Špaček M, Hubáček P, Marková J, Zajac M, Vernerová Z, Kamarádová K, Stuchlý J, Kozák T. APMIS. 2011 Jan;119(1):10–6. IF: 1.745
Virus Epsteina a Barrové (EBV) je asociován přibližně s jednou třetinou Hodgkinových lymfomů (HL). EBV-DNA přitom bývá prokazována v plazmě či plné krvi pacientů s EBV pozitivním HL. Význam sledování virové nálože v periferii je diskutované téma, ke kterému přispívá i tato publikace.
Autoři vyšetřili vzorky od 165 dospělých pacientů s HL. Patologické zhodnocení nádoru (histologické zařazení, EBV status) doplnili kvantitativním vyšetřením viru v periferii (v plné krvi a v plazmě). Virovou nálož EBV dále prospektivně sledovali v době před léčbou a během ní. Pozitivita nádoru na EBV byla prokázána u 19 % vyšetřených pacientů, častěji se stoupajícím věkem pacienta a u podtypu HL smíšené buněčnosti. U většiny z nich, 76 %, resp. 66 %, byla EBV pozitivní i plasma, resp. plná krev. Monitorací hladin EBV v čase se ukázalo, že v rámci odpovědi na terapii klesá množství EBV-DNA v periferii. V jednom případě byl zaznamenán vzestup EBV-DNA v plazmě předcházející relapsu onemocnění.
O pár slov k tématu a k publikaci jsme poprosili MUDr. Kateřinu Kamarádovou z Ústavu patologie a molekulární medicíny.
Hodgkinův lymfom je onemocnění zajímavé hned několika aspekty. Na rozdíl od ostatních malignit tvoří nádorové buňky výraznou menšinu (1–2 %) a převažuje nenádorové pozadí. Zároveň je tento lymfom spojen s výbornou kurabilitou, která se pohybuje kolem 85–90 %.
Cílem značného počtu studií v současné době jsou především interakce nádorových buněk s nenádorovým „mikroprostředím“ a jejich případné léčebné ovlivnění. Dále je tématem četných prací identifikace biologických prognostických markerů, které by umožnily přesněji stratifikovat pacienty např. dle reakce na léčbu, rizika relapsu apod.
Mezi jeden z takových markerů u HL patří i virus Epsteina a Baarové (EBV). EBV virem je obecně promořeno více něž 90 % populace. Přesná role EBV v patogenezi HL není ještě zcela prozkoumaná. Průkaz EBV genomu v nádoru se liší v závislosti na geografii, pohlaví, věku a lze ho zjistit až u 40–60 % pacientů, zároveň je DNA viru detekovatelná v periferní krvi. Dosavadní výsledky ukazují, že u pacientů starších 50 let je EBV+ HL spojen s horší prognózou.
Výsledky této studie potvrzující korelaci mezi histologickou detekcí EBV v nádoru a náloží EBV-DNA v plazmě pacienta (ne v plné krvi), pokles virové nálože s léčbou a naopak vzestup před relapsem onemocnění jsou velmi slibné. V budoucnu by tak mohlo dojít k zavedení monitorace plazmatické EBV-DNA do rutinního přešetřování pacientů s EBV+ HL, a díky tomu k časnějšímu záchytu progrese onemocnění anebo úpravě léčby u rizikových pacientů.
-az-
