Balgobind BV, Van den Heuvel-Eibrink MM, De Menezes RX, Reinhardt D, Hollink IH, Arentsen-Peters ST, van Wering ER, Kaspers GJ, Cloos J, de Bont ES, Cayuela JM, Baruchel A, Meyer C, Marschalek R, Trka J, Stary J, Beverloo HB, Pieters R, Zwaan CM, den Boer ML. Haematologica. 2011 Feb;96(2):221–30. Epub 2010 Oct 22. IF: 6.416
Klasifikace podtypů dětské akutní myeloidní leukémie (AML) na základě profilů genové exprese je ústředním tématem práce vydané v časopisu Haematologica, kterou vám nyní představíme. Byly během ní shromážděny informace o genové expresi 237 dětí s AML na DNA mikročipech, a z těch následně sestaven profil umožňující rozlišení jednotlivých podtypů AML. Jeho prediktivní hodnota byla vzápětí ověřena na jiné skupině pacientů. Z výsledků vyplynulo, že pomocí profilování genové exprese je možné s vysokou přesností rozlišit nejčastější cytogenetické podtypy akutní myeloidní leukémie u dětí.
Jak se dnes v běžné praxi rozlišují jednotlivé podtypy AML a jaké má oproti současným způsobům výhody zmíněné profilování genové exprese?
O odpověď jsme poprosili prof. MUDr. Jana Trku, Ph.D.:
Dosud jsou základní podtypy AML charakterisovány podle morfologické klasifikace (FAB M0-7), která vlastně odráží okamžik zástavy diferenciace myeloidní buňky: např. leukemie typu M0 jsou nediferencované, M3 jsou promyelocytární a M5 monocytární. Dále se vyšetřují některé opakující se chromosomální změny (typicky translokace, např. t(15;17) nebo t(8;21) – to jsou ty cytogenetické skupiny, pokrývající cca 40 % všech pacientů, o kterých se píše v článku) a v poslední době i celá řada mutací (např. v genech FLT3, NPM1, WT1, RAS, CEBPA). Jak vyplývá z našeho článku, expresní profilování (neboli celoplošné stanovení množství mRNA všech dostupných genů) má jen omezenou schopnost různé podskupiny definovat – funguje dobře jen u těch základních, charakterisovaných přítomností známých translokací. Důvodem je zejména to, že možných kombinací všech dalších aberací je mnoho, a geny s ovlivněnou expresí se mezi nimi překrývají. Praktické využití finančně poměrně náročného expresního profilování je tak pochybné. K čemu ale tato studie poslouží velmi dobře, je hledání vztahu konkrétních aberací a genů se změněnou expresí. Tyto změny totiž naznačují existenci regulačních drah, které se mohou podílet na procesu maligní transformace.
-mk-
