Fucikova J, Kralikova P, Fialova A, Brtnicky T, Rob L, Bartunkova J, Špíšek R. Cancer Res. 2011 Jul 15;71(14):4821–33. May 20. IF: 8.234
Představujeme vám velice úspěšnou studii, z Ústavu imunologie, která vyšla v prestižním časopise Cancer Research (IF 8,234). Dozvíte se v ní, že antracykliny navozují buněčnou smrt, při které dochází k vystavení calreticulinu, HSPs a HMGB1 na povrchu nádorových buněk. Tyto proteiny vyvolávají aktivaci dendritických buněk (DCs), zvyšují fagocytózu a usnadňují zahájení imunitní odpovědi proti nádorovým antigenům. Práce tedy na lidských nádorových buňkách poprvé prokazuje, že cytostatika ze skupiny antracyklinů vyvolávají tzv. imunogenní buněčnou smrt.
Hlavní autorkou článku je PharmDr. Jitka Fučíková, Ph.D., pro kterou tato práce představovala hlavní téma jejího Ph.D. studia, které v minulém měsíci úspěšně ukončila obhajobou disertační práce.
Cytostatika jsou obecně vnímána jako léčiva, která výrazně potlačují funkci imunitního systému. Jak si lze představit pozitivní efekt antracyklinů na stimulaci imunitního systému?
Cytostatika jednoznačně inhibují řadu funkcí imunitního systému, jak jeho buněčné složky, tak složky humorální. Výzkum naší skupiny, a především pařížské skupiny prof. Zitvogel, ovšem v posledních pěti letech prokázal, že dlouhodobý terapeutický efekt některých cytostatik, především antracyklinů, je závislý na aktivaci specifické protinádorové imunitní odpovědi a indukci paměťových buněk. Bez funkčního imunitního sytému je léčebný efekt těchto léčiv jen krátkodobý a rychle dochází k relapsu onemocnění. V posledních letech pak byly identifikovány molekulární mechanismy zodpovědné za to, že se po působení antracyklinů výrazně zvyšuje imunogenicita nádorových buněk. Jde především o to, že antracykliny vyvolají přesun tzv. proteinů teplotního šoku z endoplazmatického retikula na povrch nádorových buněk, a tyto bílkoviny pak velmi účinně aktivují protinádorovou imunitní odpověď.
-mk-
