Procházková K, Pavlíková K, Minařík M, Sumerauer D, Kodet R, Sedláček Z. Am J Med Genet A. 2009 Feb;149A(2):206–11. IF: 2.440
Uvedený článek vychází v únorovém čísle časopisu American Journal of Medical Genetics. Jedná se o kazuistiku syndromu Li-Fraumeni, charakterizovaného geneticky vázaným výskytem typických nádorových onemocnění. Na to, čím je zvláštní popsaný případ, jsme se zeptali MUDr. Kamily Procházkové, Ph.D. Položili jsme jí také několik otázek týkajících se výzkumu Li-Fraumeni syndromu na Ústavu biologie a lékařské genetiky (ÚBLG) a její práce.
Pár slov o doktorce Kamile Procházkové:
MUDr. Kamila Procházková, Ph.D., pracuje na Ústavu biologie a lékařské genetiky v Oddělení biologie jako akademický pracovník – tzn. její práci tvoří výuka a výzkumná činnost. Jako pregraduální studentka zde trávila volný čas vyšetřováním mikrodelečních syndromů metodou FISH. V rámci doktorského studia se soustředila na problematiku somatických mutací genu TP53 a později také zárodečných mutací TP53 a tedy na Li-Fraumeni syndrom, kterému se věnuje doposud.
„Syndrom Li-Fraumeni (LFS) je velice vzácný syndrom charakteristický autozomálně dominantně přenášenou predispozicí k širokému spektru nádorů, např. sarkomům měkkých tkání a kostí, nádorům prsu, mozkovým nádorům, adrenokortikálním karcinomům, ale i nádorům řady dalších typů a lokalizací.“ Tyto řádky a jejich pokračování naleznete na stránkách Ústavu biologie a lékařské genetiky.
Paní doktorka je členkou AMFT (Asociace frankofonních lékařů), absolvovala dvě stáže v laboratořích ve Francii, je vdaná, miluje chození po horách, je členkou skautského oddílu, věnuje se geologii (prý má pětimetrákovou sbírku u rodičů na chalupě a kladívko stále na stole) a maluje.
Vždy jste chtěla pracovat v zákulisí – tzn. bez kontaktu s pacienty?
Když jsem se na medicínu hlásila, tak jsem se viděla jako lékařka v kontaktu s pacienty, ale poměrně rychle jsem pochopila, že mě přitahuje spíš výzkumná činnost, především genetika – její výuka ve druhém ročníku mě nadchla a už jsem u ní zůstala.
Problematika Li-Fraumeni syndromu je na ÚBLG řešena týmově – kdo je autorem myšlenky věnovat se právě tomuto onemocnění?
Syndromem Li-Fraumeni se dlouhodobě zabývá zejména pan profesor Sedláček – již přes 10 let. Já už jsem přišla do „zavedeného procesu“.
Co je cílem vaší práce?
Samotný syndrom Li-Fraumeni je velmi vzácné onemocnění. Gen, který u většiny pacientů s tímto onemocněním nese zárodečnou mutaci, tedy TP53, je však významný tumorsupresorový gen, často mutovaný v řadě nádorů. Rozpoznání některých mechanismů jeho vlivu u pacientů s Li-Fraumeni by mohlo přispět k poznání části procesu karcinogeneze v daleko běžnějších nádorech. Snažíme se tedy například odhalit vliv TP53 mutací v situaci, kdy je mutovaná alela přítomna v menším množství, a přesto dochází k rozvoji nádorových onemocnění – to je předmětem zmíněného článku o mozaicismu. Nebo zjistit, zda mají na rozvoj nádorového onemocnění vliv i mutace vedoucí k předčasnému STOP kodonu, u nichž by produkty mutované alely měly být odstraněny mechanismem „nonsense-mediated RNA decay“ a k rozvoji nádorů by pak vedla pouze haploinsuficience (poloviční množství) zdravé alely.
Čím je zvláštní případ dívky s Li-Fraumeni ve zmiňovaném článku?
Dívka, o níž je v článku řeč, má klinické projevy syndromu Li-Fraumeni – nádory v dětském věku. Při molekulárně genetickém vyšetření však vyšlo najevo, že sice nese mutaci genu TP53, ale mutovaná alela je u ní přítomna v menším množství než zdravá. To nás vedlo k myšlence, že mutace genu TP53 u ní vznikla až postzygoticky a pacientka je vlastně mozaikou buněk s oběma zdravými alelami a buněk s jednou zdravou a jednou mutovanou alelou. Tento mozaicismus se nám podařilo více metodami potvrdit. Pokud víme, žádný podobný případ prokázaného mozaicismu u Li-Fraumeni nebyl popsán. Zvláštní je, že ač dívka nese vlastně „menší nálož“ mutovaného TP53 genu než ostatní pacienti s Li-Fraumeni, je její postižení nádory velmi závažné.
Byla jste někdy studovat v zahraničí?
V zahraničí jsem nestudovala – byla jsem pouze na dvou výzkumných stážích – jednou ještě v době pregraduálního studia, podruhé v rámci doktorského studia. V souvislosti s mutacemi TP53 v nádorech jícnu jsem byla v laboratoři zabývající se právě těmito mutacemi, ale v jiném typu jícnových nádorů.
Věnujete se profesně i jiné problematice než Li-Fraumeni syndromu?
Momentálně se snažím vytvořit výukový program. Měl by to být program na trénink sestavování rodokmenů v lékařské genetice.
Baví vás výuka?
Výuka mě baví, jen těžce cítím to, že lékařská fakulta výborně připraví pro výkon lékařského povolání, ale nedá žádné pedagogické vzdělání. Samozřejmě to tak má být, ale něco mi chybí. Potřebovala bych trochu víc vědět „jak učit“. Klidně bych přivítala nějaký „fakultní rychlokurz didaktiky pro nepedagogy“, jaký mají např. na Univerzitě v Hradci Králové.
Děkuji mockrát za milý rozhovor.
-az-
