslušných výsledků a přípravě rukopisů pro publikaci. Student zodpovídá za to, že publikace jsou v práci prezentovány ve formě, která je v souladu s licenčními podmínkami příslušného vydavatele. Případné začlenění publikací do disertační práce však v žádném případě nemůže nahradit teoretický úvod ani celkovou diskusi získaných výsledků (autorský text v těchto částech dizertační práce nesmí být přímo kopírován z publikací studenta). Rovněž všechny dosud nepublikované experimenty studenta, relevantní k řešenému vědeckému problému, a jejich výsledky by měly být v experimentální části popsány plně.

Práce může být předložena v češtině, slovenštině nebo angličtině (doporučuje se zejména angličtina).

OR nevyžaduje vypracování a odevzdání autoreferátu.

Termíny obhajob pro akademický rok 2020/2021 naleznete zde.

Neurovědy*

Platnost akreditace: 23. 9. 2030

Předseda oborové rady
prof. MUDr. Jan LACZÓ, Ph.D.
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 436 860
e-mail:
 
Kontaktní osoba
ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.
Oddělení Ph.D. studia 2. LF UK
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 435 836
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 
Charakteristika studijního programu
 

Studijní program je zaměřen na všechny aspekty studia a výzkumu nervové tkáně, a to centrální a periferní, ve fyziologickém stavu a v nemoci, v základním výzkumu i v klinickém aplikovaném výzkumu. Studijní program má následující součásti: Neuroanatomie, Neurofyziologie, Neurogenetika, Neuropatologie, Neurologie, Psychiatrie, Neurochirurgie, Neurofarmakologie, Neurorehabilitace, Neurozobrazování.

Cílem studia je, aby student získal znalost neurovědního oboru jako celku, schopnost samostatné vědecké práce, schopnost provedení samostatného výzkumu včetně uveřejnění jeho výsledků v odborném recenzovaném periodiku s definovaným IF a to vše se zřetelem k nervové tkáni její fyziologii a patofyziologii a klinickému výzkumu.

 

Požadavky v průběhu studia

  • Kvalitní ISP a jeho řádné plnění (kontroluje školitel).
  • Absolvování kurzu Pokroky v neurovědách. Jedná se o dvoutýdenní celodenní kurz, který je přehledem aktuálního neurovědního výzkumu. Probíhá na vybraných pracovištích UK a AV ČR a Nemocnici Na Homolce. Tolerovaná absence je jeden a půl dne.
  • Další kurz z nabídky DSPB. 
 

OR bude nyní automaticky uznávat následující kurzy vědecké práce a biostatistiky:

  1. Kurz základů vědecké práce v AV ČR (B90068)
  2. Kurz základů vědecké činnosti na 2. LF UK (DS001)
  3. Úvod do praktické metodologie vědecké práce na 3. LF UK (CPGS005)
  4. Kurz biostatistiky pro lékaře a PhD studenty v biomedicínských oborech na 1. LF UK (B90211)

Další kurzy jsou OR uznávány pouze na základě podané žádosti. Doporučuje se, aby zvolený kurz měl vztah k náplni studia či tématu disertační práce.

  • Zkouška z anglického jazyka (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate) 
  • SDZ 
  • Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením).
  • Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.
 

Požadavky na absolvování stáží

V souladu s OR 13/2019 doporučuje OR stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce. Část studia v zahraničí však lze v odůvodněných případech nahradit jinou formou přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účastí na vědeckovýzkumném projektu. 

 

Vypsané kurzy

B90211 Kurz biostatistiky pro lékaře a Ph.D. studenty v biomedicínských oborech na 1. LF
 
 

Požadavky ke SDZ

  • absolvování kurzu Pokroky v neurovědách (B90005) a dalšího kurzu v rámci DSPB (povinný alespoň jeden dle volby studenta a školitele)
  • zkouška z anglického jazyka
  • přijetí/publikace nejméně jednoho článku v odborném recenzovaném časopise z databáze RIV, který však nemusí mít IF. V případě, že je student spoluautorem, musí se jednat o originální článek v časopise s definovaným IF, v případě, že student je prvním autorem, se musí jednat o článek (originální nebo review). Krátká sdělení, dopisy editorovi atd. se pro tento účel neuznávají.

