Další důkaz, že mikrobiologii již nejde jen o infekční choroby, ale i o vztah k nemocem neinfekčním, bylo vidět na letošním kongresu Evropské společnosti pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu (ESPGHAN 2025), který se konal v Helsinkách. Dr. Jakub Hurych z Ústavu lékařské mikrobiologie na něm obdržel ocenění Young Investigator Award za svou výzkumnou práci v oblasti střevního mikrobomu u pacientů s nespecifickými střevními záněty (Inflammatory Bowel Disease, IBD).
Střevní mikrobiom v souvislosti s IBD sice intenzivně studován, avšak stále existují méně probádané oblasti, jako třeba střevní prvoci Blastocystis sp. a Dientamoeba fragilis, kteří se začínají ukazovat jako potenciální indikátory zdravého střeva. Navzdory tomu zůstává longitudinálních dat, zejména u dětské populace, velmi málo. Dr. Hurych ve své práci Longitudinal observation of Blastocystis sp. and Dientamoeba fragilis in children: a very rare occurrence in chronic diseases with gut dysbiosis popisoval výsledky analýzy 1884 vzorků stolice od 372 dětí z Česka a Finska, a to jak u pacientů se střevní dysbiózou, kromě IBD i děti s cystickou fibrózou (CF), tak u dětí bez dysbiózy se zdravým střevem (například s diabetem 1. typu, juvenilní idiopatickou artritidou či úplně zdravých). Výsledky jasně ukázaly, že Blastocystis a Dientamoeba fragilis jsou běžné u dětí bez dysbiotického složení mikrobiomu, ale u pacientů s IBD jsou velmi vzácné a u CF zcela chybí. Navíc se jejich absence nemění ani po klinickém zlepšení na účinné terapii, což naznačuje, že dysbióza přetrvává i navzdory intenzivní léčbě. Tyto nálezy také podtrhují hypotézu o Blastocystis jako markeru střevního zdraví i u dětí a i z pohledu longitudinálního sledování.
