Chekina N, Horak D, Jendelova P, Trchova M, Benes MJ, Hruby M, Herynek V, Turnovcova K, Sykova E. J. Mater. Chem., 2011, 21, 7630–7639. IF: 5,101
Zobrazovací metody jsou v medicíně nesmírně důležité. Pro správnou diagnózu je často třeba co nejdetailnější zobrazení struktur, u kterého se kombinuje několik přístupů. V časopise Journal of Material Chemistry vyšel článek, který popisuje současnou kombinaci optického přístroje a magnetické rezonance, která by mohla být využívána k diagnostice onemocnění, stejně jako ke sledování živých buněk in situ. Aby bylo možné takovou duální detekci, která zahrnuje zároveň fluorescenční mikroskopii a MRI, navrhnout, je třeba syntetizovat částice, které budou mít superparamagnetické jádro a ponesou fluorescenční barvivo. Ve studii, kterou článek popisuje, byly použity nanočástice oxidu železa s fluorescenčním barvivem k zobrazení mozku potkanů s implantovanými mezenchymálními buňkami.
Spoluautorky článku, paní RNDr. Pavly Jendelové, Ph.D., jsme se zeptali, jestli se zobrazení v kombinaci fluorescenční mikroskopie a MRI používá někde rutinně, a popřípadě, kdy by bylo vhodnější použít toto „rozšířené“ zobrazování místo samotné MRI.
V současné době se v klinice používá pouze samotná fluorescenční barvička 5-Ala (5-aminolevulová kyselina), která je určená zejména k vizualizaci glioblastomů během neurochirurgické operace. Bimodální kontrastní látky jsou proto v centru zájmu pracovišť zabývajícími se výzkumem a vývojem kontrastních látek. Jejich využití by právě mohlo být zejména v neurochirurgii, kde by se pomocí klasické MR zobrazil nádor, a umožnila by se tak lokalizace tumoru, a pak během operace by se pomocí fluorescenčního mikroskopu mohla daná oblast ještě přesněji ohraničit. Takové bimodální kontrastní látky nemusí být jen na základě oxidů železa a fluoresceinu, ale třeba i na bázi gadoliniových chelátů a fluoresceinu. Jednu takovou látku jsme vyvinuli a otestovali společně s pracovištěm prof. I. Lukeše z PřF UK (Řehoř et al., J Med Chem. 2011; 54:5185-94.2011). Jejím základem je oxid titaničitý, na kterém je navázán Gd chelát a rhodamin. Tato kontrastní látka navíc pod UV zářením ničí nádorové buňky (zatím pouze v kultuře).
