Farmakologie a toxikologie

Platnost akreditace: 11. 12. 2029

Předseda oborové rady:
prof. MUDr. Ondřej SLANAŘ, Ph.D.
Farmakologický ústav 1. LF UK a VFN
Albertov 4
128 00  Praha 2
tel.: 224 968 146
e-mail: @email

 

Kontaktní osoba:
Karolína Černá

Farmakologický ústav 1. LF UK a VFN
Albertov 4
128 00  Praha 2
tel.: 224 968 140
e-mail: 
@email

 

Členové oborové rady

Charakteristika studijního programu

Farmakologie a toxikologie jsou vědy studující mechanismy vzájemné interakce látek a léčiv s biologickými systémy a sledují jejich příznivé i nepříznivé důsledky pro organismus. Konečným cílem je využití těchto znalostí při prevenci, diagnostice a léčení humánních a veterinárních onemocnění.

Velkou předností studia farmakologie a toxikologie je úzké propojení teoretického oboru se všemi klinickými obory, které provádějí terapii, prevenci a diagnostiku. Studijní program ve farmakologii a toxikologii je proto vhodný nejen pro zájemce o experimentální výzkum, ale i pro zájemce, kteří v budoucnu předpokládají své uplatnění v klinické práci. Zaměření studijního programu je však experimentální a to na úrovni pre-klinické i klinické.

Cílem studijního programu je připravovat odborníky s hlubokými znalostmi v oblasti klinické i experimentální farmakologie a toxikologie. To zahrnuje znalosti ze širokých oblastí farmakokinetiky, farmakodynamiky, účinku i toxicity léčiv, včetně znalostí o vlastnostech lékových forem.

Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program

Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.

Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).

Témata disertačních prací

OR nevypsala žádná témata. Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele. Společně s ním konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu. 

Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele. 

Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.

Školitelé studijního programu

Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). Seznam školitelů schválených OR naleznete zde. Po rozkliku se zobrazí pracoviště školitele a kontakt na něj.

Požadavky v průběhu studia

Studijní povinnosti pro prezenční i kombinovanou formu studia jsou stejné.

Konkrétní obsah studia je každému studentovi určen ISP. Povinně obsahuje minimálně absolvování dvou předmětů vypsaných v rámci DSPB. Je doporučeno, aby minimálně jeden z absolvovaných předmětů byl vypsán OR.

Součástí studijního plánu je rovněž jazyková zkouška z angličtiny a průběžná publikační činnost a prezentace výsledků na domácích i zahraničních vědeckých konferencích. Možné/vhodné je i zapojení studentů do pregraduální výuky (praktická cvičení).

Požadavky na absolvování stáží

Doporučenou součástí studijních povinností je absolvování zahraniční stáže. Vítána je i další forma přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účast na mezinárodním tvůrčím projektu s výsledky publikovanými nebo prezentovanými v zahraničí apod.

Vypsané kurzy

CCOCA0011 Drogy a drogové závislosti (kurz probíhá na 3. LF)
B90274 Aplikovaná farmakokinetika
B90248 Personalizovaná farmakoterapie
B90247 Ekotoxikologie
DV01118 Léky indikovaná onemocnění a problematika nežádoucích účinků léčiv (kurz probíhá na 2. LF)
CVOL0182 Základy fytoterapie (kurz probíhá na 3. LF)

Požadavky ke SDZ

SDZ se obvykle koná ve 3. ročníku studia. Podmínkou připuštění ke zkoušce jsou:

  • zápočty alespoň ze dvou absolvovaných předmětů
  • rešeršní práce k tématu disertace (20–30 stran) nebo vlastní odborná publikace v recenzovaném časopise (může být i přehledová)

Průběh SDZ

SDZ se koná v rozsahu, který je v souladu se studijním programem OR. Jejím cílem je ověřit vědecký způsob myšlení studenta, tj. jeho schopnost postihnout podstatu problému včetně schopnosti navrhovat vlastní způsoby řešení předložených problémů. Předpokládá se, že studenti osvědčí při zkoušce nejen znalost zvoleného oboru v celé šíři na úrovni pregraduální, ale i znalost výzkumných trendů a moderní metodologie současné biomedicíny s aplikací na oblast tématu své disertační práce. Zkouška se skládá z diskuze o absolvovaných předmětech ukončených zápočtem, z diskuze o předložené rešerši/vlastní publikaci a zodpovězení losem vybrané trojice otázek. 

