Výběr a rozpracování pouze jednoho citátu:
Téma č. 1 Svoboda
„Tělo analyzovatelné je tělem disciplinovaným.“ (Michel Foucault)
„Racionálně organizované společenské soustavy nejsou nutně prostředkem k vyšší svobodě ani jedince ani společnosti.“ (Ch. W. Mills: Sociologická imaginace)
„Největším darem, který lidstvo obdrželo, je svobodná volba. Je pravda, že jsme omezeni v používání svobodné volby, ale ta troška svobodné volby, kterou máme, je natolik velkým darem, až je její možná hodnota tak veliká, že pro ni samotnou stojí život za žití.“ Isaac Bashevis Singer
„V bytí jsme odkázáni na druhé, s nimiž činíme ve vzájemné pomoci svůj život teprve možný. Proto jsme nezávislí, jen když jsme zároveň vpleteni do světa.“ (K. Jaspers)
„Svobodný člověk je ten, který chce bez svévole.“ (Martin Buber: Já a ty)
„Život je jako film, který o tobě natočili, a ty se na něj musíš dívat.“ (Sylva Fischerová)
„Člověk může žít jenom sám za sebe. Ale co to je sebe, co to je sám? Složený z otce a matky a tisíce generací před nimi. Promíšený jako těsto, jako zálivka do salátu. Silný a zředěný. Jejich, a přece cizí. Složený jako lata, jako složené oko hmyzu. Jeden? Jaký jeden? – Pořád jsou tu všichni.“ (Sylva Fischerová)
„Každý je oprávněn znát veškeré informace shromažďované o jeho zdravotním stavu. Nicméně přání každého nebýt takto informován je nutno respektovat.“ (Úmluva o lidských právech a biomedicíně Rady Evropy, ratifikované Posl. Sněmovnou ČR v r. 2001)
„Patřičná míra svobody je nezbytným předpokladem filosofie.“ (Ivo Tretera)
„Existence předchází esenci.“ (J. P. Sartre)
„Svoboda je ve skutečnosti ohrožena tím, že zdegeneruje do pouhé libovůle, pokud není prožívána zodpovědně. A proto doporučuji, aby socha Svobody na východním pobřeží byla doplněna sochou Zodpovědnosti na pobřeží západním.“ (V. E. Frankl)
Téma č. 2 Důstojnost lidského života
„V říši účelů má vše buď nějakou cenu, nebo důstojnost. ...Co je povzneseno nad jakoukoli cenu, a co proto nepřipouští žádný ekvivalent, má důstojnost.“ (I. Kant)
„Lidské bytosti mají bezpodmínečné právo na život bez ohledu na to, zda plní své povinnosti vůči společnosti.“ (Erich Fromm: Mít nebo být)
„Zájmy a blaho lidské bytosti budou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.“ (Úmluva o lidských právech a biomedicíně Rady Evropy, ratifikované Posl. Sněmovnou ČR v r. 2001)
Téma č. 3 Altruismus, dobro a zlo
„Nepřipravíme-li se na možnost špatné volby, patrně nevytrváme v pátrání po volbě správné.“ (Bauman, Umění života, s. 114)
„Medicína představuje morální počínání, a proto nutně poskytuje prostor pro dobro a zlo.“ (Illich: Limity medicíny, s. 50)
„Základním předpokladem pro to, abychom byli „dobří“, je odvaha, možnost a vůle vzdorovat nebezpečí, jež je v podstatě nebezpečím životním.“ (J. Patočka)
„Jediný smysluplný způsob života je aktivita ve světě, nikoliv aktivita obecně, ale aktivita dávání a péče o bližní.“ (A. Schweitzer)
„Etika znamená, že se chováme o něco lépe, než je nezbytně nutné.“ (W. Cuppy)
„Co nezakazuje zákon, zakazuje slušnost.“ (Seneca)
Téma č. 4 Spravedlnost
„Fundamentálnímu požadavku symetrie odporuje, jestliže jsou lidé vystaveni jiným lidem na milost a nemilost a jestliže jsou závislí na tom, zda tito jiní lidé budou spravedliví. Proto ke spravedlnosti náleží kontrola moci, rozdělení moci a ke spravedlnosti mocných patří ochota souhlasit s omezením jejich moci právními institucemi.“ (Robert Spaemann: Základní mravní pojmy a postoje)
„Spravedlnost je lidská záležitost. Nepotřebuji žádného boha, aby mne o ní poučoval.“ (Jean Paul Sartre)
