Rockova S, Nevoral J, Rada V, Marsik P, Sklenar J, Hinkova A, Vlkova E, Marounek M. Volume 21, Issue 7, July 2011, Pages 504–508. IF: 2.409
Na deseti vzorcích mateřského mléka byl sledován růst pěti lidských a dvou zvířecích kmenů bifidobakterií. Studie byla publikována v International Dairy Journal. Značné rozdíly byly zjištěny mezi počty lidských a zvířecích kmenů ve vzorcích. Jako hlavní faktory ovlivňující růst bifidobakterií byly identifikovány odolnost k lysozymu a schopnost využít oligosacharidy mateřského mléka (HMOs). Čtyři z pěti kmenů lidských bifidobakterií byly odolné k působení lysozymu a uměly využít HMOs. Naopak, kmen B. animalis byl k lysozymu citlivý a neutilizoval HMOs.
Proč jsou pro vás kmeny bifidobakterií v mateřském mléce tak zajímavé? Zeptali jsme se prof. MUDr. Jiřího Nevorala, CSc., z Pediatrické kliniky:
Fyziologická funkce střevního mikrobiomu je součástí obranného mechanismu, který spočívá v kompetitivní inhibici bakteriální adhese patogenních bakterií na sliznici trávicího ústrojí, v syntéze sloučenin, které inhibují a ničí patogenní bakterie a v kompetitivní konsumpci živin potřebných pro růst patogenních bakterií. Střevní mikrobiom kojence moduluje rovněž imunitní systém a indukuje orální toleranci na potravinové alergeny. Bifidobakterie jsou hlavní prospěšnou složkou střevního mikrobiomu kojenců. Mateřské mléko obsahuje bifidogenní růstové faktory (např. oligosacharidy), které podporují růst bifidobakterií. Z publikované práce vyplývá, že ne všechny kmeny bifidobakterií rostou v mateřském mléce stejným způsobem. Nejlépe rostly kmeny lidského původu, které nejlépe utilizovaly oligosacharidy přítomné v mateřském mléku a byly odolné vůči lysozymu. Tato schopnost by měla být proto brána v úvahu při výběru probiotických kmenů bifidobakterií.
-mk-
