Preventivní medicína a epidemiologie

Charakteristika studijního programu

Předmětem studijního programu jsou mechanismy interakcí, chemických, fyzikálních a biologických faktorů životního, pracovního prostředí a organismu. Integruje metodické přístupy především z oblasti toxikologie, molekulární biologie a imunologie. Program je teoretickou základnou pro preventivní obory v lékařství, tj. hygienu a epidemiologii. Absolvent získá vzdělání v oboru preventivního lékařství. Na základě principů medicíny založené na důkazech umí hodnotit význam působení faktorů na zdraví jedince i populace a stanovit možnosti i způsoby prevence poruch zdraví.

Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program

Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.

Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).

Témata disertačních prací

OR nevypsala žádná témata. Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele. Společně s ním konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu. 

Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele. 

Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.

Školitelé studijního programu

Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). Seznam školitelů schválených OR naleznete zde. Po rozkliku se zobrazí pracoviště školitele a kontakt na něj.

Požadavky v průběhu studia

Studijní povinnosti pro prezenční i kombinovanou formu studia jsou stejné.

• Absolvování minimálně dvou kurzů z níže uvedené nabídky:

1. doporučený kurz „Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie“ (CPGS008)
2. pro studenty z nelékařských oborů je doporučen kurz „Základy lékařských věd pro studenty z nelékařských oborů“ (CPGS004)
3. další kurzy z nabídky kurzů DSPB (viz: http://dspb.avcr.cz), popřípadě z nabídky kurzů jednotlivých fakult, po domluvě se školitelem

• Zkouška z anglického jazyka
•  SDZ
• Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikování jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS.
• Prezentace výsledků výzkumné práce (nebo průběžných výsledků) alespoň na jedné studentské nebo národní nebo mezinárodní odborné konferenci nebo obdobném fóru.

Požadavky na absolvování stáží

Součástí studijních povinností je absolvování části studia na zahraniční instituci v souhrnné délce nejméně jednoho měsíce nebo další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí.

Vypsané kurzy

Obecná epidemiologie a epidemiologická metodologie(CPGS008) (https://www.lf1.cuni.cz/file/88009/prventivni-medicina-kurzy.pdf)
Vědecké důkazy v lékařství. Vyhledávání a kritické hodnocení jejich validity: (https://www.lf1.cuni.cz/file/88009/prventivni-medicina-kurzy.pdf)

Požadavky ke SDZ

• absolvování minimálně dvou kurzů
• zkouška z anglického jazyka
• přehled odborné literatury k dané výzkumné problematice ve formě rešerše

Literární přehled (rešerše) – základní informace

Literární přehled není autoreferát. Literární přehled je text, jehož cílem je vytvořit kritický přehled současných znalostí o nějakém konkrétním tématu. Literární přehled je obvyklou součástí vědecky orientované literatury a často předchází tvorbě návrhů výzkumných projektů a výběru vhodné metodiky. Jejím základním cílem je přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury o daném tématu a poskytuje podklady, z nichž je možné vyhodnotit oprávněnost navrženého budoucího výzkumu.

Literární přehled však není souborem odborných informací poskládaných bez ladu a skladu. Dobrý literární přehled je charakterizován:

1. logickým tokem myšlenek, tj. jednotlivé odstavce by na sebe měly logicky navazovat
2. relevantními bibliografickými odkazy v konzistentním a vhodném formátu
3. správným použitím odborné terminologie
4. nezaujatým a uceleným přehledem dosavadního výzkumu dané problematiky
5. syntézou předložených informací.

Syntéza předložených informací je nejobtížnější částí literárního přehledu a předpokládá, že se autor v dané problematice dobře orientuje. Syntéza poskytuje novou interpretaci starých poznatků či kombinuje nové poznatky se starými. Může načrtnout intelektuální vývoj v daném oboru, navrhovat směry, kudy by se nový výzkum mohl ubírat – měla by se stát podkladem pro vědeckou hypotézu autorovy práce. Literární přehled by měl vyústit v jasné a stručné stanovení hypotézy (předpokladu co chce autor prokázat) a cíle práce (jakým způsobem autor hypotézu prokáže nebo zamítne). 

Proto závěr textu obsahuje návrh hypotézy (stručně) a cíle řešení.

Rozsah je 15 – 20 normostran ve formátu A4.

Úprava

1. Titulní strana – viz vzor
2. Písmo – Times New Roman 12
3. Řádkování 1–1,5
4. Očíslovat stránky
5. Literatura: očíslovat, odkazy uvádět jednotně včetně citací v textu – pokud je jeden autor – Autor 1., 1989, pokud jsou autoři dva, uvádějí se oba a rok, u tří a více autorů se uvádí Autor J. et al., rok

Vypracovaný literární přehled je třeba v elektronické formě (e-mailem ve formátu docx) a rovněž v listinné formě odevzdat společně s přihláškou a ostatní dokumentací na Oddělení Ph.D. studia. Tištěnou verzi (po korektuře předsedy OR) přinese student také ke SDZ.   

Literární přehled nemusí být svázaný. OR akceptuje volné (očíslované) listy formátu A4. Tisk může být oboustranný.

