Platnost akreditace: 27. 11. 2029
Předseda oborové rady:
prof. MUDr. Otomar KITTNAR, MBA, CSc.
Fyziologický ústav 1. LF UK
Albertov 5
128 00 Praha 2
Kontaktní osoba:
RNDr. Martina Nedbalová, Ph.D.
Fyziologický ústav 1. LF UK
Albertov 5
128 00 Praha 2
Charakteristika studijního programu
Studijní program je zaměřen na studium funkcí jednotlivých systémů organismu (krve, systém oběhový, dýchací, trávicí, vylučovací, humorální, nervový) a jejich řízení, a to od molekulární úrovně až po studium vzájemných vztahů mezi jednotlivými systémy v normě a za patologických stavů. Stejně významné je studium faktorů, které mohou zasáhnout do mechanismů vývoje, plasticity a adaptace na epigenetické a vnitřní vlivy.
Experimentální a analytický přístup poznání umožňuje využít získané vědomosti pro prevenci, diagnostiku, terapii a rehabilitaci lidského organismu.
Cílem studia je připravit studenta tak, aby byl schopen samostatné vědecké práce nutné pro objasňování fyziologických a patofyziologických mechanismů, které mohou být příčinou závažných klinických onemocnění.
Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program
Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.
Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).
Témata disertačních prací
Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele, případně může využít vypsaných témat níže, výběr se na ně však v žádném případě neomezuje. Společně s potenciálním školitelem konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu.
Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele.
Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.
Vypsaná témata prací
MUDr. Lukáš Bajer, Ph.D., Klinika hepatogastroenterologie IKEM
- Mikroskopická kolitida: patofyziologie onemocnění pohledem multi-omické analýzy a umělé inteligence v kontextu současných možností terapie
- Rekurence cholestatických onemocnění po transplantaci jater: role střevní mikrobioty v patogenezi a stanovování biomarkerů
- Kapslová endoskopie: implementace nových technologických postupů do klinické praxe a role využití umělé inteligence
MUDr. Vladimíra Fejfarová, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
- Patofyziologické aspekty syndromu diabetické nohy
- Angiopatie u pacientů s diabetes mellitus se zaměřením na žilní problematiku
- Biomechanické, metabolické a muskuloskeletální abnormality u nemocných se SDN
MUDr. Jan Havlín, Ph.D., III chirurgická klinika 1. LF UK a FN Motol
- Hladina celkové cirkulující dárcovské DNA jako prediktor funkce štěpu a rejekčních komplikací u pacientů po transplantaci plic
- Asociace plazmatické DNA Torque Teno viru (TTV) v periferní krvi s intenzitou imunosupresivní terapie a výskytem rejekčních a infekčních komplikací u pacientů po transplantaci plic
- Stanovení koncentrace žlučových kyselin v bronchoalveolární laváži jako marker mikroaspirace u pacientů po transplantaci plic
doc. MUDr. Iva Hoffmanová, Ph.D., Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
přijímá témata prací v těchto okruzích:
- celiakie
- jaterní fibróza a steatóza
doc. MUDr. Rudolf Horváth, Ph.D., Ústav imunologie 2. LF UK a FN Motol
- Patogenze revmatických onemocnění dětí a dospělých
MUDr. Milan Chovanec, Ph.D., Ústav fyziologie 2. LF UK
- Plicní hypertenze indukovaná tlakovým přetížením levé srdeční komory a reaktivita plicních cév na izolovaných perfundovaných plicích laboratorního potkana
- Fyziologická kardiostimulace, měření elektrické a mechanické synchronizace srdečního stahu a srdeční resynchronizační léčba
- Srdeční elektrofyziologie
prof. MUDr. Jan Janota, Ph.D., Gynekologicko-porodnická klinika FN Motol
- Endoteliální mikropartikule v identifikaci systémového zánětu novorozence
- Endoteliální markery, mikrovesikuly a microRNA v diagnostice novorozeneckých patologií
MUDr. Karel Koubský, Ph.D., Dětské kardiocentrum 2. LF UK a FN Motol
- Srdeční selhání u dětí
- Transplantace srdce u dětí
- Plicní hypertenze
MUDr. Václav Koucký, Ph.D., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
- Časné prediktory funkce plic v předškolním a školním věku u dětí s chronickým respiračním onemocněním
- Klinické, funkční, laboratorní a morfologické charakteristiky dětských pacientů s časně začínající chronickou bronchitidou
- Klinický význam ventilační odpovědi na hyperoxii u pacientů s chronickým respiračním onemocněním
MUDr. Jan Král, Ph.D., MBA, Interní klinika 2. LF UK a FN Motol
- Význam změn, poškození a jejich oprav v nukleární a mitochondriální DNA u pacientů s nadváhou a obezitou