Otázky ke SDZ

1.

  • Adrenergní mediace (adrenergní neurotransmise, typy receptorů, jejich lokalizace a funkce, dělení látek ovlivňujících sympatikus - látky působící přímo a nepřímo).
  • Hypnotika, sedativa. Analgosedace.
  • Toxicita těžkých kovů (především Pb, Hg, As, Cd, Fe, Cu) a jejich sloučenin. Rizika chronické expozice. Terapeutické možnosti (včetně antidot).

2.

  • Cholinergní mediace (cholinergní transmise, cholinergní receptory, jejich lokalizace a ovlivňované funkce, hlavní použiti jednotlivých skupin cholinergních látek).
  • Antibakteriální látky: Cefalosporiny; oxazolidindiony, polypeptidy.
  • Otravy kyanidy; mechanismus působení, metabolismus, léčba otrav.

3.

  • Základní farmakokinetické parametry ovlivňující hladinu léčiva v ustáleném stavu (steady-state) - eliminační konstanta, eliminační poločas, clearance léčiva, renální a nerenální clearance.
  • Nesteroidní protizánětlivé látky, mechanismus účinků, terapeutické použití, nežádoucí účinky.
  • Kombinace antimikrobiálních látek; výhody a nevýhody, příklady synergismu a antagonismu jednotlivých kombinací. Rezistence na antibiotika. Zásady racionálního používaní antibiotik.

4.

  • Distribuce léčiva v organismu (distribuční objem – význam pro dávkování léčiva); jedno i více kompartmentový systém; nultý a první řád ve farmakokinetice.
  • Celková anestetika a léčiva používaná k premedikaci. Intoxikace inhalačními celkovými anestetiky z hlediska časového a kvantitativního.
  • Antiparazitika: antiprotozoální látky; klinicky používaná antihelmintika a ektoparazitika.

5.

  • Farmakokinetika; základní parametry a vzorce pro výpočet farmakokinetických parametrů, význam jednotlivých parametrů.
  • Neinzulinová antidiabetika.
  • Farmakoterapie alergických reakcí a anafylaktického šoku.

6.

  • Závislost účinku na dávce a na koncentraci (typy dávek, vztah dávka - účinek, vztah plazmatická koncentrace - účinek, terapeutické rozmezí, terapeutický index). Letální dávka, NOAEL v preklinických studiích.
  • Antikoagulancia, včetně NOAC/DOAC (nových/přímých perorálních antikoagulancií) a jejich antidot.
  • Léčiva používaná k terapii obezity a metabolického syndromu.

7.

  • Diuretika (dělení, mechanismy účinku; terapeutické použití jednotlivých skupin diuretik).
  • Antiepileptika.
  • Biotransformace xenobiotik. Hlavní typy biotransformačních reakcí. Význam poznatků o metabolismu v toxikologické diagnostice otrav. Toxické metabolity, příklady.

8.

  • Inotropika; léčiva používaná při akutním srdečním selhání.
  • Současné možnosti farmakoterapie Parkinsonovy nemoci, Alzheimerovy demence, Huntingtonovy chorey a roztroušené sklerózy.
  • Metody zjišťování a predikce toxicity látek (např. stanovení akutní, subchronické a chronické toxicity, metody in vitro, in silico, QSAR – quantitative/structure-activity relationship).

9.