Termíny SDZ a pro akademický rok 2020/2021 naleznete zde.

Pokud se student ze závažných důvodů nemůže dostavit ke SDZ v plánovaném termínu a je z tohoto termínu děkanem omluven, je mu stanoven termín náhradní, což bývá nejbližší termín, který po tomto termínu následuje. Určení jiného termínu SDZ není nárokové.

 

Zkušební okruhy ke SDZ

1. Struktura a funkce buněčné membrány
2. Membránový transport
3. Excitabilita nervových buněk a iontové kanály
4. Membránový a akční potenciál
5. Vedení vzruchu nervovými vlákny
6. Gliové buňky a jejich funkce
7. Struktura a funkce synapse
8. Synaptické receptory
9. Přehled mediátorů
10. Acetylcholin na nervosvalové ploténce a v CNS
11. Katecholaminové mediátory, serotonin
12. Opioidní peptidy a jejich receptory
13. Neuropeptidy a funkce hypothalamu
14. Excitační aminokyseliny jako synaptické mediátory
15. Glutamátové receptory
16. GABA a glycin
17. Oxid dusnatý, úloha v CNS
18. G proteiny a cyklické nukleotidy v CNS
19. Fosforylace proteinů a regulace nervové funkce
20. Axonový transport
21. Vývoj CNS a neurální lišty - úloha genů
22. Nervová plasticita a regulace
23. Vliv stárnutí na nervový systém
24. Cerebrospinální mok a hematoencefalická bariéra
25. Cirkulace krve v mozku a energetický metabolismus mozku
26. Extracelulární prostor CNS
27. Struktura a funkce periferních nervů
28. Struktura a funkce míchy
29. Struktura a funkce vegetativních nervů
30. Sensorické funkce, přehled, receptory obecně
31. Somatosensorický systém
32. Bolest
33. Oko - receptory a nervové buňky
34. Anatomie a fyziologie centrální části zrakového systému
35. Sluch - vnitřní ucho a centrální část sluchového systému
36. Vestibulární systém
37. Chronobiologie
38. Motorický systém mozku
39. Řízení hybnosti - úloha basálních ganglií a mozečku
40. Mozek a emoce - úloha limbického systému
41. Mozková kůra a integrační funkce CNS
42. Úloha thalamu
43. Elektrická aktivita mozku - EEG
44. Elektrická aktivita mozku - pomalé potenciály
45. Elektrická aktivita mozku - evokované potenciály
46. Funkční zobrazovací metody mozku
47. Snímání aktivity neuronů a glie - extracelulární a intracelulární záznam
48. Spánek a bdění – řízení a vztah k základním fyziologickým funkcím
49. Iontově-selektivní mikroelektrody, principy funkce, využití
50. Mozkové řezy, princip metody, využití
51. Základy anatomie mozku
52. Poruchy řeči a poruch gnosie
53. Neurofyziologie učení a paměti
54. Ischemie a hypoxie CNS
55. Epilepsie
56. Poruchy funkce basálních ganglií a jejich mediátorů
57. Alzheimerova choroba
58. Biochemické aspekty duševních poruch
59. Behaviorální modely učení a paměti
60. Neuroendokrinologie
61. Poruchy synaptického přenosu na nervosvalové ploténce
62. Vliv toxických látek na nervový systém
63. Demyelinizační onemocnění
64. Psychiatrická onemocnění – základní charakteristiky
65. Poruchy spánku a bdění
66. Stereotaxe CNS, radiochirurgie pomocí GAMA nože


Doporučená literatura
 

Adam, P., Brožek, G., Bureš, J., Faber, J. et al.: Pokroky v neurovědách, Univerzita Karlova, Praha, 1995.

Trojan, S. a kol.: Lékařská fyziologie. 4. přepracované a doplněné vydání, Grada, 2004.

