Krizkova S, Masarik M, Majzlik P, Kukacka J, Kruseova J, Adam V, Prusa R, Eckschlager T, Stiborova M, Kizek R. Acta Biochim Pol. 2010 57(4):561–6. IF: 1.262
Tumorové markery jsou látky více či méně specificky produkované nádorovými buňkami nebo normálními buňkami jako odpověď na přítomnost nádoru. Jejich vyšetření může být užitečné v diagnostice, při sledování úspěšnosti léčby, progrese onemocnění nebo časné detekci zbytkové nemoci. Mezi takové kandidátní látky využitelné u solidních nádorů dětského věku patří metalothioneiny – sérové proteiny metabolismu kovů. Autoři této publikace naměřili pomocí metody diferenciální pulzní volumetrie – Brdičkovy reakce u dětí se solidním nádorem více než pětinásobně vyšší sérovou koncentraci metalothioneinů ve srovnání s kontrolní skupinou zdravých dětí. To svědčí pro využitelnost ve výše uvedených aplikacích.
Na následující jsme se zeptali MUDr. Jarmily Kruseové, doktorandky prof. MUDr. Tomáše Eckschlagera, CSc., z Kliniky dětské hematologie a onkologie.
Jak daleko je praktické využití metalothioneinů ve zmíněných aplikacích?
Ačkoliv se methalothioneiny (MTs) podílejí na procesu karciogeneze (např. indukcí proto-onkogenů bcl2 a c-myc, nebo inhibicí proapoptoických proteinů p53 a kaspázy 3), jejich prognostický význam u nádorových onemocnění zůstává nejasný. V poslední dekádě vznikla řada prací u dospělých onkologických onemocnění, které prokázaly souvislost mezi hladinou MTs a nádorovou progresí, prognózou a chemorezistencí. Další studie však tento výsledek nepotvrdily. Zkušenosti s hladinou MTs u dětských onkologických pacientů zatím nejsou. Praktické využití MTs v onkologické praxi bude pravděpodobně v delším časovém horizontu.
Jsou s metalothioneiny spojena konkrétní očekávání – např. vliv na léčbu?
Cílem naší práce je zjistit, zda MTs může být potenciální nádorový marker u dětských onkologických pacientů, a najít souvislost mezi hladinou MTs a účinností protinádorové léčby. Hodnoty MTs různou mírou ovlivňuje nejen aktivita nádorového onemocnění, ale i aplikace cytostatik, podání hormonů, cytokinů, antibiotik, krevních derivátů, aktinoterapie atd. Chceme zjistit, jaké hodnoty jsou prediktivní pro nádorovou progresi a chemorezistenci a jaké jsou reakcí na komplexní onkologickou léčbu a s ní spojené možné komplikace. Předpokládáme, že nám to může zlepšit léčebně preventivní postupy u dětských onkologických pacientů.
-az-