- Mikrobiom a mitochondriální DNA u pacientů s obezitou
- Vliv metabolické endoskopie a experimentální endoskopie na obezitu a metabolická onemocnění
- Kvalita života a psychologické bariéry: komplexní studie obezity v České republice
doc. MUDr. Peter Kubuš, Ph.D., Dětské kardiocentrum 2. LF UK a FN Motol
- Kardiostimulace u dětí
- Poruchy srdečního rytmu u dětí
MUDr. Vít Neuman, Ph.D., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
- Role nízkosacharidové diety v prevenci progrese časných stádií diabetu 1. typu u dětí a dospívajících
- Využití kombinace moderních technologií a adjuvantních léčiv k léčbě a prevenci komplikací diabetu 1. typu u dětí a dospívajících
- Přehodnocení optimálních glykemických cílů a snaha o dosažení fyziologické glykémie u dětí a dospívající s diabetem 1. typu
prof. MUDr. Jakub Otáhal, Ph.D., Ústav patologické fyziologie 2. LF UK a FN Motol
- Mechanizmy vzniku získané epilepsie na podkladě poruch energetického metabolismu a perfuze
- Rozvoj ischemického poškození mozku
- Pokročilé MRI neurozobrazovací metody v diagnostice a výzkumu neurologických onemocnění
MUDr. Lenka Petruželková, Ph.D., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
- Využívání moderních technologií ke zlepšení dlouhodobé kompenzace pacientů s diabetem 1. typu
- Sestavení algoritmu pro automatickou úpravu dávkování inzulinu pomocí umělé slinivky
- Modelování změny inzulinové citlivosti a její patofyziologické mechanismy
MUDr. Lukáš Plachý, Ph.D., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
- Objasnění patofyziologických mechanismů růstové poruchy jako cesta k predikci účinnosti léčby růstovým hormonem a k optimalizaci léčby dětí s malým vzrůstem
- Nalezení genetické příčiny malého vzrůstu jako cesta k objasnění patofyziologických mechanismů vedoucích k růstové poruše u dětí s klinickou diagnózou deficitu růstového hormonu a suboptimální odpovědí na léčbu růstovým hormonem
- Využití moderních technologií jako cesta k pochopení fyziologických a patofyziologických mechanismů ovlivňujících vývoj glykémie u dětí a dospívajících s diabetem 1. typu
doc. MUDr. Lucie Riedlbauchová, Ph.D., Kardiologická klinika 2.LF UK a FN Motol
-
Patofyziologické konsekvence stimulace převodního systému
prof. MUDr. David Sedmera, Ph.D., DSc., Anatomický ústav 1. LF UK
- Analýza napojení převodního systému srdečního na pracovní myokard
prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
- Hypertenze a chronická onemocnění ledvin u dětí
doc. MUDr. Ondřej Souček, Ph.D., Pediatrická klinika 2. LF UK a FN Motol
- Klinické hodnocení vlivu substituce vitaminem D na svalově kostní jednotku u cystické fibrózy
- Bezpečnost a účinost léčby bisfosfonátem u dětí s chronickou nebakterální osteomyelitidou
- Bezpečnost a účinnnost léčby bisfosfonátem u chlapců s Duchennenovou svalovou dystrofií
- Charakterizace transkripční aktivity variant genu WT1 u dětí s kortikorezistentním nefrotickým syndromem
- Funkční buněčné studie variant genu PDX1 u jedinců s monogennním diabetem
- Využití ex vivo kultivace primárních chondrocytů pro výzkum poruch růstu u dětí
Školitelé studijního programu
Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). Seznam školitelů schválených OR naleznete zde. Po rozkliku se zobrazí pracoviště školitele a kontakt na něj.
Požadavky v průběhu studia
Studijní povinnosti pro prezenční i kombinovanou formu studia jsou stejné.
Studijní povinnosti jsou dány ISP vypracovaným studentem spolu se školitelem (popřípadě konzultantem) na základě anotace předkládané v rámci přijímacího řízení. Plnění ISP kontroluje a schvaluje školitel a garant studijního programu. Případnou změnu ISP včetně výměny již schváleného školitele, která je řádně zdůvodněná, musí schválit OR, garant programu a děkan příslušné fakulty.
- Student musí mít zápočty alespoň ze tří kurzů vybraných z aktuálního seznamu kurzů vypsaných v rámci DSPB. Jeden z kurzů může být absolvován v zahraničí. Pokud absolvuje jako vyučující výuku v rozsahu předmětu magisterského studia, může mu být uznán Kurz fyziologie a patofyziologie člověka.
- Jazyková zkouška z angličtiny
- Úspěšné absolvování SDZ
- Aktivní účast na národních a zahraničních vědeckých konferencích
- Dle Opatření děkana 2/2024 je povinná účast na Vědecké konferenci pro všechny studenty DSP na 2. LF UK. VK se studenti zúčastňují zpravidla ve 4. ročníku (případně i znovu v 6. a 8. ročníku pokud studium prodlužují)
Požadavky na absolvování stáží
OR doporučuje absolvování zejména zahraničních stáží, které by v souhrnu měly trvat alespoň jeden měsíc.
