Dvojka hovoří se svými nejdvojkovějšími studenty

Štítky

22. 2. 2022 se ptáme našich studentů, kteří se narodili 22. 2., co je přivedlo na fakultu a jak se jim tu daří.


Dnešní datum, úterý 22. 02. 2022, je nanejvýš pozoruhodné numerologicky: množstvím dvojek a tím, že tvoří palindrom – čte se stejně zepředu jako zezadu. Symbolické je také pro 2. lékařskou fakultu, neboť je v něm sedmkrát obsažen její název. A podobně jako svou magií přitahuje snoubence, oslovuje i 2. lékařská fakulta se svými pouhými asi 2 200 studenty kouzlem své takřka rodinné atmosféry.

Jelikož u nás studuje sedm studentů, kteří se 22. února narodili, zeptali jsme se jich, jak se jim tu daří, co je na fakultu přivedlo (kromě toho, že pro ni byli předurčeni již od narození) a co si přejí do dalšího roku. Jsme rádi, že všichni s rozhovorem souhlasili. Kouzlo okamžiku jsme se snažili podchytit i tím, že rozhovory vede redaktor, který 22. února sám slaví svátek.


Věříte v magii a symboliku čísel? Jsou pro vás významná nějaká čísla, hraje nějaké zvláštní roli ve vašem životě?
Klára Malenová
Fotografie na této stránce:
Michal Hladík (2. LF UK)

Klára Malenová: Určitě ano. Říká se, že lidé s více dvojkami v datu narození mají schopnost intuice a vcítění se do druhých. Moje intuice bývá občas ale až děsivá... Někdy třeba tuším, že se něco stane, a ono se to vyplní. Například ráno před zkouškou z anatomie: Vstala jsem s pocitem, že si vytáhnu svaly předloktí – a vytáhla. Nedávno jsem při večerní hře na lyžařském kurzu měla uhádnout, jakou kartu spolužák vybral z balíčku. Už než začal vybírat, jsem měla pocit, že to bude křížová devítka – a byla! Na dvojky často narážím ve svém životě, třeba pořadová čísla na úřadech často mívám 22, a někdy se na ně i spoléhám. I proto jsem si letos dala zkoušku z biologie na 2. 2. a dvojky opět nezklamaly.

Eliška Mičanová: To se úplně říct nedá, ale číslo dva v mém životě vždy nějakou symboliku mělo. Nejvíce magie medik vždy hledá před zkouškami. Od spolužáků jsem se nedávno dozvěděla o jejich zvláštních a úsměvných předzkouškových rituálech. Já jich sice moc nemám, ale možná je také někdy vyzkouším. Ve spojení s číslem dva budou mít zaručený úspěch.

MUDr. Vojtěch Rybka: Blízké mi je krásné číslo 96, které značí můj ročník a zároveň číslo sportovního dresu. Ale abych se přiznal, v nějakou symboliku čísel úplně nevěřím a ani to nesleduji.

Anna Vavrušková

Anna Vavrušková: Nevěřím v symboliku čísel, ale i tak je pro mě dvojka speciální a moje nejoblíbenější číslo díky tomuto datu.

Ludmila Novotná: Datum svého narození mám ráda, v symboliku čísel jako racionálně založený člověk však příliš nevěřím.

Nikola Málková: To úplně ne, ale dvojka má v mém srdci speciální místo i tak. Nejenže ji mám třikrát v datu narození, ale vždy jsem chtěla jít na 2. lékařskou fakultu, a navíc mi sem přijímačky nevyšly napoprvé, ale až napodruhé.

Roman Pavlov: V magii nebo symboliku nevěřím, ale určitě se mi líbí, když se na recepci zasmějí a řeknou, že mám hezké datum narození. 

Proč jste se rozhodl/rozhodla studovat medicínu a proč na 2. lékařské? 

Klára: Medicínu, protože jsem to tak cítila už od základky. Nějak si neumím představit, co jiného by mě v pracovním životě bavilo. Druhou lékařskou hlavně díky starším studentům, které jsem znala, a celkové atmosféře. Už v oktávě jsem se zúčastnila fakultního plesu, takže jsem touto fakultou „žila“ už na gymplu.

Eliška Mičanová

Eliška: To je těžká otázka, asi jsem nebyla nadaná na zpěv ani tanec. Ale 2. lékařská pro mě byla jasnou volbou. Krom toho, že jsem k tomu byla předurčena již datem narození, je fakulta naše rodinná alma mater a z naší rodiny jsem už třetí generací, která zde studuje. A jakmile mě po zápisu přiřadili do druhého kruhu, už nebylo pochyb, byl to osud.

