Cardwell CR, Stene LC, Joner G, Bulsara MK, Cinek O, Rosenbauer J, Ludvigsson J, Jané M, Svensson J, Goldacre MJ, Waldhoer T, Jarosz-Chobot P, Gimeno SG, Chuang LM, Parslow RC, Wadsworth EJ, Chetwynd A, Pozzilli P, Brigis G, Urbonaite B, Sipetic S, Schober E, Devoti G, Ionescu-Tirgoviste C, de Beaufort CE, Stoyanov D, Buschard K, Patterson CC. Diabetes. 2010 Feb;59(2):486–94. Epub 2009 Oct 29. IF: 8.398
Publikovaná práce je metaanalýzou 30 studií, v rámci níž byl analyzován vztah věku matky a výskytu diabetu mellitu 1. typu u dítěte. Sledovány byly též faktory, které by mohly jejich závislost ovlivňovat. Celkové výsledky udávají 5% nárůst rizika rozvoje diabetu mellitu 1. typu s každými 5 lety věku matky. Analýza pouze studií s nízkým rizikem bias svědčí pro 10% nárůst s každými 5 lety věku matky. V amplitudě zvýšení rizika rozvoje diabetu mellitu 1. typu však byla mezi studiemi vysoká heterogenita. Autoři uvádějí, že právě obecně nárůstem věku matek v poslední době lze vysvětlit zvýšení výskytu diabetu mellitu 1. typu v populaci.
Jaká je epidemiologie diabetu mellitu 1. typu? Zeptali jsme se MUDr. Ondřeje Cinka, Ph.D., z Pediatrické kliniky.
Epidemiologie diabetu 1. typu především není jednoduchá – ono jej totiž přibývá bez toho, aby se měnil genetický základ populace. Nezbytně se tedy musí měnit cosi v prostředí (infekce, výživa, stres nebo cokoli jiného). Metaanalýza v článku se zabývala věkem matky jako nepřímým indikátorem některého z těchto dosud nepoznaných faktorů – u dětí starších matek je vyšší riziko diabetu 1. typu. Čím je to způsobeno, lze rozsáhle spekulovat, ale k ničemu kloudnému to patrně nebude; jedinou další cestou jsou prospektivní observační studie v úzce vymezených kohortách dětí s co nejvyšším genetickým rizikem. Pro jednu takovou nyní pracujeme na detekci několika virů a doufáme, že brzy budou zajímavé výsledky.
-az-