„Etické jednání člověka by mělo být zcela založeno na vcítění, vzdělání a společenských poutech a potřebách; žádný náboženský základ není nutný. S člověkem by to opravdu bylo bídné, kdyby se měl ovládat kvůli strachu z trestu a naději na posmrtnou odměnu.“ (Albert Einstein)
„Spravedlnost bez moci je bezbranná, moc bez spravedlnosti je tyranie.“ (Blaise Pascal)
„Občané mají právo na bezplatnou zdravotní péči v rámci veřejného zdravotního pojištění za podmínek stanovených zákonem.“ (Listina základních práv a svobod ČR, par. 31)
„Hlavním zdrojem autority intelektuála je hájit pravdy poražených.“ (Václav Bělohradský)
„Spravedlnost je ctností toho, kdo disponuje mocí; je to ctnost těch, kteří jsou silnější.“ (Robert Spaemann: Základní mravní pojmy a postoje)
„Spravedlnost je uznání fundamentální symetrie ve vztazích mezi lidmi, a to tehdy, když jde o rozdělování statků, kterých není dostatek. Tato symetrie nespočívá v jednoduché rovnosti všech, nýbrž v tom, že asymetrie vyžaduje ospravedlnění.“ (Robert Spaemann: Základní mravní pojmy a postoje)
Téma č. 5 Lidskost
„Jsem, protože jsem pro druhé. Z praktického hlediska jsou „bytí“ a „bytí pro druhého“ synonyma.“ (Levinas)
„Člověk se stal supermanem... Avšak superman s nadlidskou silou nedosáhl nadlidského rozumu. Čím více roste lidská moc, tím ubožejším se člověk stává... Je třeba vyburcovat naše svědomí, protože se stáváme o to nelidštějšími, oč více se stáváme supermany." (A. Schweitzer)
„Biologicky, z hlediska přežití musí člověk přikládat sobě mnohem větší význam, než jaký přisoudí komukoli jinému... ale to je současně v konfliktu s principy zachování života...“ (E. Fromm)
„Tváří v tvář utrpení a smrti člověk dospívá ke své velikosti ne tím, že trpí, ale způsobem, jakým své utrpení nese.“ (V. Frankl)
„Dobré svědomí je vynález ďáblů.“ (A. Schweitzer)
„Lidská přirozenost je od přírody zlá.“ (Slavoj Žižek)
„V příklonu k životu je něco mnohem silnějšího než všechny bídy světa.“ (A. Caus: Mýtus o Sisyfovi)
Téma č. 6 Člověk a společnost, společnost a zdravotnictví
„Lékař si má být vědom své občanské úlohy i vlivu na okolí“. (Etický kodex ČLK, § 2 Lékař a výkon povolání (18))
„Soudím, že dnes bez latiny medicína určitým způsobem degraduje a degeneruje a ztrácí nejen kus toho umění, ale přímo i část své vlastní krásy.“ (Krizek, G. O.: Latina, rádkyně a ochránkyně lékařů, Praktický lékař 1998)
„Zatemnění zřetelné morální složky v medicínské diagnóze dodává Aeskulapově autoritě totalitární moc.“ (Illich: Limity medicíny, s. 50)
„Až budu nemocný, přeji si, aby mne léčili lékaři, kteří budou každý den pochybovat o hodnotě a moudrosti toho, co činí.“ (Richard Smith, skotský lékař, editor British Medical Journal)
„Společnost prostřednictvím zdravotnického systému a lékařské péče rozhoduje o tom, kdy a po jakých nedůstojných intervencích a zmrzačení pacient zemře.“ (Ivan Illich: Limity medicíny)
„Každý současný etický spor je ve skutečnosti sporem mezi Charlesem Darwinem a papežem.“ (Slavoj Žižek)
„Etika znamená, že se chováme o něco lépe, než je nezbytně nutné.“ (W. Cuppy, Moudrost podle abecedy)
„Biomoc je forma moci/vědění (...), která vytváří řád, kdy lidé v západním světě jsou zdraví, zabezpečení a produktivní.“ (Dreyfus, Rabinow)
„Jako lékař vám pomoci nemohu, neboť není v mé moci vyléčit společnost.“ (P. Juráček: Deníky)
„Není žádné já o sobě, nýbrž jen já základního slova Já-Ty a já základního slova Já-Ono.“ (M. Buber: Já a ty)
„V 80. a 90. letech se macdonaldizace společnosti rozšířila do mnoha dalších oblastí, které svým původním zaměřením jsou stále více vzdálené rychlému stravování.“ (Ritzer 1994: Macdonaldizace společnosti)
