Anamnéza je vše, říká německý neurootolog Klaus Jahn

Významný německý neurootolog Klaus Jahn je hlavním řečníkem IV. motolského neurootologického dne. Ve svém výzkumu se zaměřuje na rovnováhu, poruchy chůze, závratě a neurorehabilitaci.

Kdy se vám naposledy zatočila hlava, a to i v přeneseném slova smyslu?

Právě teď máme v Mnichově Oktoberfest. O minulém víkendu se mi při pohledu na tuto událost, byť jen z dálky, zatočila hlava. Doufám, že se to v příštích dnech zlepší. 

Téma vaší přednášky na IV. motolském neurootologickém dni zní Mechanismy vestibulární kompenzace a důsledky pro léčbu závratí. Mohl byste prosím toto téma krátce představit?

Naštěstí se většina pacientů po akutní vestibulární příhodě kompenzuje, což znamená, že se jejich stav zlepší nebo se zcela uzdraví. Záleží však na věku, pohlaví, predispozičních faktorech a individuálním chování, jak rychle a dobře kompenzace probíhá. Poznatky o mechanismech kompenzace pomáhají směrovat terapii. O kompenzaci jsme se hodně dozvěděli ze studií na zvířatech a lidech, které představím.

Pozorujete v současné době trend nárůstu nebo poklesu některých diagnóz, na které se zaměřujete?

V současné době se mnoho pacientů ptá na souvislost mezi závratí a očkováním proti covidu, případně proděláním této nemoci. Obecně dochází k neustálému nárůstu funkčních forem závratí. Nicméně nejčastější poruchou zůstává benigní paroxyzmální vertigo.

Co považujete významný zvrat ve vývoji vašeho oboru? Nebo neurootologie na takový moment stále čeká?

Určitě nás čeká ještě mnoho skvělých okamžiků! Mnoho otázek je stále otevřených. V současné době hodnotím jako velmi zajímavé a relevantní rozšiřující se poznatky o genetickém základu bilaterální vestibulopatie. 

Jaké jsou vaše současné výzkumné cíle? Na co se v současné době ve výzkumu zaměřujete?

V současné době se zabýváme vestibulárními funkcemi u různých mozkových lézí. Dalším zaměřením je vnímání vertikality. Velmi vzrušujícím tématem je také neuromodulace vestibulárních aferentů pomocí hlukové vestibulární galvanické stimulace.

S jakým zajímavým případem jste se setkali ve své klinické praxi?

Zajímavé je pozorovat, jak se u pacientů po krátkých závratích může vyvinout oboustranná vestibulární ztráta, pravděpodobně na základě imunologických mechanismů. Stále však není vyřešeno, co přesně za tímto jevem stojí.

Jak obtížné je rozlišit od sebe různé typy závratí (závratě, vertigo...)?

Anamnéza je vše! Je vhodné se pacienta znovu a znovu ptát, abyste pochopili, o co jde. Na základě anamnézy lze jednotlivé formy snadno rozlišit – snadněji než na základě laboratorního vyšetření. 

Co vás v životě baví kromě vědecké a lékařské činnosti?

Rád jezdím na kole jakéhokoli typu. Baví mě číst básní, poslouchat Bacha a trávit čas s rodinou – i teď, když děti už nejsou děti.