Jiřičková A, Šulc J, Pohunek P, Kittnar O, Dohnalová A, Kofránek J. Physiol Res. 2009; 58(3):373–82. Epub 2008 Jul 18. IF: 1.653
Během této studie bylo sledováno 42 dětí (25 z nich s různými respiračními symptomy a 17 bez jakýchkoliv příznaků) pomocí záporného exspiračního tlaku (NEP) působícího v ústní dutině v průběhu klidového výdechu. Tato metoda je velice vhodná k testování omezení dechového proudu u dětí bez použití sedativ. Ve skupině pacientů s prokázanými respiračními symptomy bylo dechové omezení nalezeno u 48 % z nich, naopak žádné ze skupiny zdravých dětí jej nevykazovalo. Vysoká byla v obou skupinách četnost kolapsu horních cest dýchacích – v první se objevil u 12 dětí, ve druhé u 5 dětí.
Je možné vysvětlit poměrně vysoký výskyt kolapsů horních dýchacích cest v obou skupinách? Otázku jsme položili jednomu ze spoluautorů, prof. MUDr. Petru Pohunkovi, CSc.
Otázka mechanických vlastností horních cest dýchacích u dětí je diskutována a ne všechny otázky dosud byly zodpovězeny. Týká se to řady situací, v nichž můžeme pozorovat abnormální kolapsibilitu horních cest dýchacích, jako je například obstrukční spánková apnoe nebo některé poruchy stability dýchacích cest při neuromuskulárních poruchách. V případě našeho souboru pacientů nemáme pro takto vysokou četnost kolapsu plné vysvětlení, neboť šlo o děti bez jasných klinických známek vyšší kolapsibility dýchacích cest. Může jít i o nespecifický efekt použité metody, která vytváří podtlak v dýchacích cestách a v počátku impulsu může zřejmě krátký kolaps způsobit. V hodnocení skupiny byl nicméně důlěžitý hlavně další průběh exspirační křivky, hodnotící celkovou výdechovou limitaci.
-mk-
