Robotické olympiády, na níž se studenti učí zacházet s chirurgickým systémem da Vinci, se letos zúčastnilo kolem 135 zájemců. Mezi čtrnáct finalistů se probojovaly čtyři studentky, tedy více než v předchozích letech. Vítězem se stal Jan Palouček z druhého ročníku, druhý skončil Ondřej Pražák a na třetím místě Annemarie Černohorská. Hlásili se i zájemci z jiných fakult, několik z nich nahradilo odhlášené účastníky z 2. lékařské. Řady finalistů tento rok obohatil i jeden student anglické paralelky, Ron Yulish z Izraele. Soutěž se poprvé konala i během svátků a přes víkendy.
Finále se konalo 12. května. Letos se přesunulo z předsálí Velké posluchárny o dvě patra níže, před malé posluchárny. Soutěž sestávala ze tří cvičení. Před každým z nich se losovalo pořadí. Někteří finalisté z minulých ročníků tradičně pomáhali jako lektoři.
„Vůbec poprvé jsme využívali i květnové svátky a víkendy, protože jsme měli přístroj zapůjčený na kratší dobu,“ řekl dr. Vojtěch Novák, který s nápadem Robotické olympiády přišel a od roku 2022 ji organizuje. Loni v listopadu díky tomu obdržel Cenu Arnošta z Pardubic Univerzity Karlovy za vynikající počin. „Obecně je zajímavé, že studenti z nižších ročníků, od prváku do třeťáku, mají dobré výsledky – rozhodně ne horší než ti z vyšších ročníků. A možná se jich účastní i víc. Ve finále máme napoříklad hodně třeťáků,“ rozvedl.
„Výrazně nám letos pomohli lidé z děkanátu ohledně přihlašování, které bylo už druhý rok elektronicky. (...) Čím dál tím víc se na výuce samé podílí studenti: vždycky oslovím finalisty z předchozího ročníku, jestli by nechtěli učit v tom následujícím ročníku. Víc než 90 procent slotů odučili studenti,“ zdůraznil.
„Vítězové a finalisté z prvních ročníků Robotické olympiády už jsou nyní ve věku kmenovéch lékařů. Kolegyně z Urologické kliniky, Adéla Štekrtová, která se účastnila finále v prvním ročníku „už je z velké části schopná s robotem zacházet a pevně věřím, že nejbližší době se z ní stane konzolový chirurg“, rozvedl dr.Novák přínos do praxe.
„Měli jsem to s pomocí tabulky pěkně rozplánované. Obsloužil jsem pár slotů. Strávil jsem tím necelé dva dny,“ shrnuje časovou náročnost lektorování medik Petr Zajíc. „Tenhle víkend byla konzole volná, a tak jsem se dohodnul, že si tam půjdu na pár hodin sednout. Ze zvědavosti jsem si chtěl vyzkoušet některá cvičení, jejich limitace – co si v nich člověk může a nemůže dovolit, abych věděl, co tady při brífingu před cvičeními soutěžícím poradit," rozvedl.
Annemarie Černohorská se Robotické olympiády zúčastnila potřetí, ve finále letos byla poprvé. „Počítačové hry jsem nikdy moc nehrála. Ale šiju si vlastní oblečení, to mi mohlo pomoct s prostorovým vnímáním a jemnou motorikou. Dělám věci rukama, origami,“ říká studentka třetího ročníku. Ze zaměření ji nejvíce láká pediatrie. Chirurgie by ji bavila – považuje ji za zábavnou a líbí se jí, jak se obor posouvá. Není si ale jistá, jak by ji dokázala skloubit se svými životními plány.
Počítačové hry ale hrál, třebaže ne intenzivně, Ron Yulish, jediný účastník finále z anglické paralelky. „Hraju na housle, už skoro 20 let. To mi, myslím opravdu pomohlo,“ říká. Vzpomíná si, že na recitálu na střední škole hrál Dvořáka, jinak se jeho repertoár zaměřoval hlavně na Bacha a Beethovena. „Jako možnost to nezavrhuji,“ odpovídá na otázku, zda si sám sebe dokáže představit jako robotického chirurga.
