Věřím, že budoucí studenti přijmou změny pozitivně

Štítky: 

Děkan fakulty prof. Vladimír Komárek v rozhovoru shrnuje nejpodstatnější změny, které fakultu čekají v souvislosti s modernizací studia všeobecného lékařství.


Děkan fakulty prof. Vladimír Komárek na výjezdním zasedání
kolegia děkana. Foto: Adam Hříbal

Na výjezdním zasedání kolegia děkana (viz fotogalerie níže) a později na poradě přednostů jste prezentoval aktuální stav projektů, které se na fakultě před časem rozběhly pod zastřešujícím názvem AKORD (práce na změně kurikula; opatření v souvislosti s navyšováním počtu studentů). Můžete shrnout to nejpodstatnější z poslední doby?

Velmi mě potěšilo, že skupina vedená prof. Marusičem připravila konkrétní podklady pro chystanou změnu kurikula, a to na základě rozsáhlé ankety mezi absolventy, na které se podíleli dva z našich nedávných absolventů, MUDr. Kolenčík a MUDr. Olšerová. Z více než 600 oslovených absolventů z let 2014 až 2018 odpovědělo 425 na celou řadu otázek, týkajících se toho, jak je naše fakulta připravila v teoretických znalostech i praktických dovednostech, a kde jsou případné slabiny anebo naopak silné stránky naší fakulty. Takže i na základě této ankety jsme mohli přistoupit ke konkrétním změnám. Hlavní změny by měly nastat od akademického roku 2021/2022, kdy vstoupí v platnost nová akreditace, nicméně dílčí změny do kurikula chceme zavést už letos na podzim, tj. od akademického roku 2019/2020.

Jaké konkrétní změny fakultu čekají v preklinické části studia?

Důležité je, že na přípravě změn se podílela velmi široká skupina lidí, zejména z pedagogické komise akademického senátu. Koordinátoři pro 1., 2. a 3. ročník, prof. Kachlík, doc. Maxová a prof. Zámečník, se opakovaně scházeli s ostatními učiteli a vedoucími předmětů a připravili změny, které budou nepochybně ku prospěchu kvality studia, a věřím, že budou pozitivně přijaty i budoucími studenty. Především se jedná o to, že se do určité míry ubere zátěž z objemu výuky histologie, která se z části přesune do nového předmětu, který se bude věnovat morfologii a fyziologii buňky, a propojí se ještě těsněji výuka anatomie, histologie a embryologie, která se stane jedním předmětem. Více o tom text prof. Josefa Zámečníka zde.

Co by se mělo změnit v klinické části studia, tedy ve 4. až 6. ročníku?

Co se týče klinických předmětů, tam se pokusíme vyhovět volání studentů po větší míře praktických stáží přímo u lůžka pacientů, což nakonec vyplývá i z odpovědí absolventské ankety. Chceme nabídnout i možnost těm studentům, kteří se chtějí už v pátém nebo šestém ročníku více profilovat, v podobě předmětu nazvaného zatím K40, což bude – z hlediska možnosti výběru; náplň by měla být samozřejmě odlišná – obdoba předmětu K10, který máme nyní. S tím souvisí i určité změny v systému letních stáží, které by měly nadále probíhat formou čtyřtýdenních bloků v chirurgických a interních disciplínách, ale nově bychom nabídli možnost strávit např. celou chirurgickou stáž na urologii, neurochirurgii nebo ortopedii, podle zaměření studenta, a stejně tak v rámci interní části více na pediatrických nebo jiných specializovaných interních oborech. Uvažujeme i o variantě úplného uvolnění letních stáží, a tedy možnosti strávit je např. na oborech diagnostických (radiologie, patologie, mikrobiologie, apod.) nebo i u praktického lékaře. Podrobněji o tom text prof. Petra Marusiče zde.

Projde aktualizací i systém blokové výuky?

V nejbližší době proběhnou jednání s jednotlivými vedoucími předmětů, které k sobě patří v rámci blokové výuky (např. neurologie a psychiatrie), aby byly v rámci bloků propojené a zkouška proběhla až po absolvování všech takto provázaných předmětů. Dále připravujeme novou koncepci výuky etiky, komunikace a psychologie, která by byla jak teoretická, tak praktická, a pro tento předmět vzniká úplně samostatná skupina, na níž budou participovat stávající vedoucí předmětů, absolventi a externisté.

Vzhledem k tomu, o jak zásadní změny ve fungování fakulty půjde – plánujete je více diskutovat v rámci fakultní veřejnosti? Jak bude celý proces změny kurikula dál probíhat?

Příprava nové koncepce zabrala minimálně půl roku a podílelo se na ní více než 20 lidí, zejména z akademického senátu a z vedení jednotlivých předmětů. S prof. Marusičem počítáme s tím, že budeme jednat jak jednotlivě s představiteli třeba dvou až tří předmětů, které by se měly víc propojovat, tak opět i se všemi přednosty.

Jak se změny v kurikulu a ve výuce dotknou pracovišť?  Budou mít na to ústavy a kliniky potřebnou kapacitu a dostatek učitelů?

Samozřejmě, že změny, rozšíření a zkvalitnění výuky budou vyžadovat větší zatížení pro pedagogy. Chceme motivovat stávající učitele tak, aby třeba z finančních důvodů fakultu neopouštěli a nedávali přednost buď pouze práci pro nemocnici (což se týká klinických předmětů), anebo úplně mimo medicínu (v teoretických předmětech). Bude asi potřeba navýšit některým úvazky, případně přijmout nové učitele. My jsme teď nedávno po projednání s ekonomickou komisí akademického senátu připravili další navýšení mzdových tarifů všech zaměstnanců fakulty, které navazuje na poměrně výrazné navýšení tarifů v loňském roce, a dotkne se zejména těch akademických pracovníků, kteří se podílejí na výuce (L1, L2, AP1 až AP4). Od 1. června budou mít všichni vyučující mzdový tarif na úrovni stropu, který určuje Univerzita Karlova. Pro ty, kteří aktivně učí, půjde o navýšení v průměru kolem pěti až šesti tisíc korun měsíčně na plný úvazek.

Kromě finanční motivace, která souvisí i s navyšováním počtu studentů – chystá se ze strany fakulty i jiná podpora pro zavádění změn v kurikulu do výuky? Nebudou změny kurikula vyžadovat jiný přístup k výuce a jinou přípravu než doposud?

To si nemyslím. Pro celý proces je zásadní – a těší mě, že se to povedlo už nyní – aby učitelé horizontálně či vertikálně navazujících předmětů společně probírali jednotlivé sylaby a domluvili se, jak předměty optimálně propojit.

 

Vydáno: 11. 6. 2019 / Poslední aktualizace: 11. 6. 2019 / Odpovědná osoba: Mgr. Ing. Tereza Kůstková