Petrovický, P.: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi díl III. (neuroanatomie a smyslová ústrojí), Osveta, 2003.

Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie, (eds. překladu J. Berger), nakladatelství H & H, Praha, 1995.

Silbernagl, S., Lang, F.: Atlas fyziologie člověka, (eds. překladu S. Trojan), Grada Publishing, Praha, 2001.

Foelsch, U. R., Kochsiek, K., Schmidt, R. F.: Patologická fyziologie, (eds. překladu R. Rokyta, J. Mareš), Grada Publishing, 2003.

Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (eds): Psychiatrie (II. doplněné a opravené vydání), Praha, Tigis, s.r.o., 2004.

Nevšímalová, S., Růžička, E., Tichý J. (eds): Neurologie, Galén, Praha, 2002.

Ambler, Z., Bednařík, J., Růžička, E. (eds): Klinická neurologie, část I. obecná neurologie. Triton, Praha, 2004.

Snell, R. S.: Clinical Neuroanatomy for Medical Students. 5th Edition. Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.

Brodal, P.: The Central Nervous System. 3rd Edition. Oxford University Press, 2004.

Bear, M. F., Connors, B. W., Paradiso, M. A.: Neuroscience – Exploring the Brain, 2nd edition, Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.

Purves D. et al.: Neuroscience. 2nd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2001.

Rosenzweig M. R., Breedlove S. M., Liman A. L.: Biological Psychology. 3rd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2002.

R. Cooper, J. R., Bloom, F. E., R. H. Roth R. H.: The Biochemical Basis of Neuropharmacology. 8th Edition, Oxford University Press, 2003

 
 
Požadavky na publikační činnost
 

Příprava a realizace výzkumu, který vede k získání výsledků, které jsou následně publikovány a prezentovány v disertační práci. Předložení minimálně třech původních prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1,5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1,0.

 

Požadavky k obhajobě

  • SDZ
  • Nejméně tři přijaté/uveřejněné originální publikace v časopisech s IF (celkový součet je vyšší 1,5), z toho nejméně jedna publikace s prvoautorstvím v časopise s IF vyšší 1,0. 
  • OR vyžaduje autoreferát. 

Termíny obhajob pro akademický rok 2020/2021 naleznete zde.

Preventivní medicína a epidemiologie*

Platnost akreditace: 27. 11. 2029

Předseda oborové rady
doc. MUDr. Jan POLÁK, Ph.D., MBA
Ústav patofyziologie 3. LF UK
Ruská 87
100 00  Praha 10
tel.: 267 102 175
e-mail:
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Obor studuje mechanismy interakcí, chemických, fyzikálních a biologických faktorů životního, pracovního prostředí a organismu. Integruje metodické přístupy především z oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie. Je teoretickou základnou pro preventivní obory v lékařství, tj. hygienu a epidemiologii. Absolvent získá vzdělání v oboru preventivního lékařství. Na základě principů medicíny založené na důkazech umí hodnotit význam působení faktorů na zdraví jedince i populace a stanovit možnosti i způsoby prevence poruch zdraví.

Obhajobou disertační práce student dokládá, že je schopen samostatně vědecky pracovat, publikovat výsledky v odborných časopisech a vést mladé vědecké pracovníky. Standardní doba studia jsou 4 roky, což umožní také mezinárodní vědecké aktivity.

 

Požadavky v průběhu studia

  • Absolvování minimálně dvou kurzů z níže uvedené nabídky:
  1. doporučený kurz „Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie" (CPGS008)
  2. pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz „Základy lékařských věd pro studenty z nelékařských oborů“ (CPGS004)
  3. další kurzy z nabídky kurzů DSPB (viz: http://dspb.avcr.cz), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se školitelem
  • Zkouška z anglického jazyka
  •  SDZ
  • Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikování jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS.
  • Prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentské nebo národní nebo mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru.
 

Požadavky na absolvování stáží

Součástí studijních povinností je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.