  • Teratogenní účinky léčiv. Specifika farmakoterapie v těhotenství a během laktace – obecně a u vybraných přidružených onemocnění (např. hypertenze, diabetes mellitus, astma bronchiale, infekčních onemocnění, epilepsie, tromboembolie).
  • Antibiotika: makrolidy, tetracykliny, linkosamidy, amfenikoly.
  • Neuroleptika. Abúzus neuroleptik, laboratorní diagnostika, léčba.

10.

  • Biotransformace léčiv a její význam pro vylučování farmak z organismu (typy biotransformací, enzymová indukce a inhibice).
  • β sympatolytika / β blokátory (rozdělení; kardiální a nekardiální indikace podávání, nežádoucí účinky).
  • Neopioidní analgetika. Zásady léčby bolesti. Intoxikace neopioidními analgetiky; rizika chronického užívání.

11.

  • Klinické hodnocení léčiv, bioekvivalenční studie, farmakoterapie založená na důkazech.
  • Antihypertenziva druhé řady/volby. Možnosti farmakoterapie plicní hypertenze.
  • Antivirotika (přehled; jednotlivé skupiny).

12.

  • Alfa a beta sympatomimetika (rozdělení podle selektivity, terapeutické využití, nežádoucí účinky).
  • Farmakoterapie glukokortikoidy.
  • Ethanol: farmakokinetika, metabolismus, akutní a chronické účinky. Rizikové interakce ethanolu s léčivy a návykovými látkami.

13.

  • Vedlejší a nežádoucí účinky léčiv – klasifikace (závislost na dávce - konkrétní příklady). Význam farmakovigilance.
  • Antidepresiva a thymoprofylaktika (antimanika).
  • Androgeny, anabolické steroidy a antiandrogeny - účinky a terapeutické použití; zneužívání.

14.

  • Betalaktamová antibiotika (kromě cefalosporinů).
  • Antirevmatika a jiná léčiva používaná u onemocnění kloubů, antiuratika.
  • Serotonin a antiserotoninergika. Serotoninový syndrom, projevy a příčiny vzniku.

15.

  • Specifika farmakoterapie a dávkování léků u dětí a starších pacientů. Úprava dávkování v závislosti na funkci eliminačních orgánů.
  • Opioidní analgetika. Problematika chronického užívání; závislost na opioidech a opiátech a možnosti její léčby.
  • Antihypertenziva – přehled, vhodné a nevhodné kombinace.

16.

  • Časový průběh hladin léčiv v organismu. Význam pro optimalizaci dávkování látek. Terapeutické monitorování hladin léčiv (příklady).
  • Antiastmatika. Možnosti farmakoterapie CHOPN.
  • Terapeutické možnosti snížení aktivity renin-angiotenzin-aldosteronového systému; význam pro prognózu u kardiovaskulárních onemocnění.

17.

  • Nežádoucí účinky antibiotik (alergické reakce, toxický vliv na nervové ústrojí, pohybový aparát, gastrointestinální, hematopoetický, kardiovaskulární, nefrotoxicita, hepatotoxicita aj.), interakce antibiotik s jinými léčivy a potravou – příklady, vliv na enterohepatální cirkulaci.
  • Koronární vasodilatancia a další léčiva používaná u ischemické choroby srdeční.
  • Antiemetika, antimigrenika, antivertiginóza.

18.

  • Antihypertenziva první řady/volby.
  • Anxiolytika.
  • Konvenční protinádorová terapie – zásady podávání chemoterapie; alkylační a interkalační látky (mechanismus účinku, nežádoucí účinky, toxicita).

19.

  • Antitusika a expektorancia; dekongescia. Symptomatická farmakoterapie chřipky, nachlazení a rýmy.
  • Hypolipidemika.
  • Diagnostika a léčba intoxikací. Základní přístupy k terapii akutních otrav, antidota.

20.

  • Omamné a psychotropní látky. Abúzus a společenská rizika. Terapie akutních předávkování.
  • Antituberkulotika.
  • Léčiva používaná k terapii benigní hyperplazie prostaty, erektilní dysfunkce, močové inkontinence.

