Benešová J, Hock M, Butenko O, Prajerová I, Anděrová M, Chvátal A. J Neurosci Res. 2009 Jan;87(1):96–111. IF: 3.268
Dvě různé populace astrocytů v mozkové kůře během ischémie in situ na myším modelu popisuje Mgr. Jana Benešová a kolektiv autorů z Akademie věd, Ústavu neurověd 2. LF a Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad 2. LF v článku v časopise Journal of Neuroscience Research. Na modelu GFAP/EGFP transgenních myší sledovali za pomocí konfokální mikroskopie s 3D rekonstrukcí změny buněčného objemu astrocytů v mozcích myší vystavených nedostatku kyslíku a glukózy při normálním pH a při pH 6,8. Ve svých pozorováních popisují dvě různé populace astrocytů lišící se velikostí změny objemu. Dále měřili metodou patch-clamp změny klidového membránového potenciálu v obou typech buněk a imunohistochemicky expresi dovnitř usměrněných draselných kanálů (Kir4.1), gliálního fibrilárního acidického proteinu (GFAP) a hladiny taurinu.
O přiblížení výsledků práce jsme poprosili Mgr. Janu Benešovou, první autorku publikace.
S využitím konfokální 3D morfometrie byly v kůře GFAP/EGFP myší popsány dvě skupiny astrocytů, odpovídající různou změnou objemu na podmínky modelující ischemii; astrocyty, které signifikantně zvýšily objem, a astrocyty, které vykazovaly minimální objemové změny v průběhu ischemie. Imunohistochemická studie ukázala rozdíly v expresi Kir4.1 kanálů, GFAP a také ve schopnosti astrocytů akumulovat taurin, což může přispívat k rozdílné schopnosti astrocytů regulovat svůj objem. Metoda konfokální 3D morfometrie umožňuje měření objemových změn jednotlivých fluorescenčně značených astrocytů v mozkových řezech, kde je zachováno extracelulární prostředí, a hlubší pochopení mechanismů vedoucích k objemovým změnám astrocytů v průběhu patologických podmínek.
-az-
