Kocián P, Šedivcová M, Drgáč J, Cerná K, Hoch J, Kodet R, Bartůňková J, Špíšek R, Fialová A. Hum Immunol. 2011 Nov;72(11):1022–8. IF: 2,872
Ve společné práci Ústavu imunologie, Chirurgické kliniky a Ústavu patologie byl studován význam protinádorové imunitní odpovědi pro prognózu kolorektálního karcinomu.
Hlavní zjištění této studie shrnuje MUDr. Petr Kocián, chirurg a student M.D., Ph.D. programu naší fakulty:
„V době biologické léčby je naléhavou potřebou hledání nových prognostických a prediktivních biomarkerů, které povedou k selekci rizikových pacientů s kolorektálním karcinomem a racionalizaci adjuvantní onkologické léčby. Jinými slovy na základě laboratorního vyšetření těchto biomarkerů předurčit, zda bude další onkologická léčba pro pacienta po radikálním chirurgickém výkonu přínosná ve srovnání s pouhým sledováním. Vedle rutinně používaného molekulárního biomarkeru – stanovení mutace K-ras je jednou z možností analýza lymfocytů infiltrujících nádory (TILs). Existují důkazy pro to, že imunitní systém je schopen kontrolovat růst nádorových buněk, a to zejména v raných stadiích karcinogeneze (teorie protinádorového imunitního dohledu). V boji proti nádorovým buňkám používá imunitní systém obě hlavní složky – systém přirozené imunity i systém imunity adaptivní (specifické T a B lymfocyty). Spojkou mezi oběma systémy představují buňky dendritické, které hrají klíčovou roli v procesu zahájení plnohodnotné imunitní reakce. V této práci publikované výsledky potvrzují, že pacienti s mutací K-ras v kodonu 13, nízkou denzitou lymfocytů (TILs) a vysokým poměrem nezralých/zralých dendritických buněk (CD1a+/DC-LAMP+ buňky) v nádorové tkáni mají vysoké riziko rekurence onemocnění. Tito pacienti jsou vzhledem k přítomnosti K-ras mutace navíc rezistentní na cílenou léčbu inhibitory EGFR, a tudíž vystaveni vyššímu riziku úmrtí na nádorové onemocnění. Vzhledem k výše uvedenému mají tito pacienti být po radikálním chirurgickém výkonu indikováni k adjuvantní onkologické léčbě a pečlivému follow up.“
