High-dose density neoadjuvant chemotherapy in bulky IB cervical cancer.

Gynekologicko-porodnická klinika
 
Studie posuzovala počet léčebných odpovědí, přežití a toxicitu „high-dose density“ režimu neoadjuvantní chemoterapie u bulky cervikálních karcinomů ve stadiu IB (tj. nádorů větších než 5 mm, ale stále se nacházejících pouze v děložním hrdle). Neoadjuvantní chemoterapie je aplikována před operací s cílem zmenšit nádor. Do studie bylo zapojeno 154 žen v období od ledna 1998 do prosince 2009.
 
Můžete blíže specifikovat, v čem spočívá „high-dose density“ režim neoadjuvantní chemoterapie? Na otázky odpovídá první autorka článku doc. MUDr. Helena Robová, Ph.D.:
Cervikální karcinomy byly dlouho považovány za nádory chemorezistentní, hlavní léčebné modality představovala buď operační léčba s následnou radioterapií, nebo radioterapie s přidáním chemoterapie. Neoadjuvantní chemoterapie se před následnou operační léčbou nebo před radioterapií začala objevovat v 80. letech. Výsledky standardní chemoterapie ve třech cyklech v intervalech 3 až 4 týdnů nepřinášely dostatečný efekt a takto podávaná neoadjuvantní chemoterapie poměrně výrazně oddalovala zahájení operační léčby nebo radioterapie. Myšlenka aplikovat cykly neoadjuvantní chemoterapie v kratších intervalech (10 dnů) se logicky zdála výhodnější z řady důvodů – od biologického chování těchto nádorových buněk vůči chemoterapii až po kvalitu života a psychologický efekt kratší doby čekání na hlavní léčebnou modalitu, kterou je zde radikální operační léčba.
 
K jakým výsledkům jste dospěli?
Prvním krokem byl pilotní projekt optimalizace dávky chemoterapie z pohledu akceptovatelné toxicity a léčebné odpovědi. Tato více než 10letá studie potvrdila naše předpoklady, že neoadjuvantní chemoterapie u dvou nejčastějších typů karcinomů děložního hrdla (adenokarcinomů a spinocelulárních karcinomů) vykazuje v neoadjuvantním „dose dense“ podání poměrně vysoké procento parciálních a kompletních odpovědí, nízkou toxicitu, a že ve spojení s kvalitní následnou chirurgickou léčbou je modalitou, která umožňuje redukovat pooperační radioterapii o téměř 80 %. To přináší zejména u mladších vyléčených žen dlouhodobě vyšší kvalitu života. Navíc, dlouhodobé výsledky s přežitím 83 % jsou u takto vyselektované rizikové skupiny výrazně lepší, než jsou publikovaná data u ostatních léčebných modalit.
 
Došlo na základě vašeho výzkumu k většímu využití tohoto typu neoadjuvantní chemoterapie? Kdy/u kterých typů cervikálního karcinomu je její nasazení zejména vhodné? Zlepšuje prognózu a přežití pacientek?
Neoadjuvantní chemoterapie byla u cervikálních karcinomů v 90. letech, ale ještě i na počátku tohoto století, odmítána řadou autorit, v současnosti je stále více využívána u vysoce rizikových mladých žen jako součást fertilitu zachovávajících operací u cervikálních karcinomů a je jednou z modalit, jak léčit ženy s vysoce rizikovými, tzv. „bulky“ nádory (nádory stadia IB2 a IB1 s rozměry nad 3 cm a infiltrací stromatu více než dvě třetiny). O zájmu o tuto metodu svědčí řada pozvání k prezentaci našich dat na světových konferencích. Výsledky dlouhodobého přežití jsou srovnatelné s daty nejlepších světových center využívajících nejmodernější techniky a plánování pro chemoradioterapii, při lepší kvalitě života námi léčených žen.
 
Jakým směrem se ubírá nejnovější výzkum v této oblasti? Dochází např. k dalším úpravám režimů neoadjuvantní chemoterapie?
V současnosti jsou ve světě používány dva režimy neoadjuvantní chemoterapie. Trojkombinace originálně italských autorů (paclitaxel, ifosfamid, cisplatina – TIP nebo u adenokarcinomů je ifosfamid zaměněn na antracyklin – farmorubicin či doxorubicin – TEP režim) s poměrně vysokou toxicitou a standardním intervalem 3–4 týdnů a naše „dose dense“ dvojkombinace cisplatina – ifosfamid a u adenokarcinomů cisplatina – doxorubicin v intervalu 10 až 12 dnů. V současnosti jsou stále zkoumány nové modality chemoterapeutik, včetně tzv. biologické léčby, např. inhibitorů angiogeneze. Osobně nepředpokládám, že v následujících 10 letech bude k dispozici nová převratná metoda, ale že NAC s kvalitní chirurgickou léčbou nebo vysoce kvalitní chemoradioterapie stále budou hlavní léčebné postupy u této podskupiny žen. Tato publikace v našem oboru onkogynekologie v nejprestižnějším časopise učiní náš režim alternativou toxičtějšímu TIP a TEP režimu.