21.

  • Parasympatomimetika (rozdělení, indikace, nežádoucí účinky).
  • Antimykotika k celkovému i lokálnímu použití.
  • Postmortem forenzní toxikologie. Postmortem redistribuce, artefakty. Meze interpretace toxikologických nálezů.

22.

  • Inhibitory vápníkových kanálů.
  • Léčiva používaná k terapii vředové choroby gastroduodenální. Střevní protizánětlivá a ostatní léčiva používaná u nespecifických střevních zánětů.
  • Otravy způsobené organofosfáty. Mechanismus působení. Diagnostika, terapie otrav.

23.

  • Mechanismus účinku léčiv na molekulární úrovni; cílové struktury specifického působení léčiv; léčiva s účinky nezávislými na receptorech (příklady).
  • Antiagregancia , fibrinolytika, antifibrinolytika, hemostatika.
  • Hypotalamické a hypofyzární hormony a jejich inhibitory – přehled, klinické využití. Tyreoidální léčiva.

24.

  • Interindividuální variabilita v citlivosti pacientů na léky (příčiny). Farmakogenetika (význam, praktické využití, příklady). Personalizovaná medicína
  • Anticholinergní látky, parasympatolytika (přehled, indikace, nežádoucí účinky).
  • Ženské pohlavní hormony, hormonální antikoncepce u žen, hormonální substituční terapie

25.

  • Alfa-adrenergní sympatolytika; přímá vasodilatancia; venofarmaka.
  • Léčiva ovlivňující homeostázu minerálů v kostech, léčba osteoporózy.
  • Nebezpečné jedovaté houby a rostliny; příklady, projevy akutních otrav, možnosti léčby.

26.

  • Přívodní cesty léčiva do organismu (vztah způsobu aplikace k rychlosti a délce účinku léčiva, vztah k farmakokinetice látky); lékové formy.
  • Konvenční protinádorová (chemo)terapie - klasifikace, rezistence k cytotoxickým látkám; antimetabolity, antibiotika a rostlinné alkaloidy v léčbě zhoubných nádorů.
  • Hormony pankreatu; insulin (mechanismus účinku, typy insulinů a jejich použití při léčbě diabetes mellitus).

27.

  • Lokální anestetika, přehled látek. Intoxikace lokálními anestetiky.
  • Tokolytika, uterotonika a léčiva indukující děložní činnost. Léčiva ovlivňující laktaci.
  • Krev, plazma, krevní náhražky; antianemika.

28.

  • Farmakoterapie chronického srdečního selhání.
  • Antibakteriální chemoterapeutika: nitroimidazoly; sulfonamidy a příbuzné látky; fluorochinolony; nitrofurany. Antimikrobiální látky pro léčbu močových infekcí.
  • Předávkování léčivy. Toxidromy. Meze interpretace hladin v nekontrolovaném stavu (úmyslné a neúmyslné předávkování léčiv).

29.

  • Biologická a genová terapie, léčiva pro vzácná onemocnění („orphan drugs“) - význam, příklady;
  • Periferní a centrální myorelaxancia.
  • Nootropika a psychostimulancia; léčebné využití, abúzus, závislost, léčba závislosti.

30.

  • Cílená protinádorová farmakoterapie: hormonální a antihormonální látky v léčbě zhoubných nádorů, biologická léčiva, inhibitory kináz, imunoterapie.
  • Laxancia a obstipancia.
  • Methanol, isopropanol a glykoly – metabolismus, toxicita akutní a chronická, možnosti terapie akutní intoxikace.

31.

  • Základní kvantitativní hlediska farmakon-receptorové interakce (afinita, vnitřní aktivita); agonismus, parciální agonismus, kompetitivní a nekompetitivní antagonismus (graficky znázorněte na křivce závislosti účinku na dávce/koncentraci léčiva).
  • Imunosupresiva, imunomodulancia, imunostimulancia (vztah mezi imunoterapií a protinádorovou farmakoterapií).
  • Problematika závislosti na nikotinu, možnosti farmakoterapeutické intervence. Kouření cigaret a lékové interakce.

