Krizkova S, Blahova P, Nakielna J, Fabrik I, Adam V, Eckschlager T, Beklova M, Svobodova Z, Horak V, Kizek R. Electroanalysis. 2009 sv. 21, č. 23, s. 2575–2583. IF: 2.90
Uvedená publikace vznikla na základě spolupráce několika pracovišť včetně KDHO 2. LF a FN Motol, pod vedením pracovníků Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Jsou v ní srovnávány dvě metody analýzy metalothioneinů v biologických materiálech – ELISA a diferenční pulzní voltametrie s Brdičkovou reakcí. Analyzována byla lidská a prasečí krevní séra a vzorky jater a ledvin kapra (Cyprinus carpio). Výsledky obou metod byly srovnatelné: korelační koeficient standardizovaných vzorků byl 0.99, měřených biologických materiálů 0.90 a vyšší.
Na následující jsme se zeptali prof. MUDr. Tomáše Eckschlagera, DrSc., z Kliniky dětské hematologie a onkologie:
Proč je modelovým organismem zrovna kapr?
Důvodem výběru tohoto poněkud netradičního pokusného zvířete bylo plánování vyšetřit více různých živočišných druhů. Z ryb jsme volili kapra pro jeho dostupnost. Více živočišných druhů jsme sledovali pro vysokou mezidruhovou homologii tohoto proteinu s cílem posoudit druhovou specificitu testovaných metodik. Náš zájem o metalothioneiny pochází z toho, že se přítomnost těchto proteinů v nádorové buňce podílí na vzniku rezistence k cytostatikům, zvláště platinovým, a jejich sérové hladiny jsou zvýšené u některých nádorů.
Pokud se někdo domnívá, že důvody mohly být i kulinární, vyvede jej z toho v metodice uvedená hmotnost použitých zvířat, která nedosahovala ani 100 g. Jednalo se tedy o velikost k jídlu zcela nevhodnou 
.
-az-
