Modernizujeme studium všeobecného lékařství: Preklinická část (1. až 3. ročník)

Štítky
Prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D.

Prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D., koordinátor změn kurikula pro 1. až 3. ročník, shrnuje nejpodstatnější chystané změny (tento text doplňuje rozhovor s děkanem fakulty zde).


V oblasti kurikula první (preklinické) poloviny studia jsme se diskuzemi s garanty profilových oborů nad studentskými a absolventskými evaluacemi snažili nastavit nový systém tak, aby byl komfortní pro studenty (zároveň ale i pro učitele), aby reflektoval současné změny v klinické medicíně a moderní výukové přístupy, a přitom nikterak neslevoval z nároků na kvalitní medicínské vzdělávání. Snažili jsme se přesněji definovat cíle jednotlivých předmětů v kurikulu, horizontální i vertikální návaznosti, identifikovat nežádoucí duplicity (zároveň ale i žádoucí duplicity), posoudit návaznost informačního toku a „užitečnost“ témat v rámci kurikula. Také jsme se snažili o to, aby to byl systém v možnostech naší fakulty a nemocnice proveditelný a dlouhodobě udržitelný v optimální kvalitě i při zvyšujícím se počtu studentů.

Po studiu různých alternativních kurikulárních systémů zahraničních lékařských fakult jsme se shodli na tom, že základní linka uspořádání našeho současného systému preklinických studií je v zásadě správná, jen potřebuje provětrat, aktualizovat a vzájemně poladit.

Asi nejviditelnější změnou bude vznik dvou nových oborů. Namísto současných dvou morfologických předmětů Anatomie a Histologie a embryologie vznikne jen jeden integrovaný obor (AHE - anatomie, histologie a embryologie). Nebude se však jednat o zdvojnásobení informační dávky - oba obory měly už nyní značné překryvy, ze současné koncepce oboru histologie a embryologie navíc bude několik oblastí (např. vývojová biologie) přesunuto do jiných předmětů a nový obor se tak bude koncentrovat hlavně na funkční morfologii lidského těla. Zcela novým integrovaným oborem, na jehož koncepci se podílejí pracovníci několika ústavů (histologie, biologie, biochemie), bude předmět s pracovním názvem „Buňka“. Ten bude v prvním semestru medicíny komplexně prezentovat různé aspekty buněčné biologie od základních stavebních kamenů a struktury buňky, přes její metabolismus, až po molekulárně biologickou úroveň, od čehož si slibujeme akcentaci narůstající role buněčné a molekulární biologie v moderním lékařství.

K posunům dojde ale i v dalších oborech, ačkoli tyto změny nemusí být při prvním pohledu na nové kurikulum zřejmé. Společnou analýzou sylabů jednotlivých oborů (ale též analýzou skladby přednášek a dalších forem výuky, včetně zkouškových otázek) jsme se snažili harmonizovat obsahově i v časových návaznostech výuku ve skupinách spřízněných předmětů (např. biochemie/fyziologie/patofyziologie, nebo patologie/patofyziologie atd.).

Žádoucí profil studenta na konci třetího ročníku však netvoří jen teoretická základna pro studium klinických oborů, ale také různé základní praktické dovednosti z oblasti ošetřovatelství a medicínské informatiky. Student by měl získat i prvotní vhled do etických aspektů medicíny – výuka této důležité oblasti lékařství by také měla doznat značných změn. Nově by v koncepci preklinického vzdělávání měla být také posílena role výuky komunikačních dovedností studentů medicíny. Součástí preklinického studia zůstane výuka klinického vyšetřování a rozpoznávání příznaků v rámci klinické propedeutiky, která bude posílena znovuzavedením chirurgické propedeutiky (ta ale bude součástí výuky chirurgických oborů ve 4. ročníku).

Jakkoli věříme, že nově připravované změny kurikula povedou k vyšší kvalitě i efektivitě lékařského vzdělávání, nakonec bude konečný výsledek záviset na ochotě konkrétních lidí na straně pedagogů (ale i studentů) se na pozitivním posunu v našem vzdělávacím systému podílet.

Vytvořeno: 11. 6. 2019 / Upraveno: 12. 5. 2021 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková