Mahelková G, Bačáková L, Korynta J, Vajner L, Vytášek R. Folia Biol (Praha). 2009;55(2):66–76. IF: 1,14
Uvedený článek MUDr. Gabriely Mahelkové z Ústavu fyziologie a Oční kliniky dětí a dospělých UK 2. LF a FN Motol a dalších autorů z naší fakulty vyšel letos v časopise Folia Biologica. V publikované práci studovali vliv změny složení kultivačního podkladu a vliv režimu výměny media (výměna celého media či jen části) na růst buněk epitelu oční čočky (lens epithelial cells, LECs) v podmínkách kultivace in vitro. Autoři sledovali schopnost adheze buněk k podkladu, proliferaci buněk, expresi alfa aktinu hladkých svalových buněk (alfa-SMA) a alfa-, beta- a gamma- krystalinů. Buňky primární kultury hůře adherovaly ke kultivačnímu podkladu. Exprese alfa-SMA byla v podmínkách primární kultury zaznamenána až při prolongované kultivaci po dosažení konfluence buněk. Výjimku tvořily LECs kutlivované na skle, které hůře proliferovaly, nedosáhly konfluence a exprese alfa-SMA byla pozorována již po kratší době. Buňky sekundární kultury ke kultivačnímu podkladu adherovaly snáze, nejlépe na povrchy potažené kolagenem. Exprese alfa-SMA byla v sekundárních kulturách zaznamenána již v prvních dnech kultivace. Typ kultivačního podkladu ovlivnil proliferaci LECs a expresi alfa-SMA. Režim výměny kultivačního media ovlivnil proliferaci buněk. Pokud bylo čtvrtý den kultivace pouze přidáno čerstvé medium, proliferace buněk byla v dalších čtyřech dnech výrazně nižší, než pokud bylo medium celé vyměněno. Závěrem autoři upozorňují, že uvedená zjištění je nutno brát v úvahu při hodnocení výsledků vlivu různých faktorů na chování buněk epitelu čočky v podmínkách in vitro.
Jaký je obecně význam práce s buněčnými kulturami epitelových buněk oční čočky? Zeptali jsme se MUDr. Gabriely Mahelkové.
Čočka je tvořena přesně uspořádanými specializovanými buňkami, které jsou označovány jako čočková vlákna. Čočková vlákna přibývají během celého života. Diferencují se z buněk epitelu čočky, který se nachází pouze pod předním pouzdrem čočky. V současné době se při operaci katarakty (šedého zákalu), který je způsoben zkalením čočky, používá tzv. metoda extrakapsulární extrakce. To znamená, že se vytvoří otvor v předním pouzdře čočky a zkalené čočkové hmoty se odsají. Do pouzdra původní čočky se následně vloží umělá nitrooční čočka. Nejčastější komplikací po operaci šedého zákalu je tzv. sekundární katarakta (druhotný šedý zákal). Přes veškeré pokroky v technice operace primární katarakty i ve složení materiálu umělých nitroočních čoček totiž není možné zamezit buňkám původního epitelu čočky, které vždy v určité míře zůstávají zachované v periferních oblastech pod předním pouzdrem, aby nadále proliferovaly. Při tomto procesu buňky v nefyziologických podmínkách zároveň často mění svůj fenotyp a získávají charakter buněk podobných fibroblastům včetně schopnosti exprimovat alfa-SMA. Díky této proliferaci může dojít znovu ke zkalení v oblasti pod zadním pouzdrem čočky, mezi pouzdrem a umělou nitrooční čočkou. V případě, že tento proces zasáhne i centrální oblast, dojde opět k zhoršení vidění. Objasnění mechanismů regulujících proliferaci a případnou transdiferenciaci buněk epitelu čočky tak může zásadním způsobem přispět k omezení vzniku sekundární katarakty. Vyřešením tohoto problému by se zároveň ušetřily nemalé finanční prostředky, které jsou na odstranění sekundární katarakty každoročně vynakládány.
-az-
