Goetz M, Kitzlerova E, Hrdlicka M, Dhossche D. Journal of Child and Adolescent Psychopharmacology. 2013 Apr;23(3):228–31. doi: 10.1089/cap.2012.0045. IF: 2.773
Dětská psychiatrická klinika
Katatonie je psychomotorický syndrom, při kterém je narušena vědomá koordinace pohybového aparátu. Projevuje se nadměrnou aktivitou, stereotypními pohyby či mimikou, grimasováním, nebo naopak sníženou aktivitou až ztuhnutím (stuporem) v bizarních polohách často po dlouhou dobu. Mezi projevy patří i narušení komunikačních schopností (tzv. mutismus) nebo extrémní negativismus. Může provázet některé duševní choroby a stavy, vyskytuje se i u neurologických onemocnění či infekcí. K léčbě jsou obvykle používány benzodiazepiny a elektrokonvulzivní terapie.
Článek popisuje případ 14leté dívky hospitalizované s projevy katatonie, kterým předcházela kyberšikana. Pacientka byla úspěšně léčena kombinací elektrokonvulzivní terapie a amantadinu poté, co u ní podáváním léků z řady benzodiazepinů nebylo pozorováno žádné zlepšení. Podobný přístup u adolescenta doposud nebyl publikován. Na otázky odpovídá MUDr. Michal Goetz, Ph.D., první autor článku.
Jakým způsobem jste prokázali souvislost mezi potížemi vaší pacientky a kyberšikanou?
Byla zde evidentní časová souvislost. Stupňující se stress a úzkost vyplývající ze šikany vyústily ve ztrátu kontaktu s realitou a progredující katatonii. Teoreticky je spojitost mezi ohrožením a katatonní reakcí vysvětlována na úrovni primitivní obranné reakce, jakou známe u některých zvířat.
Setkáváte se ve své praxi s duševními poruchami u dětských pacientů dávanými do souvislosti s kyberšikanou často? Představuje kyberšikana novou hrozbu?
Ano, šikanu a její elektronicky zprostředkované formy stále častěji odhalujeme jako spouštěč nejrůznějších behaviorálních poruch. Traumatický dopad kyberšikany je umocněn rychlostí a nekontrolovatelností, s jakou se šíří. To zvyšuje u oběti pocit bezmoci a všeobecného zostuzení. Existují již preventivní programy založené na systematickém zvyšování znalostí dětí a adolescentů o formách kyberšikany a mechanismech jejího rozvoje. Začátky kyberšikany jsou většinou velmi nenápadné a zdánlivě nevinné, a tedy i proto k jejímu rozvoji leckdy nechtěně napomohou lidé, kteří by v osobním kontaktu neublížili.
Pacientka, jejíž případ popisujete, byla vzornou studentkou, úspěšnou ve sportu a v hudbě. Přesto se u ní rozvinula katatonie jako důsledek emočního vypětí po útocích ze strany spolužáka. Zjistili jste u ní nějaké predispozice?
U této dívky dopředu nic nesignalizovalo riziko závažné duševní poruchy. Nicméně, je pravděpodobné, že mozek pacientky nese určitou vulnerabilitu, která umožnila, že reakce na stress byla tak radikální. Proto musí být pacientka dále ambulantně sledována a je nyní na udržovací léčbě nízkými dávkami psychoafarmak. Vede si ale skvěle a prakticky se vrátila ke své premorbidní úrovni života.
V čem byla vámi použitá léčba inovativní? Patří elektrokonvulzivní terapie (ECT) mezi standardní metody léčby duševních poruch u dětí a adolescentů?
Katatonie u této pacientky byla snad nejzávažnější, s jakou jsme se setkali, a jednalo se o život ohrožující stav. ECT je u kritických katatonií metodou volby. Je to ostatně velmi šetrná a promptně působící léčba. Málo se ví, že frekvence vedlejších účinků je u ECT nižší než u farmakoterapie. Kromě toho se plný efekt ECT dostavuje v horizontu 1–2 týdnů, tedy výrazně dříve než u naprosté většiny psychofarmak. Leckdy už po prvních elektrokonvulzích pacienti zažijí krátkou, třeba jen několik minut trvající, ale velmi zřetelnou epizodu radikálního zlepšení, hovoříme o tzv. lucidním intervalu. To je vždy velmi povzbudivé.
Léčba referované pacientky byla inovativní v adjuvantní terapii amantadinem. Vůbec poprvé byla kombinace ECT a amantadinu použita u adolescentního pacienta. To patrně také vedlo editory JCAP k přijetí rukopisu k publikaci.