Otázky ke SDZ

Analýza a hodnocení rizika

1. Základní principy hodnocení rizika poškození zdraví

2. Identifikace nebezpečnosti chemických látek

3. Látky s prahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď

4. Látky s bezprahovým účinkem: hodnocení vztahů dávka-účinek, dávka-odpověď

5. Využití hodnocení zdravotních rizik v ochraně veřejného zdraví

6. Hodnocení expozice

7. Biologické monitorování expozice

8. Analýza zdravotních rizik v životním prostředí

9. Analýza zdravotních rizik v pracovním prostředí

10. Analýza zdravotních rizik v potravinách a ve výživě

11. Význam epidemiologie pro hodnocení zdravotních rizik

12. Řízení rizika, principy řízení rizika při ochraně veřejného zdraví

13. Vnímání rizika a komunikace o riziku

14. Zdroje dat a informací pro hodnocení zdravotních rizik

15. Charakterizace rizika

Toxikologie

1. Intoxikace organickými rozpouštědly (benzin, toluen, trichloretylen, perchloretylen)

2. Toxické poškození jater

3. Intoxikace oxidem uhelnatým

4. Intoxikace etylenglykolem a metylalkoholem

5. Poškození dýchacích cest dráždivými látkami

6. Otravy houbami

7. Olovo a jeho sloučeniny

8. Rtuť a její sloučeniny

9. Kadmium

10. Chemické karcinogeny

11. Toxické látky ve výživě -anorganické kontaminanty (toxické kovy, dusičnany, dusitany)

12. Toxické látky ve výživě -organické kontaminanty (PCB, PCDD, PAU, ftaláty, mykotoxiny)

13. Toxikokinetika látek (vstřebávání, distribuce, biotransformace a vylučování)

14. Testování toxických účinků chemických látek

15. Přípustné limity (principy stanovení, životní prostředí, pracovní prostředí, potraviny, pitná voda) 

Prevence hromadně se vyskytujících onemocnění

1. Obezita (etiopatogeneze, diagnostika, léčba, prevence)

2. Tělesná aktivita a nadváha. Redukční programy

3. Vliv pravidelné tělesné aktivity na organismus

4. Výživa v těhotenství

5. Výživa v prevenci nádorových onemocnění

6. Výživa v prevenci aterosklerózy

7. Hlavní principy správné výživy

8. Výživa v prevenci diabetu

9. Protikuřácké programy,

10. Drogová závislost, prevence

11. Tuky, bílkoviny a sacharidy ve výživě

12. Prevence psychického stresu na pracovišti

13. Hladovění, malnutrice, alternativní výživové směry (výhody a rizika)

14. Charakteristiky růstu a vývoje v jednotlivých obdobích života

15. Základní lidské potřeby

16. Prevence geneticky podmíněných onemocnění

17. Pravidelné, zvláštní, mimořádné očkování

18. Základní charakteristiky zátěže organizmu (zdravotní důsledky působení nepřiměřené zátěže)

Neinfekční epidemiologie

1. Epidemiologie úrazů

2. Epidemiologie nádorů

3. Epidemiologická surveillance, účel a elementy

4. Interní validita epidemiologické studie

5. Přesnost studie a vliv náhodných chyb

6. Typy epidemiologických studií

7. Epidemiologie a identifikace nebezpečnosti

8. Studie případů a kontrol a kohortová studie

9. Popište rozdíly mezi následujícími charakteristikami rozptyl, směrodatná odchylka, střední chyba průměru a mezikvartilové rozpětí.

10. Kontingenční tabulka a její použití. Způsoby hodnocení?

11. Jak je možno měřit vztah dvou kvantitativních veličin? Popište používaný model.

12. Popište základní kvantitativní míry rizika používané v epidemiologických studiích a intepretaci jejich intervalů spolehlivosti

13. Epidemiologie kardiovaskulárních onemocnění

14. Molekulární epidemiologie 

Požadavky na publikační činnost

Důkladná příprava a realizace výzkumného projektu, jehož výsledky jsou prezentovány a obhájeny v disertační práci. Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech včetně SVK (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením). Předložení minimálně dvou původních vědeckých prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem dle WOS, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1,5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1,0.

Požadavky k obhajobě

• Vykonání SDZ.
• Minimálně dvě publikace v impaktovaných časopisech (jednou první autor, jednou spoluautor na libovolném místě).
• OR vyžaduje autoreferát.

Disertační práce

Disertační práce má být objektivní a ucelenou informací o vědeckých výsledcích zpracovaných uchazečem. Práce má umožnit posouzení, zda student získal teoretické znalosti i praktické dovednosti pro samostatnou vědeckou práci v oboru a zda umí formulovat a řešit vědecké problémy a výsledky v kontextu mezinárodní vědy.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent studijního programu  získá vzdělání v oboru preventivního lékařství. Na základě principů medicíny založené na důkazech umí hodnotit význam působení faktorů na zdraví jedince i populace a stanovit možnosti i způsoby prevence poruch zdraví.

Obhajobou disertační práce absolvent dokládá, že je schopen samostatně vědecky pracovat, publikovat výsledky v odborných časopisech a vést mladé vědecké pracovníky. 

Předpokládané uplatnění absolventů

Vědečtí pracovníci v akademických, vzdělávacích institucích i v komerční sféře. Lékaři ve vedoucích pozicích ve zdravotnických zařízeních.