 

Vypsané kurzy

 
 

Požadavky ke SDZ

  • absolvování minimálně dvou kurzů
  • zkouška z anglického jazyka
  • přehled odborné literatury k dané výzkumné problematice ve formě rešerše
 

Otázky ke SDZ

 

Analýza a hodnocení rizika

1. Základní principy hodnocení rizika poškození zdraví

2. Identifikace nebezpečnosti chemických látek

3. Látky s prahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď

4. Látky s bezprahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď

5. Využití hodnocení zdravotních rizik v ochraně veřejného zdraví

6. Hodnocení expozice

7. Biologické monitorování expozice

8. Analýza zdravotních rizik v životním prostředí

9. Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí

10. Analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě

11. Význam epidemiologie pro hodnocení zdravotních rizik

12. Řízení rizika, principy řízení rizika při ochraně veřejného zdraví

13. Vnímání rizika a komunikace o riziku

14. Zdroje dat a informací pro hodnocení zdravotních rizik

15. Charakterizace rizika

 

Toxikologie

1. Intoxikace organickými rozpouštědly (benzin, toluen, trichloretylen, perchloretylen)

2. Toxické poškození jater

3. Intoxikace oxidem uhelnatým

4. Intoxikace etylenglykolem a metylalkoholem

5. Poškození dýchacích cest dráždivými látkami

6. Otravy houbami

7. Olovo a jeho sloučeniny

8. Rtuť a její sloučeniny

9. Kadmium

10. Chemické karcinogeny

11. Toxické látky ve výživě -anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany, dusitany)

12. Toxické látky ve výživě -organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)

13. Toxikokinetika látek (vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování)

14. Testování toxických účinků chemických látek

15. Přípustné limity (principy stanovení, životní prostředí, pracovní prostředí, potraviny, pitná voda) 

 

Prevence hromadně se vyskytujících onemocnění

1. Obezita (etiopatogeneze, diagnostika, léčba, prevence)

2. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy

3. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organismus

4. Výživa v těhotenství

5. Výživa v prevenci nádorových onemocnění

6. Výživa v prevenci aterosklerózy

7. Hlavní principy správné výživy

8. Výživa v prevenci diabetu

9. Protikuřácké programy,

10. Drogová závislost, prevence

11. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě

12. Prevence psychického stresu na pracovišti

13. Hladovění, malnutrice, alternativní výživové směry (výhody a rizika)

14. Charakteristiky růstu a vývoje v jednotlivých obdobích života

15. Základní lidské potřeby

16. Prevence geneticky podmíněných onemocnění

17. Pravidelné, zvláštní, mimořádné očkování

18. Základní charakteristiky zátěže organizmu (zdravotní důsledky působení nepřiměřené zátěže)

 

Neinfekční epidemiologie

1. Epidemiologie úrazů

2. Epidemiologie nádorů

3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy

4. Interní validita epidemiologické studie

5. Přesnost studie a vliv náhodných chyb

6. Typy epidemiologických studií

7. Epidemiologie a identifikace nebezpečnosti

8. Studie případů a kontrol a kohortová studie

9. Popište rozdíly mezi následujícími charakteristikami rozptyl, směrodatná odchylka, střední chyba průměru a mezikvartilové rozpětí.

10. Kontingenční tabulka a její použití. Způsoby hodnocení?

11. Jak je možno měřit vztah dvou kvantitativních veličin? Popište používaný model.

12. Popište základní kvantitativní míry rizika používané v epidemiologických studiích a intepretaci jejich intervalů spolehlivosti

13. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění

14. Molekulární epidemiologie 

 
 

Požadavky na publikační činnost

Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhájeny v disertační práci. Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech včetně SVK (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením). Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1.5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1.0.

Příprava a úspěšná obhajoba disertační práce. Disertační práce má být objektivní a ucelenou informací o vědeckých výsledcích zpracovaných uchazečem. Práce má umožnit posouzení, zda student získal teoretické znalosti i praktické dovednosti pro samostatnou vědeckou práci v oboru a zda umí formulovat a řešit vědecké problémy a výsledky v kontextu mezinárodní vědy.

