Seeman T, Gilík J. Am J Hypertens. 2013 Jul;26(7):939–45. doi: 10.1093/ajh/hpt048. Epub 2013 May 3. IF: 3.665
Pediatrická klinika
Hypertenze je jedním z nejzávažnějších rizikových faktorů kardiovaskulární morbidity i mortality u dětských i dospělých pacientů, její léčebná kontrola je však v klinické praxi nedostatečná. Krátkodobou terapií se daří znormalizovat hypertenzi (snížit ambulantní krevní tlak (TK) na hodnotu, která je klasifikována jako normální, tj. méně než 95. percentil zdravých dětí) pouze asi u 50 % léčených dětí. Navíc u dětí s chronickým onemocněním ledvin je novým cílovým krevním tlakem hodnota pod 75. percentilem. Cílem naší studie bylo prozkoumat výsledky dlouhodobé léčebné kontroly hypertenze s použitím ambulantního 24hodinového monitorování TK (ABPM). Analyzovali jsme data od dětí s primární i renální hypertenzí léčených na naší klinice. Tato první pediatrická studie se zaměřením na dlouhodobou kontrolu TK pomocí ABPM ukázala, že dlouhodobá kontrola TK je lepší než krátkodobá (dvě třetiny dětí měly TK pod 95. percentilem), nových cílových hodnot (pod 75. percentilem) se však stále daří dosáhnout u pouhé jedné třetiny dětí.
Můžete vysvětlit rozdíl mezi krátkodobou a dlouhodobou kontrolou hypertenze? Na otázky odpovídal prof. MUDr. Tomáš Seeman, CSc., vedoucí programu transplantací ledvin u dětí ve FN Motol:
Za krátkodobou léčbu hypertenze se považuje léčba přibližně do 6–12 měsíců, za dlouhodobou kontrolu hypertenze se považuje léčba trvající 1 rok a více. V naší studii byla průměrná doba léčby hypertenze 2,5 roku.
Jakým způsobem a v jakém režimu ambulantní monitorování probíhá? Dá se provádět i v domácích podmínkách?
Ambulantní 24hodinové monitorování krevního tlaku probíhá tak, že dětem nasadíme v ambulanci speciální tlakoměr, který jim měří krevní tlak automaticky každých 20 nebo 30 minut. S tímto speciálním tlakoměrem odejdou domů a za 24 hodin ho přinesou zpět do ambulance. Hlavními výhodami tohoto měření krevního tlaku je tedy skutečnost, že měření probíhá v domácích podmínkách – odpadá tak vliv zdravotnického prostředí, tzv. efekt bílého pláště, a probíhá po celých 24 hodin, takže máme údaje i o hodnotách krevního tlaku v noci, který bývá zejména u dětí s onemocněním ledvin často zvýšený.
Co je hlavním důvodem přetrvávající nedostatečné kontroly hypertenze a stále ne zcela uspokojivých výsledků?
Na straně lékařů se za hlavní důvody považuje předepisování nedostatečně účinné farmakologické léčby (nízké dávky antihypertenziv, málo kombinované léčby – tj. více než jedno antihypertenzivum) a stále i trochu strach lékařů snižovat krevní tlak na hodnoty pod 75. percentil zdravé dětské populace. Za hlavní důvod nedostatečné kontroly hypertenze na straně pacientů je neužívání doporučených antihypertenziv, a to zejména u adolescentů, tzv. non-compliance.
Jakým způsobem se snažíte dosáhnout nových cílových hodnot TK u dětí s hypertenzí?
Snažíme se zlepšit zmíněné dva hlavní důvody nedostatečné léčby hypertenze, tj. předepisovat dětem s přetrvávající hypertenzí vyšší dávky antihypertenziv a používat častěji kombinační antihypertenzní léčbu. Například naši dětští pacienti po transplantaci ledviny užívají v průměru 2,5 antihypertenzních léků. Snažíme se také zlepšit užívání doporučených antihypertenziv dětmi, což je však úkol mnohem složitější a vyžaduje dobrou spolupráci dětí i jejich rodičů.
Proč je kontrola hypertenze u dětí s transplantovanou ledvinou tak důležitá? Jak je vysoký krevní tlak může ohrozit a kolik procent transplantovaných dětských pacientů hypertenzí trpí? Je potřeba kontroly trvalá, nebo lze po nějaké době prohlásit, že je v tomto směru vyhráno?
Důležitost dobré léčebné kontroly hypertenze spočívá ve faktu, že hypertenze je nejdůležitějším neimunologickým rizikovým faktorem pro selhání funkce transplantované ledviny. Hypertenzí trpí kolem 90 % dětí po transplantaci ledviny. Z časového hlediska není s kontrolou hypertenze vlastně nikdy vyhráno, pokud se neodstraní primární příčina hypertenze, což u dětí s chronickým onemocněním ledvin, které jim hypertenzi způsobuje, jde jen ve vzácných případech – např. odstraněním nefunkční ledviny způsobující hypertenzi. V ostatních případech, kdy nelze příčinu hypertenze odstranit, a tedy ji kauzálně vyléčit, je nutnost léčby hypertenze prakticky celoživotní.
