Bronsky J, Mitrova K, Karpisek M, Mazoch J, Durilova M, Fisarkova B, Stechova K, Prusa R, Nevoral J. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2011 Apr;52(4):474–7. IF: 2.183
Na Pediatrické klinice sledovali hladiny adiponectinu, adipocytárního proteinu vázajícího mastné kyseliny (AFABP) a leptinu během dvanácti měsíců (M1–M12) laktace. Výsledky práce byly vydány v Journal of pediatric gastroenterology and nutrition. Ukázalo se, že hladiny adiponectinu jsou značně vyšší v M12 než v M3 a M6. Hladiny AFABP byly vyšší těsně po porodu a v M1 než v M3, M6 a M12. Leptin byl nejvyšší těsně po porodu. Hladiny AFABP negativně korelovaly s novorozeneckou hmotností. Množství ostatních proteinů hmotností ovlivněna nebyla, byla však objevena pozitivní korelace mezi hladinou adiponektinu, AFABP a leptinu.
Jak a proč vzniknul nápad zjišťovat hladiny právě těchto proteinů v mateřském mléce? Odpověděl nám hlavní autor článku, MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.:
Nápad souvisí s tzv. „teorií nutričního programování“. Je známo, že vlivy, které působí na jedince v kritické vývojové periodě, determinují rizika onemocnění v dalších obdobích života. Proto předpokládáme, že cílenou výživou v období těhotenství a časného postnatálního vývoje lze ovlivnit rizika civilizačních chorob. Podle recentních metaanalýz randomizovaných prospektivních studií byla prokázána řada pozitivních vlivů kojení na zdraví jedince ve srovnání s dětmi živenými náhradní kojeneckou mléčnou výživou (nižší výskyt gastrointestinálních infektů, zánětů středouší, obezity, hypertenze a hypercholesterolemie). Pravděpodobný je také pozitivní vliv na další závažná onemocnění, jako např. diabetes mellitus 1. i 2. typu, Crohnovu nemoc, některá alergická onemocnění, kognitivní funkce apod. Molekulární mechanismy zodpovědné za pozitivní efekt kojení však nebyly dosud identifikovány.
Leptin, adiponektin i AFABP vznikají v tukové tkáni a jejich sérové hladiny jsou často alterovány u závažných civilizačních onemocnění (obezita, insulinová resistence, proaterogenní stavy). V roce 2006 se nám podařilo jako prvním na světě publikovat objev těchto biomarkerů (adiponektin, AFABP, EFABP) také v mateřském mléce, a později se v několika studiích prokázal i jejich vztah k nutričnímu stavu matek i kojenců. Z tohoto důvodu jsme sledovali dynamiku jejich koncentrací v průběhu laktace a prospektivně sledujeme i kohortu dětí těchto matek s cílem nalézt případné dlouhodobé korelace mezi těmito biomarkery a jejich nutričním stavem.
Předpokládáme, že regulační proteiny v mateřském mléce by mohly být jedním z molekulárních mechanismů nutričního programování kojeného dítěte.
-mk-
