Brynda E, Houska M, Kysilka J, Prádný M, Lesný P, Jendelová P, Michálek J, Syková E. J Mater Sci Mater Med. 2009 Apr;20(4):909–15. IF: 1.581
V dubnu 2009 vychází v časopise Journal of Materials Science – Materials in Medicine článek věnovaný optimalizaci metody pěstování buněk in vitro. Na jeho vzniku se podíleli také fakultní pracovníci z Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad.
Cílem publikované práce byla modifikace povrchu poly(2-hydroxyethyl metakrylátového) hydrogelu tak, aby se usnadnila kultivace buněk. Použity byly proteiny extracelulární matrix – kolagen, laminin a fibronektin. Též bylo optimalizováno pH prostředí. Povrch hydrogelu byl pozorován pomocí metody reflexní infračervené spektroskopie. Bylo vysledováno, že adheze a růst buněk se zlepšily při navázání kolagenu, přičemž nejlepších výsledků bylo dosaženo po navázání kolagenu, lamininu i fibronektinu zároveň. Pěstovanými buňkami jsou v tomto případě mezenchymální stromální buňky a astrocyty.
Zeptali jsme se RNDr. Pavly Jendelové, Ph.D. Jaký přínos má pro vás optimalizace metody? Co studujete na vypěstovaných buňkách?
V našem Centru se mimo jiné zabýváme tvorbou polymerních nosičů buněk, které se mohou využít v různých oborech regenerativní medicíny (například k přemostění míšních lézí, k přenosu buněk na kožní rány, k tvorbě jaterních bioreaktorů). Bohužel, biokompatibilní polymerní materiály s výbornými mechanickými vlastnostmi, které jsou výborně tolerovány, bývají často nezajímavé pro buněčné kultury. Modifikace povrchu tedy umožní jednak lepší růst buněk na těchto polymerních matricích, jednak lepší vrůstání tkáňových elementů při transplantaci do tkáně hostitele.
-az-
