Proč jsem jel na jih Španělska a proč bych neměnil?

Štítky

Mikoláš Sviták z 2. ročníku navazujícího magisterského studia Fyzioterapie absolvoval stáž v Andalusii. Píše esej a posílá fotky.


Mikoláš Svfiták stážoval v Clinice Beiman. Foto: archiv Mikoláše Svitáka

Jsem Mikoláš a studuji navazující magisterské studium fyzioterapie.

Ačkoliv to pro můj obor není příliš typické, rozhodl jsem se, že si chci splnit svou povinnou letní odbornou praxi v zahraničí. Vybral jsem si Jerez de la Frontera na jihozápadě Andalusie. D týdnů jsem navštěvoval Clinicu Beiman a staral se o fotbalisty místního klubu Xerez Deportivo FC.

Na jih Španělska jsem více než za fyzioterapií jel za dobrodružstvím. Ve Španělsku jsem již po šesté, ale v Andalusii poprvé. Zároveň je to můj první pobyt v zahraničí delší než 3 týdny. Poprvé můžu říct, že jsem „žil“ někde jinde a infiltroval se mezi místní. Chtěl jsem si vyzkoušet žít na vlastní pěst a také zužitkovat znalosti španělštiny, které jsem posbíral na gymnáziu.

A jaké to nakonec bylo? Jednoduše skvělé.

Byli určitě chvíle, kdy bych to takto nenazval, ale nyní s odstupem času jsou to právě tyto chvíle, kterých si cením nejvíce. Naučil jsem se o sebe postarat, když mi uletělo letadlo, když jsem píchl kolo, když jsem nevěděl, jak se dostat na kliniku...

Mikoláš se během své stáže staral o fotbalisty místního klubu Xerez Deportivo FC.

Poznal jsem nové lidi, jejich mentalitu a problémy, se kterými se potýkají. Pochopil jsem, že svět není jen o mé bublině a že se lidem jinde také může žit jinak. Měl jsem možnost vidět úplně jiný přístup k fyzioterapii, než jsem zvyklý, a nahlédnout na svůj obor z nové perspektivy. Měl jsem čas a možnost procestovat půlku Andalusie a těšit se neustále slunnému počasí (někdy až příliš :)).

A jak bych shrnul místní kulturu?

Jerez je město vína, flamenca a jezdectví na koni.

V Andalusii se nežije, aby se pracovalo, ale pracuje se, aby se žilo. Život většiny lidí se tu točí kolem společenských akcí a party (=fiesty). Jo, ale když přijdete na fiestu dříve než ve 2 ráno, ještě tam nikdo nebude. A pokud se na ní neoblečete hezky, možná vám bude vstup zakázán.

Ať už se vydáte kamkoliv, vydejte se. Stojí to za to. Poznáte nejen nový kraj, ale taky sami sebe. Jsem vděčný, že jsem měl tu příležitost.

Vytvořeno: 3. 4. 2024 / Upraveno: 3. 4. 2024 / PhDr. Mgr. Kateřina Křenová