Vojtěch: V medicíně se ideálně kombinují věci, které mě vždy zajímaly, tedy fungování lidského těla, neustálý přísun nových informací a každodenní aktivní práce a komunikace s lidmi. I když jsem medicínu nestudoval na Druhé, ale o kus východněji na Třetí lékařské, pro doktorské studium kombinované s výkonem lékařského povolání jsem si již vybral 2. lékařskou zejména pro výborné zázemí motolské nemocnice.

Anna: V prváku na gymnáziu jsem si začala číst o různých nemocích a hned nato jsem začala být fascinovaná lidským tělem, s čím vším si dokáže poradit. To přetrvává dodnes.

Ludmila Novotná

Ludmila: Na střední škole jsem dlouho váhala mezi jazyky a medicínou. Medicína nakonec zvítězila především kvůli své rozmanitosti. Líbí se mi, že v sobě snoubí jak přírodovědné, tak humanitní znalosti a že každý si v ní může najít obor, který ho bude bavit. Medicína také umožňuje každému z nás, abychom zužitkovali i vše ostatní, čemu se věnujeme mimo školní výuku. Druhá lékařská fakulta si mne, stejně jako mnoho dalších, získala jak přátelským přístupem ke studentům, tak i zázemím velké nemocnice a důrazem na pediatrické obory.

Nikola: Kvůli rozmanitosti a náplni práce. Kariéra lékařky je náročná, ale poskytne vám možnosti od klinické práce přes výzkum až po výuku. Každý den potkáváte nové zajímavé lidi a jako lékař pomáháte a zlepšujete kvalitu života ostatních. A proč zrovna 2. lékařská? Znám absolventy i studenty napříč všemi ročníky a slyšela jsem jen pozitivní ohlasy. Nabízí nám spoustu mimoškolních aktivit, spolků, stáží a rodinné prostředí. Dvojka je prostě nej!

Roman: Ve škole jsem měl rád přírodní vědy, ale nevěděl jsem, jak bych tyto znalosti mohl prakticky využít. Pro 2. lékařskou fakultu jsem se nerozhodl z žádného racionálního důvodu. Během přijímacího řízení jsem seděl ve Velké posluchárně, kde mě ohromila velká okna a stěny. V tu chvíli jsem rozhodl, že chci studovat tady. 

Co vám na 2. lékařské dosud připadalo jako největší jízda?

Klára: Za první rok studia jsem toho tolik kvůli on-line výuce a opatřením nezažila, což mě hodně mrzí. Nicméně teď v druháku si to dost vynahrazuji. Vypíchla bych letošní lyžák v Krkonoších, kam jsme se vydali se skupinkou spolužáků. A taky loňský letní „zájezd“ lůžkovým vlakem do Chorvatska. Tam jsem vyrazila s více než dvaceti staršími spolužáky do pronajaté vily a to byla fakt jízda!

Eliška: Studium mi přineslo mnoho zážitků často nepopsatelných a nezapomenutelných. Když se blíží ty narozeniny, ráda budu vzpomínat na náš kruhový narozeninový klobouk. Každý z kruhu musí povinně nosit na výuku na své narozeniny svítivě růžový kovbojský klobouk se stříbrnou korunkou. To je pak výuka hned veselejší. Předpokládám, že ani letos o něj nebudu ochuzena.

MUDr. Vojtěch Rybka

Vojtěch: Nejvíc vzpomínám na společné sportovní kurzy v Dobronicích, kde jsem získal spoustu přátel nehledě na domovskou fakultu a ročník studia.

Anna: Za mě byl zatím největší jízdou pitevní týden. Bylo neuvěřitelně zajímavé vidět všechno před sebou a v souvislostech, i když doba mého spánku byla nepřímo úměrná té vědomostní náloži každý den.

Ludmila: Myslím, že každý ročník a každé zkouškové období pro mne vždy představovalo výzvu i překonání vlastních hranic. Myslím, že to nejnáročnější mám v podobě šestého ročníku a nástupu do praxe však stále ještě před sebou.

Nikola: Myslím, že budu mluvit za každého prváka, když řeknu, že zatím největší jízdou jsou testy z anatomie, které vás opravdu nenechají vydechnout. Ale jedním z mých nejsilnějších zážitků byl první den na pitevně. Poprvé se dostanete do skutečného kontaktu s lidskými těly. Vkročíte a vidíte jich několik vedle sebe. Začne vámi proudit adrenalin, ale zároveň cítíte strach a pokoru. Nevíte, co vás čeká, ale těšíte se, až se na vše podíváte a spoustu se toho naučíte. V té chvíli se vám spojí prvních pár měsíců studia a vše začne dávat mnohem větší smysl. 

