Rapid but not slow spinal cord compression elicits neurogenic pulmonary edema in the rat.

V časopise Physiological Research vyšel uvedený článek pracovníků Akademie věd a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad, jehož hlavním autorem je MDDr. et MUDr. Jiří Šedý, Ph.D. Autoři článku se v publikované práci zabývali experimentálním studiem efektu balónkové komprese páteřní míchy v hrudní oblasti ve vztahu ke vzniku neurogenního plicního edému (NPE). Na modelu potkana sledovali, zda rychlost míšní komprese v epidurálním prostoru hrudní míchy ovlivňuje rozvoj NPE. Ukázalo se, že pomalé plnění balónku brání rozvoji NPE, a to pravděpodobně díky postupné adaptaci organismu na cirkulační změny.
 
V čem spočívá zmiňovaná adaptace na cirkulační změny? Jakými mechanismy k ní dochází? Zeptali jsme se autora článku, MDDr. et MUDr. Jiřího Šedého, Ph.D.
Hlavním principem popsané „adaptace“ organismu na provedení epidurální balónkové kompresní míšní léze v hrudní oblasti je rozdílná rychlost aktivace míšních nervových drah a jejím prostřednictvím i sympatického nervového systému. Vlastní práce je jednou ze souboru našich prací, která ukazuje klíčovou roli baroreflexně indukované bradykardie v rozvoji neurogenního plicního edému. V případech rozvoje těžkého NPE konstantně nacházíme akutně snížený pokles tepové frekvence, který se poměrně rychle upravuje. V případech, kdy provádíme balónkovou kompresní lézi pomaleji nebo provádíme jiný typ míšní léze v téže oblasti, který nemá kompresivní charakter (transekce, hemisekce) dochází k výrazně menšímu, i když v některých případech protrahovanějšímu poklesu tepové frekvence. Z těchto údajů vyplývá, že pro rozvoj NPE je z hemodynamického hlediska klíčové dosažení určité dolní prahové hodnoty tepové frekvence, přičemž doba, po kterou je tato tepová frekvence následně udržována, již nemá zásadní vliv. Celý etiopatogenetický mechanismus rozvoje NPE je poměrně složitý a vyžaduje další studie, které umožní získání většího množství dat pro přípravu klinické studie v budoucnu. V současné době se chystáme začít cíleně studovat děje související s rozvojem NPE, které se odehrávají v plicní cirkulaci. Zájemce o tuto problematiku odkazuji na náš přehledový článek (Šedý et al. Physiol Res. 2008 57(4):499–506), případně na další z řady publikací naší skupiny na toto téma.
 
-az-