Figová K, Sobotková E, Dušková M, Ludvíková V, Vonka V, Eckschlager T. Neoplasma 2010; 57(3):207–14. IF: 1.176
Výzkum účinku reoviru na buňky transformované HPV16 je předmětem publikace skupiny prof. MUDr. Tomáše Eckschlagera, CSc., z Kliniky dětské hematologie a onkologie. Reoviry patří mezi tzv. onkolytické viry, které mohou kromě přímé lýzy nádorových buněk vyvolat protinádorovou imunitní odpověď organismu. V publikované práci byl sledován jejich účinek na buňky odvozené od dvou myších linií. Ukázalo se, že obě linie produkují velké množství reoviru. Linie se však lišily v dynamice procesů: buňky linie TC-1 produkovaly celkově menší množství viru, avšak paradoxně bylo v jejich kultuře detekováno vyšší množství virového delta1 antigenu a zaznamenán rychlejší zánik buněk než u buněk linie MK16. Další rozdíly byly zjištěny imunizačním testem, při němž byly laboratorním myším injikovány TC-1 buňky infikované reovirem a v kontrolní skupině ozářené TC-1 buňky. Lepší imunitní odpověď byla vyvolána v případě ozářených buněk. Překvapivě opačně tomu bylo u linie MK16. Tyto výsledky jsou dokladem rozdílnosti biologických vlastností použitých buněčných linií.
Jaké je využití onkolytických virů v terapii nádorových onemocnění? Zeptali jsme se PharmDr. Kataríny Figové, postgraduální studentky KDHO.
Onkolytické viry představují jednu z forem cílené léčby nádorů, která je v současné době předmětem řady klinických studií. Jen s Reolysinem (stejný reovirus, jaký jsme používali v našich experimentech, ale odpovídající požadavkům správné farmaceutické praxe) v současnosti probíhá 8 klinických studií fáze II, z nichž 6 jej kombinuje s cytostatiky jako je paclitaxel nebo cyklofosfamid. Na druhé straně je nutné připustit, že žádný onkolytický virus dosud nebyl registrován a k jejich schválení pro léčbu nádorů ještě povede dlouhá cesta.
-az-
