doc. MUDr. Štěpánka Průhová, Ph.D.

Narodila se v Ostrově nad Ohří a základní a střední školu prošla v Karlových Varech, 2. lékařskou fakultu absolvovala v roce 1998. Po mateřské dovolené se v roce 2006 na krátko a v roce 2009 zcela vrátila na 2. lékařskou fakultu UK jako odborná asistentka na Pediatrické klinice, následně se habilitovala a nyní působí jako proděkanka pro doktorské studium a zahraniční záležitosti. Po promoci pracovala na Klinice dětí a dorostu 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, kde se pod vedením prof. Lebla začala věnovat svému postgraduálnímu studiu zaměřenému na dědičné formy diabetu a současně práci lékaře na pediatrii se zaměřením na dětskou cukrovku a endokrinologii. Genetice diabetu se věnovala na roční stáži ve Steno Diabetes Center a Hagedorn research institute v Dánsku. Postupně získala čtyři atestace (dvě z pediatrie a dvě z endokrinologie a diabetologie pro děti i dospělé) a několik ocenění, z nichž si nejvíce váží vyzvané tzv. Sylabovy přednášky na celostátních Diabetologických dnech v Luhačovicích v roce 2019.


Co vám dalo studium na 2. LF UK? Na co nejraději vzpomínáte?

Jsem moc ráda, že můžu pracovat v týmu dětských diabetologů a endokrinologů na 2. LFUK a ve FN Motol pod vedením prof. Zdeňka Šumníka a prof. Jana Lebla. Díky týmové práci se snažíme zavádět a popularizovat technologie v každodenním životě diabetických dětí, vzdělávat dětské diabetology, děti s diabetem i jejich rodiče a zlepšovat tak osudy nejen mých bezprostředních pacientů, ale snad i ostatních dětí v naší zemi. Každý den cítím velkou vděčnost za tuto životní příležitost a za neuvěřitelné štěstí, které jsem měla a mám na lidi kolem sebe. 

Jsem přesvědčená, že celé to odstartovalo právě studium na 2. lékařské fakultě, na které vzpomínám moc ráda jako na období, které mi umožnilo osamostatnění od rodiny a současně úžasný studentský život s partou kamarádů. Mezi nimi byl třeba budoucí prof. Josef Zámečník z Ústavu patologie, doc. Aleš Tomek (primář Neurologické kliniky), MUDr. Martin Hložánek (přednosta Oční kliniky FNM) a další. Ačkoli jsem byla přijatá i na jiné lékařské fakulty, 2. lékařskou jsem si vybrala právě pro přátelskou atmosféru, která se nesla už od přijímacích pohovorů až po státnice. Rozhodně jsem byla skvěle vybavená potřebnými znalostmi i při porovnávání s ostatními studenty v rámci mezinárodních stáží na lékařské fakultě ve Freiburgu, Hannoveru, Lublani či později Kodani.

A moje životní motto? Pamatuji se, jak jsem se bála na medicíně zkoušek, a můj táta mi říkal: „Neboj se, odvážnému štěstí přeje.“ A já na to odpovídala: „Štěstí přeje připraveným.“ Všichni někdy viděli plesnivý chleba, jenom Alexander Fleming viděl penicilín. Tak podle toho se řídím.

Vytvořeno: 29. 9. 2020 / Upraveno: 18. 5. 2022 / Odpovědná osoba: Mgr. Petr Andreas, Ph.D.