Birthweight and the risk of childhood-onset type 1 diabetes: a meta-analysis of observational studies using individual patient data.

Cardwell CR, Stene LC, Joner G, Davis EA, Cinek O, Rosenbauer J, Ludvigsson J, Castell C, Svensson J, Goldacre MJ, Waldhoer T, Polanska J, Gimeno SG, Chuang LM, Parslow RC, Wadsworth EJ, Chetwynd A, Pozzilli P, Brigis G, Urbonaite B, Sipetić S, Schober E, Ionescu-Tirgoviste C, de Beaufort CE, Stoyanov D, Buschard K, Patterson CC. Diabetologia. 2010 Apr;53(4):641–51. Epub 2010 Jan 10. IF: 6.418

Článek je metaanalýzou, jejímž základem je 29 studií provedených v různých centrech Evropy, čítajících data od 12 807 pacientů. Ověřuje hypotézu, že by děti s vyšší porodní hmotností mohly mít zvýšený sklon k rozvoji diabetu mellitu 1. typu. Kromě analyzovaných parametrů (porodní váhy a výskytu diabetu mellitu 1. typu) byl sledován možný vliv některých dalších faktorů (gestačního věku, věku matky, průběhu porodu, kojení a diabetu matky) na jejich závislost. Ukázal se jako malý. Výsledky prokázaly, že děti s porodní váhou nad 4 kg mají riziko rozvoje diabetu mellitu 1. typu o 10 % vyšší a děti s porodní váhou mezi 3.5 a 4.0 kg o 6 % vyšší ve srovnání s dětmi vážícími mezi 3.0 a 3.5 kg. Hypotéza tedy byla ověřena: děti s vyšší porodní váhou mají vyšší sklon k rozvoji diabetu mellitu 1. typu, stoupající průměrně o 3 % s každými 500 g.
 
Jaké další faktory hrají roli v rozvoji diabetu mellitu 1. typu? Zeptali jsme se MUDr. Ondřeje Cinka, Ph.D., z Pediatrické kliniky.
Nejdůležitější jsou genetické faktory. Ty mohou vysvětlit kolem poloviny z etiologie diabetu. Není to jen onen dlouho známý vliv HLA (opravdu dlouho známý, první publikace je jen o dva roky mladší než já), nyní jsou to i další geny identifikované buď díky jejich předpokládanému efektu nebo díky recentním celogenomovým studiím. Zbylá polovina připadá na vlivy negenetické, které jsou jednotlivě nesmírně slabé, těžko uchopitelné, nedobře vyšetřovatelné, složitě interagující navzájem a patrně i s kdečím v genomu. Zatímco genetickým vyšetřením lze populaci rozvrstvit cirka o tři dekadické řády rizika diabetu, vlivy prostředí mění riziko o jednotky, maximálně jednotlivé desítky procent. Proč negenetické vlivy vyšetřovat? Hlavně kvůli možnému náhledu do patogeneze onemocnění, žádný další lepší důvod neexistuje.
 
-az-

Vytvořeno: 31. 8. 2010 / Upraveno: 9. 1. 2019 / prof. MUDr. Radek Špíšek, Ph.D.