Roman Pavlov

Roman: Pro mě to byla rozhodně zkouška z anatomie. Ještě nikdy v životě jsem nebyl tak nervózní jako před ní a zároveň nezažil takovou úlevu, jako když jsem ji složil.

Kdy se vám na fakultě potvrdilo, že ve dvou se to lépe táhne?

Klára: Hned před prvním zkoušení z anatomie! Je super bavit se se spolužáky o daném tématu, protože navzájem zjistíte informace, na které jste se třeba při učení nezaměřili a které jsou vlastně důležité. Nesmí se to ale přehánět, protože občas vás jejich znalosti všelijakých detailů můžou rozhodit a srazit na kolena... Plus určitě nesmím opomenout oslavy všech testů a zkoušek, to bych si sama se sebou rozhodně tolik neužila.

Eliška: Celé studium předurčuje k tomu prožívat ho společně. Já měla štěstí, že se v našem kruhu sešla parta skvělých lidí, kteří spolu drželi a drží až doteď. Ať už prožíváte velkou radost z úspěchu, nebo máte strach a hroutíte se před zkouškou, oni jsou vždy s vámi. Prožíváte tyto chvíle společně, jste na sebe navzájem hrdí a to nás nejvíce stmeluje.

Vojtěch: Zkušenost opět není dlouhá, ale veskrze pozitivní. Spolupráce mezi doktorandy, kdykoliv bylo něco potřeba, zatím fungovala tak, jak měla. A stejně i spolupráce a pomoc od některých mladých kolegů-lékařů, kteří se snaží vycházet vstříc, i když sami třeba mají své časově náročné projekty.

Anna: Když jsem se učila na zkoušku z biofyziky se svojí kamarádkou v Národní technické knihovně. Asi by to mohlo někomu připadat diskutabilní, jestli to bylo lepší... Společné učení bylo však velikým zážitkem, i když zkoušku budu opakovat...

Ludmila: Prakticky od prvního dne na fakultě. Nelze ani spočítat, kolikrát mi někdo z kruhu připomenul přihlašování na zkoušku, zápočtový test či nezištně poskytl svoje vypracované zkouškové otázky, uklidnil mě před zkoušku či během učení na ni. Myslím, že mnoho z nás by bez pomoci ostatních spolužáků již nestudovalo.

Nikola: Během jízd na Hostivař na tělocvik. I když to máme z Motola velmi daleko, s lidmi z kruhu si to dokážeme zpříjemnit. A také při samostudiu. Před zkouškami máme možnost prohlédnout si jednotlivé preparáty, procházet si to s někým a navzájem se zkoušet. To je vždy velmi přínosné.

Roman: Během anatomických pitev jsem dospěl k závěru, že studovat nové koncepty je mnohem snazší s pomocí starších spolužáků.

Co si přejete a co byste popřál/popřála fakultě do tohoto roku?

Klára: Aby už pominula nejistota covidové doby a konal se fakultní ples i další studentské společenské akce. A také aby dvojka zůstala šťastným číslem a číslo 2 i nadále symbolizovalo tu nejlepší lékařskou fakultu.

Eliška: Tento rok se s fakultou loučím, proto bych si přála, abychom dosáhli cílů, o které usilujeme, a fakultě, aby zůstala stále milá, přátelská a plná úžasných a talentovaných lidí.

Vojtěch: Fakultě přeji, aby se zde povedlo nadále udržovat a tvořit dobrou atmosféru pro studenty i pedagogy a aby se jí a jejím zaměstnancům dařilo motivovat a připravovat budoucí lékaře nejen odborně, ale i v zodpovědném přístupu k pacientům. A sobě a stejně tak všem dalším doktorandům přeji co nejméně komplikací (zejména covidových) v rozpracovaných projektech a hodně trpělivosti a energie do klinické praxe i dalšího studia.

Anna: Přeju si zažít další krásné chvíle se svým kruhem a abychom společně zvládli všechny zkoušky. Naší fakultě přeji, aby si zachovala kvalitní profesory, motivované studenty i zajímavou výuku a hlavně abychom všichni byli zdraví!

Ludmila: Fakultě přeji, aby vždy naslouchala svým studentům. Sama sobě i dalším stále nerozhodnutým pak šťastnou ruku při výběru budoucího oboru.

Nikola: Moje přání je jasné, dokončit prvák a nezbláznit se. Fakultě přeji hodně úspěchů, stejně jako našemu novému panu děkanovi.

Roman: Přeji si co nejefektivněji strávit zbývající roky na fakultě. Chtěl bych popřát fakultě více nových lidí fascinovaných medicínou.

Vytvořeno: 21. 2. 2022 / Upraveno: 13. 6. 2022 / Odpovědná osoba: Mgr. Petr Andreas, Ph.D.