 

Požadavky k obhajobě

  • Vykonání SDZ.
  • Minimálně dvě publikace v impaktovaných časopisech (1× první autor, spoluautor na libovolném místě).
  • OR vyžaduje autoreferát.
Zobrazovací metody v lékařství*

Platnost akreditace: 1. 9. 2030

Předsedkyně oborové rady
doc. MUDr. Andrea BURGETOVÁ, Ph.D., MBA
Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 232
e-mail:
 
Kontaktní osoba
Ing. Žaneta Kalinová, MBA
Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN
U Nemocnice 2
128 08  Praha 2
tel.: 224 962 232-233
e-mail: 
 
 

Členové oborové rady

 

Charakteristika studijního programu

Studijní program se zabývá různými kvalitativními a kvantitativními metodami analýz obrazů v biologii a lékařství. Důležitou oblastí je též výzkum a vývoj nových zobrazovacích metod a postupů, analýz, zpracování a interpretace dat. Studijní program má úzký vztah k molekulární biologii, k molekulárnímu zobrazování, radiologii, nukleární medicíně, patologii a k řadě dalších základních a klinických oborů biomedicíny. 

 

Požadavky v průběhu studia

  • Základní povinností studenta je jeho vlastní výzkum podle studijního plánu, schváleného OR a pod vedením školitele.
  • V rámci studia se seznamuje i s oblastmi, které nejsou předmětem jeho výzkumu a se základy vědecké práce obecně (včetně jednoho doporučeného kurzu). Rozšiřuje si tak obzor a získává praktické návyky, učí se pravidla psaní publikací a práce s vědeckou literaturou, rozvíjí praktické znalosti, získané v rámci svého výzkumu.
  • Student má povinnost absolvovat minimálně dva kurzy (doporučuje se jeden věnovaný teoretickým základům vědecké práce). Student si vybírá další vhodné kurzy pořádané buď OR, nebo podle zaměření v jiném studijním programu po dohodě se školitelem v závislosti na zaměření a tématu jeho práce. Ke splnění povinností lze vybírat ze všech nabízených kurzů ostatních OR v rámci DSPB.
  • Požadavkem je účast na konferencích domácích i zahraničních, předpokládá se aktivně (příspěvkem nebo posterem) min. na jedné domácí a jedné zahraniční akci. 
  • Zkouška z angličtiny (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, SDZ nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate).
 

Požadavky na absolvování stáží

Stáže jsou doporučeny v případě, že jejich absolvování je nutné pro řešení výzkumného úkolu. Zahraniční stáž je v konečném hodnocení přínosem, ale OR klade důraz na mezinárodní spolupráci jako celek. 

 

Vypsané kurzy

 
 

Požadavky ke SDZ

  • absolvování min. dvou kurzů
  • zkouška z anglického jazyka
  • spoluautorství (event. i první autor) alespoň jedné impaktované publikace
 

Otázky a literatura ke SDZ

 

1. Přehled zobrazovacích metod v lékařství, jejich podstata, přínos, nevýhody, případně nežádoucí účinky (v oboru podle zaměření práce studenta).

2. Základy techniky zobrazovacích metod v lékařství (v oboru podle zaměření práce studenta).

3. Indikace a algoritmy zobrazovacích metod v lékařství (v oboru podle zaměření práce studenta).

4. Nové směry, speciální aplikace, vývoj a perspektivy zobrazovacích metod v lékařství (v oboru a podle zaměření práce studenta).

5. Problematika studentem absolvovaných kurzů (v oboru a podle zaměření práce studenta).

6. Základy digitálního zpracování obrazů v lékařství (v oboru a podle zaměření práce studenta) – viz literatura.

7. Základy vědecké práce a statistiky (v oboru a podle zaměření práce studenta).

8. Vědecký a odborný profil studenta, zkušenosti z vědecké práce, téma připravované disertační práce a její zpracování, předběžné či konečné výsledky.

