Nevoral J, Rada V, Vlková E, Bláhová K, Bronský J, Bubáková D, Killer J. Folia Microbiol (Praha). 2009; 54(2):167–71. Epub 2009 May 6. IF: 0.989

Zmiňovaný článek pracovníků Pediatrické kliniky, který si můžete přečíst v časopise Folia microbiologica, porovnává střevní mikrobiální floru u kojených dětí s krví ve stolici a u kontrolního vzorku zdravých kojených dětí. U dětí z kontrolní skupiny bylo nalezeno významě vyšší množství anaerobů. U pacientů s krví ve stolici bylo prokázáno menší zastoupení bifidobacterií v porovnání s kontrolním vzorkem. Clostridia se vyskytovala pouze ve stolici u těch dětí, u kterých nebyla nalezena Bifidobacteria. Lactobacily nebyly prokázány u 65 % pacientů a u 45 % dětí z kontrolního vzorku. Eosinofilie byla pozorována u 35 % pacientů, u těch s nízkými koncentracemi IgA v 71 %, u dětí s nízkými IgA i IgG v 71 %. Pozitivita pANCA byla nalezena u 53 % pacientů.
Jakou střevní mikrobiální floru bychom našli u dětí nekojených? Zeptali jsme se MUDr. Jiřího Bronského, Ph.D.
Střevní mikroflóra nekojených dětí se významně liší od mikroflóry kojenců živených mateřským mlékem. Zatímco u výhradně kojených jedinců významně převažují bifidobakterie, v menší míře pak laktobacily a streptokoky, u dětí na umělé kojenecké výživě častěji nalézáme bacteroides, stafylokoky, E. coli a clostridia. Zdá se, že tento rozdíl je patrný již během prvního postnatálního měsíce a v současné době probíhá intenzivní výzkum ve snaze prokázat, zda tyto změny mají vliv na manifestaci některých onemocnění dětského, ale i dospělého věku (infekční gastroenteritidy, alergická onemocnění, autoimunity, civilizační choroby) a jaký vliv má na zdraví jedince exogenní ovlivnění této časné fáze kolonizace. Zajímavé je, že stabilní interakce mezi střevními mikroby a hostitelem se pravděpodobně ustanovuje již v prvních týdnech po narození – v období výhradní mléčné výživy. Následně dochází k větší diversifikaci kmenů se zavedením smíšené stravy. Asi ve dvou letech je již struktura střevní mikroflóry dítěte obdobná jako u dospělých. V pozdějším období života lze exogenně ovlivnit flóru pravděpodobně jen přechodně – např. po dobu podávání probiotik či prebiotik.
-mk-