Ceny Alberta Schweitzera putují na 2. LF UK

Slavnostní předání Cen Alberta Schweitzera za lékařství za rok 2015 proběhlo dne 18. června 2015 na recepci v Buquoyském paláci, sídle Francouzského velvyslanectví, za přítomnosti Jeho Excelence Jean-Pierra Asvazadouriana, velvyslance Francie v České republice. Ocenění laureátům předal profesor Jean-Marie Lehn, nositel Nobelovy ceny za chemii za rok 1987. Ocenění výzkumných prací českých studentů v oblasti lékařství společně pořádají Francouzské velvyslanectví a společnost Pierre Fabre Médicament. Výherci získávají finanční podporu a dostanou možnost vycestovat na stáž do výzkumné laboratoře ve Francii. Ústní prezentace se letos uskutečnily na naší fakultě. Porotě předsedal Arnold Munnich, ředitel oddělení genetiky v Neckerově nemocnici.


První cenu získala MUDr. Klára Roženková z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol za práci Genetics and functional analysis of Czech patients with congenital hyperinsulinism (Genetická a funkční analýza českého souboru pacientů s vrozeným hyperinzulinismem; školitelkou je doc. MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D.).

Vrozený hyperinzulinismus (Congenital Hyperinsulinism, CHI) je heterogenní geneticky podmíněné onemocnění charakterizované neregulovanou sekrecí inzulínu z β-buněk pankreatu vedoucí k perzistentní hypoglykémii v novorozeneckém a kojeneckém věku. Dosud bylo identifikováno 9 genů, jejichž mutace vedou ke vzniku CHI. Genetická diagnostika ovlivňuje strategii léčby pacientů, a přispívá tak ke zlepšení jejich prognózy.

Cílem oceněné studie je shromáždit klinická data a vzorky DNA od českých pacientů s CHI, molekulárně geneticky je analyzovat a u nepopsaných mutací v genech ABCC8, KCNJ11 a HNF1A provést funkční analýzu in vitro. Autoři studie v dosud největším souboru českých pacientů s diagnózou CHI nalezli oproti zahraničním studiím vysoké množství pacientů s mutací v genech HNF1A a HNF4A. Funkční studií prokázali patogenní vliv dosud nepopsaných mutací na fungování β-buňky u pacientů s CHI.

Za studii jste nedávno získala Cenu za nejlepší přednášku na fakultní Vědecké konferenci, nyní Cenu Alberta Schweitzera. Co pro vás tato ocenění znamenají? Pomohou vám do další práce?

Dosažených ocenění si nesmírně vážím. Především proto, že Vědecké konference se v letošním roce zúčastnilo rekordní množství studentů a konkurence byla opravdu veliká, celkové vítězství jsem ani v nejmenším nečekala. Navíc mi toto vítězství umožnilo zúčastnit se celostátní soutěže pořádané Francouzským velvyslanectvím, a následně obdržet Cenu Alberta Schweitzera za lékařství. Díky ceně Alberta Schweitzera budu moci vycestovat na měsíční stáž do vybrané francouzské laboratoře. Ve Francii se vrozenému hyperinzulinismu věnují na opravdu vysoké úrovni, budu se tedy snažit této možnosti co nejlépe využít a navázat co nejbližší spolupráci s tamním pracovištěm, což by mi mohlo pomoci v mých budoucích projektech.

Jakým způsobem ovlivňuje genetická diagnostika strategii léčby pacientů s diagnózou CHI a jak  konkrétně přispívá ke zlepšení jejich prognózy?

Vrozený hyperinzulinismus je geneticky podmíněná heterogenní skupina onemocnění. Jednotlivé typy onemocnění jsou tedy velmi rozdílné a při znalosti genetické podstaty onemocnění dokážeme předpovědět odpověď pacienta na farmakologickou léčbu. Současně umíme správně identifikovat pacienty, pro něž bude nejvhodnější chirurgické řešení spočívající v případě fokální formy onemocnění v kurativní parciální pankreatektomii. Na druhou stranu dnes již zcela vymizela nutnost téměř totální pankreatektomie, která byla krajním řešením v případech, kdy dostupná diagnostika i léčba selhávaly. Dobře a včas zvolená terapie tedy zásadně ovlivňuje prognózu a kvalitu života těchto pacientů.

Co je pro vás v práci momentálně největší výzvou?

Velikou výzvou je pro mě nyní prodat dosažená ocenění a kvalitu své práce prokázat i na mezinárodním poli. Jednak kvalitními publikacemi a dále spoluprací se zahraničními pracovišti. Ovšem největší výzvou pro mě zůstává pomoci objasnit etiopatogenezi vzniku vrozeného hyperinzulinismu u asi 50 % pacientů, u nichž stále neumíme identifikovat genetickou podstatu onemocnění.


Druhou cenu získala MUDr. Olga Zimmermannová z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol – skupiny CLIP za práci Modeling resistance to tyrosine kinase inhibitors in TEL-ABL+ leukemia (Modelování rezistence k tyrozin-kinázovým inhibitorům u TEL/ABL+ akutní lymfoblastické leukémie; školitelkou je MUDr. Markéta Žaliová, Ph.D.).

Akutní lymfoblastická leukémie (ALL) nesoucí fúzi TEL/ABL je vzácné, prognosticky nepříznivé onemocnění, s patogenezí obdobnou BCR/ABL+ ALL. Produktem fúzního genu je konstitutivně aktivovaná tyrozin-kináza, jejíž aktivitu lze inhibovat pomocí specifických tyrozin-kinázových inhibitorů (TKI), potenciálně využitelných v léčbě TEL/ABL+ pacientů.

Cílem práce je studovat mechanismy získané rezistence vůči TKI na modelu TKI-rezistentní buněčné linie. S využitím high-throughput technologií autoři identifikovali deregulaci G-proteinů jako pravděpodobnou příčinu TKI-rezistence v jejich modelu. V současnosti testují, zda vnesení genu GNB1 s mutací K89M do parentální senzitivní linie indukuje TKI-rezistenci. Rovněž provádějí screening mutací GNB1 u primárních TEL/ABL+ a BCR/ABL+ leukémií za účelem objasnění jejich frekvence a klinické relevance.

Za studii jste nedávno získala Cenu za nejlepší přednášku na fakultní Vědecké konferenci, nyní Cenu Alberta Schweitzera. Co pro vás tato ocenění znamenají? Pomohou vám do další práce?

To se mě zeptejte, až všechny vyhrané peníze utratím (smajlík).  Ale teď vážně – velkou radost mám ze stáže ve Francii, která je součástí výhry.

V čem je studium mechanismu získané rezistence vůči TKI přínosné z pohledu pacientů s AAL?

Část pacientů s BCR-ABl pozitivní leukémií vyvine během léčby rezistenci na tyrozin kinázové inhibitory. Lze tedy předpokládat, že stejná situace může nastat i u TEL-ABL pozitivních pacientů. Objasnění každé možné změny spojené s rezistencí pak přinese cenné informace pro další léčbu těchto pacientů.

Co je pro vás v práci momentálně největší výzvou?

Přijít do ní (smajlík).


Autorka fotografií: Jana Andresová

Vytvořeno: 26. 6. 2015 / Upraveno: 13. 6. 2022 / Mgr. Ing. Tereza Kůstková