 

Doporučená literatura k tematickému okruhu 6. (zpracování obrazu)

a) Kniha: Šonka, Hlaváč, Boyle: Image Processing, Analysis and Machine Vision. ThomsonEngineering, 2007 (existuje i česká verze, ale již částečně zastaralá)

b) Kniha: Burger, Burge: Digital Image Processing (http://www.imagingbook.com)

 

Požadavky na publikační činnost

Předpokládá se, že uchazeč publikuje výsledky výzkumné práce v tuzemských a zahraničních časopisech – nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertační práce a mají dohromady souhrnný impakt faktor alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí student být prvním autorem (nebo korespondujícím autorem), u další minimálně spoluautorem. 

 

Požadavky k obhajobě

  • Splnění všech výše zmíněných studijních povinností včetně složení SDZ.
  • Publikace výsledků výzkumné práce v tuzemských a zahraničních časopisech. Nejméně u jedné musí být student prvním (nebo korespondujícím) autorem. Předpokládá se tedy, že student bude mít během studia minimálně dvě publikace v časopisech s IF, kde tedy alespoň v jedné bude hlavním nebo korespondujícím autorem. Minimální výše IF časopisů stanovena není.
  • OR vyžaduje autoreferát.

* doktorské studijní programy v rámci DSPB

 
Koordinační rada DSPB
 

Koordinační rada je platforma určená pro spolupráci zejména těch oborových rad, které deklarovaly svou příslušnost k vzájemně si blízkým oblastem vzdělávání. Koordinační rada koordinuje přiřazené doktorské studijní programy. Tato koordinace spočívá v pravidelné komunikaci se členy Koordinační rady, s vedením Univerzity Karlovy a Akademie věd, s děkany (proděkany) zúčastněných fakult; dále v pravidelném hodnocení aktuálního stavu doktorských studijních programů; s vedením Univerzity a Akademie řeší případné vzniklé problémy. 

Mezi její činnosti patří zejména:​

  • strategické rozhodování o směřování a rozvoji doktorských studijních programů v dané oblasti;
  • hledání vzájemných průniků při realizaci doktorských studijních programů;
  • vytváření jednotných standardů tematicky příbuzných doktorských studijních programů (např. požadavky na disertační práci, kritéria přijímacího řízení, nároky na vědecké výstupy studentů či počet doktorandů na školitele;
  • návrhy opatření směřujících ke zvyšování míry úspěšnosti studia studentů;
  • spolupráce na přípravě možné společné akreditace;
  • komunikace s odpovědnými složkami rektorátu a fakult.

Členy Koordinační rady DSPB jmenují na pětileté funkční období a odvolávají společně rektor UK a předseda AV ČR na základě návrhů děkanů zúčastněných fakult UK a ředitelů zúčastněných pracovišť AV ČR. Členy jsou zejména předsedové oborových rad doktorských studijních programů zařazených do DSPB. Děkani fakult, zúčastněných v DSPB, jednají podle smluv uzavřených mezi sebou. Případné rozpory a rozdílný výklad smluv mezi účastníky sdružení řeší Koordinační rada ve spolupráci s pověřeným prorektorem, případně s rektorem Univerzity Karlovy a předsedou Akademie věd České republiky.

Předsedové oborových rad se stávají členy té koordinační rady, ke které byla jejich OR přiřazena na základě příslušnosti k oblastem vzdělávání, či ke které se přihlásili, a to na základě jmenování rektorem. Předseda oborové rady může být členem více koordinačních rad. Členem koordinační rady může být též zástupce fakulty, která se podílí na uskutečňování doktorského studijního programu zastoupeného v dané koordinační radě, či jiný odborník navržený rektorovi děkanem či předsedou příslušné koordinační rady, a to na základě jmenování rektorem. Členové ze svého středu navrhují předsedu koordinační rady, kterého jmenuje rektor. Předseda nebo jím určený zástupce svolává a řídí zasedání.​

Vydáno: 15. 10. 2013 / Poslední aktualizace: 14. 1. 2021 / Odpovědná osoba: ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.