High frequency of SH3TC2 mutations in Czech HMSN I patients.

Hereditární neuropatie jsou nejčastější geneticky podmíněná nervosvalová onemocnění a představují klinicky, histologicky a geneticky heterogenní skupinu. Nejčastější forma, která postihuje senzitivní i motorické nervy, se nazývá choroba Charcot-Marie-Toothova (CMT) neboli hereditární motorická a senzitivní neuropatie (HMSN). Nemoc typicky začíná v první nebo druhé životní dekádě, mezi klasické klinické projevy patří atrofie a slabost distálních svalů dolních končetin, deformity nohou (pes cavus), často areflexie na dolních končetinách a lehké poruchy čití punčochovitého typu. CMT neuropatie typu 4C (CMT4C) je autozomálně recesivně dědičná (AR) s časnými deformitami páteře a je způsobena mutacemi v genu SH3TC2. Časopis Clinical Sciences publikoval výsledky studie, která se zabývala spektrem mutací u pacientů s CMT v české populaci. Dle výsledků byla převládající mutace v p.Arg954Stop. Celkově je mutace SH3TC2 u českých pacientů velmi častá a alespoň jedna mutace byla prokázána u 21 nepříbuzných pacientů. CMT4C se tak zdá být nejčastějším typem CMT AR a jedním z nejčastějších typů CMT vůbec.
 
Je známo, že prognóza pacientů je sice příznivá, neboť neuropatie nezkracují běžnou délku života, ale významně ovlivňují jeho kvalitu. Proto jsme se zeptali autorky článku, MUDr. Petry Laššuthové, Ph.D., jaký je typický průběh onemocnění CMT4C a co je specifické pro pacienty s mutacemi v genu SH3TC2.
Průběh nemoci byl u všech našich pacientů velmi podobný. První obtíže se objevily do 10 let věku a byly většinou spojené s výraznými deformitami chodidel a závažnou skoliózou. Postižení je spíše mírnější a samostatná chůze byla u všech pacientů zachována, i když u většiny z nich za cenu ortopedických korekčních operací. V neurologickém nálezu je výraznější slabost na dolních končetinách a jen minimální postižení rukou. Nápadná je i výrazná porucha čití, zejména vibračního na dolních končetinách. Díky objasnění příčiny CMT u těchto pacientů – nálezem mutací v SH3TC2 genu jsme mohli pak detailně studovat klinické postižení a fenotyp pacientů s CMT4C, což významně zlepšilo naše klinické zkušenosti pro efektivní klinickou diagnostiku a výběr dalších vhodných pacientů k DNA vyšetření SH3TC2 genu. Díky naší studii jsme také mohli optimalizovat postup DNA vyšetření, protože SH3TC2 gen je poměrně velký, ale většina pacientů nese nejčastější – prevalentní mutaci a na tu se zaměřujeme na začátku vyšetření.
 
-im-