An international perspective on advanced neuroimaging: cometh the hour or ivory tower.

Článek s velmi poetickým názvem uveřejněný v srpnovém čísle časopisu International Psychogeriatrics shrnuje názory na využití neurozobrazovacích metod od současných odborníků, kteří na celou věc kombinují svůj akademický a klinický pohled. V posledních 5 až 10 letech dosáhla schopnost zobrazování neurodegenerativních onemocnění pozoruhodných pokroků, nicméně neustále se vede debata ohledně skutečného klinického přínosu těchto moderních a nákladných vyšetření. Nejenom jejich role v diagnostickém algoritmu je nejasná, ale liší se také pohled v přístupu k této problematice v jednotlivých zemích. Všeobecně ale panuje názor, že moderní a náročné vyšetřovací metody by měly být zaváděny postupně a velmi citlivě na půdě klinik, odkud následně vzejdou nová klinická guidelines (doporučené postupy).
 
Jaké jsou tedy opravdu nejnovější trendy v neurozobrazování a v jaké míře se využívají na naší klinice? Zeptali jsme se spoluautora článku MUDr. Jana Laczó, Ph.D., z Neurologické kliniky dospělých.
V diagnostice neurodegenerativních onemocnění se ze zobrazovacích metod stále více uplatňuje magnetická rezonance (MRI), která umožňuje nejen vyloučit potenciálně léčitelnou příčinu (nádor, hydrocefalus) a zobrazit celkovou atrofii mozku, ale především detekovat specifické zmenšení objemu jednotlivých mozkových struktur. Například v případě Alzheimerovy choroby (ACH) nás nejvíce zajímá atrofie meziotemporálních struktur, především hipokampu, kterou lze semikvantitativně hodnotit pomocí specifických vizuálních škál. Tento přístup běžně využíváme ve své klinické praxi. Pro vědecké účely používáme přesnější metody – automatickou MRI volumetrii, což je metoda, při které software automaticky změří objem jednotlivých mozkových struktur. Za pomoci těchto metod jsme schopni nejen určit míru atrofie v daném okamžiku, ale sledovat i její progresi v čase.
 
V nedávné době jsme díky ochotě a vynikající spolupráci s Klinikou zobrazovacích metod zavedli do našeho MRI protokolu také zobrazování tenzorů difuze (diffusion tensor imaging, DTI). Je to nová technika vyšetření, která je v současnosti jako jediná schopna zobrazit bližší strukturální detaily bílé hmoty mozku. Konkrétně DTI umožňuje zobrazit jednotlivé nervové dráhy nebo měřit číselné hodnoty parametrů DTI, které citlivě reagují na strukturální poškození bílé hmoty, které mnohdy předchází vlastní mozkové atrofii. Protože je následné hodnocení DTI časově a technicky náročné, jsou do něj také zapojeni PhD studenti.
 
V neposlední řadě nám v diferenciální diagnostice demencí pomáhají další moderní funkční neurozobrazovací metody jako jednofotonová emisní výpočetní tomografie (SPECT), která ukazuje poruchy prokrvení jednotlivých mozkových oblastí, a dopaminergní SPECT (DaTSCAN), který detekuje presynaptický deficit dopaminu v bazálních gangliích, a tím umožňuje odlišit ACH od demence s Lewyho tělísky.
 
Ačkoli ve světě existují i velmi moderní metody, které jsou schopny detekovat patologickou bílkovinu (beta amyloid) v mozku pacientů s ACH ještě před rozvojem klinických projevů – např. pozitronová emisní tomografie (PET) s látkou vážící se na beta amyloid – Pittsburskou substancí (PIB PET), je nepravděpodobné, že budou kvůli své finanční a technické náročnosti běžně dostupné.
 
-im-