Vypsané kurzy
B90054 Elektrofyziologické metody v lékařském výzkumu
B90209 Fyzikální interakce krevního oběhu a cévní stěny a současné metody jejich studia
B90044 Vybrané problémy endokrinologie a metabolismu
B90275 Biomedicine and Biotechnology
B90276 Jak být pánem a ne otrokem klinického výzkumu
Požadavky ke SDZ
- zápočty alespoň ze tří kurzů
- zkouška z anglického jazyka (D0400003)
- jedna publikace v impaktovaném časopise (pouze práce in extenso, ne abstrakt, ne letter to the editor, ne kazuistika); u dokládaných prací uvést IF
- literární přehled k tématu disertace s navazující vědeckou hypotézou a cíli práce (15–20 stran)
Doba mezi podáním žádosti o vykonání SDZ a samotným termínem konání je obvykle tři až čtyři měsíce.
Literární přehled (rešerše) – základní informace
Literární přehled není autoreferát. Literární přehled je text, jehož cílem je vytvořit kritický přehled současných znalostí o nějakém konkrétním tématu. Literární přehled je obvyklou součástí vědecky orientované literatury a často předchází tvorbě návrhů výzkumných projektů a výběru vhodné metodiky. Jejím základním cílem je přinést čtenáři aktuální přehled současné literatury o daném tématu a poskytuje podklady, z nichž je možné vyhodnotit oprávněnost navrženého budoucího výzkumu.
Literární přehled však není souborem odborných informací poskládaných bez ladu a skladu. Dobrý literární přehled je charakterizován:
- logickým tokem myšlenek, tj. jednotlivé odstavce by na sebe měly logicky navazovat
- relevantními bibliografickými odkazy v konzistentním a vhodném formátu
- správným použitím odborné terminologie
- nezaujatým a uceleným přehledem dosavadního výzkumu dané problematiky
- syntézou předložených informací.
Syntéza předložených informací je nejobtížnější částí literárního přehledu a předpokládá, že se autor v dané problematice dobře orientuje. Syntéza poskytuje novou interpretaci starých poznatků či kombinuje nové poznatky se starými. Může načrtnout intelektuální vývoj v daném oboru, navrhovat směry, kudy by se nový výzkum mohl ubírat – měla by se stát podkladem pro vědeckou hypotézu autorovy práce. Literární přehled by měl vyústit v jasné a stručné stanovení hypotézy (předpokladu co chce autor prokázat) a cíle práce (jakým způsobem autor hypotézu prokáže nebo zamítne).
Proto závěr textu obsahuje návrh hypotézy (stručně) a cíle řešení.
Rozsah je 15 – 20 normostran formátu A4 (bez literatury).
Úprava
- Titulní strana – viz vzor
- Písmo – Times New Roman 12
- Řádkování 1–1,5
- Očíslovat stránky
- Literatura: očíslovat, odkazy uvádět jednotně včetně citací v textu – pokud je jeden autor – Autor 1., 1989, pokud jsou autoři dva, uvádějí se oba a rok, u tří a více autorů se uvádí Autor J. et al., rok
Vypracovaný literární přehled je třeba v elektronické formě (e-mailem ve formátu docx) odevzdat společně s přihláškou a ostatní dokumentací na Oddělení Ph.D. studia. Není nutné jej tisknout. Tištěnou verzi (po korektuře dr. Nedbalové) přinese student až ke SDZ.
Literární přehled nemusí být svázaný. OR akceptuje volné (očíslované) listy formátu A4. Tisk může být oboustranný.
Průběh SDZ
Předmětem SDZ jsou tematické okruhy fyziologie a patofyziologie člověka. Ze zkušebních otázek 14 tematických okruhů jsou vytvořeny trojice kombinací. Student se tak může zaměřit na tematické okruhy vycházející z ISP a vymezené školitelem. Při zkoušce jednu z kombinací (trojici) zvolí a otázky z přiřazených okruhů si losuje. Čtvrtá otázka vychází z písemné rešerše a metodologie vědecké práce. Student si vybere předem danou trojici a otázky si losuje.
Požadavky na publikační činnost
- Vypracování literárního přehledu
- Publikace minimálně dvou prací s IF
Požadavky k obhajobě
- SDZ
- Dvě práce in extenso se souhrnným impakt faktorem alespoň 1. Na jedné z nich musí být student uveden jako první autor. U dokládaných prací uvést IF.
- Prosíme o jeden výtisk dizertace a jeden výtisk autoreferátu.
Profil absolventa studijního programu
Absolvent má detailní znalost vlastní vědecké problematiky, a chápe příčinné souvislosti a vztahy mezi normálními a patologicky změněnými funkcemi živých objektů (člověka, experimentálního modelu). Je schopen posoudit platnost vědeckých závěrů v klinické praxi. Je seznámen s laboratorními metodami umožňujícími vědecký výzkum. Je schopen dosažené výsledky zpracovat, posoudit jejich validitu, prezentovat na domácích i zahraničních konferencích a výsledky publikovat ve vhodném časopise. Je schopen vědecké komunikace v angličtině. Absolvent je seznámen s principy financování výzkumné práce a s postupem získání grantu.
Předpokládané uplatnění absolventů
Absolventi studijního programu se mohou uplatnit jako vědečtí pracovníci teoretických a klinických pracovišť zejména lékařských fakult, výzkumných center a ústavů. Úspěšné studium jim umožnuje se podílet na výuce zejména v rámci vysoké školy.
