Zaliova M, Fronkova E, Krejcikova K, Muzikova K, Mejstrikova E, Stary J, Trka J, Zuna J. Leukemia. 2009 May;23(5):944–51. IF: 8,634
V květnovém čísle prestižního hematologického časopisu Leukemia (IF 2008: 8,634) vyšel článek týmu Kliniky dětské hematologie a onkologie. První autorkou je studentka doktorského studia MUDr. Markéta Žaliová.
O stručný popis hlavních zjištění této práce jsme poprosili vedoucího tohoto projektu a korespondujícího autora, doc. Jana Zunu:
Fusní gen BCR/ABL je typickou genetickou aberací chronické myeloidní leukemie, vyskytuje se však i u určitého procenta akutních lymfoblastických leukemií (ALL) a jeho přítomnost vždy znamená vysoké riziko selhání léčby. Důležitým ukazatelem prognosy u pacientů s ALL jsou hladiny tak zvané minimální residuální nemoci (MRN), tedy množství zbývajících leukemických buněk, které jsou přítomné v kostní dřeni pacienta v průběhu terapie. V této studii jsme u skupiny 17 pacientů s BCR/ABL-positivní ALL vyšetřili přes 200 vzorků z průběhu léčby a porovnali hladiny MRN měřené „standardní“ metodikou na úrovni DNA (používající jako cíl pro sledování přestavby genů pro imunoglobuliny (Ig) a T-buněčné receptory (TCR) specifické pro daný leukemický klon) a metodikou detekce množství transkriptu genu BCR/ABL. Zatímco u některých pacientů je korelace těchto dvou přístupů téměř dokonalá, u jiných se hladiny někdy i velmi významně liší – a to především ve smyslu vyšší hladiny BCR/ABL ve srovnání se standardním Ig/TCR přístupem (asi ve 20 % všech vzorků!). Pomocí rozdělení takového vzorku na jednotlivé buněčné populace a jejich následné analysy se nám podařilo demonstrovat, že fusní gen BCR/ABL může být přítomen ve významně „širším“ klonu, než jaký tvoří pouze plně leukemické lymfoidní buňky. Zdá se tedy, že hranice mezi chronickou myeloidní leukemií s postižením všech linií krvetvorby a akutní leukemií tvořenou jen buňkami jediné linie, je neostrá. Toto pozorování má navíc důležitý klinický aspekt. Naše data ukazují, že pacienti s takto „nekorelujícími“ hladinami MRN jsou více ohroženi relapsem. Přítomnost BCR/ABL-positivních buněk mimo leukemický klon je tedy nepříznivým prognostickým ukazatelem a hladiny BCR/ABL transkriptu by se měly podle našeho doporučení vyšetřovat u všech pacientů s tímto typem ALL.
Myslíte si, že tyto výsledky a doporučení mohou přesáhnout hranice České republiky?
Pevně tomu věříme! Naše data vzbudila velký zájem a na poslední pracovní schůzce největší evropské skupiny, která produkuje léčebné protokoly pro dětské leukemie (I-BFM Study Group), jsme na jejich základě společně s italskými a rakouskými kolegy iniciovali studii, která by se právě původu a významu přítomnosti BCR/ABL mimo leukemický klon měla věnovat.
-rs-