„Největší hrozbou pro zdraví lidí je moderní profesionální zdravotnický systém.“ (Illich, Medical Nemesis: The Expropriation of Health,1976, český překlad R. Honzák)
„Moderní člověk je socializován zároveň nedostatečně (protože ze světa „tam venku“ nepřichází žádný všeobecný univerzální a nezpochybnitelný návod) i nadměrně (o identitu je stále nutné bojovat, upravovat ji a budovat ji).“ (Bauman, Z.: Svoboda)
„Poroučet a poslouchat je jedno a totéž.“ (J. P. Sartre: Slova)
„Etika se musí vypořádat s třemi protivníky, s bezmyšlenkovostí, s egoistickou sebezáchovou a se společností.“ (A. Schweitzer)
„Cílem biopolitiky je společnost zabezpečení a blahobytu (welfare society), která poskytuje všem jednotlivcům základní sociální jistoty, ve kterých hraje klíčovou úlohu systém všeobecné zdravotní péče (public health). Tento systém bezpochyby přinesl ohromné zlepšení životních podmínek a zdravotního stavu celé populace, ...ukazuje nám však i „druhou stránku mince“, a sice že populace je také těmito systémy jistot kontrolována. Bezpečí je „vykoupeno“ poslušností.“ (Parusniková)
„Stetoskop je důležitý nástroj moci. ...Kdo může cokoli namítat proti jeho technické nutnosti? A přece každé, úplně každé jeho použití ustavuje, potvrzuje a reprodukuje pasivitu, kompaktnost a ohraničenost tichého těla, které prozkoumává.“ (Armstrong)
„Málokdo si uvědomuje, že život je svou nejvnitřnější podstatou záležitost riskantní, nezdravá, nebezpečná a končící smrtí.“ (Komárek, Spasení těl)
Téma č. 7 Věda a poznání
„To první, v čem spočívá hodnota vědy, je všem známo. Je to fakt, že vědecké znalosti nám umožňují provádět nejrůznější věci a nejrůznější věci i vytvářet. Ovšem, když vyrábíme dobré věci, nedají se přičítat k dobru jen vědě; zásluhu má na tom i morální volba, která nás k dobré věci vedla. Vědecké znalosti jsou silou, umožňující konat buď dobro, nebo zlo – ale neobsahují instrukce, jak je používat. Taková síla má nespornou hodnotu – i když může být negována tím, že s ní člověk nevhodně naloží.“ (Feynman)
„Kdo filosofuje, vrací řeči její nejpůvodnější formu – formu dialogu, kterou v ní potlačují věda a moc – ty jsou vždy monologické.“ (H. G. Gadamer)
„Získáme-li na vědomostech a ztrácíme-li na mravech, více ztrácíme, než získáme.“ (Komenský)
„Člověk nemůže pravdu přijímat zvenčí, nýbrž k ní musí přijít sám, najít ji sám ze sebe.“ (Jan Patočka)
„Pokud přemýšlíme o krajině, jež je dosud skryta za horizontem, představujeme si, že je podobna té, kterou vidíme kolem sebe.“ (Bauman, Z.: Svoboda)
„Za pravdivé se považuje pouze a jenom to, co odpovídá kritériu vědecké metody. Pak každá pravda by měla být ne-li přímo vědecká, tedy alespoň vědu připomínající.” (Paul Ricoeur 1993: Život, pravda, symbol)
„K velmi škodlivým důsledkům vede chybné přesvědčení, že jen rozumově pochopitelné, nebo dokonce jen vědecky dokazatelné náleží k trvalému vědění lidstva.“ (Konrad Lorenz: Osm smrtelných hříchů)
„Vědění bez svědomí jej jen zkázou duševní.“ (Rabelais)
„Vědění, které není provázeno spravedlností, mělo by se spíše nazývati chytráctvím než moudrostí.“ (Platón)
„Církve jsou pro všechny, filosofie pro jedince.“ (Jaspers, K.)
„Knowledge is high in the head, but the salmon of wisdom swims deep.“ (Neil Guán 1891–1973)
„Věda dnes poskytuje jistoty, jež kdysi zaručovalo náboženství. Ve zvláštní inverzi je tak náboženství jedním z míst, odkud je možno rozvíjet kritické pochyby o dnešní společnosti, stalo se jedním z míst vzdoru.“ (Slavoj Žižek)
