Modernizujeme studium všeobecného lékařství: Preklinická část (1. až 3. ročník)

Štítky: 
Prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D.

Prof. MUDr. Josef Zámečník, Ph.D., koordinátor změn kurikula pro 1. až 3. ročník, shrnuje nejpodstatnější chystané změny (tento text doplňuje rozhovor s děkanem fakulty zde).


V oblasti kurikula první (preklinické) poloviny studia jsme se diskuzemi s garanty profilových oborů nad studentskými a absolventskými evaluacemi snažili nastavit nový systém tak, aby byl komfortní pro studenty (zároveň ale i pro učitele), aby reflektoval současné změny v klinické medicíně a moderní výukové přístupy, a přitom nikterak neslevoval z nároků na kvalitní medicínské vzdělávání. Snažili jsme se přesněji definovat cíle jednotlivých předmětů v kurikulu, horizontální i vertikální návaznosti, identifikovat nežádoucí duplicity (zároveň ale i žádoucí duplicity), posoudit návaznost informačního toku a „užitečnost“ témat v rámci kurikula. Také jsme se snažili o to, aby to byl systém v možnostech naší fakulty a nemocnice proveditelný a dlouhodobě udržitelný v optimální kvalitě i při zvyšujícím se počtu studentů.

Po studiu různých alternativních kurikulárních systémů zahraničních lékařských fakult jsme se shodli na tom, že základní linka uspořádání našeho současného systému preklinických studií je v zásadě správná, jen potřebuje provětrat, aktualizovat a vzájemně poladit.

Asi nejviditelnější změnou bude vznik dvou nových oborů. Namísto současných dvou morfologických předmětů Anatomie a Histologie a embryologie vznikne jen jeden integrovaný obor (AHE - anatomie, histologie a embryologie). Nebude se však jednat o zdvojnásobení informační dávky - oba obory měly už nyní značné překryvy, ze současné koncepce oboru histologie a embryologie navíc bude několik oblastí (např. vývojová biologie) přesunuto do jiných předmětů a nový obor se tak bude koncentrovat hlavně na funkční morfologii lidského těla. Zcela novým integrovaným oborem, na jehož koncepci se podílejí pracovníci několika ústavů (histologie, biologie, biochemie), bude předmět s pracovním názvem „Buňka“. Ten bude v prvním semestru medicíny komplexně prezentovat různé aspekty buněčné biologie od základních stavebních kamenů a struktury buňky, přes její metabolismus, až po molekulárně biologickou úroveň, od čehož si slibujeme akcentaci narůstající role buněčné a molekulární biologie v moderním lékařství.

K posunům dojde ale i v dalších oborech, ačkoli tyto změny nemusí být při prvním pohledu na nové kurikulum zřejmé. Společnou analýzou sylabů jednotlivých oborů (ale též analýzou skladby přednášek a dalších forem výuky, včetně zkouškových otázek) jsme se snažili harmonizovat obsahově i v časových návaznostech výuku ve skupinách spřízněných předmětů (např. biochemie/fyziologie/patofyziologie, nebo patologie/patofyziologie atd.).

Žádoucí profil studenta na konci třetího ročníku však netvoří jen teoretická základna pro studium klinických oborů, ale také různé základní praktické dovednosti z oblasti ošetřovatelství a medicínské informatiky. Student by měl získat i prvotní vhled do etických aspektů medicíny – výuka této důležité oblasti lékařství by také měla doznat značných změn. Nově by v koncepci preklinického vzdělávání měla být také posílena role výuky komunikačních dovedností studentů medicíny. Součástí preklinického studia zůstane výuka klinického vyšetřování a rozpoznávání příznaků v rámci klinické propedeutiky, která bude posílena znovuzavedením chirurgické propedeutiky (ta ale bude součástí výuky chirurgických oborů ve 4. ročníku).

Jakkoli věříme, že nově připravované změny kurikula povedou k vyšší kvalitě i efektivitě lékařského vzdělávání, nakonec bude konečný výsledek záviset na ochotě konkrétních lidí na straně pedagogů (ale i studentů) se na pozitivním posunu v našem vzdělávacím systému podílet.

Vydáno: 11. 6. 2019 / Poslední aktualizace: 11. 6. 2019 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková