Neurovědy

Platnost akreditace: 23. 9. 2030

Předseda oborové rady:
prof. MUDr. Jan LACZÓ, Ph.D.
Neurologická klinika 2. LF UK a FN Motol
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 436 860
e-mail: @email

 

Kontaktní osoba:
ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.
Oddělení Ph.D. studia 2. LF UK
V Úvalu 84
150 06  Praha 5
tel.: 224 435 836
e-mail: @email

 

Členové oborové rady

Charakteristika studijního programu

Studijní program je zaměřen na všechny aspekty studia a výzkumu nervové tkáně, a to centrální a periferní, ve fyziologickém stavu a v nemoci, v základním výzkumu i v klinickém aplikovaném výzkumu. Studijní program má následující součásti: neuroanatomie, neurofyziologie, neurogenetika, neuropatologie, neurologie, psychiatrie, neurochirurgie, neurofarmakologie, neurorehabilitace, neurozobrazování.

Cílem studia je, aby student získal znalost neurovědního oboru jako celku, schopnost samostatné vědecké práce, schopnost provedení samostatného výzkumu včetně uveřejnění jeho výsledků v odborném recenzovaném periodiku s definovaným IF a to vše se zřetelem k nervové tkáni její fyziologii a patofyziologii a klinickému výzkumu.

Podmínky přijímacího řízení specifické pro studijní program

Podmínky a průběh přijímacího řízení pro kombinovanou formu studia jsou stejné jako podmínky pro prezenční formu.

Doporučujeme předem kontaktovat potenciálního školitele a konzultovat s ním vhodnou formu přípravy na přijímací pohovor. Každý studijní program má svá specifika, proto vám školitel může pomoci při přípravě na přijímací zkoušku (pohovor).

Témata disertačních prací

OR nevypsala žádná témata. Uchazeč si zvolí předběžné téma individuálně a kontaktuje potenciálního školitele. Společně s ním konzultuje zvolené téma a dohodne se na jeho přesnější specifikaci. V případě nejasností doporučujeme kontaktovat rovněž předsedu OR. Ten mu může podle potřeby doporučit konzultovat téma i s dalším specialistou podle zaměření zamýšleného projektu. 

Pokud uchazeč neví, jaké téma/jakého školitele si zvolit, kontaktuje předsedu OR, s nímž konzultuje vhodné téma a potenciálního školitele. 

Tato volba je předběžná, přijímací komise může po konzultaci s uchazečem navrhnout jiného školitele.

Školitelé studijního programu

Každý školitel musí být schválen OR. Kritéria pro přijetí nových školitelů si určuje OR. Pokud navrhovaný školitel není dosud schválen OR, musí tak být učiněno nejpozději do zápisu uchazeče do studia (za předpokladu, že uchazeč bude přijat). Seznam školitelů schválených OR naleznete zde. Po rozkliku se zobrazí pracoviště školitele a kontakt na něj.

Požadavky v průběhu studia

Studijní povinnosti pro prezenční i kombinovanou formu studia jsou stejné.

  • Kvalitní ISP a jeho řádné plnění (kontroluje školitel).
  • Absolvování kurzu Pokroky v neurovědách. Jedná se o dvoutýdenní celodenní kurz, který je přehledem aktuálního neurovědního výzkumu. Probíhá na vybraných pracovištích UK a AV ČR a Nemocnici Na Homolce. Tolerovaná absence je jeden a půl dne.
  • Další kurz z nabídky DSPB. 

OR bude nyní automaticky uznávat následující kurzy vědecké práce a biostatistiky:

Další kurzy jsou OR uznávány pouze na základě podané žádosti. Doporučuje se, aby zvolený kurz měl vztah k náplni studia či tématu disertační práce.

  • Zkouška z anglického jazyka (zkouška na Ústavu jazyků 2. LF UK, státní jazyková zkouška nebo mezinárodně uznávaná jazyková zkouška, např. TOEFL, Cambridge Certificate) 
  • SDZ 
  • Aktivní účast na vědeckých konferencích, kongresech a sjezdech (dle pokynů školitele resp. s jeho doporučením).
  • Osvojení si základů vědecké práce tak, aby po skončení studia byl student schopen samostatné vědecké práce a publikace jejích výsledků v mezinárodně uznávaných časopisech.

Požadavky na absolvování stáží

V souladu s OR 13/2019 doporučuje OR stáž na zahraniční instituci v délce nejméně jednoho měsíce. Část studia v zahraničí však lze v odůvodněných případech nahradit jinou formou přímé účasti studenta na mezinárodní spolupráci, např. účastí na vědeckovýzkumném projektu. 

Vypsané kurzy
B90005 Pokroky v neurovědách
B90068 Základy vědecké práce v AV ČR
DS001 Kurz základů vědecké činnosti na 2. LF
CPGS014 Úvod do praktické metodologie vědecké práce na 3. LF
B90211 Kurz biostatistiky pro lékaře a Ph.D. studenty v biomedicínských oborech na 1. LF

Požadavky ke SDZ

  • absolvování kurzu Pokroky v neurovědách (B90005) a dalšího kurzu v rámci DSPB (povinný alespoň jeden dle volby studenta a školitele)
  • zkouška z anglického jazyka
  • přijetí/publikace nejméně jednoho článku v odborném recenzovaném časopise z databáze RIV, který však nemusí mít IF. V případě, že je student spoluautorem, musí se jednat o originální článek v časopise s definovaným IF, v případě, že student je prvním autorem, se musí jednat o článek (originální nebo review). Krátká sdělení, dopisy editorovi atd. se pro tento účel neuznávají.

Termíny SDZ a pro aktuální akademický rok naleznete zde.

Pokud se student ze závažných důvodů nemůže dostavit ke SDZ v plánovaném termínu a je z tohoto termínu děkanem omluven, je mu stanoven termín náhradní, což bývá nejbližší termín, který po tomto termínu následuje. Určení jiného termínu SDZ není nárokové.

Zkušební okruhy ke SDZ

1. Struktura a funkce buněčné membrány
2. Membránový transport
3. Excitabilita nervových buněk a iontové kanály
4. Membránový a akční potenciál
5. Vedení vzruchu nervovými vlákny
6. Gliové buňky a jejich funkce
7. Struktura a funkce synapse
8. Synaptické receptory
9. Přehled mediátorů
10. Acetylcholin na nervosvalové ploténce a v CNS
11. Katecholaminové mediátory, serotonin
12. Opioidní peptidy a jejich receptory
13. Neuropeptidy a funkce hypothalamu
14. Excitační aminokyseliny jako synaptické mediátory
15. Glutamátové receptory
16. GABA a glycin
17. Oxid dusnatý, úloha v CNS
18. G proteiny a cyklické nukleotidy v CNS
19. Fosforylace proteinů a regulace nervové funkce
20. Axonový transport
21. Vývoj CNS a neurální lišty – úloha genů
22. Nervová plasticita a regulace
23. Vliv stárnutí na nervový systém
24. Cerebrospinální mok a hematoencefalická bariéra
25. Cirkulace krve v mozku a energetický metabolismus mozku
26. Extracelulární prostor CNS
27. Struktura a funkce periferních nervů
28. Struktura a funkce míchy
29. Struktura a funkce vegetativních nervů
30. Sensorické funkce, přehled, receptory obecně
31. Somatosensorický systém
32. Bolest
33. Oko – receptory a nervové buňky
34. Anatomie a fyziologie centrální části zrakového systému
35. Sluch – vnitřní ucho a centrální část sluchového systému
36. Vestibulární systém
37. Chronobiologie
38. Motorický systém mozku
39. Řízení hybnosti – úloha basálních ganglií a mozečku
40. Mozek a emoce – úloha limbického systému
41. Mozková kůra a integrační funkce CNS
42. Úloha thalamu
43. Elektrická aktivita mozku – EEG
44. Elektrická aktivita mozku – pomalé potenciály
45. Elektrická aktivita mozku – evokované potenciály
46. Funkční zobrazovací metody mozku
47. Snímání aktivity neuronů a glie – extracelulární a intracelulární záznam
48. Spánek a bdění – řízení a vztah k základním fyziologickým funkcím
49. Iontově-selektivní mikroelektrody, principy funkce, využití
50. Mozkové řezy, princip metody, využití
51. Základy anatomie mozku
52. Poruchy řeči a poruch gnózie
53. Neurofyziologie učení a paměti
54. Ischemie a hypoxie CNS
55. Epilepsie
56. Poruchy funkce basálních ganglií a jejich mediátorů
57. Alzheimerova choroba
58. Biochemické aspekty duševních poruch
59. Behaviorální modely učení a paměti
60. Neuroendokrinologie
61. Poruchy synaptického přenosu na nervosvalové ploténce
62. Vliv toxických látek na nervový systém
63. Demyelinizační onemocnění
64. Psychiatrická onemocnění – základní charakteristiky
65. Poruchy spánku a bdění
66. Stereotaxe CNS, radiochirurgie pomocí GAMA nože