32.

  • Léčiva používaná v kardiologii u akutních stavů (srdeční zástava, akutní srdeční selhání, akutní koronární syndrom, hypertenzní krize).
  • Spazmolytika GIT a léčiva ovlivňující střevní motilitu. Spasmoanalgetika. Deflatulencia. Hepatoprotektiva.
  • Halucinogenní látky; mechanismus působení, abúzus, společenská rizika včetně zdravotních.

33.

  • Interakce léčiv: typy interakcí, interakce s potravou (příklady). Polypragmazie. Toxický účinek současného působení více nox (aditivita, synergismus, potenciace, antagonismus).
  • Klasifikace antibakteriálních látek; aminoglykosidy a glykopeptidy. Antibiotika pro lokální použití.
  • Hormony kůry nadledvin (farmakodynamické účinky, indikace, nežádoucí účinky) a jejich inhibitory.

34.

  • Antihistaminika (dělení, terapeutické indikace, nežádoucí účinky).
  • Antiarytmika (rozdělení, mechanismus působení, preferenční klinické využití).
  • Mutagenita a karcinogenita – definice, proces a role mutací v procesu karcinogenese, příklady karcinogenních látek.

Doporučená literatura ke SDZ

ŠVIHOVEC J. (ed.): Farmakologie, Grada Publishing a.s. 2018.
LUELLMANN H.: Barevný atlas farmakologie. Grada Publishing a.s. 2012.
PERLÍK F., SLANAŘ O.: Individualizace farmakoterapie, Triton 2016.
MOOC TOXOER [online]. Dostupné z: https://toxoer.com/
Balíková M.: Klinická a forenzní toxikologie. Laboratorní toxikologická vyšetření, 2003.
Prokeš J.: Základy toxikologie. Obecná toxikologie a ekotoxikologie. Galén Praha, 2005.
Patočka J. aj.: Vojenská toxikologie, Grada publ. Praha, 2004.

Učební texty pro studium specializovaných oblastí ve fyziologii, patologické fyziologii, mikrobiologii, imunologii a především v molekulární biologii budou upřesněny školitelem podle výzkumného zaměření doktoranda.

Požadavky na publikační činnost

Nejméně dvě originální práce v časopise s IF, které se týkají tématu disertace  a mají dohromady souhrnný impakt faktorem alespoň 1,0. Alespoň u jedné z publikací musí student být prvním autorem.

Požadavky k obhajobě

Vypracování disertační práce na určené téma na požadované úrovni a doložení impaktovaných publikací v přihlášce k obhajobě disertace. Po splnění podmínky dvou IF publikací (předložení opublikovaných článků či potvrzení o přijetí článků) a složení SDZ je student připuštěn k obhajobě.

OR vyžaduje autoreferát.

Profil absolventa studijního programu

Absolvent studijního programu získal ucelený, unikátní přehled o obecných a speciálních zákonitostech mechanizmu účinku, farmakodynamice, farmakokinetice a toxicitě léků, o využití jejich charakteristik i o používání matematických a statistických modelů při optimalizaci vývoje léku nebo objektivizaci jejich účinku.

Předpokládané uplatnění absolventů

Absolvent bude připraven uplatnit se v hledání optimálních postupů při vývoji nových léků v akademickém výzkumu i ve farmaceutickém průmyslu. Je kvalifikován k poskytování konzultační činnosti na specializovaných pracovištích jako farmakolog/farmaceut/toxikolog dle základního a specializačního vzdělávání. Vzdělání mu umožňuje být odborníkem pro specializovanou výuku na lékařských, farmaceutických či biomedicínsky orientovaných fakultách.

Vytvořeno: 19. 5. 2021 / Upraveno: 13. 5. 2022 / Odpovědná osoba: ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.