Ryden A, Štechová K, Durilová M, Faresjö M. Diabetes Metab Res Rev. 2009 May;25(4):335–43. IF: 3.087
Na základě úzké spolupráce se švédským výzkumným centrem pro diabetes vznikla publikace doc. MUDr. Kateřiny Štechové, Ph.D., a MUDr. Marianny Durilové z Pediatrické kliniky. Článek je věnován studiu diabetu prvního typu (T1D). Skutečnost, že se jedná o autoimunitní onemocnění, je obecně přijímaná, avšak přesný mechanismus patogeneze onemocnění je stále předmětem výzkumu. Autorky svoji práci zaměřily na analýzu složení populace Th-lymfocytů a buněčných působků v periferní krvi zdravých dětí s rizikem vzniku T1D, v periferní krvi pacientů s T1D v době stanovení diagnózy a dále po roce a po dvou letech. Využily přitom metody proteinových mikročipů. Výsledky ukázaly, že v prediabetické fázi lze zaznamenat zvýšený počet cytokinů produkovaných Th1-lymfocyty, zatímco u nově diagnostikovaných pacientů s T1D jsou výrazně zvýšeny hladiny cytokinů produkovaných Th3-lymfocyty a povšechně prozánětlivých působků, což koresponduje se vznikem onemocnění.
Jaký je největší přínos publikované práce? Je možné vašich poznatků využít v praxi k předpovědi propuknutí diabetu mellitu 1. typu u dosud zdravých pacientů?
Hlavní přínos tohoto výzkumu je v tom, že nám ukazuje, že se opravdu musíme soustředit na klinicky němou fázi tj. tzv. prediabetes, kde můžeme najít odchylky v buněčné reaktivitě. Na vývoji „buněčného“ testu, který by zpřesnil naše možnosti predikce diabetu a monitorování účinnosti prevence, pracuje několik pracovišť pod záštitou organizace the Immunology of Diabetes Society. Naše výsledky publikované v tomto článku určitě k vývoji takového testu přispívají, je před námi ale ještě mnoho práce. S buňkami to totiž vůbec není jednoduché.
-az-