Doporučená literatura

Adam, P., Brožek, G., Bureš, J., Faber, J. et al.: Pokroky v neurovědách, Univerzita Karlova, Praha, 1995.
Trojan, S. a kol.: Lékařská fyziologie. 4. přepracované a doplněné vydání, Grada, 2004.
Petrovický, P.: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi díl III. (neuroanatomie a smyslová ústrojí), Osveta, 2003.
Ganong, W. F.: Přehled lékařské fyziologie, (eds. překladu J. Berger), nakladatelství H & H, Praha, 1995.
Silbernagl, S., Lang, F.: Atlas fyziologie člověka, (eds. překladu S. Trojan), Grada Publishing, Praha, 2001.
Foelsch, U. R., Kochsiek, K., Schmidt, R. F.: Patologická fyziologie, (eds. překladu R. Rokyta, J. Mareš), Grada Publishing, 2003.
Höschl, C., Libiger, J., Švestka, J. (eds): Psychiatrie (II. doplněné a opravené vydání), Praha, Tigis, s.r.o., 2004.
Nevšímalová, S., Růžička, E., Tichý J. (eds): Neurologie, Galén, Praha, 2002.
Ambler, Z., Bednařík, J., Růžička, E. (eds): Klinická neurologie, část I. obecná neurologie. Triton, Praha, 2004.
Snell, R. S.: Clinical Neuroanatomy for Medical Students. 5th Edition. Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.
Brodal, P.: The Central Nervous System. 3rd Edition. Oxford University Press, 2004.
Bear, M. F., Connors, B. W., Paradiso, M. A.: Neuroscience – Exploring the Brain, 2nd edition, Lippincott, Williams and Wilkins, 2001.
Purves D. et al.: Neuroscience. 2nd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2001.
Rosenzweig M. R., Breedlove S. M., Liman A. L.: Biological Psychology. 3rd Edition, Sinauer Assoc. Sunderland, 2002.
R. Cooper, J. R., Bloom, F. E., R. H. Roth R. H.: The Biochemical Basis of Neuropharmacology. 8th Edition, Oxford University Press, 2003

Požadavky na publikační činnost

Příprava a realizace výzkumu, který vede k získání výsledků, které jsou následně publikovány a prezentovány v disertační práci. Předložení minimálně třech původních prací, přijatých k publikaci nebo již publikovaných v časopisech s definovaným impakt faktorem, jehož kumulativní hodnota přesahuje 1,5. Student je nejméně u jedné z těchto publikací prvním autorem a impakt faktor časopisu této práce přesahuje 1,0.

Požadavky k obhajobě

  • SDZ
  • Nejméně tři přijaté/uveřejněné originální publikace v časopisech s IF (celkový součet je vyšší 1,5), z toho nejméně jedna publikace s prvoautorstvím v časopise s IF vyšší 1,0. 
  • OR vyžaduje autoreferát.

Termíny obhajob pro aktuální akademický rok naleznete zde.

Profil absolventa studijního programu

Studijní program se zabývá poznáním struktury, funkce a poruch nervové soustavy. Do neurověd patří zejména neuroanatomie, neurofyziologie, neurogenetika, neuropatologie a neuropatofyziologie, metodiky používané v těchto oborech, základní klinické znalosti o neurologii, neurochirurgii a psychiatrii a o vyšetřovacích metodách používaných v těchto oborech. Absolvent má základní znalosti ze všech zmíněných součástí oboru, je schopen samostatné vědecké práce a má dokonalou znalost současného stavu poznání v oblasti jím zpracované disertační práce. Absolvent je jako autor veden v základních referenčních databázích oboru.

Předpokládané uplatnění absolventů

Vědečtí pracovníci v akademických institucích i v komerční výzkumné sféře. Učitelé na VŠ. Lékaři ve vedoucích pozicích (po získání určité zdravotnické praxe).

Vytvořeno: 22. 2. 2013 / Upraveno: 29. 6. 2022 / Odpovědná osoba: ThDr. Jitka Sýkorová, Ph.D.